41 C 10/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 24 500 Kč a 1 285,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 575,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 360 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 21 209,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 285,04 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10,25 % ročně z částky 20 140 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 4 360 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 956,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 24 500 Kč jako kauce, jež mu dosud nebyla vrácena po ukončení podnájemního vztahu, a dále částky 1 285,04 Kč coby úroku ve výši 2 % ze složené kauce ve výši 26 000 Kč za období od [datum] do [datum], oboje s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel podnájemní smlouvu na byt [číslo] o velikosti 3kk na adrese [adresa]. Žalobce složil jistotu ve výši 30 000 Kč, která pak byla snížena o částku 4 000 Kč na 26 000 Kč. Dne [datum] byl byt žalované předán, o čemž byl předán předávací protokol, který za žalobce podepsala jeho přítelkyně. Při převzetí bytu žalovaná upozornila na jednu vadu, a to vystouplou dlaždičku v koupelně; ničeho dalšího nevytkla. Žalobce měl pochybnosti o tom, zda tato tvrzená vada nebyla pouze záminkou pro nevrácení kauce, neboť dlaždička nebyla nijak vystouplá, navíc si nikdo ze sousedů nepřišel nikdy stěžovat, že by mu do bytu zatékalo. Žalobce byl ochoten uznat, že mohl závadu způsobit, proto věc ohlásil pojišťovně, která odmítla plnit, neboť se jednalo o družstevní byt. Žalobce požadoval po žalované vrácení jistoty ve výši 26 000 Kč, načež žalovaná začala uplatňovat další a další údajné závady, které nebyly uvedeny v předávacím protokolu ze dne [datum]. Zpočátku se mělo jednat o drobná poškození, následně o zničený byt a škodu mnohonásobně přesahující složenou jistotu. Z pomalovaných dvou parket se stala nutná rekonstrukce celé podlahy, z uštípnutého rohu varné desky nefunkční varná deska apod. Žalovaná započala s celkovou rekonstrukcí bytu a zřejmě se domnívala, že tu ji zaplatí žalobce. Žalobce požadoval vrácení jistoty a uvědomil si, že žalované ani škodu tvrzeného rozsahu nemohl způsobit, neboť žalovaná není vlastníkem bytu. Podle žalobce jedinou způsobenou škodou byl lehce uražený levý spodní roh rychlovarné desky ve výši asi 500 Kč. Žalobce uznal, že na vybavení bytu mohly být způsobeny další drobné závady, které ocenil na 1 000 Kč. Z jistoty ve výši 26 000 Kč proto žalobou požadoval 24 500 Kč a dále úrok ve výši 2 % ročně odpovídající běžným úrokům bankovních vkladů za období od [datum] do [datum] z jistoty ve výši 26 000 Kč, kapitalizovaný částkou 1 285,04 Kč. Z částky 1 285,04 Kč dále požadoval zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení a z částky 24 500 Kč dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou ve svém vyjádření ze dne [datum] neuznala. Žalobce totiž byt na počátku převzal po rekonstrukci bez jakýchkoli vad. Dne [datum] se pak k předání bytu zpět žalované žalobce osobně nedostavil a protokol o předání bytu nepodepsal. Neoprávněně se za něj dostavila pouze jeho družka, která svévolně podepsala předávací protokol z [datum]. Rozsah závad uplatněných v předávacím protokolu proto nelze považovat za konečný. Při faktickém předání bytu pak žalovaná zjistila, že žalobce způsobil na bytě a jeho vybavení podstatnou škodu, nad rámec běžného opotřebení. Konkrétně žalovaná zjistila, že rozbitím dlaždiček ve sprchovém koutě došlo k soustavnému zatékání v tomto místě do stěny koupelny a jejímu rozsáhlému podmáčení, k poškození indukční varné desky, zničení dřezu v koupelně, poškrábání kuchyňské baterie, navrtání dřevěného zábradlí mezi podlažími, navrtání děr do šatních skříní a k poškození mechanismu jejich otevírání, poškození parket v obývacím pokoji a k nedostatečnému vymalování předmětu nájmu. Škody podle ní přesahují částku, kterou vynaložila na opravy, přesto však provedla pouze započtení vůči složené jistotě na práce spojené s opravou sprchového koutu, což žalobci oznámila. Tvrzení o tom, že by žalovaná započala s celkovou rekonstrukcí bytu, bylo nepravdivé.

3. Ve svém dalším podání ze dne [datum] pak žalovaná nad rámec uvedeného konstatovala, že dne [datum] za přítomnosti svého manžela a [jméno] [příjmení] zjistila další závady na vybavení bytu kromě těch, které byly uvedeny v předávacím protokole. Tyto specifikovala v e-mailu ze dne [datum], v němž provedla zápočet nákladů na opravu škod vůči jistotě. Kromě výše uvedených se jednalo také o poškozené prkýnko. Že by poškození koupelny odpovídalo pouze špatně přilepené kachličce, podle ní nebylo pravdou ani to neodpovídalo protokolu z [datum]. Nikdo si nemohl stěžovat, neboť byt byl mezonetový a vedle a pod koupelnou žádní sousedé nebyli. Tvrzení o tom, že žalovaná započala s celkovou rekonstrukcí, také nebylo pravdivé. Výši vzniklé škody pak žalovaná dokládala fakturou. Dále uvedla, že oproti jistotě započetla finanční výdaj na koupi čisticích prostředků ve výši 2 000 Kč a na pořízení bílé barvy ve výši 1 000 Kč; současně předložila také fakturu o koupi nového záchodového prkýnka.

4. Účastníci učinili při jednání před soudem nesporným, že žalovaná v době trvání podnájemního vztahu a v době jeho ukončení byla členkou [anonymizováno] bytového družstva [anonymizováno] a že měla v družstevním vlastnictví byt [číslo] o velikosti 3kk na adrese [adresa] v [obec a číslo]. [příjmení] mezi nimi také bylo to, že účastníci uzavřeli podnájemní smlouvu ohledně tohoto bytu, přičemž podnájemní vztah trval v období od [datum] do [datum]. V souvislosti s tím došlo ke složení jistoty ve výši 30 000 Kč, která potom byla snížena o 4 000 Kč, takže výsledná složená jistota činila 26 000 Kč. Tato žalobci dosud nebyla vrácena. [příjmení] učinili účastníci i to, že v roce 2018 při převzetí bytu žalobcem byl byt čerstvě vymalovaný a byly v něm zbroušené parkety. [příjmení] bylo také to, že dne [datum] došlo k podpisu předávacího protokolu, přičemž jej podepsala přítelkyně žalobce a žalovaná. Dne [datum] byly při předání bytu ze strany žalované na předmětu nájmu konstatovány pouze ty závady, které byly uvedeny v závěru předávacího protokolu, konkrétně žalovaná upozornila na defekt ve sprchovém koutě, zatékající vodu – vypouklé dlaždice. V předávacím protokolu bylo také uvedeno, že dojde ke společnému dořešení po odkrytí dlaždic. Soud vzal tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

5. Z provedených důkazů soud dále zjistil následující skutečnosti:

6. Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum] kromě nesporných skutečností vyplynulo, že společně s žalobcem se do bytu nastěhovala jeho přítelkyně a dvě děti. Podle čl. V bylo povinností žalované předat žalobci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání, podle čl. VI. byl žalobce povinen udržovat v bytě pořádek a nepoškozovat byt ani jeho vybavení. V čl. VII se účastníci dohodli, že žalobce složí při uzavření smlouvy k rukám žalované peněžní prostředky„ k zajištění nájemného a úhrady za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem bytu.“ Tyto prostředky – peněžitou jistotu měla žalovaná uložit na svém účtu. Žalobce coby podnájemce vzal na vědomí, že žalovaná coby nájemce je oprávněna složené prostředky použít k úhradě splatných pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo„ k úhradě jiných závazků podnájemce v souvislosti s podnájmem. Uvedené pohledávky má nájemce právo po skončení podnájmu započíst proti pohledávce na vrácení složených peněžních prostředků“. Prostřednictvím téhož článku se žalovaná zavázala po skončení nájmu vrátit žalobci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebudou oprávněně čerpány,„ a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy podnájemce byt vyklidil a předal nájemci.“ 7. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] vyplynulo, že do něj účastnici zapsali stav elektroměru a vodoměru. [ulice] o zjištěných poškozeních bytu byla proškrtnuta. Dále zde bylo zaznamenáno vybavení jednotlivých pokojů.

8. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o podnájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci upravili celkovou výši měsíčních plateb žalobce coby podnájemce.

9. Z předávacího protokolu o ukončení nájmu datovaného [datum] vyplynulo, že v jeho úvodu je rukou dopsáno, že za žalobce jednala„ v zastoupení [jméno] [celé jméno žalobce]“, která též protokol podepsala společně s žalovanou. V závěru protokolu bylo rukou dopsáno:„ Defekt ve sprchovém koutě, zatéká voda – vypouklé dlaždice. Společné dořešení po odkrytí dlaždic.“ 10. V prohlášení ze dne [datum] žalobce uvedl, že [jméno] [celé jméno žalobce], dříve [příjmení], jednala po právu jeho jménem, pokud předávala žalované dne [datum] byt [číslo] na Pískové [číslo] v [obec a číslo] a garážové stání, když byla i uvedena v podnájemní smlouvě ze dne [datum] jako účastník smlouvy a kontaktní osoba.

11. Z žalobcem předložené fotografie soud zjistil, že na ní je zachyceno poškození světlé dlaždice – její poškrábání a drobné uštípnutí.

12. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaplatil částku 1 490 Kč včetně DPH za [anonymizována dvě slova] 3 [anonymizována dvě slova] od [příjmení] [jméno].

13. Z faktury – daňového dokladu [číslo] vyplynulo, že ta byla vystavena dne [datum] ze strany [příjmení] [jméno] – Instalatérské, topenářské práce, rozvod plynu, ve vztahu k bytu [číslo] na ulici Pískova [číslo] v [obec a číslo] pro předmět dodávky„ Oprava havárie sprchového koutu včetně materiálu“, přičemž cena dle faktury bez DPH činila 20 140 Kč, včetně DPH pak 23 161 Kč. Ze souvisejícího potvrzení o platbě pak soud zjistil, že částka 23 161 Kč byla dne [datum] uhrazena.

14. Ze dvou dopisů od [právnická osoba], adresovaných žalobci a žalované, vyplynulo, že pojišťovna z místního šetření zaznamenala, že při předávání bytu v pronájmu zpět majitelka bytu zjistila poškození obkladů v koupelně ve sprchovém koutu. S odkazem na výluku z pojištění pojišťovna sdělila, že nárok odkládá bez náhrady pojistného plnění, neboť škoda byla způsobena na pronajatých částech budov, pozemků či věcí.

15. V e-mailu ze dne [datum], který adresovala žalobci, žalovaná konstatovala, že výše škody způsobené užíváním bytu na vybavení kuchyně, v koupelně, na podlahových krytinách či movitém vybavení bytu, jako je dřevěné zábradlí, parkety, skříně, je takové výše, že nejen při započtení vyrovná složenou jistotu ve výši 26 000 Kč, ale minimálně ji o 100 % přesáhne. Dle sdělení pojišťovny škodu nelze řešit přes pojišťovnu. Žalovaná dále konstatovala, že„ si tímto jistotu ve výši 26 000 Kč započítáváme na úhradu vzniklých škod na předmětu nájmu způsobené v rozporu s nájemní smlouvou nájemcem, viz předchozí emaily a příloha.“ 16. Přílohou e-mailu ze dne [datum] žalovaná žalobci zaslala dokument s vyčíslením škod a činností, v němž byly práce na sprchovém koutě vyčísleny částkou 20 140 Kč. Ostatní činnosti a náklady byly vyčísleny na 6 310 Kč, z toho konkrétně 1 490 Kč za WC sedátko, 1 760 Kč za malování obývacího pokoje a opravu schodiště, 3 060 Kč za celkový úklid bytu a drobné opravy. Renovace parket, broušení a lakování byly vyčísleny na 21 450 Kč, související doprava na 500 Kč; celkem za parkety bez DPH 21 950 Kč, s DPH 26 559,50 Kč. Za renovaci skříní a instalaci bylo požadováno 10 000 Kč, k tomu doprava 1 500 Kč, celkem bez DPH 11 500 Kč, s DPH pak celkem 13 915 Kč.

17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzýval žalovanou k vrácení jistoty ve výši 26 000 Kč spolu s úroky ve výši 1 285,04 Kč a se zákonnými úroky z prodlení z dlužné částky. Tuto předžalobní výzvu žalovaná dle dodejky převzala dne [datum].

18. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce sdělila zástupci žalobce, že veškerá poškození bytu zdokumentovala, konkrétní výši škody vyčíslila v řádné lhůtě a v e-mailové komunikaci započetla vůči jistině i úrokům z prodlení své nároky z titulu náhrady škody.

19. Z webových informací o výši úroků vyplynulo, že v roce 2019 činila maximální výše úroků na spořicích účtech u bank ([anonymizována dvě slova] banka aj.) 1,5 až 3 %, výše úroků na termínovaných účtech u vybraných bank ([anonymizována dvě slova] bank aj.) byla mezi 0,65 až 2,2 %.

20. Z výslechu realitní makléřky [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ta zprostředkovala uzavření podnájemní smlouvy mezi žalobcem a jeho manželkou (dříve partnerkou) a žalovanou. V době uzavření podnájemní smlouvy na počátku podnájemního vztahu byl byt hezký, bez problémů. Naproti tomu při předání bytu zpět žalované po ukončení podnájemního vztahu byl byt poškozený, konkrétně v něm byla poškozená indukční deska, počmáraná podlaha, poničený či znehodnocený dřez. Došlo také k navrtání vestavěné skříně na chodbě a úpravě skříně v ložnici, v níž byla navrtána police. Problém byl také s toaletním prkýnkem. Svědkyně byla na bytě přítomna v řádech dnů po ukončení podnájemní smlouvy i později při provádění některých oprav, přičemž vypověděla, že závady byly zjištěny také ve sprchovém koutě, konkrétně tam byla vyboulená stěna, a to tím způsobem, že byla zaoblená – vystouplá do prostoru, což vizuálně bylo viditelné. Takový jev ve sprchovém koutě přitom podle ní nebyl přítomen při předávání bytu žalobci a jeho manželce (partnerce) na počátku podnájemního vztahu. Po opravě vyboulené stěny byl v koupelně jiný obklad. Svědkyně vypověděla dále, že manžel žalované dle svého tvrzení musel provést opravy či vybroušení podlah a byt vymalovat.

21. Z výslechu manžela žalované [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na počátku podnájemního vztahu při jeho předávání žalobci a jeho manželce (tehdy partnerce) byl byt po provedených pracích a po vymalování, čistý, po provedené údržbě parket. Při předávání bytu po skončení podnájemního vztahu byl v bytě přítomen svědek s žalovanou a dále paní [příjmení] (manželka žalobce), s níž svědek byt procházel. Při předávání bytu zpět žalované a svědkovi byly zjištěny jisté závady – narušení botníkové skříně, opotřebení parket či znečištění kuchyně. Zvláště však svědka zaujal sprchový kout, neboť v něm byly vypouklé dlaždice, přičemž svědek s žalovanou nesouhlasili s tvrzením manželky žalobce, že by tam tento jev byl přítomen na začátku podnájemního vztahu. Svědek vypověděl, že spousta věcí„ vylezla na povrch“ až po předání bytu, že například navrtání botníkové skříně vypadalo docela dobře. Později byly zjištěny méně patrné závady. Svědek také vypověděl, že příčinou„ vypouknutí“ dlaždic bylo jejich mechanické„ vypouknutí“, v důsledku kterého docházelo k zatékání. [příjmení] dojít k částečnému vybourání dlaždic v koupelně podle tzv. mokré mapy, vysoušení a následné opravě, přičemž opravy dělali instalatéři. Takto vypouklých dlaždic bylo dle svědka asi šest, vypouklá stěna se nacházela naproti vstupu do koupelny. Z výslechu svědka také vyplynulo, že předmětný byt je mezonetový, koupelna se nachází v patře a pod ní nejsou žádní sousedé, ale vstupní chodba do téhož bytu. Rovněž z jeho výslechu soud zjistil, že při předání bytu se žalovaná dohodla s manželkou žalobce na tom, že závady v koupelně budou řešeny s pojišťovnou. Svědek také uvedl, že byt musel být vymalován, a to svépomocí z barvy, která tam zůstala po žalobci, přičemž vymalování stálo v řádech stovek Kč.

22. Soud zamítl návrh na provedení účastnického výslechu žalované, neboť měl takový důkaz za nadbytečný, a navíc by k němu mohlo být přistoupeno pouze tehdy, pokud by dokazovanou skutečnost nebylo možné zjistit jinak, což nebyl tento případ. Soud také zamítl návrh na dokazování kompletní e-mailovou komunikací mezi účastníky ohledně vzniklých závad na bytě, neboť ten byl navržen až po koncentraci řízení, přestože jeho dřívějšímu uplatnění nic nebránilo.

23. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého žalovaná žalobci na základě podnájemní smlouvy dala do užívání byt a žalobce k rukám žalované složil jistotu ve výši 26 000 Kč (nejprve ve výši 30 000 Kč, posléze snížené o 4 000 Kč). Zatímco na počátku podnájemního vztahu byl byt v dobrém stavu, při jeho skončení byly shledány ze strany žalované na bytě závady. Přímo při předání bytu dne [datum] byl zjištěn defekt ve sprchovém koutě, kde byly vypouklé dlaždice způsobující zatékání. Žalovaná vynaložila na opravu závady ve sprchovém koutě bez DPH částku 20 140 Kč, kterou ve lhůtě 1 měsíce od předání bytu společně s dalšími položkami uplatnila vůči složené jistotě a ze složené jistoty žalobci dosud ničeho nevrátila.

24. Podle § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

25. Podle § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

26. Podle § 1802 o. z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

27. Podle § 1806 věty první o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

28. Soud předně konstatuje, že předáním jistoty (kauce) pronajímateli se pronajímatel stává vlastníkem těchto finančních prostředků a nájemci vzniká pohledávka na vrácení kauce, která má být uspokojena v poslední den nájmu. V tento den je pronajímatel oprávněn započíst pohledávky, které mu nájemce z nájmu dluží, přičemž si může započítat nejen to, co nájemce dluží na nájmu či službách, ale též na náhradě škody způsobené porušením nájemcovy povinnosti, neboť o. z. takovou možnost nezapovídá (a v právě posuzované věci ji účastníci nevyloučili ani smluvně). Přestože o. z. předpokládá, že k započtení případných pohledávek vůči jistotě pronajímatel učiní při skončení nájmu, je dle názoru soudu možné, aby se smluvní strany dohodly na pozdějším vrácení jistoty a na s tím souvisejícím pozdějším termínu pro případný zápočet pohledávek pronajímatele, jako to v této věci učinili účastníci, kteří sjednali, že k vrácení jistoty má dojít nejpozději do 1 měsíce ode dne vyklizení a předání bytu žalobcem žalované. Soud dále v obecné rovině podotýká, že nájemce má společně s vrácením jistoty právo na úrok alespoň v zákonné výši, přičemž v právě posuzované věci účastníci tuto možnost nevyloučili, když v čl. VII podnájemní smlouvy upravili závazek žalované vrátit žalobci složené peněžní prostředky s příslušenstvím. V situaci, kdy zákon výši úroků nestanovuje, pak je třeba vycházet z obvyklé výše požadované bankami, jak stanoví druhá věta § 1802 o. z.

29. Konečně soud poukazuje také na to, že na započtení dluhů vůči jistotě je třeba použít obecná ustanovení § 1982 až § 1991 o. z. o započtení závazků. Započtení pronajímatel realizuje jednostranným právním úkonem, z něhož by nájemci mělo být patrné, proč mu není jistota při skončení nájmu (nebo v pozdější dohodnuté době – pozn. zdejšího soudu) vrácena. Pronajímatel by tedy měl nájemci specifikovat, na jaké dluhy a v jaké výši jistotu použil. Z vypořádání kauce provedené pronajímatelem nájemce musí vědět, které dluhy jsou mu kladeny k tíži (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2267/2019).

30. Shora uvedená pravidla pak obdobně platí také pro vztah mezi nájemcem a podnájemcem, přičemž není důvodu, proč by též nájemce nemohl oproti složené jistotě započítávat případnou škodu, která na bytě v podnájmu vznikla.

31. Vycházeje ze shora uvedeného a ze zjištěného skutkového stavu věci soud shledal, že účastníci uzavřeli podnájemní smlouvu a jejich podnájemní vztah skončil dne [datum]. Při převzetí bytu žalobcem coby podnájemcem byl byt v dobrém stavu bez vad v koupelně, což soud vzal za zjištěné zejména z předávacího protokolu ze dne [datum] a z výslechu [jméno] [příjmení]. Ve lhůtě jednoho měsíce od předání bytu zpět žalované pak žalovaná byla oprávněna srozumitelně a určitě započítat vůči složené jistotě, jejíž výše činila 26 000 Kč, své případné pohledávky, plynoucí mj. z náhrady škody. První den této jednoměsíční lhůty byl [datum], kdy dle předávacího protokolu z tohoto dne došlo k ukončení nájmu a předání bytu zpět žalované. Soud v tomto ohledu neměl žádné pochybnosti o tom, že manželka žalobce byla oprávněna k předání bytu žalované, jinak by ostatně v úvodu předávacího protokolu nebylo rukou dopsáno, že je u předání bytu v zastoupení za žalobce, a zejména by jinak žalovaná tento protokol nepodepsala a společně se svým manželem s manželkou žalobce byt neprocházela a neprohlížela jeho stav (jak manžel žalované potvrdil při své svědecké výpovědi).

32. Pokud jde o konkrétní škodu na bytě a její výši, soud vzal za prokázané, že při skončení podnájmu byly zjištěny závady v koupelně související s vypouklými dlaždicemi, které zde v době zahájení podnájemního vztahu nebyly (viz výše) a které měly za následek zatékání vody. To, že v koupelně vznikla tato závada, bylo v řízení prokázáno na základě předávacího protokolu z [datum], výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] i z výslechu [jméno] [příjmení], které soud považoval za vzájemně souladné a věrohodné. Fotografie dlaždic z koupelny, kterou předložil žalobce, naproti tomu neměla dostatečně vypovídací hodnotu, neboť zachycovala jen malou část koupelny, a nebyla s to jednoznačně vyvrátit zjištěnou skutečnost, že v koupelně při předání bytu žalované bylo vypouknutí dlaždic zjištěno. Nebyla-li tato závada na bytě přítomna v době zahájení podnájemního vztahu, ale naopak až v době jeho ukončení, jak bylo zjištěno, pak soud neměl žádných pochyb o tom, že vznik závady a související škody zapříčinil v době trvání podnájemního vztahu žalobce (či členové jeho rodiny), kteří byt užívali. Výše škody pak byla prokázána na základě faktury [číslo] podle které bylo na opravu vynaloženo 20 140 Kč bez DPH (a tato částka byla dle výpisu z účtu žalovanou, resp. jejím manželem též skutečně uhrazena). Právě tuto částku pak žalovaná včas ve lhůtě 1 měsíce započetla vůči jistotě, jak vyplynulo z jejího e- mailu ze dne [datum] a související přílohy, kdy žalovaná v rámci vyčíslení škody za sprchový kout uplatnila právě částku ve výši 20 140 Kč. V rozsahu částky 20 140 Kč tak soud považoval započtení nároku na náhradu škody vůči nároku žalobce na vrácení jistoty za důvodné a oprávněné.

33. Ve vztahu k dalším položkám uvedeným ve vyúčtování, které bylo žalobci zasláno e-mailem ze dne [datum], pak soud uvádí, že nárok na náhradu škody za poškozené [příjmení] sedátko, které dle žalované muselo být vyměněno, soud nevzal za zjištěný. Žádná taková škoda jednak nebyla uvedena v předávacím protokolu z [datum] a nehovořil o ní ani svědek [jméno] [příjmení]. Svědkyně [jméno] [příjmení] pak pouze letmo zmiňovala nějaký problém s toaletním prkýnkem, soud však nemohl vzít za zjištěné, že by žalobce způsobil nějakou škodu (a jakou konkrétně) na toaletním prkýnku, kterou by musel žalované nahrazovat. Tvrzená a započítávaná škoda na parketách a skříni či náklady spojené s dopravou, malováním, opravou schodiště, úklidem bytu a drobnými opravami, pak nebyla v tomto soudním řízení ze strany žalované nikterak prokázána zejména co do její výše (navzdory poučení, které se žalované při přípravném jednání dostalo), pročež soud nemohl mít nárok žalobkyně v tomto zbývajícím rozsahu za prokázaný.

34. Soud tak s ohledem na shora uvedené uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4 360 Kč odpovídající rozdílu mezi požadovanou jistotou ve výši 24 500 Kč a částkou 20 140 Kč, k jejímuž započtení po právu a včas došlo. Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 215,49 Kč odpovídající 2 % úroku z částky 4 360 Kč za období od [datum] (začátek podnájemního vztahu) do [datum], neboť nárok na úrok z té části jistoty, jejíž výši má žalovaná žalobci vrátit, plyne z § 2254 o. z. a žalobce na výzvu soudu prokázal, že požadovaná výše 2 % korespondovala s výší úroku obvykle poskytovanou bankami. Současně je žalovaná povinna zaplatit žalobci podle § 1970 o. z. též úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 4 360 Kč za období od [datum] do zaplacení, čemuž odpovídá I. výrok tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 o. s. ř. jako třídenní.

35. V rozsahu částky 20 140 Kč (tj. 24 500 Kč mínus 4 360 Kč) a kapitalizovaného úroku z jistiny ve výši 1 069,55 Kč (tj. 1 285,04 Kč mínus 215,49 Kč), tj. celkem 21 209,55 Kč, pak soud žalobu ve II. výroku zamítl. Současně ji zamítl i co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení z celé částky 1 285,04 Kč, neboť úroky z úroků (v tomto případě z kapitalizovaných úroků z jistoty) lze v souladu s § 1806 o. z. požadovat pouze tehdy, bylo-li to ujednáno. Žalobu pak zamítl také co do zákonného úroku z prodlení z částky 20 140 Kč ve výši 10,25 % ročně za požadované období od [datum] do zaplacení s ohledem na to, že na zaplacení částky 20 140 Kč žalobce dle soudu nárok nemá. Konečně byla žaloba zamítnuta i co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4 360 Kč ve výši 2 % od [datum] do zaplacení, neboť zákonná výše úroku z prodlení činila 8,25 % ročně (čemuž odpovídá I. výrok), nikoli 10,25 % ročně, které žalobce požadoval.

36. Ve vztahu k prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek, které žalovaná učinila prostřednictvím doplnění svého písemného závěrečného návrhu ze dne [datum] a následně při jednání, na kterém došlo k vyhlášení rozsudku, pak soud uvádí, že žalovaná nad rámec shora uvedeného mínila započítat WC sedátko ve výši 1 490 Kč a úhradu čisticích prostředků ve výši 1 400 Kč. V řízení však netvrdila ani nedokládala, že by měla na čisticí prostředky vynaložit 1 400 Kč, které by mohla nyní oprávněně jednostranně započítat vůči pohledávce žalobce, a rovněž, jak soud uvedl výše, neprokázala, že by v příčinné souvislosti s jednáním žalobce vynaložila 1 490 Kč za WC sedátko. Proto soud naznal, že jednostranné započtení nelze zohlednit.

37. O náhradě nákladů řízení soud ve III. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na jejich poměrnou část přiznal převážně úspěšné žalované. Žalovaná byla v této věci úspěšná v rozsahu 83 % (viz II. výrok) a neúspěšná v rozsahu 17 % (viz I. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 66 %. Její náklady sestávaly z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby po 2 140 Kč (převzetí a příprava zastoupení, dvě vyjádření ve věci samé, dvě účasti při jednání před soudem včetně závěrečného návrhu) a za 1 úkon právní služby po 1 070 Kč (účast na přípravném jednání). K tomu bylo dále třeba připočítat 6 paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. dohromady 1 800 Kč. Protože zástupce žalované nedoložil, že by byl plátcem DPH, činí tak celková výše nákladů žalované 13 570 Kč, z čehož 66 % činí 8 956,20 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil žalobci lhůtu k plnění v délce tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.