41 C 83/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 37 554,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 977,74 Kč společně s úrokem ve výši 0,05 % ročně z částky 21 977,74 Kč za období od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 21 977,74 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 15 576,33 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 714 Kč za období od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 058 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 37 554,07 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy k službě anonymizováno účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a že žalovaná využila též službu anonymizováno karta. Celkem žalovaná využila prostřednictvím anonymizováno účtu a karty služby ve výši 41 975,03 Kč a vrátila z takto poskytnutých finančních prostředků žalobkyni pouze 19 997,29 Kč. Kromě dlužné jistiny žalobkyně požadovala také dlužné poplatky za prodloužení splatnosti ve výši 5 741 Kč, poplatky z prodlení ve výši 9 835,33 Kč a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, zda s tímto postupem souhlasí, na což nereagovali, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jejich souhlas byl dán.

4. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z dohody označené jako„ Smlouva o nákupním účtu“ vyplynulo, že tato neobsahuje podpis žalované a že k jejímu uzavření mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podle této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou příjmení účet, se kterým žalovaná bude moci disponovat do sjednaného finančního limitu za účelem plateb zboží a služeb.

6. Z občanského průkazu žalované soud zjistil, že tento byl žalobkyni předložen k ověření její totožnosti.

7. Z vyúčtování k účtu, výpisu transakcí a potvrzeních o platbě soud zjistil, že žalovaná postupně načerpala od žalobkyně částku 41 975,03 Kč (např. při nákupech v anonymizována dvě slova, jméno, anonymizováno či v anonymizována dvě slova).

8. Z výzvy k úhradě dluhu a doručenky vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 47 555,98 Kč do datum. Žalovaná byla současně upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzvu si žalovaná dle podepsané doručenky převzala.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení soud shledal, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Přestože smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, soud neměl pochybnosti o tom, že k jejímu uzavření prostřednictvím prostředků komunikace na dálku došlo, když žalobkyně předložila soudu také občanský průkaz žalované a žalovaná následně prováděla skrz svůj účet jednotlivé nákupy a čerpala od žalobkyně na základě smlouvy finanční prostředky. Smlouva však nebyla žalované poskytnuta v listinné podobě nebo na trvalém nosiči dat, jak vyžaduje § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně načerpala částku ve výši 41 975,03 Kč, z níž dle nezpochybněného tvrzení vrátila pouze 19 997,29 Kč. Nárok žalobkyně tak byl důvodný co do rozdílu ve výši 21 977,74 Kč. V rozsahu požadovaných poplatků za prodloužení splatnosti ve výši 5 741 Kč a poplatků z prodlení ve výši 9 835,33 Kč (a souvisejícího příslušenství) žaloba důvodná nebyla z důvodu nesplnění povinnosti dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k takto vyúčtovaným poplatkům nepřihlížel a přiznal žalobkyni namísto nich dle citovaného ustanovení zákona pouze repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou, platnou v den uzavření smlouvy (tj. 0,05 % ročně), a dále zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní (namísto obecné třídenní), aby měla žalovaná dostatek času k plnění. V nedůvodné části soud žalobu II. výrokem zamítl.

13. O nákladech řízení soud rozhodl ve III. výroku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v této věci úspěšná v rozsahu 62 % (viz I. výrok) a neúspěšná v rozsahu 38 % (viz výrok II.), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Její náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 503 Kč a jednak z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé). K tomu bylo dále třeba připočítat paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu a náhradu odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 4 407 Kč; 24 % z této částky pak činí 1 058 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.