4 C 64/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Smitkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky částka s přísl.

I. Žaloba s návrhem, aby žalobkyně byla povinna zaplati žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tak, že pracuje jako řemeslník, má malé studio [anonymizována dvě slova], kde realizuje interiéry na klíč. Dne [datum] uzavřel s žalovanou ústní dohodu o dodání díla, jehož předmětem byl designový návrh celého bytu, výroba a dodání atypického nábytku na míru, řemeslné práce, úprava stávající kuchyně, malování, apod. Dílo mělo být dodáno do bytu žalované na adrese [adresa]. První část díla (designový návrh, vestavěné skříně, řemeslné práce) dodal žalobce do [datum]. Z důvodu Covidu požádala žalovaná, aby se zbytek zakázky realizoval až situace opadne. Po zlepšení situace vzniklé v souvislosti s výskytem Covid dne [datum] vyzval [příjmení] [příjmení], který měl zakázku na starost, žalovanou, zda si přeje v zakázce pokračovat. Poněvadž žalovaná nereagovala, žalobce vystavil fakturu č. FV# [číslo] na proplacení provedených prací ve výši [částka]. Faktura byla splatná dne [datum], žalovaná tuto částku neuhradila ani po e-mailové upomínce a předžalobní výzvě ze dne [datum]

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Bránila se tím, že s žalobcem žádnou smlouvu neuzavřela. Žalobce za dobu jejich soužití navrhl, že do předmětného bytu zhotoví skříně a udělá drobné řemeslné práce. Jednalo se zcela o iniciativu žalobce, který vše zařizoval. Žalovaná byla tehdy na rodičovské dovolené s minimálním příjmem. Dále poukázala na to, že [datum] uzavřeli účastníci dohodu o vypořádání společného jmění manželů formou notářského zápisu NZ [číslo], [anonymizována dvě slova] [rok], kdy se s žalobcem mimo jiné dohodli, že předmětná bytová jednotka nabytá za trvání manželství je výlučným vlastnictvím žalované. Předmětná bytová jednotka tak byla nejprve ve společném jmění manželů a až následně po uzavření této dohody se stala výlučným vlastnictvím žalované. Veškeré povinnosti plynoucí z této dohody, byť žalobce jim nedostál, považovala v té době za vyřízené. Žalobce by takto mohl uplatňovat nároky i za další práce-nábytek, který vyráběl. Dne [datum] rozhodl zdejší soud v opatrovnickém řízení tak, že nezletilou dceru účastníků svěřil do střídavé péče rodičů, žalobci vyměřil nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ve lhůtě 60 dnů. Neprodleně poté jí žalobce zaslal v dubnu 2022 fakturu za údajné zakázky z roku 2019. Žalobce na jednu stranu tvrdí, že DPH platí až v tuto dobu, v opatrovnickém řízení pak tvrdil, že firmu uspal a nemá z ní žádné příjmy. Žalovaná dále popírala, že by obdržela designové návrhy, jakož i provedení některých řemeslných prací.

3. Žalobce k námitce žalované uvedl, že se jedná o zakázku jeho firmy a pokud tato zakázka byla provedena, musí zaplatit zaměstnancům a za materiál. I když realizace prací skončila v únoru 2020, k vyčíslení zakázky a vystavení faktury došlo až v roce 2022 z toho důvodu, že až v tomto období došlo k ukončení zakázky, která měla dále pokračovat.

4. Žalovaná dále namítala, že v době, kdy měla být smlouva uzavřena, byla na rodičovské dovolené s dcerou a rozhodně by nesouhlasila s tím, aby částky za tyto práce hradila. Předmětné práce v bytě prováděl žalobce jakožto její manžel, který vše zařizoval, žalovaná se na této zakázce nepodílela, neúčastnila se výběru nábytku a ani neměla čas do bytu docházet. Pokud by měla tyto práce hradit, tak by volila jiné řešení, např. nákup nábytku v [anonymizováno].

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dodavatel [celé jméno žalobce], [obec a číslo], [ulice a číslo], [IČO], vyúčtoval žalované za výrobu a instalaci nábytku na míru, řemeslné práce dle„ Kalkulace“ ze dne [datum] částku [částka], 21% DPH ve výši [částka], tedy v celkové výši [částka] (zjištěno z faktury č. FV# [číslo]). 7. [příjmení] [příjmení] vyzýval jménem [anonymizována dvě slova] žalovanou e-mailem ze dne [datum] ke sdělení, zda si přeje pokračovat v projektu s vestavěným patrem, atd. nebo dojde k ukončení akce hotovými skříněmi a stavebními pracemi. E-mailem ze dne [datum], [datum] vyzval žalovanou k úhradě prací dle vystavené faktury a vyúčtovací tabulky. Dle kalkulace ceny ze dne [datum] byla vyúčtována částka [částka] za designový návrh (15 h á [částka]), částka 84 600 za skříně na míru (výroba vč. montáže a dopravy), částka [částka] za ostatní řemeslné práce- vybourání obkladu za linkou, natažení štuku, výmalba, úprava kuchyňské linky, dodání lednice, vodo instalatérské a elektro práce, vč. montáže a dopravy, vč. dodaného materiálu (zjištěno z e-mailové korespondence, kalkulace ceny ze dne [datum]). 8. [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova], zaslal žalované dne [datum] předžalobní výzvu, v níž vyzval žalovanou k úhradě faktury FV# [číslo] (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem ze dne [datum]).

9. Žalovaná sdělila dne [datum] prostřednictvím právního zástupce, že částku vyčíslenou v předžalobní výzvě odmítá uhradit, neboť tento nárok neuznává (zjištěno ze sdělení právního zástupce žalované ze dne [datum]).

10. Manželé [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce] uzavřeli dne [datum] formou notářského zápisu Smlouvu o manželském majetkovém režimu a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dle čl. I této dohody manželé prohlásili, že ke dni uzavření této smlouvy trvá jejich společné jmění, ale ve změněném režimu, neboť dne [datum] uzavřeli formou notářského zápisu pod NZ [anonymizováno] [rok] smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů do režimu oddělených jmění. Ve čl. II učinili manželé prohlášení o majetku ve společném jmění manželů, do společného jmění manželů nenáleží žádný hmotný či nehmotný majetek ani žádné dluhy. Předmětem společného umění není ani vybavení domácnosti, a ostatní majetek účastníků, zejména závod pana [celé jméno žalobce] podnikajícího jako osoba samostatně výdělečně činná pod [IČO], který byl nabytý před uzavřením manželství. Čl. III obsahuje prohlášení manželů o majetku ve výlučném vlastnictví nabytém za trvání manželství, kdy účastníci prohlásili, že za trvání manželství nabyla žalovaná podle kupní smlouvy ze dne [datum] bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě čp. 1040v obci [obec], část obce Vršovice s podílem na společných částech na pozemku p. [číslo] k.ú. [obec], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, pracoviště [obec] (zde má být správně uvedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu), bytová jednotka zapsána na [list vlastnictví] pro obec Praha, k.ú. [obec]. Tato bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví [celé jméno žalované], která tuto jednotku nabyla za své výlučné finanční prostředky. V čl. IV se účastníci dohodli na úplném režimu oddělených jmění. V čl. V se účastníci jako manželé dohodli na vypořádání jmění, o něž bylo jejich společné jmění manželů zúženo. Dle odst. 4 se strany dohodly, že pokud by vyšel najevo nějaký dluh či závazek náležející do SJM za jeho úhradu bude odpovídat výlučně ten z manželů, který jej převzal, popřípadě jehož právním jednáním vznikl. Pokud by byl dluh či závazek převzatý oběma manželi, odpovídají za jeho úhradu společně a nerozdílně. Dle odst.5 se žalovaná zavázala uhradit žalobci z důvodu tohoto vypořádání částku ve výši [částka]. Dle odst.

6. účastníci prohlásili, že jsou tímto vypořádáním vypořádáni ohledně veškerých práv či nároků týkajících se jejich zaniklého společného jmění manželů, včetně veškerých případných investic ze společného jmění manželů na výlučný majetek některého z manželů či naopak. Část druhá obsahuje Smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] v obci [obec] (zjištěno z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod NZ [číslo], [spisová značka]).

11. Rozsudkem zdejšího soudu č.j [číslo jednací] ze dne 24.3.2022 bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezl. dceři účastníků pro dobu před i po rozvodu manželství, dle výroku IV. byl otci (žalobci) vyčíslen nedoplatek na výživném ve výši [částka] se splatností do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku (zjištěno z rozsudku Okresního soudu Praha-západ č.j. [číslo jednací] ze dne 24.3.2022).

12. Při jednání dne [datum] poučil soud žalobce v souladu s §118a odst.1. o.s.ř., aby doplnil tvrzení ohledně uzavření ústní dohody týkající se realizace nábytku v bytě v [obec a číslo], jaká dohoda byla mezi manželi uzavřena, jaký byl sjednaný rozsah prací, termín plnění a jakým způsobem bylo mezi manželi dohodnuto placení této zakázky a dohled při realizaci zakázky. Zároveň byl žalobce poučen ve smyslu §118a odst.3.o.s.ř o označení důkazů k těmto tvrzením s tím, že neplnění povinnosti tvrzení a důkazní ve stanovené lhůtě 20 dnů od tohoto jednání může mít za následek nepříznivé rozhodnutí ve sporu. Ze spisu je zřejmé, že žalobci byl dodán protokol o jednání do datové schránky dne [datum], žalobce se přihlásil do datové schránky až dne [datum].

13. Žalobce zaslal soudu dne [datum] písemné podání s doplněním tvrzení a označení listinných důkazů (finální výrobní výkresy a skici půdorysu, nákladové faktury a výkazy hodin [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Soud k tomuto podání nepřihlédl, nezabýval se tvrzeními zde uvedenými a neprováděl dokazování navrženými listinami, neboť podání bylo doručeno soudu po stanovené lhůtě 20 dnů od jednání dne [datum], jakož i po uplynutí koncentrační lhůty dle §118b o.s.ř., která nastala [datum]. Soud rovněž nečinil žádná skutková zjištění z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], který měl tuto zakázku vyřizovat, neboť soud se chtěl tímto důkazem zabývat až po doplnění tvrzení a důkazů z toho důvodu, že žalovaná věrohodnost této osoby zpochybňovala vzhledem ke znevažování jejich výchovných schopností a její osobnosti, které učinil [příjmení] [příjmení] v rámci opatrovnického řízení. Poněvadž žalobce tvrzení (jakož i důkazní návrhy) řádně nedoplnil, soud se čestným prohlášením, které navíc k zásadě ústnosti a přímosti v občanském soudní řízení nemá významnou důkazní hodnotu, nezabýval.

14. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce je podnikatelem podnikajícím pod [právnická osoba], kdy předmětem činnosti jsou interiérové práce-zhotovení nábytku. Žalobce za trvání manželství účastníků vyrobil nábytek do bytu ve [obec a číslo] [obec], který byl na základě Dohody ze dne [datum] dle shodného prohlášení účastníků uznán jako výlučný majetek žalované, tedy v době počátku zakázky a její realizace počátkem roku 2020 byl tento byt ve společném jmění manželů. Účastníci si touto smlouvou vypořádali veškeré své závazky ze zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, v souvislosti se zahrnutím bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalované nejsou v této Dohodě zmíněny žádné pohledávky či závazky, ani konstatována případná rozpracovanost zakázky spočívající ve zhotovení nábytku-interiéru na klíč.

15. I když žalovaná nepopírala, že žalobce určitý nábytek do předmětné bytové jednotky zhotovil, popírala, že by s žalobcem uzavírala jakoukoliv dohodu v tom smyslu, že by za tyto práce měla platit. Naopak tvrdila, že se jednalo o aktivitu žalobce, který za jejich soužití navrhl, že nábytek do tohoto bytu zhotoví. Za této procesní situace bylo břemeno tvrzení a důkazní na žalobci, který byl o této povinnosti (jak je uvedeno výše) řádně soudem při jednání dne [datum] poučen ve smyslu § 118a) odst. 1., 3. o.s.ř., rovněž tak byl poučen o následcích, které nastanou v případě nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle poučení soudu.

16. Dle § 118b odst.1.věty druhé o.s.ř. pokud nebyla provedena příprava jednání podle §114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhu na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po provedeném přípravném jednání, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny uvést včas, jakož i ke skutečnostem, nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle §118a odst.1až 3.

17. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce měl splnit svoji povinnost tvrzení a důkazní do [datum] (ve lhůtě 20 dnů od jednání dne [datum]), nejpozději však do [datum], kdy nastaly účinky koncentrace ve smyslu shora cit. ustanovení §118b odst.1. o.s.ř. Podání podané dne [datum] je nutno považovat podané po zákonné lhůtě a soud k tomuto podání nemůže přihlížet. Žalobcem uvedené skutečnosti pro nedodržení lhůty jako pozdní doručení protokolu, či advent neshledal soud za důvodné. Žalobce se rozhodl zahájit soudní řízení ve vztahu k tomuto nároku a je jeho povinností být ve sporu aktivní. Ta skutečnost, že bylo období adventu, není vážným důvodem pro nesplnění této povinnosti, navíc i v rámci adventu či vánočních svátků měl dostatečný prostor ke splnění této procesní povinnosti až do [datum]. Soud tak hodnotil důkazy provedené shora, z nichž učinil skutková zjištění. Na základě shora povedených důkazů žalobce neprokázal přesný obsah smluvních ujednání mezi účastníky, zvláště pak dohodu o finančních podmínkách za výrobu nábytku.

18. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení.

19. Podle § 2586 odst.1.zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst.

2. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

20. Dle § 708 odst.2. o.z. společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

21. Dle § 716 o. z. Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

22. Dle § 717 odst.1. o. z. Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

23. Dle § 729 o. z. v režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela.

24. Žalobce požadoval přiznání nároku dle smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou ústní formou dne [datum]. Soud již uvedl výše, že žalobci se nepodařilo prokázat uzavření této smlouvy, když žalovaná uzavření jakékoliv dohody spočívající ve výrobě nábytku, kterou by měla hradit popírala. Pro posouzení nároku je nutné uvést, že v době, kdy mělo dojít mezi účastníky k této dohodě, byli účastníci manželé a předmětná bytová jednotka byla ve společném jmění manželů. Uzavření smlouvy tak, jak uvádí žalobce, kdy na jedné straně byl žalobce jako podnikatel a na druhé straně jeho manželka v době, kdy byt patřil do společného jmění a manželství fungovalo, nelze považovat za reálné, když tuto skutečnost pak žalobce nebyl schopen prokázat. Vztahy mezi manželi nebyly narušeny jako v současné době, tudíž je nepochybné, že vše probíhalo bezformálně, kdy žalobce coby podnikatel v realizaci interiérů se rozhodl pro výrobu nábytku v rámci své podnikatelské aktivity. Vztahy mezi účastníky jako manželi se následně zhoršovaly, až došlo k jejich vyhrocení. Manželé si pak Dohodou ze dne [datum] následně dohodli režim oddělených jmění a vypořádali si společné jmění, jakož i existující podílové spoluvlastnictví. Touto dohodou strany měly vůli vypořádat své veškeré majetkové vztahy, což nepochybně vyplývá z čl.V Dohody.

25. Poněvadž soud není vázán právním hodnocením v žalobě, zabýval se tím, zda nárok za dodání nábytku, který nepochybně v určitém rozsahu v bytové jednotce ve [obec] proveden byl, lze přiznat na základě jiného právního důvodu. Toto soud zvažoval s ohledem na to, že předmětný byt byl následně dle dohody ze dne [datum] prohlášen za výlučné vlastnictví žalované. I zde však mezi účastníky byla shodná vůle dle odst. 6 čl. V dohody vypořádat si veškerá práva či nároky týkající se jejich zaniklého společného jmění, včetně veškerých případných investic ze společného jmění manželů na výlučný majetek některého z manželů či naopak. Pokud tedy firma žalobce byla výlučným majetkem žalobce a byla činěna investice v roce 2020 do bytu, který byl tehdy v SJM, došlo mezi účastníky k jednoznačné vůli, že jsou veškeré nároky vypořádány.

26. Lze tedy uzavřít, že soud neshledal nárok důvodný jak z titulu nezaplacené ceny za dílo, když žalobce neprokázal uzavření této smlouvy a dále i z případného vypořádání účastníků jakožto manželů, kdy dohodou ze dne [datum] došlo k jejich vzájemnému vypořádání. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Výrok o nákladech řízení je odvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady právního zastoupení za 5 úkonů právní služby á [částka] dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, odpor ze dne [datum] včetně doplnění odporu ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], [datum]), 6 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., 21% DPH ve výši [částka]. Celkové náklady řízení tak činí částku [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).