41 C 213/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Smitkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený Mgr. jméno příjmení příjmení , advokátkou se sídlem adresa o nahrazení souhlasu vydání věci z úschovy a vzájemném návrhu

I. Žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy, minibagru [příjmení] [anonymizováno], výrobní [číslo], včetně výkopové lžíce žalobkyni ze soudní úschovy vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 20 Sd 30/2022.

II. Žaloba s návrhem, aby žalobkyně byla povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy, minibagru [příjmení] [anonymizováno], výrobní [číslo], včetně výkopové lžíce ze soudní úschovy vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 20 Sd 30/2022 žalovanému, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 37 816 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala nahrazení souhlasu žalovaného s vydáním minibagru [příjmení] [anonymizováno], výrobní [číslo], včetně výkopové lžíce, z úschovy u zdejšího soudu. K uložení věci došlo v souvislosti s trestním řízením vedeným proti panu [jméno] [příjmení], který si od žalobkyně předmětný bagr pronajal a následně jej za úplatu předal žalovanému. Policejní orgán rozhodl o vydání věci žalobkyni, žalovaný však proti rozhodnutí vždy podal stížnost; věc proto byla uložena do soudní úschovy, neboť vlastnické právo k ní uplatňovalo více osob. Žalobkyně je však přesvědčena, že právo na vydání svědčí jí. Předmětný minibagr zakoupila od [právnická osoba] s.r.o. za částku 531 984 Kč bez DPH. Obdržela k němu veškeré doklady, mj. záruční list, prohlášení o shodě, dále pak celkem troje klíče a k bagru sjednala pojištění. Žalobkyně zaplatila kupní cenu v plné výši, a to z úvěru, který si pro tento účel sjednala, a který do dnešního dne splácí; ve prospěch společnosti [právnická osoba] jakožto úvěrujícímu byl sjednán zajišťovací převod práva, přičemž vlastnické právo má žalobkyně nabýt zpět poté, co splatí celý úvěr. Žalovaný nemohl vlastnické právo k věci nabýt, neboť nebyly naplněny podmínky § 1109 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Věc nebyla panu [příjmení] svěřena vlastníkem, neboť žalobkyně byla pouze oprávněným držitelem minibagru, vlastníkem byla úvěrující společnost. Nadto nemohl být žalovaný v dobré víře v oprávnění pana [příjmení] k převedení vlastnického práva, a to především s ohledem na výrazně nízkou kupní cenu, za kterou pan [příjmení] minibagr nabízel.

2. Žalovaný se vzájemným návrhem domáhal nahrazení souhlasu žalobkyně s vydáním předmětného minibagru. Svůj návrh odůvodňoval tím, že pan [příjmení] měl minibagr řádně svěřen, přičemž žalovaný splnil všechny zákonné podmínky pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Žalovaný uzavřel kupní smlouvu za zcela standardních podmínek. Žalovaný není odborníkem v daném oboru a nelze tak po něm požadovat, aby studoval určité technické a specifické parametry jednotlivých bagrů při jejich výběru. Žalovaný si určil pouze cenový limit, 200 000 Kč, který nechtěl překročit. Kupní smlouva byla navíc uzavřena písemně, přičemž zákon v těchto případech vyžaduje pouze ústní formu; již to svědčí o určité obezřetnosti žalovaného. Skutečnost, že pan [příjmení], kterému byl bagr nabízen dříve, smlouvu neuzavřel, bylo pouze z toho důvodu, že mu byl nabízen v noci. Žalovaný se s panem [příjmení] potkal přes den, a tudíž okolnosti prodeje nebyly podezřelé. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dobrou víru žalovaného v oprávnění pana [příjmení] vlastnické právo k bagru převést nevyvrátila, mělo by být návrhu žalovaného vyhověno a naopak návrh žalobkyně by měl být zamítnut.

3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o. ([IČO]) spolu dne [datum] uzavřely kupní smlouvu č. PN210925, na základě které bylo na žalobkyni převedeno vlastnické právo k pásovému minirypadlu s krátkou zádí [příjmení] U10-5, spolu s naklápěcí a zubovou lopatou, to vše za cenu 531 944 Kč bez DPH. K předmětu koupě byla poskytnuta záruka v trvání 24 měsíců nebo 2 000 motohodin a pětiletou záruku na schopnost stroje vykonávat výkopové práce (zjištěno z této smlouvy). Spolu se strojem byly žalobkyni předány též záruční list se zárukou od [datum] a vyhlášení o shodě ze dne [datum] (zjištěno z těchto listin). Dále byly žalobkyni předány návod na obsluhu, provozní deník, klíč na rychloupínač, mazací tuk a mazací lis. Stroj byl žalobkyni předán dne [datum] (zjištěno z předávacího protokolu z tohoto dne). Od okamžiku předání je minibagr neustále pojištěn až do [datum], přičemž pojistníkem je žalobkyně (zjištěno ze zelených karet k tomuto stroji). Žalobkyni byla [právnická osoba] s.r.o. vystavena faktura na částku 643 652 Kč (531 944 Kč bez DPH), se splatností do [datum] (zjištěno z faktury č. FV1011210505 ze dne [datum]).

5. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] ([IČO]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalobkyni poskytnuta částka 514 921,60 Kč, a to na zaplacení shora uvedené kupní ceny. Doba splácení úvěru byla sjednána na 24 měsíců se splátkami ve výši 22 477,64 Kč (zjištěno z této smlouvy). Úvěr byl žalobkyni poskytnut dne [datum] (zjištěno z výpisu ze dne [datum] o této platbě). Dne [datum] bylo ve vztahu k úvěrujícímu potvrzeno, že žalobkyně předmět financování převzala (zjištěno z přejímacího protokolu ke smlouvě o úvěru [číslo] z tohoto dne). Téhož dne smlouvy tyto smluvní strany uzavřely smlouvu o zajištění závazku převodem práva [číslo] k zajištění pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy, na základě které bylo dočasně převedeno vlastnické právo k předmětu financování; vlastnické právo má přejít zpět na žalobkyni úplným splacením úvěru. Minibagr byl žalobkyni vypůjčen (zjištěno z této smlouvy). Své povinnosti z těchto smluv žalobkyně řádně plní, přičemž úvěrující společnost souhlasí s tím, aby jí byl předmět úschovy vydán (zjištěno z prohlášení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]).

6. Prodej minibagru, včetně předání veškeré shora uvedené dokumentace, potvrzuje i prodávající [právnická osoba] s.r.o. (zjištěno z jejího prohlášení ze dne [datum]).

7. Žalobkyně uzavřela s panem [jméno] [příjmení] (narozeným [datum], bytem [adresa], [část obce]) dne [datum] smlouvu o zápůjčce zařízení, na základě které měl pan [příjmení] právo stroj užívat do [datum]; k datu předání měl stroj najeto 203,9 motohodin (zjištěno z této smlouvy). K datu předání byla pořízena fotodokumentace, přičemž na stroji je umístěn štítek, na kterém je uveden rok výroby 2021 (zjištěno z této fotodokumentace).

8. Na inzerčních webových stránkách [webová adresa] byly k datu [datum] inzerovány obdobné minibagry za částky 339 000 Kč (rok výroby 2011), 340 000 Kč (rok výroby 2015), 349 900 Kč (rok výroby 2020) a 329 000 Kč (rok výroby 2012); jedná se o [značka automobilu] a [anonymizováno] (zjištěno z kopií obrazovek těchto inzerátů). Na inzerčních webových stránkách [webová adresa] byly k datu [datum] inzerovány minibagry značky [anonymizována dvě slova] a [příjmení], a to za ceny 148 500 Kč, 159 900 Kč a 149 000 Kč (zjištěno z kopií obrazovek těchto inzerátů).

9. Žalovaný uzavřel s panem [jméno] [příjmení] v blíže nespecifikované době kupní smlouvu na předmětný minibagr, na základě které měl žalovaný nabýt vlastnické právo k tomuto stroji. Prodávající se ve smlouvě zavázal, že předmět koupě je v jeho výlučném vlastnictví, a že na něm neváznou žádná práva třetích osob. Kupní cena činila 150 000 Kč, přičemž byla splacena před uzavřením smlouvy. Spolu se strojem měly být předány velký a malý technický průkaz a dva klíče (zjištěno z této nedatované smlouvy a z nesporných tvrzení účastníků). Dle tvrzení žalovaného však byl se strojem předán pouze jeden klíč a žádné doklady.

10. Při podání vysvětlení u policie žalovaný uvedl, že měl přibližně rok inzerát na webových stránkách [webová adresa] poptávající minibagr. Na inzerát se mu ozval pan [příjmení], se kterým si sjednal schůzku v [obec]. Zde si minibagr prohlédl a dohodli se na uzavření kupní smlouvy; žalovaný jej požádal též o vypůjčení vozíku na převoz minibagru. Následně se smluvní strany potkaly na jiném místě, kde došlo k zaplacení peněz a předání stroje. Žalovaný odjel s vozíkem pana [příjmení], který mu pak následně skrze SMS zprávu nabízel, že si od něj může vozík odkoupit. Žalovaný o odkup neměl zájem, pan [příjmení] mu pak nabízel k prodeji ještě další věci. Na žádné další koupi se však již nedohodli, pan [příjmení] se pak žalovanému ani neozval ohledně vrácení vozíku (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaného u Policie ČR, 6. oddělení OŘP [obec] III, ze dne [datum]).

11. Pan [anonymizováno] nabízel předmětný bagr též panu [jméno] [příjmení] (narozenému [datum]). Také jej oslovil prostřednictvím telefonu na jeho vyvěšený inzerát. [příjmení] [příjmení] však přišly podmínky prodeje podezřelé, cena 160 000 Kč, za kterou byl bagr nabízen, se mu zdála moc nízká. S ohledem na to věnoval zvýšenou obezřetnost před uzavřením smlouvy. S panem [příjmení] se měli sejít na benzínce u [anonymizováno], pan [příjmení] nicméně na místo nedorazil a tak se nakonec sešli na jiném místě. Bylo to již za tmy, pan [příjmení] tvrdil, že bagr je od jeho kamaráda, který jej měl půl roku ve stodole. [příjmení] [příjmení] přišla cena za stroj příliš nízká, přičemž ve spojení s okolnostmi při prohlídce stroje ze smluvního jednání odstoupil (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaného u Policie ČR, 6. oddělení OŘP [obec] III, ze dne [datum]).

12. Usnesením Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne 8. 11. 2022, č. j. ZT 215/2022-47 byl předmětný minibagr uložen do soudní úschovy, neboť věc měla být vydána žalobkyni, avšak žalovaný podal proti usnesení stížnost, neboť namítal své vlastnické právo (zjištěno z tohoto usnesení).

13. Předmětný minibagr se nachází v [obec], v objektu [obec] ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, odbor správy automobilního majetku (zjištěno ze sdělení Policie ČR ze dne [datum] a z protokolu o uložení a výdeji zajištěného vozidla ze dne [datum]).

14. Žalovaný má živnostenské oprávnění od října 2013 na velkoobchod a maloobchod, jakož i zastavárenskou činnost (zjištěno z výpisu živnostenského rejstříku žalovaného ze dne [datum]).

15. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud žádní rozhodné skutečnosti.

16. Zjištěný skutkový stav shrnuje soud takto. Žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. kupní smlouvu, na základě které jí byl předán předmětný bagr. Kupní cenu 643 652 Kč zaplatila ze smlouvy o úvěru, přičemž pohledávku z něj zajistila ve prospěch úvěrujícího zajišťovacím převodem práva. Minibagr byl žalobkyni předán spolu se záručním listem, vyhlášením o shodě, manuálem, provozním deníkem. Žalobkyně bagr pojistila. Následně žalobkyně stroj pronajala panu [příjmení], který jej řádně nevrátil a místo toho uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, přičemž kupní cena byla sjednána na 150 000 Kč. Obdobné bagry téže značky se prodávají za cenu přibližně 350 000 Kč a to i v případě, že jsou vyrobeny i o deset let dříve, než předmětný bagr. Pan [anonymizováno] se předtím snažil bagr prodat panu [příjmení], a to za cenu 160 000 Kč, ten s ním však smlouvu neuzavřel, neboť mu podmínky prodeje přišly podezřelé.

17. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

18. Podle § 4 odst. 1 o. z. má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

19. Podle § 4 odst. 2 o. z. činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

20. Podle § 1109 písm. c) o. z. se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil.

21. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

22. Podle § 299 odst.1. zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

23. K výkladu ust. § 1109 písm. c) o.z. je nutno uvést, že dle komentářové literatury u nabytí vlastnického práva od neoprávněného se dobrá víra v o.z. vztahuje i na oprávnění převodce vlastnické právo převést. Přestože dobrá víra je subjektivní kategorií, lze na její obsah usuzovat z objektivně daných okolností. Právě u nabytí od neoprávněného, tedy tam, kde je dobrá víra předpokladem odnětí práva jinému subjektu, by měla být posuzována přísněji. Vždy by měla být po nabyvateli požadována jistá míra obvyklé opatrnosti, kterou by průměrná osoba měla v dané situaci vynaložit. Nabyvatel by tedy měl vyvinout jistou přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci. Jedná se o tzv. investigativní povinnost, která musí být vyžadována s přihlédnutím k okolnostem prodeje a v rozumném rozsahu. Z hlediska rozdělení důkazního břemene ohledně dobré víry lze vyjít z domněnky poctivého jednání (§ 7 o.z.). Důkazní břemeno ohledně toho, že nabyvatel nebyl v dobré víře nese původní vlastník.

24. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně nabyla vlastnické právo k předmětnému minibagru. Stejně tak bylo prokázáno, že v rámci uzavření úvěrové smlouvy převedla vlastnické právo dočasně na společnost [právnická osoba] prostřednictvím zajišťovacího převodu práva. Žalobkyni byl následně minibagr vypůjčen a žalobkyně se tak stala oprávněným detentorem této věci.

25. V rámci své podnikatelské činnosti uzavřela žalobkyně s panem [jméno] [příjmení] nájemní smlouvu, kdy tento nájemce následně uzavřel kupní smlouvu se žalovaným. V řízení bylo dále prokázáno, že nabývající nebyl v souladu s §1109 písm. c) o. z. vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést. Žalovaný při uzavírání smlouvy s panem [příjmení] nesplnil základní kritéria obezřetnosti, která by se od osoby v jeho postavení očekávala. Nesplnil tzv. investigativní povinnost, kterou vzhledem k okolnostem prodeje na něm bylo možné ve výše uvedeném rozumném rozsahu požadovat.

26. Předmětný bagr nebyl starý ani 1 rok a byl prodáván za cenu 150 000 Kč, přičemž jde o cenu zjevně podhodnocenou, když i o několik let starší obdobné bagry téže značky se prodávají za cenu několinásobně vyšší. Žalovaný argumentoval tak, že na trhu lze sehnat i minibagry za cenu odpovídající kupní ceně předmětného minibagru. Ze shora provedeného dokazování je však zřejmé, že šlo o bagry jiné značky; stroje [značka automobilu] se v kupní ceně, oproti předmětné kupní smlouvě, výrazně liší.

27. Smluvní podmínky tak byly zjevně neobvyklé, čehož si žalovaný musel být vědom. Je naprosto standartním postupem, že v případě dražších nákupů si kupující předem ověří cenovou relaci, v jaké se zamýšlený předmět koupě pohybuje. Spolu s tím si také osoba zjišťuje technické parametry nabízeného zboží a benefity a nevýhody jednotlivých výrobních značek. Pokud kupující tímto způsobem nepostupuje, nejedná s rozumem a opatrností průměrného člověka ve smyslu § 4 o. z.

28. Lze si jen těžko představit, že by žalovaný shora uvedeným způsobem nepostupoval, a to tím spíše za situace, kdy sám tvrdil, že není odborníkem v dané oblasti. Pokud se v dané oblasti nepohybuje, nemohl by mít ani rámcovou cenovou oblast, za jakou se dá stroj pořídit. Nemohl by tak vědět, zda je nabídka předložená panem [příjmení] výhodná či nikoli. Jinými slovy, pokud by postupoval s běžnou péčí a opatrností ve smyslu § 4 o. z., muselo by mu být podezřelé, proč je kupní cena stroje v tomto případě tak nízká. Soud tedy neuvěřil tvrzení žalovaného, že si pouze určil horní limit ceny, který nechce přesáhnout a nijak blíže se o technické či cenové parametry minibagrů nezajímal.

29. Tento závěr podtrhuje skutečnost, že pan [příjmení] nabízel stroj též panu [příjmení], který při podání vysvětlení u policie uvedl, že mu nejen okolnosti (prodej za tmy na benzinové stanici), ale též podmínky prodeje (tedy velice nízká kupní cena), přišly podezřelé. Argumentace žalovaného, že pan [příjmení] odmítl smlouvu uzavřít pouze s ohledem na okolnosti prodeje, tak neobstojí. Z vyjádření pana [příjmení] naopak vyplývá, že to byla právě kupní cena, která mu přišla velice neobvyklá, a proto při celém smluvním vyjednávání postupoval obezřetněji.

30. Vzhledem k nízké kupní ceně tak bylo povinností žalovaného ověřit si oprávnění pana [příjmení] vlastnické právo převést, respektive mu muselo být zřejmé, že pan [příjmení] toto oprávnění nemá. Ověřit si jeho oprávnění mohl například tím, že by si od něj vyžádal záruční list či jiné dokumenty, které se k takovému stroji obvykle předávají. Je ostatně samo o sobě podezřelé, že prakticky nový stroj byl žalovanému předán bez jakýchkoli dokladů.

31. Ve vztahu ke shora uvedenému pak skutečnost, že smlouva byla uzavřena písemně, nemůže být dostatečným argumentem pro dodržení rozumné míry obezřetnosti. Nadto, kupní smlouvy se v obdobných případech běžně uzavírají v písemné formě (např. kupní smlouvy na automobily).

32. Pro úplnost se soud vypořádává i s námitkou žalobkyně, že minibagr nebyl panu [příjmení] svěřen vlastníkem, když vlastníkem věci je společnost [právnická osoba] Soud tuto námitku neshledal důvodnou, neboť žalobkyně měla minibagr v detenci a vlastník věci s jeho pronajmutím třetím osobám souhlasil. Vzhledem ke shora uvedenému to však na rozhodnutí soudu ničeho nemění.

33. S ohledem na shora uvedené tak žalovaný vlastnické právo od neoprávněného nenabyl, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný nemohl být v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést; podmínky ustanovení § 1109 písm. c) o. z. tak nebyly naplněny. Soud proto vyhověl návrhu žalobkyně, která je oprávněným detentorem předmětného minibagru, přičemž jeho vlastník výslovně souhlasil s tím, aby byla věc vydána jí.

34. Jelikož i žalovaný uplatnil nárok vzájemným návrhem, kdy se domáhal vůči žalobkyni souhlasu s vydáním předmětu úschovy, soud tento vzájemný návrh žalovaného na nahrazení souhlasu žalobkyně jako nedůvodný zamítl.

35. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 7 100 Kč podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý ze shora uvedených úkonů právní služby a 21% DPH ve výši 6 216 Kč, tedy v celkové výši 37 816 Kč.

36. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů v jí požadované výši 62 500 Kč. Žalobkyně ve svém návrhu vycházela z tarifní hodnoty 350 000 Kč, což je dle ní minimální cena minibagru. Byť bylo v řízení prokázáno, že se cena obdobných bagrů této značky pohybuje v této cenové relaci, má soud za to, že cena tohoto konkrétního stroje nebyla v řízení dostatečně prokázána. Tarifní hodnota tak nemůže být určena z této částky. Soud proto vycházel z tarifní hodnoty 150 000 Kč, tedy z výše hodnoty minibagru, která byla mezi účastníky prakticky nesporná (což ostatně žalobkyně navrhovala pro případ, že by nebylo možné vyjít z tarifní hodnoty 350 000 Kč). Tarifní hodnota podle § 9 odst. 3 advokátního tarifu nelze použít, neboť předmět řízení jde v tomto případě penězi ocenit (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 598/2000).

37. Dále soud žalobkyni nepřiznal náhradu za úkon„ nesouhlas s vydáním věci“. V tomto řízení žádný takový úkon žalobkyně neučinila, přičemž pokud byl tento úkon učiněn v řízení o soudní úschově, tak se jedná o náklad tamního řízení a nemůže být proto nahrazen v řízení zdejším. S ohledem na snížení tarifní hodnoty a nepřiznání jednoho úkonu je tak náhrada nákladů nižší i o jeden režijní paušál a je též poměrně nižší náhrada DPH.