41 C 167/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno příjmení , LL. M., Ph.D. sídlem adresa o předložení protokolu k zátěžové křivce

I. Žaloba ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum], kterou se žalobce domáhal po žalované předložení protokolu k zátěžové křivce, který bude obsahovat mezní hodnotu SOH, hodnotu SOH, počáteční napětí, konečné napětí, čas měření a teplotu měření, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 6 534 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce podal u soudu žalobu, ve které uvedl, že na konci roku 2021 koupil u žalobkyně akumulátor do auta [příjmení] [anonymizována dvě slova], který používal jako záložní a zamýšlel k němu připojit příležitostně nezávislé topení. Po zjištění nedostatečné doby výdrže baterie, zahájil u žalované reklamační řízení, a to po 4 měsících od koupě. Žalovaná žalobci sdělila, že proběhla zátěžová zkouška při zatížení 30A a baterie byla na jejím základě shledána bezvadnou. To bylo doloženo zátěžovou křivkou a servisním protokolem. Protokol předložený žalovanou ale dle žalobce neobsahoval veškeré nezbytné náležitosti, především pak nominální kapacitu, naměřenou kapacitu a přijatelnou mezní kapacitu (dále jen„ SOH“ z anglického State of Health) a neobsahoval tak všechny relevantní parametry měření. Žalovaný má za to, že dokud nejsou veškeré uvedené hodnoty známé, nelze reklamaci uzavřít. Mezní hodnota SOH je totiž hodnotou důležitou, neboť z ní vyplývá, zda baterie má dostatečnou kapacitu, což je zcela zásadní vlastnost. Podle norem by baterie měla mít kapacitu 90 %, na konci záruční doby pak alespoň 50 %, což je zřejmé z rozsudku Okresního soudu v Příbrami ve věci sp. zn. 10 C 230/2011. Žalovaná přitom žalobci nejprve tvrdila, že tato hodnota neexistuje, poté uvedla, že není důležitá. Rovněž uvedla, že s ohledem na nízkou kupní cenu baterie není tak podrobný protokol nutný, a že se jedná o spotřební zboží a reálnou kapacitu vůbec reklamovat nejde. S tím nemůže žalobce souhlasit, a proto se žalobou domáhá, aby byla žalované uložena povinnost předložit řádný protokol k zátěžové křivce se všemi patřičnými parametry, včetně SOH. Tedy takový protokol, ze kterého bude zřejmé, na základě čeho, jakým způsobem a podle jakého předpisu bylo postupováno a bude zřejmá hodnota SOH. Žalobce rovněž poukazuje na fakt, že je na žalované jako na prodejci prokázat, že věc nebyla vadná již při prodeji, jelikož k reklamaci došlo do šesti měsíců od uskutečnění prodeje. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, že baterii špatně používal. Jedná se o baterii na auto a v autě byla žalobcem používána, konkrétně pak na startování, klimatizaci, světlo a přídavné topení, které ale používá maximálně dvakrát za rok na horách. Žalobce sám si koupil přístroj na měření SOH. Investoval do něho 2 500 Kč. Ten mu nejprve ukazoval hodnotu 100 %, ale když začal baterii používat, kapacita klesla na 50 – 60 %. Dle žalobce je tedy třeba důkladné zkoušky C20, aby byl odhalen problém. Pokud žalovaná testovala při zatížení 30 A po dobu 1,5hodiny, je to nedostatečné, vada se tím dle jeho názoru nedá zjistit.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v plném rozsahu. Žalobě nelze vyhovět, jelikož se jí žalobce domáhá nároku, který nelze podle českého právního řádu přiznat. Reklamační proces proběhl řádně, probíhal v několika fázích - přes dTest, ČOI i mimosoudně. V rámci reklamace byla provedena měření baterie, přičemž protokol včetně křivky byl žalobci na jeho žádost předán. Na baterii nebyla zjištěna žádná vada. Zároveň je třeba uvést, že žalobce využíval startovací baterii k externímu topení, což není účel, pro který je baterie vyrobena a takové její použití proto nevyvolává ideální podmínky. Reklamace byla proto s ohledem na výsledky měření a nesprávné užívání baterie zamítnuta. Testování, kterého se žalobce domáhá, probíhá u průmyslových baterií, u autobaterie jej žalovaná ani není schopná provést. Žalovaná se snažila s žalobcem domluvit, snažila se mu situaci vysvětlit, edukovat ho, avšak bez výsledku. Nezbývá jí tedy než trvat na zamítnutí žaloby a požadovat náhradu nákladů řízení v plné výši.

3. Žalobce si od žalované koupil dne [datum] startovací akumulátor [příjmení] N70, sériového čísla JES [číslo] (dále také„ baterie“), což bylo mezi účastníky nesporné. Dále soud provedl ve věci důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.

4. Z titulní strany návodu k použití a záručního listu soud zjistil, že žalobci byl vystaven záruční list a byl mu poskytnut návod k použití startovacího akumulátoru.

5. Žalovaná přijala dne [datum] baterii k reklamaci, k čemuž žalobce uvedl, že baterie má neadekvátní úbytek napětí a neodpovídá tak požadavkům. Vydrží 4 hodiny, ale měla by dle žalobce vydržet minimálně 10 hodin. Baterie je nabíjena nabíječkou a používána na přídavné topení přes měnič. O převzetí reklamace byl sepsán servisní protokol SV [číslo].

6. Žalovaná vyřídila reklamaci dne [datum] tak, že jí neuznala s tím, že akumulátor byl dodán v bezvadném stavu. Zbytková kapacita byla 115 %. Proběhl test vodivost 799A (EN norma 760S), pokles napětí při sim. startu 10,44V, připouští se až 9,8V. Průběh tohoto testu byl zachycen v grafické křivce, která byla poskytnuta žalobci. Toto je zřejmé ze servisního protokolu SV [číslo] s datem příjmu [datum] a datem vyřízení [datum] a grafického vyobrazení vybíjecí křivky.

7. Mezi účastníky probíhala v červenci 2022 komunikace, v rámci které žalobce vyžadoval po žalované zamlčené parametry, vztahující se k měření zátěžové křivky, respektive protokolu o vyhodnocení grafu. Žalovaná žalobci opakovaně sdělovala, že mu protokol odepřen nebyl, forma protokolu, jaký žalobce požaduje, se vyhotovuje v případě testování průmyslových trakčních baterií. V případě 12 V baterií je tester [anonymizováno] Pro lepší a přesnější. Žalovaná odkazuje na rozsáhlou komunikaci mezi ní a žalobcem, v rámci které byl žalobci opakovaně vysvětlován průběh testování i vyhodnocení výsledků testování. 8. [příjmení] mezi účastníky byl řešen i prostřednictvím dTestu, o čemž svědčí komunikace s dTestem z období května a července 2022 DTest sdělil, že přes součinnost obou stran nedošlo k žádnému výraznému posunu v řešení stížnosti.

9. Z protokolu naměřených hodnot o kapacitní zkoušce podle ČSN [číslo] čl. 4 soud zjistil, že se jednalo o testování 80 V baterie [příjmení] pro společnost [právnická osoba] [obec]. Test trval 3,85 hod a byla zjištěna skutečná kapacita baterie v Ah.

10. Žalobce předložil soudu rovněž tabulky vtahující se ke kapacitě SOH, podle kterých při vyšší zátěži napětí klesá, závěrečné napětí se zmenšuje a tabulku, která má znázorňovat postup podle normy ČSN [číslo] a anglické znění výňatku z této normy. V případě obou tabulek je zjevné, což potvrdil i sám žalobce, že se jedná o obecné tabulky znázorňující obecnou vybíjecí charakteristiku malých baterií obecné povahy, nikoliv této konkrétní baterie.

11. Žalobce odkazoval na rozsudek Okresního soud v Příbrami a také na zprávy nalezené na internetu ohledně hodnoty kapacity, kterou by si baterie měla zachovat po dobu trvání záruční doby. Podle těchto listin se takováto hodnota pohybuje kolem 70 - 80 %.

12. Na základě provedeného dokazování dopěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě které žalovaná dodala žalobci baterii a žalovaný za ni uhradil kupní cenu. Žalobce následně baterii užíval a zjistil, že má neadekvátní úbytek napětí, což u žalované reklamovala a požadoval po žalované provedení specifického testu, kterým bude zjištěna mezní hodnota SOH, na základě které by bylo možné uzavřít, zda je baterie vadná či nikoliv. Žalovaná reklamaci zamítla, provedla test baterie a zjistila, že tato je v bezvadné kondici. Žalovaný se s tímto závěrem nespokojil a domáhala se provedení jiného testu v souladu s obecnými standardy a technickými normami a o vyhotovení protokolu o tomto testu, který mu bude následně předán.

13. Podle § 2161 odst. 1 věta prvá a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“) prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

14. Podle § 2165 o. z. kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

15. Podle § 9 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, (dále jen„ z. o. s.“) prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Je-li to potřebné s ohledem na povahu prodávaného výrobku nebo poskytované služby a způsob a dobu jejich užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v písemném návodu a aby byly srozumitelné.

16. Podle § 19 odst. 2, 3 a 5 z. o. s. prodávající je povinen spotřebiteli vydat při uplatnění reklamace písemné potvrzení, ve kterém uvede datum, kdy spotřebitel reklamaci uplatnil, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje a kontaktní údaje spotřebitele pro účely poskytnutí informace o vyřízení reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena a spotřebitel o tom musí být informován nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Je-li předmětem závazku poskytnutí digitálního obsahu, včetně digitálního obsahu dodaného na hmotném nosiči, nebo služby digitálního obsahu, musí být reklamace vyřízena v přiměřené době s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo služby digitálního obsahu a k účelu, pro nějž je spotřebitel požadoval. Prodávající je povinen vydat spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy, a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zakoupil u žalované startovací akumulátor specifikovaný shora. V souladu s § 2165 odst. 1 o. z. následně uplatnil u žalované vadu tohoto výrobku, spočívající v neadekvátním úbytku napětí. Nicméně při reklamaci a fakticky ani do dnešního dne žalobce neuvedl, jaké právo z odpovědnosti z vad konkrétně uplatňuje, což je jeho zákonná povinnost v případě uplatnění práva z vad. Žalovaná v souladu s § 19 z. o. s. reklamaci přijala, vydala žalobci potvrzení o uplatnění reklamace a reklamaci v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uplatnění vyřídila, což bylo rovněž písemně zaznamenáno v protokolu a sděleno žalobci. Nad rámec uvedeného žalobci předložila požadovanou grafickou křivku znázorňující průběh testu baterie. Žalovaná tím dostála svým povinnostem stanoveným zákonem v rámci reklamačního řízení. Z. o. s. stanoví práva a povinnosti stran v rámci reklamačního řízení. Mezi ně nepochybně patří i povinnost žalované ověřit vady zboží vytýkané žalobcem, tedy v daném případě provést příslušné testy a měření. Jak vyplynulo z listinných důkazů i tvrzení účastníků, tak žalovaná toto učinila. Zákon neukládá žalované povinnost při vyřizování reklamace spočívající ve zjištění vad věci a čím byly tyto způsobeny, postupovat konkrétním způsobem, tzn., v tomto případě vyhotovit protokol konkrétního znění, jehož vydání se žalobce domáhá. Pokud žalobce argumentoval a odkazoval na jednu konkrétní technickou normu, tak k tomuto soud obecně uvádí, že technické normy mají v českém právním řádu pouze doporučující, nikoliv závazný charakter, přičemž nebylo zjištěno nic k tomu, že by se žalovaná smluvně zavázala podle této konkrétní normy postupovat. Naopak žalovaná žalobci několikrát sdělila, že tento postup není vhodný.

18. V případě, že má žalobce jako spotřebitel za to, že reklamace nebyla vyřízena řádně a se závěrem o jejím zamítnutí nesouhlasí, a to včetně nesouhlasu s provedeným způsobem testování baterie, může se svého práva domáhat podáním žaloby z vadného plnění. Jejím prostřednictvím se může za splnění zákonem stanovených podmínek pro postup při uplatnění vady domáhat odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, odstranění vady opravou věci, přiměřené slevy z kupní ceny nebo úhrady celé kupní ceny pro případ odstoupení od smlouvy. Žalobce ale žádný z těchto nároků žalobou neuplatňoval. Sám ostatně opakovaně uvedl, že mu nejde o baterii jako takovou, ale pouze o konkrétní protokol, který by stanovil mezní hodnoty SOH. Cílem žaloby tak nebylo napadnout vyřízení reklamace jako takové, nejednalo se o žalobu, jejímž prostřednictvím by žalobce uplatňoval práva z vadného plnění ve výše uvedeném smyslu. Nárok žalobce tak, jak jej žalobou formuloval, tedy nemá oporu v platné právní úpravě a nelze jej prostřednictvím soudního řízení s úspěchem vymáhat. Žalobce byl v tomto směru opakovaně soudem poučován, soud jej seznámil v rámci předvídavosti soudního rozhodnutí se svým předběžným právním názorem, pokoušel se i v součinnosti se žalovanou o mimosoudní vyřešení sporu, avšak žalobce sveřepě na své žalobě trval. Soudu proto nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

19. K námitkám žalobce soud dále uvádí následující. Ohledně informací, které má prodávající o předmětu koupě poskytnout kupujícímu, tak tyto stanoví § 9 a v případě reklamace potom § 19 z. o. s . Sám žalobce soudu předložil k důkazu titulní stránku návodu k použití a záruční list. Je tak zřejmé, že zákonem požadované informace mu byly poskytnuty. Stejně tak je z žalobcem předloženého protokolu o reklamaci zřejmé, že žalovaná reklamaci vyřizovala v souladu s požadavky z. o. s .

20. Co se týče rozsudku Okresního soudu v Příbrami, tak tento není na věc zcela přiléhavý. V daném řízení byl uplatněn nárok na vrácení kupní ceny oproti vydání předmětu koupě. Soud nikterak nezpochybňuje, že v případě prokázání vady baterie, tzn. takové baterie, která se vybíjí rychleji, než by měla, má kupující nárok odstoupit od smlouvy a na vrácení kupní ceny. Avšak žádná taková skutečnost nebyla v tomto řízení zjištěna, a to za situace, kdy ani nebyla žalobcem tvrzena a žádný takový nárok nebyl uplatňován. V daném rozsudku není nic k tomu, že by prodávající při zjišťování vad baterie byl povinen postupovat předepsaným způsobem, který tvrdí v tomto řízení žalobce.

21. V neposlední řadě soud opakovaně vysvětluje, že § 2161 odst. 2 o. z. ohledně domněnky existence vady na věci v době převzetí věci, pokud se vada objeví v době 6 měsíců od převzetí, cílí na situace, kdy vada existuje, což ale v tomto případě nebylo prokázáno. Důkazní břemeno ohledně prokázání existence vady by tak i v případě, že by se žalobce domáhal svých práv z vadného plnění, náleželo jemu. Soud k tomuto pro úplnost poukazuje na značný časový odstup, který od reklamace baterie v březnu 2022 již uběhl, přičemž baterie je po celou dobu užívána žalobcem, což sám potvrdil, a také na netypický způsob užití autobaterie na přídatné topení a na nedostatky v postupu reklamace vad věci.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalované náleží odměna stanovená podle § 6, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, účast při jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek.