41 C 140/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 999,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 999,87 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 999,87 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 999,87 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl od datum účastníkem telekomunikační služby anonymizováno číslo pojištění zařízení na základě smluv o poskytování služeb ze dnů datum a datum. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za tyto služby ceny dle ceníku žalobkyně, a to ve lhůtách splatnosti jednotlivě stanovených v pravidelných vyúčtováních. Žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalovaný neuhradil z vyúčtování číslo splatného ke dni datum dluh ve výši 2 163,37 Kč, z vyúčtování číslo splatného ke dni datum dluh ve výši 1 304 Kč, z vyúčtování číslo splatného ke dni datum dluh ve výši 298,50 Kč, z vyúčtování číslo splatného ke dni datum dluh ve výši 117 Kč a z vyúčtování číslo splatného ke dni datum rovněž dluh ve výši 117 Kč. Celková výše dlužné částky žalovaného činí 3 999,87 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzván na základě upomínky ze dne datum a pokusu o smír ze dne datum. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, nárokovala žalobkyně vedle jistiny také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po datu splatnosti posledního vystaveného vyúčtování do zaplacení.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum účastnickou smlouvu. Dle účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázala platit žalobkyni ceny těchto služeb vyúčtované dle ceníku a všeobecných podmínek žalobkyně. Žalovaný tuto svou povinnost porušil, když přestal za poskytnuté služby třetích stran platit vyúčtované ceny. Žalobkyně vystavila žalovanému za období od datum do datum vyúčtování číslo na částku 12 514,54 Kč splatnou dnem datum. Žalobkyně dále vystavila žalovanému za období od datum do datum vyúčtování číslo na částku 3 816,73 Kč splatnou dnem datum. Žalobkyně dále vystavila žalovanému za období od datum do datum vyúčtování číslo na částku 298,50 Kč splatnou dnem datum. Žalobkyně dále vystavila žalovanému za období od datum do datum vyúčtování číslo na částku 117 Kč splatnou dnem datum. Žalobkyně dále vystavila žalovanému za období od datum do datum vyúčtování číslo na částku 117 Kč splatnou dnem datum. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni datum účastnickou smlouvu pro dlouhodobé neplacení splatných vyúčtování vypověděla. Současně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 12 596,70 Kč. Následně dne datum zaslala žalobkyně žalovanému další výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 26 339,93 Kč označenou jako pokus o smír.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud následně posoudil podle ust. § číslo odst. 2, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle § 2 písm. n), o), § 63 a § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“).

6. Předně soud posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. příjmení ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. Zdejší soud má tudíž v souladu s ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc rozhodnout tento spor.

7. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících. Žalovaný se zavázal pravidelně hradit cenu těchto služeb dle ceníku tarifů a služeb žalobkyně, přičemž tomuto svému závazku nedostál. Žalobkyně žalovanému v souladu se svými všeobecnými podmínkami řádně vystavila vyúčtování za poskytnuté služby a stanovila datum splatnosti, avšak žalovaný povinnost uhradit cenu těchto služeb za období od datum do datum nesplnil, čímž mu vznikl u žalobkyně dluh ve výši 3 999,87 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh neuhradil, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaný neuvedl nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 3 999,87 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po datu splatnosti posledního vystaveného vyúčtování do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

8. Soud dále II. výrokem tohoto rozsudku zamítl žalobu v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, neboť tyto náklady striktně vzato spadají do nákladů řízení, o nichž soud rozhodl III. výrokem tohoto rozsudku a do nichž tyto paušální náhrady nezastoupeného účastníka zahrnul.

9. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné nezastoupené žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši dvakrát po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud aplikoval odst. 1 a nikoli odst. 3 § 2 výše uvedené vyhlášky z toho důvodu, že řízení bylo jednak zahájeno návrhem s ustáleným obsahem ve skutkově a právně obdobné bagatelní věci a jednak žalobkyně sama vyúčtovala dva úkony po 100 Kč podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (třebaže jako náklady spojené s uplatněním pohledávky a nikoli jako náklady řízení, jak uvedeno výše k II. výroku). Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 600 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.