41 C 83/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované státní příslušnost Slovenská republika naposledy bytem adresa žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 56 490 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 38 490 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 4 315 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 276,85 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,23 % ročně z částky 18 000 Kč za období od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ 54 % nákladů řízení žalované v částce a ve lhůtě, které budou stanoveny v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 56 490 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 18 000 Kč. Žalovaná si současně zvolila také doplňkovou službu pojištění a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 3 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ode dne [datum] se tak jistina úročí úrokem ve výši 19,12 % ročně, jak bylo ujednáno ve smlouvě. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, požadovala po žalované jistinu ve výši 18 000 Kč, úhradu za služby ve výši 14 082 Kč, kapitalizované úroky ve výši 3 632,80 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 900 Kč, úroky ve výši 19,12 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 18 000 Kč. Žalovaná si i v tomto případě současně zvolila doplňkovou službu pojištění a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 3 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ode dne [datum] se tak jistina úročí úrokem ve výši 19,23 % ročně, jak bylo ujednáno ve smlouvě. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] žalobkyně, na níž byla pohledávka postoupena, požadovala po žalované jistinu ve výši 18 000 Kč, úhradu za služby ve výši 6 408 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 644,05 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 415 Kč, úroky ve výši 19,23 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Ve vztahu k oběma smlouvám žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do karet zákazníka, což žalovaná svým podpisem sama stvrdila. Právní předchůdkyně žalobkyně také provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. O správnosti údajů sdělených žalovanou neměla právní předchůdkyně důvod pochybovat. Žalobkyně poukazovala na to, že nesplnění požadavku řádně posoudit úvěruschopnost dlužníka, nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Tvrdila, že žalobkyně ani její právní předchůdkyně nemají k dispozici dokumenty předkládané žalovanou, přičemž však dle žalobkyně postačovalo, že byly k dispozici v době uzavření smluv (v tomto kontextu poukazovala na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co231/2020-97.

4. Opatrovnice žalované, kterou soud ustanovil usnesením ze dne 14. 12. 2021, č. j. 41 C 83/2021-45, s ohledem na neznámý pobyt žalované, předně rozporovala, že by žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky v hotovosti, přičemž poukazovala na nejasné znění smluv o spotřebitelském úvěru. Ve vztahu ke sjednaným poplatkům namítala rozpor takových ujednání s dobrými mravy. Vyjádřila též pochybnosti nad tím, zda žalovaná skutečně uzavřela smlouvy, a to s ohledem na to, že rodné číslo uvedené v žalobě se neshodovalo s rodným číslem [celé jméno žalované], [datum narození], která měla povolený přechodný pobyt na adrese [adresa žalované], jakož i s ohledem na to, že žalovaná se jmenuje [jméno], avšak v dokumentech předkládaných žalobkyní je její jméno uváděno jako [jméno]. Opatrovnice též vznesla námitku promlčení všech žalobou uplatněných nároků, přičemž poukazovala na to, že žalobkyně podala žalobu až v roce 2021. Při jednání před soudem pak namítala, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tato skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalované], identifikovanou pomocí [rodné číslo], trvale bytem v [anonymizováno]. Podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zákazníkovi v hotovosti 18 000 Kč proti podpisu smlouvy, zákazník požadoval také pojištění [anonymizována dvě slova] Smluvní strany sjednaly dále úrok ve výši 3 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 480 Kč, celková částka k zaplacení tak činila 32 880 Kč při RPSN 216 %. Tato částka měla být splacena v 60ti hotovostních týdenních splátkách po 548 Kč. Podle čl. 2 smlouvy měl zákazník čerpat úvěr v hotovosti; pro případ, že jistina měla být použita na úhradu refinancování spotřebitelského úvěru, smluvní strany svými podpisy měly stvrdit předání a převzetí částky odpovídající rozdílu jistiny a zůstatku refinancovaného spotřebitelského úvěru. Pod bodem 9. smlouvy s názvem Refinancování bylo uvedeno, že co do částky 3 042 Kč bude jistina použita na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] v hotovosti bude zákazníkovi vyplacen rozdíl mezi jistinou a zůstatkem refinancovaného spotřebitelského úvěru ve výši 14 958 Kč.

7. Z listiny o zařazení zákazníka do pojistného programu z [datum] vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně měla uzavřít skupinovou pojistnou smlouvu pro své zákazníky a [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], svým podpisem měla stvrdit zájem o zařazení do pojistného programu, zaměřeného na pojištění pro případ nemožnosti splácet spotřebitelský úvěr v důsledku smrti, úrazu, nemoci, trvalé invalidity či pracovní neschopnosti následkem úrazu.

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v ní bylo za [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], zaznamenáno, že bydlela v nájmu, což mělo být ověřeno nájemní smlouvou. V domácnosti s ní měly žít dvě nezaopatřené děti, pracovat měla na částečný úvazek u společnosti [právnická osoba] jako uklízečka, což mělo být ověřeno telefonicky. Dále měla mít čistý příjem ve výši 15 500 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 000 Kč, osobní výdaje ve výši 6 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 810 Kč, celkem výdaje měly činit 11 310 Kč, použitelný příjem pak 4 190 Kč. K ověření finanční situace měly být právní předchůdkyni žalobkyně předloženy pracovní smlouva a daňový doklad.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] (nikoli z [datum], jak uváděla žalobkyně v žalobě) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalované], identifikovanou pomocí [rodné číslo], trvale bytem v [anonymizováno]. Podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zákazníkovi v hotovosti 18 000 Kč proti podpisu smlouvy, zákazník požadoval také pojištění [anonymizována dvě slova] Smluvní strany sjednaly dále úrok ve výši 3 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 600 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 480 Kč, celková částka k zaplacení tak činila 32 880 Kč při RPSN 216 %. Tato částka měla být splacena v 60ti hotovostních týdenních splátkách po 548 Kč. Podle čl. 2 smlouvy měl zákazník čerpat úvěr v hotovosti. O refinancování se nejednalo.

10. Z listiny o zařazení zákazníka do pojistného programu z [datum] vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně měla uzavřít skupinovou pojistnou smlouvu pro své zákazníky a [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], svým podpisem měla stvrdit zájem o zařazení do pojistného programu, zaměřeného na pojištění pro případ nemožnosti splácet spotřebitelský úvěr v důsledku smrti, úrazu, nemoci, trvalé invalidity či pracovní neschopnosti následkem úrazu.

11. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že v ní bylo za [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], zaznamenáno, že bydlela v nájmu, což mělo být ověřeno nájemní smlouvou. V domácnosti s ní měly žít dvě nezaopatřené děti, pracovat měla u společnosti [právnická osoba] jako uklízečka, což mělo být ověřeno telefonicky. Dále měla mít čistý příjem ve výši 23 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 6 750 Kč, osobní výdaje ve výši 7 000 Kč, splátky úvěrů ve výši 3 276 Kč, celkem výdaje měly činit 17 026 Kč, použitelný příjem pak 5 974 Kč. K ověření finanční situace měly být právní předchůdkyni žalobkyně předloženy bankovní výpisy, pracovní smlouva, nájemní smlouva a daňový doklad.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jejích příloh vyplynulo, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], ze smluv [číslo] [číslo] byla postoupena na žalobkyni s tím, že postoupenou pohledávkou se rozuměla i pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení vzniklá v souvislosti s uzavření, plněním či porušením smlouvy.

13. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala [jméno] [celé jméno žalované] o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala ji k úhradě celkové částky ve výši 60 490 Kč. Dle souvisejícího podacího lístku bylo toto oznámení odesláno [datum].

14. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala [jméno] [celé jméno žalované] k úhradě dlužné částky ve výši 73 866,55 Kč dle smluv [číslo] [číslo] nejpozději do [datum]. Dle souvisejícího podacího lístku byla tato výzva odeslána dne [datum].

15. Ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalované] (údaj za lomítkem rodného čísla: [číslo]) má od [datum] povolen přechodný pobyt občana EU v České republice, přičemž pod rodným číslem s údajem za lomítkem: [číslo] v evidenci ministerstva neprochází.

16. Z listin předložených Ministerstvem vnitra soud dále zjistil, že [celé jméno žalované] v žádosti o povolení k přechodnému pobytu ze dne [datum] uvedla jako své místo narození [příjmení], Slovenská republika, datum narození [datum], bez zaměstnavatele (viz žádost z [datum]) a prokázala se občanským průkazem Slovenské republiky, podle něhož je její [rodné číslo] (viz občanský průkaz). Z listin předložených ministerstvem soud též zjistil, jak vypadá podpis žalované (viz žádost z [datum], potvrzení o převzetí průkazu o povolení k pobytu, doručenka k výzvě k odstranění vad, nájemní smlouva, poučení o možnostech doručování písemností a smlouva o pronájmu).

17. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož je žalovaná vedena na Slovensku pod [rodné číslo] a v České republice pod [rodné číslo]. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě kterých jí byla v prvém případě poskytnuta v hotovosti částka 14 958 Kč a částka 3 042 Kč byla použita k refinancování dřívějšího spotřebitelského úvěru, a ve druhém případě jí byla v hotovosti poskytnuta celá částka ve výši 18 000 Kč. V den podpisu obou smluv o spotřebitelském úvěru žalovaná podepsala také karty zákazníka. V kartě zákazníka z [datum] bylo uvedeno, že žila v nájmu, její příjem činil 15 500 Kč a disponibilní finanční prostředky činily 4 190 Kč, přičemž měla být situace žalované ověřena toliko z nájemní smlouvy, pracovní smlouvy a daňového dokladu. V kartě zákazníka z [datum] bylo uvedeno, že žalobkyně žila v nájmu, její příjem činil 23 000 Kč a disponibilní finanční prostředky činily 5 974 Kč, přičemž situace žalované měla být ověřena dle nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, bankovních výpisů a daňového dokladu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která žalovanou dopisy odeslanými [datum] a [datum] vyzvala k úhradě dlužných částek.

18. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2018) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 619 odst. 1 a 2 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

25. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.

30. Soud předně konstatuje, že neměl pochybnosti o tom, že v této věci byla žalovanou správná osoba. Žalobkyně žalovanou označila pomocí jména a příjmení, data narození [datum] a [rodné číslo], které bylo jejím rodným číslem přiděleným na Slovensku a které bylo užito i ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, přičemž tatáž osoba je v České republice vedena pod [rodné číslo]. Soud též neměl pochybnosti o tom, že žalovaná podepsala obě smlouvy ze dnů [datum] a [datum], a to s ohledem na to, že po prostém srovnání podpisů na těchto dokumentech (a na dokumentech s nimi souvisejících) s dokumenty vyžádanými na žádost opatrovnice žalované od Ministerstva vnitra, nebyly podpisy zjevně rozdílné. [jméno] opatrovnice se přitom s takovým srovnáním spokojila, pravost podpisů nadále nesporovala a nenavrhovala vypracování písmoznaleckého posudku.

31. Soud dále vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smluv z [datum] a [datum] dvakrát částku po 18 000 Kč, přičemž v prvém případě jí v hotovosti předala 14 958 Kč (a částku 3 042 Kč v rámci refinancování započetla na předchozí dluh žalované) a ve druhém případě v hotovosti částku 18 000 Kč. Znění obou smluv bylo dle soudu v tomto ohledu jednoznačné, obě smlouvy byly nazvány smlouvami o spotřebitelském úvěru„ v hotovosti“, v základních ustanoveních bylo uvedeno, že částka bude poskytnuta v hotovosti, totéž plynulo z ustanovení čl. 2 a nikde ve smlouvách nebylo uvedeno ničeho o tom, že by částky (s výjimkou oné části ve výši 3 042 Kč užité v rámci refinancování) v hotovosti vyplaceny nebyly.

32. S ohledem na to, že obě smlouvy byly smlouvami o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud dále tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované coby spotřebitelky splácet úvěr, či nikoliv. V tomto ohledu soud zdůrazňuje, že se jednalo o otázku, jíž byl povinen se zabývat z úřední povinnosti bez ohledu na dikci ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (k tomu srov. zejména rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). Po zvážení shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud v projednávané věci k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně této své povinnosti nedostála. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně ověřovala žalovanou v databázích a že její úvěruschopnost ověřila dle předložené nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, blíže nekonkretizovaných výpisů z účtu a jakéhosi daňového dokladu, žádný odpovídající výstup takového ověření však žalobkyně nepředložila, a to ani na výzvu soudu dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně svou povinnost splnila, neboť nedoložila listiny, ze kterých by plynulo, že údaje uvedené v kartě zákazníka odpovídaly skutečnosti, a že tedy žalovaná měla k dispozici dostatek volných zdrojů ke splácení spotřebitelských úvěrů. Z karet zákazníka lze vyvodit pouze to, že úvěruschopnost žalované prověřována byla, nelze však dospět k závěru, že se tak stalo s odbornou péčí, když není zřejmé, co přesně bylo obsahem listin předložených žalovanou, z jakého data tyto listiny byly a zda byl jejich obsah věrohodný. Soud přitom v tomto ohledu nemohl souhlasit s právním názorem vysloveným v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97, podle něhož postačuje, má-li věřitel listiny od dlužníka k dispozici v den podpisu smlouvy. Není-li soud schopen při absenci podkladů posoudit, že a jaké listiny byly předloženy, pak nemůže ani dospět k závěru, že zákonná povinnost byla ze strany věřitele coby poskytovatele úvěru splněna. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele pak má za následek absolutní neplatností smluv o spotřebitelských úvěrech.

33. Soud se dále zabýval vznesenou námitkou promlčení, přičemž vycházel z toho, že zákon stanoví subjektivní (§ 629 o. z.) a objektivní promlčecí lhůtu (§ 638 o. z.), které jsou na sobě nezávislé a uplyne-li jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, je-li vznesena námitka promlčení. Soud s ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně je profesionálkou v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů (při zohlednění ustanovení § 4 odst. 2 o. z.), dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně měla a mohla vědět, že úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné a že se žalovaná převzetím finančních prostředků v hotovosti na její úkor bezdůvodně obohatila. Rozhodnou událostí pro počátek běhu promlčecích lhůt tak bylo poskytnutí finančních částek v hotovosti. V případě prvé smlouvy se jednalo o den [datum], kdy byla smlouva uzavřena a jistina poskytnuta žalované. Tříletá promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení tak uplynula dne [datum] (a to v souladu s § 605 odst. 2 o. z.). Protože žaloba byla podána až [datum], musel dát soud opatrovnici žalované za pravdu v tom, že nárok na bezdůvodné obohacení plynoucí ze smlouvy z [datum] byl zcela promlčen a ve vztahu k této smlouvě nelze žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení ničeho přiznat. Promlčený však není nárok na vydání bezdůvodného obohacení plynoucího ze smlouvy z [datum], neboť poslední den promlčecí lhůty připadal až na [datum].

34. Vzhledem k tomu, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení související s absolutně neplatnou smlouvou z [datum] promlčen nebyl, posoudil soud věc v tomto rozsahu v intencích § 2991 o. z. Žalovaná, které byla dne [datum] poskytnuta v hotovosti částka ve výši 18 000 Kč, při absolutní neplatnosti smlouvy neměla žádný důvod, pro který by si mohla takovou částku ponechat, pročež se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně o 18 000 Kč. Soud proto žalované prostřednictvím I. výroku uložil povinnost vrátit žalobkyni, na níž byla pohledávka platně postoupena, částku ve výši 18 000 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení dluhu (resp. částky vyšší) výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] a dle zákonné domněnky dojití (§ 573 o. z.) doručenou dne [datum]. Ode dne [datum] proto soud žalované uložil povinnost uhradit též úrok z prodlení v zákonné výši, určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třicetidenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, aby měla žalovaná dostatek času k plnění a její opatrovnice eventuálně ještě čas na to, pokusit se žalovanou kontaktovat. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 149 odst. 2 o. s. ř. tak, že uložil převážně neúspěšné žalobkyni povinnost zaplatit státu 54 % nákladů řízení žalované. Žalovaná byla v této věci úspěšná v rozsahu 77 % (viz II. výrok tohoto rozsudku) a neúspěšná v rozsahu 23 % (viz I. výrok tohoto rozsudku), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalovaná nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 54 %. Vzhledem k tomu, že odměnu opatrovnice žalované bude hradit stát, je žalobkyně povinna nahradit náklady řízení žalované státu, resp. zdejšímu soudu. Konkrétní výše a lhůta k plnění bude stanovena v samostatném usnesení.