41 C 74/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a osvojenky: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně a účastníka za účasti: celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa účastníka celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa osvojenkyně a účastníka zastoupený opatrovníkem územní celek sídlem adresa celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa osvojenkyně a účastníka zastoupený opatrovníkem Městem Černošice sídlem adresa o osvojení zletilé

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození, rodné číslo, dcera jméno příjmení, narozené datum, rodné číslo, a jméno jméno příjmení, občana příjmení republiky Německo, narozeného datum a zemřelého datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou celé jméno osvojitele, narozeného datum, rodné číslo.

II. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození, rodné číslo, bude zapsán v knize narození matričního Úřadu Městské části obec a číslo jako otec osvojenky celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení, narozené datum, rodné číslo, namísto jméno jméno příjmení, narozeného datum a zemřelého datum.

III. Toto osvojení má právní následky také pro celé jméno účastníka, narozeného datum, rodné číslo, a celé jméno účastníka, narozeného datum, rodné číslo, kteří jsou syny osvojenky celé jméno osvojenkyně, rozené příjmení, narozené datum, rodné číslo, a celé jméno účastníka, narozeného datum, rodné číslo.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se návrhem podaným dne datum u zdejšího soudu domáhal osvojení zletilé osvojenky. Návrh odůvodnil tím, že se o osvojenku staral již od narození jako o vlastní dítě. Vzájemně si vůči sobě vypěstovali silný citový vztah, kdy jeden druhého pokládá za otce a dceru, přičemž stav respektuje i jejich blízké okolí a matka osvojenky. Biologickým otcem osvojenky byl občan příjmení republiky Německo, který dne datum zemřel. Přestože se biologický otec finančně podílel na péči o osvojenku, byl to právě osvojitel, kdo o ni každodenně pečoval, ačkoli k tomu nebyl ze zákona povinen. Svým návrhem se tak osvojitel domáhal formalizování již existujícího pevného rodinného svazku s osvojenkou. Dále se domáhal, aby soud rozhodl o tom, že v knize narození matričního úřadu bude namísto dosavadního biologického otce zapsán osvojitel. Navrhl rovněž, aby osvojení mělo právní důsledky pro oba dosud nezletilé syny osvojenky.

2. Osvojenka vyjádřila s osvojením souhlas a k návrhu osvojitele se připojila.

3. Opatrovník nezletilých po provedeném šetření sdělil, že mu nejsou známy žádné důvody, které by osvojení bránily.

4. Po provedeném dokazování rodnými listy osvojenky a nezletilého jméno a jméno, oddacím listem osvojenky a celé jméno účastníka, přeloženým usnesení ze dne datum a přeloženými listinami z němčiny ohledně sirotčího důchodu vzal soud za prokázané, dne datum se jméno příjmení a jméno jméno příjmení narodila osvojenka. Biologický otec osvojenky dne datum zemřel. Dne datum uzavřela osvojenka s celé jméno účastníka před stát. instituce manželství. Z tohoto manželství se dne datum narodil dosud nezletilý syn jméno dne datum nezletilý syn jméno.

5. Osvojitel vypověděl, že osvojenku vychovává odmalička, žije s ní a dvěma vnoučaty ve společné domácnosti, vzájemně se o sebe starají a fakticky tvoří rodinu. Osvojitel uvedl, že se svým vlastním synem se stýká asi dvakrát ročně, jeho syn vede vlastní život, bydlí v obec, má dítě a přítelkyni a s osvojením osvojenky nevyjádřil nesouhlas.

6. Osvojenka vypověděla, že si je vědoma právních důsledků plynoucích z osvojení pro sebe i pro své syny. S osvojením souhlasila. Uvedla, že s osvojitelem prakticky odmala tvoří rodinu, a přeje si, aby byl jejich vzájemný vztah stvrzen i právně.

7. Manžel osvojenky vypověděl, že vztah osvojitele a osvojenky pokládá za vztah otce a dcery a připadlo by mu spravedlivé, pakliže by byl tento vztah stvrzen i oficiálně. Uvedl, že si je vědom právních důsledků plynoucích z osvojení pro něj i nezletilého jméno a jméno. S osvojením souhlasil.

8. Matka osvojenky vypověděla, že ví o podaném návrhu na osvojení, s návrhem souhlasila. Uvedla, že je ráda, že byl návrh podán.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.).

10. Podle § 794 o. z. se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

11. Podle § 796 odst. 2 o. z. rozhodne soud o osvojení zletilého na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.

12. Podle § 797 o. z. se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte.

13. Podle § 799 odst. 1 o. z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.

14. Podle § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující.

15. Podle § 803 části věty před středníkem o. z. musí být mezi osvojitele a osvojovaným dítětem přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let.

16. Podle § 805 věty první o. z. nemůže být o osvojení rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele.

17. Podle § 846 o. z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

18. Podle § 847 odst. 1 o. z. lze osvojit zletilého, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

19. Podle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.

20. Soud dospěl k závěru, že je namístě návrhu na osvojení zletilé vyhovět, neboť v řízení bylo prokázáno splnění veškerých zákonných podmínek pro osvojení zletilé, které je obdobou osvojení nezletilého, resp. nebyly zjištěny žádné překážky, které by tomuto osvojení bránily. Osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti, přičemž matka osvojenky i její manžel s osvojením souhlasili. Osvojení v tomto případě neodporuje dobrým mravům. Mezi osvojenkou a osvojitelem je přiměřený věkový rozdíl, naplňující podpůrnou zákonnou hranici šestnácti let; zároveň je mezi nimi citové pouto odpovídající vztahu otce a dcery. Osvojitel o osvojenku pečoval již od narození a soud nepochybuje o tom, že byl a nadále bude dobrým rodičem. Soud naznal, že osvojení zásadně neodporuje zájmům zletilého syna osvojitele, který má vlastní rodinu a s osvojitelem se často nevídá. Jak osvojitel, tak osvojenka vyjádřili zájem, aby bylo rozhodnuto o osvojení se všemi jeho důsledky. Soud proto návrhu vyhověl, čemuž odpovídá I. výrok tohoto rozsudku. Prostřednictvím II. výroku soud v souladu s § 797 o. z. rozhodl, že osvojitel bude zapsán v matriční knize jako otec osvojenky. Ve III. výroku soud podle § 852 věty druhé o. z. rozhodl, že osvojení má právní následky i pro dříve narozené, dosud nezletilé syny osvojenky jméno a jméno, a to s ohledem na souhlas kolizního opatrovníka, osvojenky i jejího manžela (otce nezletilých).

21. O nákladech řízení soud rozhodl ve IV. výroku tohoto rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť se účastníci tohoto práva při jednání výslovně vzdali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání nemohou podat ti, kdo se práva na odvolání po vyhlášení rozsudku před soudem výslovně vzdali.