4 C 61/2023

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: CARE & CURE Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky ve výši 3 481 515 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % od , datum, do zaplacení, z částky , částka, ve výši 15 % od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s e z a m í t á.

II. Řízení se co do úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % od , datum, do zaplacení zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že jde o náhradu škody, která jí byla způsobena žalovaným jako advokátem při poskytování právních služeb žalobkyni v souvislosti s jejím sporem s pronajímatelem nebytových prostor. Uvedla, že žalobkyně provozuje zdravotnické zařízení, dříve v prostorách užívaných na základě podnájemní smlouvy se společností , právnická osoba, . (dále také „nájemce“). Dne , datum, byla žalobkyni doručena výpověď smlouvy o podnájmu prostor sloužících podnikání, s výpovědí nesouhlasila. Vyhledala právní pomoc u žalovaného. Dne , datum, zaslala advokátka nájemce přímo žalovanému dopis, v němž jej také vyzvala k vyklizení prostor a upozornila na sankce sjednané v podnájemní smlouvě. Ač měl žalovaný výpověď nejméně od , datum, , zaslal námitky proti výpovědi až , datum, , tedy po uplynutí zákonné lhůty jednoho měsíce. Žalovaný tak zmeškal tuto lhůtu a nepodal žalobu na neplatnost výpovědi, čímž žalobkyně přišla o možnost přezkoumání výpovědi. Dne , datum, byla nájemcem podána proti žalobkyni žaloba na vyklizení. V červnu 2021 se náhodně žalobkyně dozvěděla, že v řízení o vyklizení byl vydán rozsudek pro uznání, a že žalovaný ve věci podal odvolání. O tom však žalovaný žalobkyni nijak neinformoval. Žalobkyně tak žalovaného kontaktovala a byla ujišťována, že je vše v pořádku. V důsledku ztráty důvěry žalobkyně vypověděla plnou moc a od června 2021 ji zastupoval jiný advokát. Žalobkyně spatřuje v jednání žalovaného porušení povinností advokáta, který ji zejména neinformoval a nepoučil o možnostech a důsledcích jednotlivých kroků, neinformoval ji o průběhu soudního jednání a vydání rozhodnutí ve věci, zmeškal hmotněprávní lhůtu pro podání námitek, čímž se žalobkyně nemohla dále bránit žalobou na neplatnost výpovědi, dále ji nepoučil o důsledcích nevyklizení prostor a vzniku smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalobkyně provozuje zdravotnické zařízení a její provoz je tak vázán na mnoho povolení a dalších podmínek, vznikla žalobkyni škoda v souvislosti s nutností se přestěhovat do jiných prostor a ty adaptovat pro svůj provoz, dále ve výši smluvní pokuty, kterou vyčíslil nájemce za dobu nevyklizení nebytových prostor a prodlení s platbami a dále v souvislosti s úhradou právních služeb žalovanému a v souvislosti s dalším zastoupením a vedením soudního řízení v celkové výši , částka, . Žalobkyně podala podnět ČAK k prošetření postupu advokáta a vyzvala jej k plnění.

2. Žalovaný s žalobou, jak byla podána nesouhlasil. Předně upozornil, že žalobkyně nebyla v smluvním postavení nájemce, ale podnájemce se společností , právnická osoba, ., pronajímatelem byl jiný subjekt. V době zastupování byl značně zdravotně indisponován, opakovaně hospitalizována a dále se léčil. Již při převzetí zastupování upozornil žalobkyni na obsah podnájemní smlouvy a pro ni značně nevýhodná ustanovení. Má za to, že výpověď při existenci zastoupení, které bylo nájemci známo, měla být zaslána přímo žalovanému a ne žalobkyni, má tak za to, že řádně byla výpověď doručena až , datum, . Výpověď ještě předcházela výzva z , datum, , na kterou bylo žalovaným řádně reagováno včetně zaslání plné moci. Námitky proti výpovědi zaslal žalovaný dne , datum, , tedy ve lhůtě, přesto že tento úkon neměl vliv na možnost či nemožnost výpověď přezkoumat dle ust. § 2314 o.z. Žalobkyně nesprávně vycházela z poučení nájemce obsažené ve výpovědi, ač ust. § 2314 o.z. je aplikovatelné na vztah nájemní, nikoli z podnájemní smlouvy. K tomu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , podle kterého se zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostor sloužících podnikání na podnájemní vztah nepoužije. K dalším výtkám žalobkyně uvádí, že ve lhůtě podal opravný prostředek proti rozsudku pro uznání a ten byl také k jeho odvolání zrušen. Po ukončení zastupování dne , datum, předal protokolárně veškeré listiny žalobkyni dne , datum, . Žalovaný popírá porušení povinností z jeho strany i to, že by byla v příčinné souvislosti se vznikem škody, jakkoli jsou formulována nejasně a vágně. Řízení o kárném provinění žalovaného nemá na závěr přímý vliv. Žalobu tak navrhuje zamítnout v celém rozsahu.

3. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky , částka, představující část z uplatněného nároku na smluvní pokutu (z podnájemní smlouvy) v původní výši 3 , adresa, Kč. Usnesením ze dne , datum, soud řízení co do částky , částka, zastavil. Poté na jednání dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět i co příslušenství, tj. co do úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % od , datum, do zaplacení. Soud proto podle tohoto dispozičního úkonu žalobkyně za souhlasu žalovaného řízení podle § 96 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. částečně zastavil (výrok II.).

4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování jednak výslechy účastníků a svědků, a dále důkazy k prokazování vlastní výše škody tvrzení žalobkyní s ohledem na právní závěr soudu jako nadbytečné.

5. Strany učinily nesporným, že žalovaný poskytoval jako advokát právní poradenství žalobkyni od listopadu 2020 v souvislosti se spory z podnájemní smlouvy. Dále, že byla žalobkyni doručena výpověď z podnájmu nebytových prostor sloužících podnikání ze dne , datum, (nikoli okamžik doručení), že dne , datum, žalovanému žalobkyně zaslala dopis s popisem situace a téhož dne mu byla doručena výzva k vyklizení.

6. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o podnájmu prostor sloužících k podnikání, kterými si od nájemce podnajala prostory vymezené ve smlouvě za plnění ve smlouvě specifikované včetně plnění za služby poskytované v souvislosti s užíváním prostor (článek 3 smlouvy), v případě prodlení s jakýmikoli platbami je podnájemce povinen nájemci uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení (čl. 3.9 smlouvy), strany dále sjednaly možnost vypovědět nájem okamžitě pro případ prodlení s hrazením nájemného a/nebo záloh na služby a/nebo dodatku na službu delší než 30 dní (čl. 7.3 a 7.2 a) smlouvy) a ve výši , částka, denně pro případ prodlení s vyklizením a předáním prostor po dobu prvních pěti dní, ve výši , částka, pak za každý další dne prodlení (čl. 7.6 smlouvy), smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , smlouva dále v čl. 8.5 obsahuje ujednání, že případné námitky podané podle § 2314 o.z. nezakládají právo dále užívat nebytové prostory po dni, k němuž nájem skončil (vše prokázáno obsahem smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání ze dne , datum, ).

7. Žalovaný v zastoupení zaslal nájemci vyjádření k jeho výzvě o úhradu s tím, že má za to, že nájemné je řádně hrazeno, a pokud jde o zálohy na služby, pak je výzva nejasná a neurčitá a podivuje se nad povahou vyúčtovaných služeb a výši požadované částky a žádá zaslání řádného vyúčtování za roky 2018 a 2019 včetně originálních podkladů (prokázáno dopisem ze dne , datum, adresovaným zástupci nájemce).

8. Dopisem ze dne , datum, společnost , právnická osoba, . jako nájemce z důvodu hrubého a opakovaného porušení smlouvy, a to přes několikeré písemné upozornění, naposledy výzvou ze dne , datum, , smlouvu vypověděla podle čl. 7.2, když ve výpovědi specifikovala celkem sedm daňových dokladů na celkovou částku , částka, , se kterými je žalobkyně v prodlení s úhradou, s tím, že k zániku smluvního vztahu dochází okamžikem doručení výpovědi a ke dni skončení smluvního vztahu má žalobkyně povinnost prostory vyklidit a předat zpět nájemci, dále upozornila žalobkyni na závazek k úhradě smluvní pokuty pro případ prodlení, závěrem z opatrnosti poučila žalobkyni podle ust. § 2314 o.z. (prokázáno výpovědí smlouvy o podnájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 29. 2020). Z dodejky k této zásilce má soud za prokázané, že byla žalobkyni doručena dne , datum, . Právní zástupce nájemce reagoval na stanovisko žalovaného ze dne , datum, tak, že není pravdou, že by bylo nájemné řádně plněno, nadále žalobkyně dluží a racionálně situaci neřeší, nadále zálohy na služby neplatí, proto také nájemce smlouvu vypověděl a výpověď byla žalobkyni doručena dne , datum, , dále zástupce nájemce upozornil na povinnost prostory vyklidit a na smluvní sankce pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy (prokázáno obsahem dopisu ze dne , datum, , jehož přílohou byla výpověď smlouvy o podnájmu). Žalovaný reagoval na dopis zástupce nájemce dopisem ze dne , datum, adresovaným jeho zástupci tak, že vychází z toho, že výpověď byla doručena , datum, , neboť protistrana byla o zastoupení informována, k vlastní výpovědi uplatnil námitky v tom směru, že již při uzavření smlouvy byla na straně žalobkyni jazyková bariéra, nájemce se nijak nezasadil o instalaci měřících zařízení na energie, proto trpí vyúčtování nepřesnostmi, dále odkazuje na údajnou ústní dohodu o snížení nájemného uzavřené s , tituly před jménem, , jméno FO, , jedinou společnicí jediného akcionáře nájemce a osobní vazby a nestandardní jednání vůči žalobkyni, považuje výpověď v době pandemických opatření za nestandardní nerespektující ochrannou dobu dle zákona č. 209/2020 Sb., závěrem se ohrazuje proti vypínání elektrického proudu na schodištích a chodbách (prokázáno dopisem žalovaného ze dne , datum, ). Na námitky reagoval zástupce nájemce tak, že jednak nebyly podány včas, přesto je považuje za nedůvodné, údajná jazyková bariéra a osobní aspekty jednání stran považuje za účelová tvrzení, ochranná doba znemožňující výpověď z nájmu se týká zcela jiného období a jen nájmu bytu, nikoli nebytových prostor, natož podnájmu, odmítá, že by nájemce vypínal v prostorách proud, nájemce od nikoho ani od žalobkyně neeviduje jediné oznámení v tom směru, závěrem opětovně žádá, aby byla žalobkyně poučena o důsledcích, pokud bude pokračovat v nehrazení svých závazků (prokázáno dopisem zástupce nájemce ze dne , datum, ).

9. Žalovaný předal dokumentaci k zatupování žalobkyně její nové právní zástupkyni (prokázáno protokolem ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené částky za poskytnuté právní služby z důvodu jednáním žalovaného v rámci zastupování žalobkyně, kterým jí bylo znemožnilo bránit se proti podané výpovědi, neboť námitky žalovaný jako advokát podal pozdě, v soudním řízení byl vydán rozsudek, ač byl následně zrušen, tak nebyla klientka o postupu a výsledcích řízení nijak vyrozuměna (prokázáno dopisem ze dne , datum, ). Žalovaný reagoval nesouhlasně s tím, že od počátku žalobkyni upozorňoval na nevýhodnost jí podepsané smlouvy a nenese odpovědnost za důsledky, které z toho plynou, uznává své pochybení spočívající v neinformování o průběhu soudního řízení, omlouvá se, a je ochoten část zaplacené odměny vrátit (prokázáno dopisem žalovaného ze dne , datum, ). Žalovaný byl poté vyzván k uhrazení částky představují náhradu škody vzniklou žalobkyni ve výši , částka, , , částka, , , částka, a , částka, (prokázáno dopisy zástupce žalobkyně adresované žalovanému ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Výzvy byly doručeny do datové schránky advokáta dne , datum, , , datum, a , datum, (prokázány výpisy – doručenkami z datové schránky).

10. Žalobkyně se obrátila s podnětem na prošetření postupu žalovaného na Českou advokátní komoru (prokázáno podáním ze dne , datum, ), která řízení zahájila (sdělení ČAK ze dne , datum, , kdy ještě řízení nebylo pravomocně skončeno). Žalovaný byl v kárném řízení uznán kárně vinným a bylo mu uloženo kárné opatření (prokázáno sdělením České advokátní komory ze dne , datum, ).

11. Žalovaný byl ve dnech 11. 10. – , datum, , , datum, – , datum, a od , datum, do 6. 1. hospitalizován (prokázáno potvrzeními Ústřední vojenské nemocnice)

12. Nájemce podal žalobu na vyklizení nebytových prostor určených k podnikání proti žalobkyni u Obvodního soudu pro , adresa, , neboť žalobkyně dobrovolně nevyklidila prostory, ač jí k jejich užívání žádný titul nesvědčí, uzavřená podnájemní smlouva byla vypovězena pro hrubé porušení podmínek spočívající v neplacení sjednaných plateb nájemného, služeb a záloh (prokázáno obsahem žaloby ze dne , datum, ). Soud rozhodl rozsudkem pro uznání dne , datum, tak, že uložil žalobkyni povinnost prostory vyklidit v určené lhůtě a zavázal ji k úhradě nákladů řízení (rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ). K odvolání žalovaného v zastoupení žalobkyně (prokázáno odvoláním sepsaným žalovaným a doručeným soudu dne , datum, ) byl rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, zrušen pro nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný se v zákonné lhůtě řádně vyjádřil (rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ve věci bylo opětovně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že opětovně byla žalovaná uznána povinnou vyklidit předmětné prostory. Strany dále vedly spor o zaplacení dlužných částek z podnájemní smlouvy ve výši , částka, s příslušenstvím, které urovnaly dohodou o narovnání ze dne , datum, , ve které urovnaly i mezi nimi sporné nároky ze smluvních pokut, a ze které plynula žalobkyni povinnost hradit nájemci , částka, s příslušenstvím (prokázáno dohodou o narovnání ze dne , datum, včetně návrhu a schválení soudního smíru z téhož dne).

13. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu o podnájmu nebytových prostor určených k podnikání, která byla ze strany nájemce pro neplnění povinností žalobkyně vypovězena, proti žalobkyni byla vedena žaloba o vyklizení prostor i o zaplacení, žalobkyně se žalobou proti vlastní výpovědi nebránila. Současně bylo prokázáno, že žalovaný poskytoval žalobkyni jako advokát právní pomoc před tím, než jí byla dána výpověď, komunikoval s protistranou a popíral její nároky, a v prvotní fázi soudního řízení o vyklizení, kde se úspěšně ubránil vydanému rozsudku pro uznání. S ohledem na právní závěr níže uvedený, pak je jediná výtka vůči postupu žalovaného spočívající v nepodání, resp. pozdním podání, námitek proti výpovědi zcela bez významu pro posouzení věci, stejně tak je bez významu závěr o běhu lhůt a otázka doručení hmotněprávního úkonu přímo účastníku nebo jeho zástupci, pokud právo námitek vůbec účastníku podnájemního vztahu nenáleží. Prokázané pochybení advokáta spočívají v deficitu komunikace a poučení vůči klientovi a neinformování o průběhu soudního řízení, nemohlo mít vliv na výsledek soudního řízení ani důsledky výpovědi smlouvy. Pokud žalovaný nevyvodil řádné důsledky ze svého zdravotní stavu a neinformoval klienta o nemožnosti mu poskytovat právní pomoc, pak jej tento stav neomlouvá. Jakkoli účastníci řízení uplatňovali jako zásadní skutkové okolnosti smluvního vztahu a jednotlivých právních jednání, spor stojí na vyřešení otázky čistě právní.

14. Po právní stránce soud postupoval podle ustanovení § 16 odst. 1, 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, podle kterého je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle ust. § 24 odst. 1 věta první předně citovaného zákona advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.

15. Podle § 2984 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle ust. § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

16. Dle ust. § 2314 odst. 1 o.z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Dle ust. odst. 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Dle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

17. Dle ust. § 2215 odst. 1, 2, 3 o.z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží. Dle ust. § 2216 o.z. umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám. Úprava podnájemního vztahu neobsahuje ustanovení umožňující, byť i jen přiměřenou aplikaci úpravy nájmu.

18. Pro každou konstrukci náhrady škody obecně platí, že musí být naplněny základní předpoklady vzniku odpovědnosti: 1. porušení právní povinnosti (protiprávní jednání škůdce), 2. vznik škody, 3. příčinná souvislost mezi nimi navzájem a 4. zavinění (není-li odpovědnost stanovena jako objektivní, což platí pro souzenou věc). Protiprávním jednáním se rozumí projev vůle, kterým je porušena právní povinnost (obecně závazné právní předpisy, interní předpisy a normy, bezpečností předpisy apod., povinnosti ze smluv, zanedbání povinnosti předcházet škodám), což se může stát nejen aktivním jednáním, ale také zanedbáním toho, co se učinit mělo. Za škodu se považuje majetková újma, kterou lze vyjádřit v penězích. Příčinnou souvislostí se rozumí vztah příčiny a následku mezi protiprávním úkonem a vznikem škody. Zavinění je kategorií subjektivní povahy a jeho existence ve formě nevědomé nedbalosti se presumuje. Pro úspěšnou žalobu na náhradu škody způsobenou advokátem při výkonu advokacie, která je objektivní, tj. bez zřetele na zavinění, musí být prokázána příčinná souvislost mezi porušením konkrétní povinnost advokáta při poskytování právních služeb a vznikem konkrétní škody, tedy nebýt konkrétního pochybení, vůbec by ke škodě nedošlo. Tedy o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Příčinou škody však může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Naopak nepostačí prokázání, že k pochybení advokátem došlo, pokud to ve svém důsledku nemělo (by to nemělo) na vznik škody vliv, tedy škoda (újma v majetkových poměrech žalobkyně, jak ji vyčísluje žalobkyně) by vznikla i bez tohoto pochybení. V tomto směru si soudu posuzuje předběžně i otázky možné úspěšnosti např. žalob vzhledem k obsahu smlouvy a důvodům výpovědi navázaným na konkrétní jednání žalobkyně a žalovaného. Tedy zda by žalobkyně při postupu žalovaného advokáta, kterého se jí dostalo a ve kterém spatřuje naplnění podmínky porušení povinnosti, by žalobkyně (klientka) se svým nárokem u soudu uspěla.

19. Zásadní pro souzeno věc je tak zodpovězení otázky použitelnosti ust. § 2314 o.z. pro podnájemní vztah. A ta byla vyřešena v judikatuře Nevyššího soudu a lze ji tak považovat za ustálený judikatorní závěr. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, (publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 94/2020) „Nestanoví-li jinak zákon nebo dohoda účastníků, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší; je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). Zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2314 o․ z.) se na podnájemní vztah nepoužije.“ V občanském zákoníku je podnájem upraven v pododdíle o obecných ustanoveních o nájmu (§ 2215, 2216) a dále v pododdíle o zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2274–2278). Jde o právní úpravu poměrně kusou, zabývající se zejména podmínkami, za nichž může nájemce dát předmět nájmu či jeho část do podnájmu, následky porušení těchto povinností pro nájemce (presumpce hrubého porušení povinností) a je zdůrazněna závislost podnájemního vztahu na vztahu nájemním. Z právní úpravy je zřejmé, že se na tradičním vnímání podnájmu nic nemění. Podstatou podnájmu, který bývá vymezován jako „nájem nájemního práva“, je, že nájemce přenechává za úplatu pronajatou věc k užití třetí osobě a užívací právo jí může zřídit jen na dobu nájmu věci (§ 2215 odst. 3, 2277, 2278 o. z.). Podnájemní vztah se tedy vyznačuje vůči nájemnímu vztahu akcesoritou, tzn. že je na nájemním (hlavním) vztahu závislý, a to co do svého vzniku, obsahu i trvání. Zanikne-li nájemní vztah, zanikne i vztah podnájemní, a to bez zřetele k tomu, z jakého důvodu k zániku nájemního vztahu došlo, a bez zřetele k tomu, co si ohledně skončení podnájmu sjednali nájemce a podnájemce. Pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). Je-li podnájemní vztah „slabší“ než vztah nájemní, nemůže podnájemce ani požívat stejné ochrany jako nájemce. Je-li tedy předmětem podnájmu prostor sloužící podnikání, pak – kromě § 2215 a 2216 o. z. – se na tento podnájem použijí zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího podnikání (§ 2302 a násl. o.z.), ovšem jen přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upraveny podnájemní smlouvou. Občanský zákoník neobsahuje zvláštní úpravu přezkumu oprávněnosti výpovědi z podnájmu prostoru sloužícího podnikání. Ustanovení § 2314 o. z. dává tuto možnost jen stranám nájemního vztahu (neujednaly-li si něco jiného), jde přitom o specifickou žalobu, definovanou v hmotněprávním předpise, při níž žalobce nemusí prokazovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Smysl a účel úpravy ani povaha podnájemního vztahu nevyžaduje, aby se tento speciální institut a s tím spojené námitkové řízení vztahovalo i na podnájemní vztah. Není proto ani důvod pro použití souvisejícího § 2313 o. z. Soud dodává, že skutečnost, že je úprava ust. § 2314 dispozitivní však neznamená, že si ji mohou do svých ujednání vtělit účastníci podnájemního vztahu a založit si tak možnost zvláštního soudního přezkumu, ač jim ji zákon výslovně neumožňuje. Stejně tak bez důsledků zůstává zavádějící poučení v tomto směru ve výpovědi podnájemní smlouvy.

20. Obdobně lze také citovat z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , podle kterého „Zvláštní úprava přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu prostoru sloužícího podnikání se na podnájemní vztah nepoužije. Žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi ze smlouvy o podnájmu je určovací žalobou ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., u níž musí žalobce prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení“. Nic tak nebránilo případnému uplatnění obecné určovací žaloby s podmínkou prokázání naléhavého právního zájmu dle ust. § 80 o.s.ř., pro kterou neplatí žádné zvláštní lhůty či podmínky námitkového řízení a žalobkyni, resp. její nové právní zástupkyni, nic nebránilo v jejím podání, ač obsah spisu nedává odpověď o existenci relevantního podkladu k tvrzení o naléhavém právním zájmu na takovém určení. To ale není předmětem žalobních tvrzení ani vytýkaných vad jednání žalovaného.

21. Není tak důvodu z jasně vyjádřeného a vyargumentovaného závěru Nejvyššího soudu o nepoužitelnosti ust. § 2314 o.z. pro podnájem prostor sloužících pro podnikání nevycházet při posouzení možné důvodnosti/úspěšnosti žaloby, kterou dle mínění žalobkyně měl žalovaný podat v jejím zastoupení. Soud tak činí jednoznačný závěr, že pokud by žalovaný jako advokát při poskytování právních služeb žalobkyni podal námitky do výpovědi včas, a poté rovněž žalobu na určení neplatnosti výpovědi, byla by žaloba neúspěšná nadto s důsledky povinnosti žalobkyně hradit nejen své náklady vzniklé se zahájením soudního řízení ale i náklady v řízení úspěšné protistraně. Na advokáta totiž nelze klást nepřiměřené požadavky, např. aby v situaci, kdy určitá právní otázka je v právní teorii i praxi sporná nebo je soudy určitým způsobem již vyřešena, předjímal její budoucí (odlišné) řešení v judikatuře vyšších soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 10101, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Mezi jednáním žalovaného při výkonu advokacie a vznikem škody tak není dán vztah příčiny a důsledku. Ke vzniku majetkové újmy v poměrech žalobkyně, jak ji vyčísluje, a to zejména s přestěhováním jejího provozu, by tak došlo bez ohledu na úkony či opomenutí advokáta. Ač k určitým profesním pochybením na straně advokáta došlo (potvrzuje to i výsledek kárného řízení), žalovaný neplnil své povinnosti informovat a řádně poučit žalobkyni zejména o krocích v souvislosti s vedeným soudním řízení, popř. o svých zdravotních omezeních, ale vznik škody, jak ji požaduje žalobkyně, to nezpůsobilo. Byla to žalobkyně, která provozovala zdravotnické zařízení v prostorách, k jejichž užívání ji opravňovala „jen“ podnájemní smlouva uzavřená na dobu určitou za sjednaných podmínek, a byla to opět ona, kdo se zavázal k hrazení uvedených plnění včetně sankcí pro případ neplnění ve formě okamžitého ukončení smlouvy i sankcí v podobě smluvních pokut. Protože v řízení bylo prokázáno, že jednání žalovaného nevedlo ke vzniku škody (nebylo tak třeba ani dalšího poučování účastníků), ani dále doplňovat dokazování. Za shora uvedeného tak soud žalobu v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno, jako nedůvodnou zamítl.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a to i v části nároku, kde bylo řízení zastaveno, neboť zastavení je třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tj. zda se účastník domohl toho, co žalobou žádal. Procesní zavonění tak jde i v této části za žalobkyní. Procesně úspěšnému žalovanému tak náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalovaný nárok na náhradu nákladů spojených s právním zastoupením. Advokát žalovaného učinil v řízení celkem , hodnota, úkonů právní služby - dle § 11 odst. 1 písm. a), § 7 bod 7. advokátního tarifu, první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a dle § 11 odst. 1 písm. d), § 7 bod 7. advokátního tarifu, vyjádření k podané žalobě ze dne , datum, , a to z tarifní hodnoty , částka, , tj. 2x , částka, ; dále dle § 11 odst. 1 písm. d), § 7 bod 7. advokátního tarifu, vyjádření ze dne , datum, a dvě účasti na jednání soudu dne , datum, a , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g), § 7 bod 7. advokátního tarifu, a to z tarifní hodnoty , částka, , tj. 3x , částka, . Za tyto úkony mu dále náleží náhrada hotových výdajů ve formě režijního paušálu dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve výši 5x , částka, náhrada DPH ve výši , částka, . Celkem tak má žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, včetně DPH, a to k rukám zástupce žalovaného ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).