41 C 151/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 1 530 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k tomuto nezaplacenému jízdnému za přepravu městskou hromadnou dopravou. Tvrdila, že žalovaný se dne datum v autobusové lince 207 v obec neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě neuhrazeného jízdného i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku, splatnou ke dni provedení přepravní kontroly, neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, a proto žalobkyně nárokovala vedle jistiny také úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.

4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož žalovaný využil dne datum ke své přepravě autobusovou linku 207, přičemž se při přepravní kontrole na výzvu neprokázal žádným jízdním dokladem, o čemž s ním byl sepsán zápis ze dne datum, číslo variabilní symbol Vedle neuhrazeného jízdného ve výši 30 Kč mu byla v souladu se smluvními přepravními podmínkami vyměřena také přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však ani na základě následné předžalobní upomínky ze dne datum na svém dluhu v celkové výši 1 530 Kč ničeho neuhradil.

5. Soud věc posoudil podle § 2550 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dále dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen„ zákon o silniční dopravě“), a dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“).

6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že účastníci spolu dne datum uzavřeli přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 o. z. a § 3 vyhlášky o přepravním řádu, přičemž žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, neboť se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. V důsledku toho mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni vedle neuhrazeného jízdného dle tarifu ve výši 30 Kč též přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jejíž výše byla stanovena v souladu s § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že žalovaný svému závazku nedostál, a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh v celkové výši 1 530 Kč neuhradil, je v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl s tím, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení z částky 1 530 Kč od datum, tj. ode dne následujícího po uskutečnění neuhrazené přepravy, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.