41 C 174/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, s.r.o., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 1 214 373 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ 39 % náhrady nákladů řízení státu, o jejíž přesné výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ 61 % náhrady nákladů řízení státu, o jejíž přesné výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ část soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků parc. č. 209/2, 209/8, 209/9, 209/10, 217, 219/3, 219/4, 219/8, 219/26, 219/27, 411/6, 411/8, 411/9, 411/10, 411/12, 411/14, 411/39, 411/42 a vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ pozemku parc. č. 411/3, vše v k. ú. adresa, a žalovaná vlastní, resp. spoluvlastní a užívá několik staveb nacházejících se na těchto pozemcích. Tyto pozemky a stavby se nachází v uzavřeném areálu žalované. Také nezastavěné pozemky tvoří součást tohoto areálu a slouží jako obslužná či manipulační plocha, případně jsou zastavěny příslušenstvím ke stavbám žalované. V minulosti bylo užívání pozemků upraveno nájemní smlouvou, avšak od datum (v případě pozemku parc. č. 411/3 od datum) užívá žalovaná pozemky bez právního důvodu. V roce 2019 byl zamýšlen úplatný převod pozemků do vlastnictví žalované, ale nakonec nebyl realizován. Žalobkyně proto požaduje v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. č. 411/3 v období od datum do datum ve výši částka a za užívání zbylých pozemků v období od datum do datum ve výši částka. Žalobkyně nezpochybňuje, že s žalovanou uzavřela kupní smlouvu na sporné pozemky, ale její platnost byla vázána na její schválení Ministerstvem financí, s čímž byla žalovaná srozuměna. Na toto schválení však není právní nárok a v důsledku neschválení kupní smlouvy tak žalované nemohla vzniknout tvrzená škoda.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že sice nezpochybňuje užívání pozemků bez právního důvodu a je připravena odpovídající částku za toto užívání uhradit. Nesouhlasí však s výší uplatněného nároku. V této souvislosti tvrdí, že k bezesmluvnímu užívání pozemků byla žalovaná po určitou dobu donucena postupem žalobkyně, která neukončila proces uzavření kupní smlouvy na pozemky, aniž by jí v tom bránily objektivní důvody. Žalovaná byla připravena uhradit kupní cenu pozemků, avšak ve stejném okamžiku podal vlastník pozemků parc. č. 290/10, 219/15 a 219/30 žalobu vůči žalobkyni na zřízení věcného břemene na pozemcích parc. č. 411/9 a 411/10. Žalobkyně však přesto mohla s pozemky nakládat, neboť poznámka zapsaná v katastru nemovitostí jej v tom neomezovala. Kupní smlouva byla oběma stranami (účastníky tohoto soudního řízení) podepsána datum a žalovaná tak měla reálné očekávání, že se stane jejich vlastníkem nejpozději k datum. Jestliže žalobkyně otálela se „zprocesováním“ převodu, nemůže za danou dobu požadovat bezdůvodné obohacení. Požadovaná náhrada totiž koresponduje se škodou, která vznikla žalované postupem žalobkyně v důsledku toho, že i nadále užívá pozemky bez právního důvodu. Požadavek žalobkyně je proto rozporný s dobrými mravy. Tím spíše, pokud žalobkyně v mezidobí dva pozemky zatížila věcným břemenem, aniž by zohlednila, že se na nich nachází stavby žalované. Žalovaná také zpochybňuje závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, protože nezohledňuje zastavěnost pozemků cizími stavbami.

3. Výrokem I. soud řízení v části zastavil s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní při jednání, se kterým žalovaná souhlasila [§ 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)].

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. 209/2, 209/8, 209/9, 209/10, 217, 219/3, 219/4, 219/8, 219/26, 219/27, 411/6, 411/8, 411/9, 411/10, 411/12, 411/14, 411/39, 411/42 a vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ pozemku parc. č. 411/3, vše v k. ú. adresa. Žalovaná je vlastníkem stavby č. p. 43, na pozemku parc. č. 411/8 a 411/35, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. hodnota, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/3, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/4, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/26, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/27, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 411/6, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 209/2 a 411/41 a vlastníkem ideální ½ stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 411/3. Pozemky a stavby se nachází v uzavřeném areálu žalované. Situace v areálu je taková, že u vstupu se nacházejí pozemky žalované, tzn. pokud chce žalobkyně vstoupit na své pozemky, musí jít přes pozemky žalované. Pozemky parc. č. 209/2, 217, 219/3, 219/4, 219/26, 219/27, 411/6 a 411/8 jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalované. Pozemek parc. č. 411/3 je zastavěn stavbou v podílovém spoluvlastnictví žalované a společnosti právnická osoba Ostatní pozemky tvoří součást areálu a slouží jako obslužné a manipulační plochy. Účastníci řízení uzavřeli dne datum kupní smlouvu, kterou měly být pozemky žalobkyně, který se týká tento spor, převedeny žalované. Na základě této smlouvy nedošlo k zápisu vlastnického právo ve prospěch žalované do katastru nemovitostí. Tato smlouva nebyla schválena Ministerstvem financí. Jméno žalobce (dále jen „Anonymizováno“) vzal zpět žádost o schválení smlouvy předtím, než o ní ministerstvo rozhodlo. Právo hospodařit se spornými pozemky má Anonymizováno. K Okresnímu soudu adresa-západ byl dne datum podán jméno FO vůči žalobkyni návrh na nařízení předběžného opatření a žaloba, přičemž dané řízení bylo skončeno mimosoudní dohodou ze dne datum, kterou žalobkyně zřídila ve vztahu k pozemkům parc. č. 411/9 a 411/10 služebnosti. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (soud vzal za prokázané shodným tvrzením účastníků řízení).

6. Žalovaná užívala v minulosti od datum sporné pozemky na základě nájemní smlouvy (zjištěno ze Smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne datum, č. j. Anonymizováno/S/Anonymizováno/Anonymizováno). Toto právo bylo sjednáno do datum (zjištěno z Dodatku č. hodnota ze dne datum). Smluvní strany si sjednaly vyloučení opětovného uzavření nájemní smlouvy s tím, že nájem skončí ke sjednanému datu bez ohledu na aktivitu pronajímatele a další užívání nemovitostí nájemcem (zjištěno z Dodatku č. hodnota ze dne datum).

7. Žalobkyně žalované nabídla uzavření kupní smlouvy na sporné pozemky s tím, že ji upozornila, že je třeba nejprve vypořádat náhradu za předchozí bezesmluvní užívání (zjištěno z dopisu ze dne datum). Žalobkyně dopisem ze dne datum žalované sdělila, že vzala zpět žádost podanou k Ministerstvu financí na schválení podepsané kupní smlouvy z důvodu, že jméno FO podal žalobu na zřízení věcného břemene a návrh na vydání předběžného opatření, na základě čehož katastr nemovitostí zapsal plombu a žalobkyně s nimi nemůže nakládat. Žalobkyně však avizovala ochotu smlouvu v budoucnu opět předložit ke schválení a prodej co nejdříve realizovat (zjištěno z dopisu ze dne datum a ze dne datum).

8. Všechny shora uvedené pozemky tvoří uzavřený areál žalované a mezi pozemky žalobkyně a stavbami žalované je funkční souvislost (zjištěno z geometrického plánu uvedených pozemků s vyznačením vlastnictví, z vyjádření právnická osoba adresa ze dne datum a datum a ze znaleckých posudků).

9. Pro zjištění výše nájemného za shora uvedené období a shora uvedených pozemků byl vyhotoven znalecký posudek znalce tituly před jménem jméno FO, který určil výši obvyklého nájemného ve výši částka v případě podílu na pozemku parc. č. 441/3 a ve výši částka v případě zbylých pozemků. Ve svém znaleckém posudku mimo jiné zohlednil závěr z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/19, ze kterého vyplývá, že u pozemků zastavěných stavbou jiného vlastníka se jedná o pozemky se závadou, (stavební pozemky ve funkčním celku se stavbou jiného vlastníka, tedy trvale determinovaném vztahu pro jejich využití), kterou je třeba při určení nájemného zohlednit. V souladu s rozhodovací a znaleckou praxí je pro zohlednění této závady použit redukční koeficient 50 %. Tato redukce je použita pro všechny pozemky ve funkčním celku. Znalec znalecký posudek opatřil prohlášením podle § 127a o.s.ř. s tím, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Ve věci byl dále znalec vyslechnut, aby jednak přednesl závěry znaleckého posudku a dále odpověděl na otázky účastníků řízení. Znalec při jednání jednak obhájil závěry znaleckého posudku, plně na něj odkázal, zároveň se vypořádal s námitkami především strany žalované. Mimo jiné uvedl, že při vypracování posudku použil substituční metodu, jelikož neexistují dostatečné podklady pro stanovení obvyklého nájemného přímým způsobem s ohledem na specifickou lokalitu a účel nemovitostí. Znalec výši obvyklého nájemného určil specificky přímo z hlediska žalované, která vlastní stavby na sporných pozemcích (zjištěno ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum a jeho výslechu).

10. Nájemné za průmyslové či podobné komerční areály činí na realitních serverech 10-částka/m2 (zjištěno ze snímků nabídek na serveru sreality.cz).

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci. Konkrétně pokud jde o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, z něj soud nevycházel, jelikož ocenění bylo provedeno podle cenové metodiky žalobkyně, aniž by byla zohledněna jejich zastavěnost, což představuje z hlediska jejich hodnoty nejzásadnější vadu sporných pozemků.

12. Návrhy na provedení dalších důkazů soud zamítl z důvodu nadbytečnosti, neboť v řízení byly zjištěný skutečnosti rozhodné pro posouzení věci v dostatečném rozsahu a provedení dalších navržených důkazů by v tomto směru nemohlo přinést žádné zásadní zjištění.

13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. 209/2, 209/8, 209/9, 209/10, 217, 219/3, 219/4, 219/8, 219/26, 219/27, 411/6, 411/8, 411/9, 411/10, 411/12, 411/14, 411/39, 411/42 a vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ½ pozemku parc. č. 411/3, vše v k. ú. adresa. Žalovaná je vlastníkem stavby č. p. 43, na pozemku parc. č. 411/8 a 411/35, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. hodnota, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/3, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/4, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/26, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 219/27, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 411/6, stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 209/2 a 411/41 a vlastníkem ideální ½ stavby bez č. p./č. e. na pozemku parc. č. 411/3. Pozemky a stavby se nachází v uzavřeném areálu žalované. Pozemky parc. č. 209/2, 217, 219/3, 219/4, 219/26, 219/27, 411/6 a 411/8 jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví žalované. Pozemek parc. č. 411/3 je zastavěn stavbou v podílovém spoluvlastnictví žalované a společnosti právnická osoba Ostatní pozemky tvoří součást areálu a slouží jako obslužné a manipulační plochy. Žalovaná v minulosti pozemky užívala na základě nájemní smlouvy, která již však skončila. Účastníci posléze uzavřeli kupní smlouvu, na základě které by bylo vlastnické právo k pozemkům převedeno na žalovanou, nicméně tato smlouva nevstoupila v platnost, protože nebyla schválena Ministerstvem financí. Žalobkyně vzala zpět žádost o schválení smlouvy poté, co byla podána žaloba, kterou se jméno FO domáhal zřízení služebnosti na některých sporných pozemcích. Obvyklé nájemné by za sporné období činilo částka.

14. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně.

15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odst. 1) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odst. 2)

16. Ustanovení § 2991 o. z. vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Podle § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

17. Bezdůvodným obohacením - jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení - je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. § 2991 odst. 2 o. z.) - k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

18. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Aby mohlo jít o částku skutečně „obvyklou“ vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 odst. 1 o. z.). Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

19. O funkční souvislost pozemků se stavbou, tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objekty výstavby jeden funkční celek, se jedná též v případě přilehlých pozemků, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení a které jsou se zřetelem k celkové funkční provázanosti s ostatními pozemky a stavbami součástí vzájemně propojeného souboru nemovitostí – areálu. Bezdůvodné obohacení pak vzniká i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho pozemku tím, že měl k dispozici celý oplocený pozemek (areál) pod uzamčením a mohl jej tak učinit přístupným jen pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně jej skutečně užíval (jakou plochu užíval či jak často, případně kolikrát, konkrétně se zde zdržoval (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Soud aplikoval tato obecná judikaturní východiska na projednávanou věc a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. V řízení bylo spolehlivě prokázáno, že žalovaná užívá pozemky žalobkyně, a to jak ty, na kterých se nachází stavby žalované, tak pozemky související, které slouží jako manipulační plochy. Všechny tyto pozemky se nachází v uceleném areálu a funkčně spolu souvisí. Současně bylo prokázáno, že žalovaná již ve sporném období nedisponovala žádným právním titulem pro užívání těchto pozemků. Žalobkyni proto vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání těchto pozemků bez právního důvodu.

21. Výši tohoto bezdůvodného obohacení vzal soud za prokázanou na základě znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který své závěry přesvědčivě obhájil také v rámci svého výslechu, kdy vysvětlil konkrétní důvody, které jej vedly k stanovení výše obvyklého nájemného, přesvědčivě zdůvodnil použitou metodiku, přičemž zohlednil také konkrétní specifika sporných pozemků. Znalec zohlednil „závady“ pozemků použitím redukčního koeficientu, a to ve výši 50 %, přičemž soud považuje zohlednění v této výši za odpovídající. Ostatně takový závěr již soudy v mezidobí učinily ve vztahu k totožným pozemkům za odlišné časové období a soud nyní neshledal žádné důvody se od jejich závěru v nyní projednávané věci odchylovat (srov. rozsudek Okresního soudu adresa-západ ze dne datum, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka). Takto zjištěná výše obvyklého nájemného se ostatně ani významně neliší od nájemného sjednaného v minulosti, případně od nájemného za jiné srovnatelné nemovitosti při zohlednění vývoje tržní výše nájemného v čase. To vše s přihlédnutím ke specifické povaze projednávané věci, kdy z výslechu znalce přesvědčivě vyplynulo, že obvyklé nájemné v případě podobných areálů odvisí od celé řady různých proměnných (např. napojení na dálniční síť, zda se jedná o nájem pozemků vlastníkovi staveb v daném areálu či třetí osobě apod.), které byly znalcem zohledněny. Vzhledem k tomu, že znalec byl schopen určit odpovídající výši obvyklého nájemného a soud s přihlédnutím ke všemu výše uvedenému (uzavřený areál, výše nájmu v minulosti, výše aktuálních nabídek na inzertních portálech) toto ověřit, nebylo již nutné se pro posouzení věci zabývat povahou jednotlivých ploch (zda se na nich nachází samostatné stavby či nikoli).

22. Pro ilustraci soud na tomto místě nastiňuje své úvahy a výpočty, které ho vedly k závěru o tom, že postup znalce lze považovat za odpovídající a užití koeficientu 50 % za přiměřené. Pokud by postupoval stejnou metodou, kterou užil znalec tituly před jménem jméno FO, a uvažoval HB index pro rok 2010 ve výši 100 (HB index byl v tomto roce poprvé stanoven), tak vychází roční nájemné po slevě 50 % na částka. Mezi účastníky přitom bylo v té době sjednáno nájemné za všechny předmětné pozemky na částka a v roce 2011 zvýšeno na částka. Rozdíl mezi těmito částkami soud neshledává za natolik zásadní, aby odůvodňoval odchýlení se od závěrů znalce. Zároveň inzerovaná cena za pronájem pozemků v obdobných (nikoliv však totožných) areálech se v dnešní době pohybuje mezi 10-částka/m2. Pro názornost soud tedy zvolil průměrnou částku asi částka, kterou ještě ponížil s ohledem na to, že skutečné obchody probíhají za nižší než inzerované částky (obvykle podle znalců asi o 10 %) na částka/m2 měsíčně. ČSOB index bydlení (dříve HB index) dosahoval za 4. čtvrtletí roku 2024 pro pozemky hodnoty 313,1(Press Releases | ČSOB). Oproti roku 2019-2020, kdy byl HB index mezi 154 a 168 se tak ceny zhruba zdvojnásobily. Pokud tedy znalec stanovil cenu za 1 m2 pozemků v roce 2019 na asi částka měsíčně, a v roce 2020 na asi částka měsíčně, nelze ani tyto závěry znalce shledat přehnané.

23. Pokud jde o kompenzační námitku žalované, která poukazovala na vznik škody z titulu předsmluvní odpovědnosti v souvislosti s nedokončeným kontraktačním procesem (uzavřením kupní smlouvy na sporné pozemky), soud jí nepřisvědčil. Žalovaná vznik této škody spojovala s tím, že žalobkyně vzala zpět žádost o schválení uzavřené smlouvy Ministerstvem financí, což podle žalované činila bez dostatečných důvodů. S tím se však soud neztotožňuje. Takovým důvodem je skutečnost, že v průběhu kontraktačního procesu bylo ze strany třetí osoby zahájeno soudní řízení, které se těchto pozemků týkalo. Nelze proto žalobkyni klást k tíži, že v daném okamžiku proces schvalování smlouvy přinejmenším dočasně ukončila. Žalované navíc nemohlo vzniknout legitimní očekávání, že dojde ke schválení smlouvy a realizaci převodu vlastnického práva. Přestože se žalovaná může sice cítit ukončením kontraktačního procesu dotčena, nelze přehlédnout, že schválení převodu konkrétního majetku státu je součástí pravidel pro nakládání s majetkem státu a systému opatření bránících převodům státního majetku, které by z pohledu chráněných zájmů státu mohly být pro stát nevýhodné. Tato pravidla plynou ze zákona, a tak každý zájemce o majetek státu s nimi musí v rámci legitimního očekávání počítat (viz usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3206/23).

24. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka (tj. celkem částka). Žalovaná měla oproti tomu úspěch v části, ve které bylo řízení zastaveno, tedy částka a úroku z prodlení, který při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činí částka (tj. celkem částka). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 61 %, žalovaná pak co do 39 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastoupena advokátem, soud přiznal náhradu v paušální výši dle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Za každý z úkonů se jedná o částka, přičemž v případě žalobkyně se jednalo celkem o 15 úkonů. Konkrétně šlo o žalobu, předžalobní výzvu, podání ze dne datum, datum, účast na jednání datum (za dva úkony s ohledem na trvání déle než 2 hodiny), datum, datum, datum, datum a přípravu na pět jednání. Jedná se tedy o částka, z čehož 22 % činí částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů v podobě nákladů vynaložených na zpracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, jelikož tyto již byly žalobkyni plně nahrazeny v jiné soudním řízení. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.)

25. Dále soud výroky IV. a V. oběma účastníkům uložil povinnost nahradit státu náklady řízení v poměru, v jakém byli v řízení úspěšní. Výše těchto nákladů bude stanovena samostatnými usneseními. Konkrétně se jedná o náklady související se zpracováním znaleckého posudku znaleckou kanceláří právnická osoba a s výslechem znalce tituly před jménem jméno FO (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

26. Výrokem VI. soud uložil neúspěšné žalované, aby zaplatila soudní poplatek za toto řízení, jelikož nebyla ve věci převážně úspěšná a úspěšnější žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudního poplatku (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Při vyhlášení tohoto výroku došlo ke zjevné nesprávnosti ve stanovení výše soudního poplatku způsobené početní chybou, což je patrné z obsahu spisu i z tohoto odůvodnění. Soud proto v souladu s § 164 o. s. ř., vztažmo k § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost rovnou v rámci písemného vyhotovení rozsudku opravil a žalovaná je tak namísto soudního poplatku ve výši částka povinna uhradit státu pouze částka [61 % z částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil opět třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.