4 C 65/2025

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Šottovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce advokátem sídlem Masarykovo náměstí 18, Jílové u Prahy proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A trvale bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B trvale bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 70 000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná první a druhá jsou p o v i n n y společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 14,25 %, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná první a druhá jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím na základě uznání dluhu ze dne datum, kterým se obě žalované zavázaly tento dluh uhradit ve lhůtě nejpozději do datum. Důvod vzniku dluhu jsou náklady exekučního řízení pod č.j. spisová značka vedeného tituly před jménem jméno FO a úhrady odměny ve prospěch soudního exekutora. Protože dluh nebyl v uvedené lhůtě uhrazen, byly obě žalované vyzvány k jeho uhrazením nejpozději do datum s upozorněním na možné soudní vymáhání. Ani v další lhůtě k plnění nedošlo.

2. K věci se vyjadřovala první žalovaná tak, že nárok neuznává. Odkazovala se na dlouhodobé spory s žalobkyní a jejím manželem a na jiná soudní řízení, zejména o vyklizení. Namítá nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, neboť nabytí vlastnického práva k nemovitosti žalobkyní je pochybné. Namítá, že exekuce byla nepřípustná, neboť byla vedena proti osobám, které mají legitimní a ústavně chráněné právo bydlení, potvrzené nálezem Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. IV. ÚS 2466/25. Žalované užívaly přízemí domu jako osoby blízké s výslovným souhlasem matky. Uplatněné náklady exekuce jsou nadto nepřiměřené, nekonkretizované a není doložen jejich účelný vznik. Žalobu považuje za nedůvodnou, neboť vychází z exekuce, která byla v rozporu s ústavně chráněnými právy.

3. Soud provedl důkazy listinami založenými ve spise, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci. Další doplňování dokazování se tak stalo nadbytečným. V řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Žalované uznaly co do výše, tj. částka, a důvodu, z titulu nákladů exekučního řízení spisová značka a úhrady odměny soudního exekutora, svůj dluh vůči žalobkyni a zavázaly se jej uhradit nejpozději do datum na uvedený bankovní účet se současným prohlášením, že toto jednostranné prohlášení neuzavřely v tísni, že je svobodným a vážným projevem jejich skutečné vůle, a že jeho obsahu rozumí a takto s ním souhlasí (prokázáno uznáním dluhu datovaným datum a podepsaným oběma žalovanými). Obě žalované byly po splatnosti vyzvány k plnění řádnou předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne datum), která jim byla zaslána na známé adresy Pod Vrstevnicí adresa (jak prokazují podací lístky a vrácené poštovní zásilky).

5. Žalované byly rozhodnutím zdejšího soudu ze dne datum s právní mocí ke dni datum (výrok o povinnosti vyklidit) uznáni povinnými vyklidit rodinný dům č.p. 97 v adresa, a to do 30 dní ode dne právní moci rozsudku, neboť jej užívaly bez právního důvodu, když bylo odmítnuta konstrukce, podle které by žalované měly jakkoli odvozené právo nemovitost užívat (prokázáno rozsudkem Okresního soudu adresa – západ ze dne datum č.j. spisová značka). Odvolací řízení proti tomuto rozhodnutí ve věci samé bylo zastaveno a ke změně tak došlo jen v nákladovém výroku (usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka). Soudní exekutor tituly před jménem jméno FO stanovil v příkaze k úhradě nákladů exekuce č.j. spisová značka ve věci oprávněné Jméno Zástupce proti povinným Renatě a Jméno žalované B v exekučním řízení nařízeným na základě exekučního titulu, kterým je pravomocný a vykonatelný rozsudek zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka a Krajského soudu v Praze ze dne datum č.j. spisová značka, náklady exekuce částkou částka (prokázáno příkazem k úhradě nákladů exekuce spisová značka) a na základě smlouvy o provedení exekuce ve věci spisová značka byla vyúčtována oprávněné (v tomto řízení žalobkyni) smluvní odměna za vyklizení domu proti povinným (v tomto řízení žalovaným) ve výši částka (prokázáno fakturou soudního exekutora ze dne datum).

6. Pokud žalovaná první do spisu založila „potvrzení“ jméno FO, že žalované smí na adrese adresa bydlet s jejím souhlasem a v souladu s nálezem Ústavního soudu, pak jej soud k důkazu neprováděl. Jednak takový návrh ani nebyl uplatněn a k prokázání jakékoli relevantní skutečnosti vzhledem k předmětu řízení by takový důkaz ani sloužit nemohl. K tomu soud podotýká, že zjevně žalované odkazující se na tento nález zcela nepochopily jeho obsah, povahu řízení z rušení držby (rozdíl mezi posesorní a petitorní ochranou) a zejména případný dosah do jejich práv. Žalované nebyly účastnicemi řízení, kterého se nález týkal, o jejich právech se v řízení nerozhodovalo. Nadto je třeba dále upozornit na závěr rozhodnutí, kde sám Ústavní soud nijak nevylučuje, že může dojít k jejich exekučnímu vyklizení z nemovitosti, neboť nadále existuje způsobilý exekuční titul, pokud nadále trvá protiprávní stav. Citovaný nález Ústavního soudu IV. ÚS 2466/25 tak neaprobuje právo žalovaných v nemovitostech bydlet a nadále je užívat. Pokud jde o řízení o vyklizení paní jméno FO, jehož se také námitky žalované první dotýkají, to je předmětem samostatného soudního řízení, jehož opět žalované nejsou účastnicemi a jeho případný výsledek je zcela bez vlivu na rozhodnutí o podané žalobě.

7. V řízení tak byla prokázána existence platného uznání dluhu na částku žalobou požadovanou a nad rámec i skutečnosti, z nichž uznaná pohledávka vycházela, tj. výše skutečných nákladů spojených s vedením exekučního řízení proti žalovaným – povinným z důvodu neplnění rozhodnutí soudu o povinnosti vyklidit nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Při hodnocení vztahu účastníků je třeba vycházet z vůle stran, které si samy svá práva a povinnosti upravily. To platí i o právním jednání obsahujícím explicitní uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z. Je to jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše. Veškeré podmínky uznání byly uznáním ze dne datum splněny, došlo tak žalovanými k platnému uznání dluhu se všemi důsledky takového právního jednání. Uznání je určité, je zřejmý titul, tj. náklady exekučního řízení a odměna exekutora, jakož i příslib dluh zaplatit v uvedené lhůtě. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je tak vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má přímou vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. „Pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka a další), a to se žalované v řízení nepodařilo. Nejasná a nekonkrétní tvrzení žalované první v tom smyslu, že musela uznání podepsat bez dalšího, neobstojí. Vyvratitelnou právní domněnku o tom, že v době uznání závazek trval, nelze vyvracet ani pouhým negativním tvrzením o neexistenci závazku vycházejí z přesvědčení o neoprávněnosti exekuce apod.

8. Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Za shora uvedeného, kdy žalované platně uznaly dluh co do důvodu i výše a v řízení právní domněnku existence dluhu nevyvrátily, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalované k plnění solidárně, jak vyplývá i z obsahu uznání. Tím, že žalované nezaplatily dluh řádně a včas, dostaly se do prodlení, a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s žalobním žádáním ode dne následujícího po dni, kdy uplynula dodatečná lhůta k plnění poskytnutá žalobkyní v předžalobní upomínce, tj. od datum. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř., když neshledal na straně žalovaných žádné důvody pro prodloužení lhůty. Lze poukázat v této souvislosti na dlouhodobé a vědomé neplnění povinností stanovených jim soudním rozhodnutím a důsledkem tohoto jednání je nakonec i vznik pohledávky, která je předmětem tohoto řízení.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na zaplacení náhrady za soudní poplatek ve výši částka a na náhradu nákladů spojených s právním zastoupením. Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem hodnota úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne datum), za které náleží odměna 2x částka (§ 7 bod 5 advokátního tarifu). Za tyto úkony dále náleží náhrada hotových výdajů ve formě režijního paušálu dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve výši 2x částka a dále náhrada za promeškaný čas ve výši částka za celkem hodnota půlhodiny za cestu na jednání ze sídla advokáta do sídla soudu. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobkyně v obecné pariční lhůtě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat nuceného výkonu rozhodnutí formou exekuce.