41 C 83/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 37 554,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 977,74 Kč společně s úrokem ve výši 0,05 % ročně z částky 21 977,74 Kč za období od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 977,74 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 15 576,33 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 714 Kč za období od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 058 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 37 554,07 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy k službě [anonymizováno] účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a že žalovaná využila též službu [anonymizováno] karta. Celkem žalovaná využila prostřednictvím [anonymizováno] účtu a karty služby ve výši 41 975,03 Kč a vrátila z takto poskytnutých finančních prostředků žalobkyni pouze 19 997,29 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně požadovala také dlužné poplatky za prodloužení splatnosti ve výši 5 741 Kč, poplatky z prodlení ve výši 9 835,33 Kč a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, zda s tímto postupem souhlasí, na což nereagovali, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas byl dán.

4. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z dohody označené jako„ Smlouva o nákupním účtu“ vyplynulo, že tato neobsahuje podpis žalované a že k jejímu uzavření mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podle této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou [příjmení] účet, se kterým žalovaná bude moci disponovat do sjednaného finančního limitu za účelem plateb zboží a služeb.

6. Z občanského průkazu žalované soud zjistil, že tento byl žalobkyni předložen k ověření její totožnosti.

7. Z vyúčtování k účtu, výpisu transakcí a potvrzeních o platbě soud zjistil, že žalovaná postupně načerpala od žalobkyně částku 41 975,03 Kč (např. při nákupech v [anonymizována dvě slova], [jméno], [anonymizováno] či v [anonymizována dvě slova]).

8. Z výzvy k úhradě dluhu a doručenky vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 47 555,98 Kč do [datum]. Žalovaná byla současně upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzvu si žalovaná dle podepsané doručenky převzala.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení soud shledal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Přestože smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, soud neměl pochybnosti o tom, že k jejímu uzavření prostřednictvím prostředků komunikace na dálku došlo, když žalobkyně předložila soudu také občanský průkaz žalované a žalovaná následně prováděla skrz svůj účet jednotlivé nákupy a čerpala od žalobkyně na základě smlouvy finanční prostředky. Smlouva však nebyla žalované poskytnuta v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat, jak vyžaduje § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně načerpala částku ve výši 41 975,03 Kč, z níž dle nezpochybněného tvrzení vrátila pouze 19 997,29 Kč. Nárok žalobkyně tak byl důvodný co do rozdílu ve výši 21 977,74 Kč. V rozsahu požadovaných poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 5 741 Kč a poplatků z prodlení ve výši 9 835,33 Kč (a souvisejícího příslušenství) žaloba důvodná nebyla z důvodu nesplnění povinnosti dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k takto vyúčtovaným poplatkům nepřihlížel a přiznal žalobkyni namísto nich dle citovaného ustanovení zákona pouze repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou, platnou v den uzavření smlouvy (tj. 0,05 % ročně), a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní (namísto obecné třídenní), aby měla žalovaná dostatek času k plnění. V nedůvodné části soud žalobu II. výrokem zamítl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 62 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 38 % (viz výrok II.), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 503 Kč a jednak z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé). K tomu bylo dále třeba připočítat paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu a náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 4 407 Kč; 24 % z této částky pak činí 1 058 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.