41 C 212/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupeného advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro: zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od doručení žaloby do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto ve věci péče o nezletilého , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozeného , datum, , syna žalobce a žalované tak, že byla schválena jejich dohoda, na základě které se nezletilý svěřuje do péče žalované, žalobci je stanoven styk a žalobce se zavázal přispívat na výživu nezletilého částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, . Dále se žalobce zavázal zaplatit nedoplatek na výživném ve výši , částka, do devíti měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Na základě uvedeného rozsudku uhradil žalobce žalované dne , datum, částku , částka, . Z této částky pak částka , částka, představovala v rozsudku stanovený nedoplatek na výživném a částka , částka, představovala předem uhrazené výživné k žádosti žalované. Vzhledem k tomu, že dohoda o úhradě výživného předem je absolutně neplatným právním úkonem, požádal žalobce žalovanou o vydání částky , částka, . Toto však žalovaná odmítla. Žalovaná se na úkor žalobce o částku , částka, obohatila. Na jednání dne , datum, žalobce upřesnil, že dohoda účastníků o úhradě výživného předem je neplatná, neboť se jedná o dohodu týkající se výživného pro nezletilého syna účastníků, přičemž může dojít ke změně poměrů a toto dohoda nemusí odpovídat aktuálním poměrům nezletilého. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, .

2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta s tím, že žalobce měl velmi špatnou platební morálku. Proto byla nucena se obrátit na soud, který rozhodl o výši výživného a nedoplatku na výživném pro nezletilého syna účastníků. Jednalo se o nedoplatek ve výši , částka, a dále měla být měsíčně hrazena částka , částka, . Žalobce však fakticky zaplatil na nedoplatek pouze částku , částka, a následně platil měsíčně výživné ve výši , částka, . Teprve poté, co podal ke zdejšímu soudu návrh na změnu výchovného prostředí nezletilého, začal platit na výživné částku vyměřenou soudem, tj. částku , částka, . Žalovaná uvedla, že se i se synem setkala se žalobcem v restauraci v , adresa, . Žalobce předložil žalované k podpisu potvrzení na , částka, . Toto žalovaná podepsala, protože se domnívala, že jí skutečně tato částka bude vyplacena. Následně jí však žalobce předal obálku pouze s , částka, , a proto jej žalovaná požádala, aby zničil ono potvrzení na , částka, . Druhý den přinesla žalobci příjmový doklad na , částka, . Nepopírá, že oba příjmové doklady podepsala., právnická osoba, rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že byla pravomocně schválena dohoda účastníků jakožto rodičů týkající se úpravy poměrů jejich nezletilého syna , Jméno zainteresované osoby 0/0, . , Jméno zainteresované osoby 0/0, byl svěřen do péče matky. Žalobce se zavázal s účinností od , datum, přispívat na výživu nezletilého částkou , částka, měsíčně, a to vždy do každého 20. dne v měsíci, předem k rukám matky nezletilého. Dluh na výživném ve výši , částka, se žalobce zavázal zaplatit k rukám matky nezletilého do devíti měsíců od právní moci rozsudku. Z přípisu ze dne , datum, soud zjistil, že byl adresován právní zástupkyní žalobce žalované s tím, že dle sdělení a potvrzení předaných žalobcem žalobce dne , datum, uhradil žalované částku , částka, , z čehož částka , částka, představovala úhradu soudem stanoveného nedoplatku na výživném a částka , částka, platbu na běžné výživné předem. Podle stávající soudní judikatury je však dohoda o uhrazení běžného výživného předem neplatným právním úkonem. Na straně žalované existuje ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobci vydat. Žalobce proto vyzývá žalovanou k vrácení částky , částka, ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy. Přípis byl odeslán dne , datum, .

4. Z příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne měla být žalobcem vyplacena nezletilému synu účastníků k rukám žalované částka , částka, .

5. Z příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne měla být žalobcem zaplacena k rukám žalované částka , částka, pro , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozeného , datum, .

6. Z e-mailové komunikace účastníků soud zjistil, že žalovaná adresovala žalobci e-maily, v nichž vyzývá žalovaného k dořešení finančního dorovnání. Zmínila, že před rokem jí nabídl padesát a ona řekla ok, ale že to nestačí. Na papíře je úplně něco jinýho, nejen co se týká alimentů, ale i toho dorovnání. Dne , datum, žalovaná vyzvala žalobce, aby začal platit to, co je na papíře. Čekala už dost dlouho a nebaví ji to už řešit. V další zprávě zmínila, že je to rok a půl, kdy si oba vyšli vstříc, kdy jí žalobce podepsal papíry, nabídl , částka, a , částka, za měsíc, s tím že řekl, že víc dohromady nedá. Ona s tím souhlasila s tím, že bude čekat, až bude moci dávat víc, 3 a půl nebo čtyři, kdy je napsáno 4 a půl. S tou padesátkou také souhlasila s tím, že to ale stačit nebude, když je tam původně kolem 130 000.

7. Z čestného prohlášení o finanční výpomoci soud zjistil, že , jméno FO, čestně prohlásila, že svému synu , Jméno zainteresované osoby 0/0, poskytla finanční výpomoc roku 2019 částkou , částka, .

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, bylo zaplaceno žalobcem k rukám žalované za účelem úhrady výživného pro nezletilého syna účastníků , Jméno zainteresované osoby 0/0, minimálně , částka, . Mezi účastníky bylo naopak sporné, zda se jednalo o úhradu nedoplatku výživného pro nezletilého syna účastníků, nebo zda se jednalo o úhradu výživného dopředu pro nezletilého syna účastníků.

9. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Dne , datum, bylo po dohodě účastníků zaplaceno žalobcem ve prospěch nezletilého syna účastníků , Jméno zainteresované osoby 0/0, za účelem úhrady výživného minimálně , částka, , a to k rukám žalované, jeho matky. Soud neprovedl dokazování listinami z exekučního spisu, z opatrovnického spisu, výslechy účastníků, výslechem , jméno FO, , výpisy z účtu žalobce, výpisy z účtu žalované a daňovým přiznáním žalobce pro nadbytečnost.

10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 918 občanského zákoníku v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti může v případech hodných zvláštního zřetele soud uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného.

13. Podle § 919 občanského zákoníku nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918. To platí i v případě, že soud rozhoduje o péči o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, pokud se rodiče nedohodnou o plnění vyživovací povinnosti k dítěti.

15. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, bylo zaplaceno žalobcem k rukám žalované za účelem úhrady výživného pro nezletilého syna účastníků , Jméno zainteresované osoby 0/0, minimálně , částka, . Mezi účastníky bylo naopak sporné, zda se jednalo o úhradu nedoplatku výživného pro nezletilého syna účastníků, nebo zda se jednalo o úhradu výživného dopředu pro nezletilého syna účastníků. Žalobce uváděl, že dohoda účastníků o úhradě výživného předem je neplatná, neboť se jedná o dohodu týkající se výživného pro nezletilého syna účastníků, přičemž může dojít ke změně poměrů a toto dohoda nemusí odpovídat aktuálním poměrům nezletilého. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . V tomto rozsudku Nejvyšší soud poukázal na to, že jakékoli ujednání nositelů vyživovací povinnosti k dětem, z něhož by se podával odlišný okamžik zániku vyživovací povinnosti, by byl v rozporu s kogentním ustanovením §85 odst. 2 zákona o rodině. Plnění na základě absolutně neplatné dohody o jednorázovém vyplacení výživného splatného v budoucnu pro nezletilé dítě (odbytné) představuje vždy bezdůvodné obohacení. V předmětné věci, však nebylo tvrzeno ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by se účastníci měli dohodnout na tom, že by úhrada , částka, měla představovat dohodu o jednorázovém vyplacení výživného pro nezletilého splatného v budoucnu (odbytné). Žalobce uvedl, že se mělo jednat o předem uhrazené výživné k žádosti žalované, oba účastníci učinili nesporným, že bylo oněch , částka, zaplaceno žalobcem k rukám žalované za účelem úhrady výživného pro nezletilého syna účastníků.

16. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, soud konstatoval, že ustanovení § 97 odst. 2 zákona o rodině zakotvuje tzv. tezauraci výživného, tedy možnost složení určité peněžité částky na výživné splatné v budoucnosti, a to (jen) v případě, že osobou oprávněnou je dítě, a to jak nezletilé, tak i zletilé. Nejedná se ovšem o „zproštění“ povinného vyživovací povinnosti poukázáním jednorázové částky, neboť v době jejího složení není (ani nemůže být) známo, jak dlouho bude na straně dítěte trvat stav odkázanosti na výživu a jaké budou jeho odůvodněné potřeby. V tomto směru dovolací soud již v minulosti dovodil, že dohoda rodičů nezletilého dítěte, podle níž jeden z nich se zavazuje složit ve prospěch nezletilého jednorázově částku k plné úhradě výživného do zletilosti dítěte (tzv. odbytné), je absolutně neplatná; jednorázová úhrada výživného pro nezletilé děti by totiž v rozporu s ustanovením § 99 odst. 1 zákona o rodině vylučovala jakoukoli změnu výše výživného (zvýšení či snížení), které má povinný rodič platit, ale i změnu v osobě rodiče povinného platit výživné v důsledku změny výchovného prostředí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1.2 017 sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2018, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , právnická osoba, 93/76, uveřejněné pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, ročník 1982). Tezaurace výživného ve smyslu ustanovení § 97 odst. 2 zákona o rodině tedy nemá za následek (nezpůsobuje) zánik vyživovací povinnosti, ale znamená úhradu vyživovací povinnosti formou zálohy na výživné, při které vyživovací povinnost nezaniká. Účelem této právní úpravy je předcházet situacím, kdy by povinný (rodič) nebyl schopen plnit svou vyživovací povinnost v důsledku změny poměrů. Takové situace mohou nastat například tehdy, má-li povinný (rodič) nepravidelné příjmy (např. sezonní zaměstnanci), zdědí značné prostředky (ale lze usuzovat, že nebude schopen s nimi smysluplně hospodařit), podniká a prokazatelně podstupuje majetková rizika (a jsou obavy, že by výživa dítěte nebyla v budoucnu řádně zajištěna), má v plánu delší pobyt v zahraničí (a vymáhání výživného by bylo problematické) apod. I když zákon předpokládá, že o povinnosti povinného (rodiče) složit peněžní částku pro výživné na nezletilé dítě splatné v budoucnosti předem, rozhoduje soud, není vyloučeno, aby takto učinil povinný i dobrovolně, na základě dohody s druhým rodičem nezletilého dítěte s tím, že záloha na výživné bude složena na účet druhého rodiče a postupně z ní bude hrazeno běžné výživné v dohodnuté výši. Názor odvolacího soudu, že v projednávané věci taková dohoda rodičů, bylo-li jako záloha na výživné „plněno a přijímáno , částka, “, musí být (oproti dohodě o úhradě běžného výživného) „schválena opatrovnickým soudem ve smyslu ustanovení § 28 obč. zák.“, jinak je neplatná, přitom sdílet nelze. Ve své podstatě jde totiž stále o dohodu rodičů o úhradě běžného výživného, „která souhlas soudu nepotřebuje“, pouze je zde navíc sjednán způsob jeho úhrady (ze složené zálohy) a znamená pro dítě vyšší jistotu, že jeho nárok na výživné bude skutečně uspokojen, i kdyby povinný v době splatnosti zrovna nedisponoval dostatečnými peněžními prostředky. V tomto smyslu je tedy třeba hledět na složenou zálohu na výživné splatné v budoucnu jako na speciální zajišťovací institut.

17. Výše uvedené závěry Nejvyššího soudu ČR se uplatní i za účinnosti zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě v řízení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že došlo-li, jak tvrdí žalobce, k úhradě výživného předem k žádosti žalované, jednalo se fakticky o plnění na základě dohody účastníků o složení zálohy na výživné splatné v budoucnu v souladu s §918 a §919 o.z. Taková dohoda by nebyla neplatná, a na straně žalované by tedy nevzniklo bezdůvodné obohacení.

18. Soud však považuje za pravděpodobnější verzi žalované, která tvrdí, že fakticky byla částka , částka, zaplacena na nedoplatek výživného dle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Z komunikace žalované adresované žalobci totiž vyplývá, že došlo k úhradě částky , částka, namísto dlužné částky , částka, na základě dohody účastníků s tím, že žalovaná podepíše potvrzení o úhradě celé částky a počká, až bude žalobce moci dát víc. Později začala požadovat plnění toho, „co je na papíře“ a podala návrh na exekuci zbytku nedoplatku. V takovém případě by samozřejmě na straně žalované nemohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle §142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalované přiznal náhradu nákladů řízení v celém rozsahu. Náhrada nákladů řízení představuje odměnu za právní zastoupení dle §7, §8 a §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 4x , částka, za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě, další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, a účast na soudním jednání ve věci dne , datum, , náhradu hotových výdajů dle §13 advokátního tarifu 4x , částka, a cestovné ve výši , částka, (cesta z Plzně do Prahy a zpět dne , datum, 2x 90 km, základní náhrada , částka, /km, spotřeba nafty 4,4 l/100 km). Náhrada nákladů řízení činí celkem , částka, .