5 C 190/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 202 761,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, dále částku částka, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Dále je žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 155 538, částka v téže lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. O znalečném bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši částka z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené s žalovaným dne datum, na základě které dodávala žalovanému do odběrného místa vedeného pod č. EAN OPM: 859182400608882713 elektřinu. Žalovaný neuhradil vystavenou fakturu č. tel. číslo ze dne datum znějící na částku částka splatnou ke dni datum, a to za poskytování sdružených služeb dodávky elektřiny v období od datum do datum. Obdobně neuhradil fakturu č. tel. číslo ze dne datum znějící na částku částka splatnou k datum, a to za poskytování stejných služeb v období od datum do datum. Žalovaný dále neuhradil fakturu č. tel. číslo ze dne datum znějící na částku částka splatnou ke dni datum, a to za poskytování stejných služeb v období od 29. 11. 2019do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný včas neuhradil uvedené faktury, zaslala mu žalobkyně doporučeně písemnou upomínku, a to v každém shora uvedeném případě, za což jí vznikl nárok na zaplacení poplatku částka za každou upomínku, celkem tedy na zaplacení částka.

2. Žalovaný k návrhu uvedl, že faktura ze dne datum byla vystavena za údajnou spotřebu ve výši 33 740 kWh. Toto množství elektrické energie nemohlo odpovídat skladbě spotřebičů, ani jejich využívání. To samé nastalo i v případě faktury ze dne datum. Obě faktury žalovaný reklamoval s odkazem na nesprávně naměřenou výši spotřeby. Dne datum byl do rozvaděče žalovaného nainstalován nový elektroměr. Od tohoto okamžiku spotřeba elektřiny znatelně poklesla. Je tedy zjevné, že na původním elektroměru existovala vada.

3. Žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla, že odběrné místo žalovaného bylo několikrát kontrolována s tím, že bylo shledáno bez vad. Stejně tak původní elektroměr byl ČMI přezkoušen s výsledkem, že splňuje požadavky stanovené certifikátem schváleného typu, a tedy že měřil elektřinu správně. Není také pravdou, že spotřeba elektřiny se po výměně elektroměru rapidně snížila, když v období, na jehož počátku k výměně došlo, svou průměrnou spotřebou zhruba odpovídá reklamovanému období.

4. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o ceně spotřebované elektřiny fakturované žalobkyní, ani o platnosti uzavřené smlouvy, o výši samotné spotřeby elektřiny v jednotlivých obdobích.

6. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí. Na základě této se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny a dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za toto platit sjednané částky dle ceníku žalobkyně (smlouva).

7. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému spotřebu elektrické energie ve shora uvedeném odběrném místě, a to za období od datum do datum ve výši 33,740 MWh. Celková částka za tuto spotřebu činila částka s tím, že částka již žalobkyně od žalovaného přijala. Žalovanému tak byla fakturována částka částka se splatností k datum. Současně žalobkyně žalovanému vyfakturovala částku částka splatnou k datum jakožto poplatek po splatnosti. (periodická faktura č. hodnota).

8. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému spotřebu elektřiny za období od datum do datum, a to ve výši 7,537 MWh. Celková částka za spotřebu činila částka s tím, že žalovaný na zálohách neuhradil ničeho. Splatnost byla stanovena na datum. Žalobkyně dále stejnou fakturou vyfakturovala žalovanému poplatky po splatnosti, pokaždé ve výši částka, splatné k datum, k datum a k datum (mimořádná faktura č. hodnota).

9. Žalobkyně vyfakturovala žalovanému spotřebu elektrické energie za období od datum do datum a to ve výši 15,785 MWh. Celková částka za spotřebu činila částka s tím, že žalovaný na zálohách neuhradil ničeho. Splatnost byla stanovena k datum (konečná faktura č. hodnota).

10. Dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, je elektroměr jediné zařízení, které mohlo v objektu žalovaného změřit skutečnou spotřebu elektrické energie. K nesprávnému stanovení této spotřeby by tak mohlo dojít pouze v případě, že by byl elektroměr vadný. Skutečná spotřeba se od obvyklé může drasticky lišit v závislosti na šetrném užívání spotřebičů. Zpětně zjistit, jaké spotřebiče a jakým způsobem byly využívány, není možné. Výkyvy ve spotřebě elektřiny žalovaného v jednotlivých obdobích nejsou mimořádným jevem. Skutečnost, že by na se elektroměru vyskytla vada, která by se neprojevila při jeho zkoušce, je vysoce nepravděpodobná.

11. Český metrologický institut provedl dne datum zkoušku elektroměru žalovaného s výsledkem, že tento splňuje metrologické a technické požadavky. Výrobní číslo elektroměru se shoduje s číslem uváděným ve fakturách (osvědčení o přezkoumání stanoveného měřidla).

12. Soud neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, kterým by žalovaný prokazoval případnou vadnost předmětného elektroměru. Jednak byl tituly před jménem jméno FO v řízení znalcem již ustanoven a znalecký posudek za dobu dvou let i přes několikeré urgence a uložené pořádkové pokuty nedodal a jednak soud považuje další dokazování týkající se vadnosti elektroměru za nadbytečné, když funkčnost elektroměru byla potvrzena Českým metrologickým institutem. Stejně tak soud neprovedl navrhované důkazy výslechem matky a manželky žalovaného, neboť tyto osoby, jakkoliv by byly schopny prokázat způsob a míru užívání spotřebičů v domácnosti, nejsou schopny prokázat skutečnou spotřebu odběrného místa, neboť tato může být dána i jinými faktory, jako je např. neoprávněný odběr, nesprávné elektrické vedení apod. Provádění uvedených důkazů by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení.

13. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za toto platit stanovenou cenu. Žalobkyně toto řádně činila. Žalovaný neuhradil fakturu za poskytování služeb žalobkyně za období od datum do datum na částku částka splatnou k datum, dále za období od datum do datum na částku částka splatnou k datum a za období od datum do datum na částku částka splatnou k datum. Současně žalovaný neuhradil ni poplatky za zaslané písemné upomínky v celkové výši částka. Na elektroměru instalovaném v odběrném místě žalovaného nebyla zjištěna žádná závada.

14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „e. z.“) a zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

15. Dle § 50 odst. 2 e. z. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi sebou uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa žalovaného a poskytovat s tím související služby, což také činila, a žalovaný se zavázal za toto platit cenu dle ceníku žalobkyně. O výši ceny mezi účastníky také nebylo sporu. Spor tak přetrvával pouze v otázce správného měření spotřeby elektřiny žalovaného ve shora uvedených obdobích. V tomto směru soud vycházel ze zjištění, že na elektroměru, který byl instalován v odběrném místě žalovaného, nebyly nalezeny žádné vady, a tento tak byl způsobilý podávat pravdivé informace o spotřebě elektrické energie v odběrném místě žalovaného. Tuto skutečnost potvrdil i Český metrologický institut, který dne datum provedl zkoušku daného elektroměru. K tomu soud udává, že zkoušku této instituce považuje za dostatečnou, zvláště pak s ohledem na skutečnost, že Český metrologický institut je na základě § 14 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, povolán k provádění přezkušování stanovených měřidel. Pokud tedy žalovaný v řízení tvrdil, že žalobkyní uváděná spotřeba v rozhodných obdobích nemůže být jeho skutečnou spotřebou, pak toto v řízení nijak prokázáno nebylo. Zdali se pak jedná o skutečnou spotřebu elektřiny žalovaného v tom smyslu, že tato skutečně proudila do spotřebičů žalovaného, a nikoliv do jiných míst (např. jako neoprávněný odběr nebo jako závada ve vedení), není v řízení nijak rozhodné. Žalovaný elektřinu v takto zjištěné výši odebíral a tato výše byla změřena elektroměrem, který nebyl shledán jako vadný. I pokud by se jednalo o shora popsané situace, kdy by elektřina neproudila do spotřebičů žalovaného, musí být toto přičítáno k tíži žalovaného. S ohledem na závěry znalce nelze skutečně odebranou elektřinu v odběrném místě žalovaného změřit jinak nežli elektroměrem. Pokud tedy elektroměr žalovaného měřil spotřebovanou energii správně, jak uvedl Český metrologický ústav, pak se jedná o skutečně odebranou elektřinu, ať už byla spotřebována jakkoliv. Z toho vyplývá, že žalobkyně svou povinnost pramenící ze smlouvy, a to dodávat žalovanému elektřinu, splnila, a žalovaný je tak povinen splnit svou povinnost uhradit za tyto dodávky stanovenou cenu. Tím, že žalovaný shora uvedené faktury žalobkyni neproplatil, tedy nezaplatil částku částka do datum, jakožto dne její splatnosti, stejně tak jako částku částka do datum a částku částka do datum, ocitl se vždy následujícího dne po splatnosti jednotlivé faktury v prodlení. Žalobkyně je tak oprávněna požadovat i úroky z prodlení v zákonné výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení do úplného zaplacení jednotlivé částky. S ohledem na prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna požadovat také částku částka jakožto 3 poplatky za zaslání písemných upomínek ve výši každé částka.

19. Ohledně námitky žalovaného, dle které se spotřeba v předmětných obdobích výrazně liší od obvyklé spotřeby jeho domácnosti stejně jako od spotřeby v jiných obdobích, soud uvádí, že tato skutečnost taktéž není v řízení nijak rozhodná. Jak uvedl znalec, výše spotřeby se může razantně zvyšovat a snižovat v závislosti na způsobu a míře užívání jednotlivých elektrických spotřebičů. Obvyklá či průměrná spotřeba za předchozí období tak nemůže vypovídat o skutečné spotřebě elektřiny v rozhodném období.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal právo na jejich náhradu žalobkyni v plném rozsahu, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají:  ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (§ 137 odst. 1 o. s. ř.),  z odměny advokáta za 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, 5x vyjádření ve věci samé, 4x účast na jednání), každý ve výši částka (§ 11 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),  z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony, každý ve výši částka (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),  z náhrady za promeškaný čas sestávající z 24 započatých půlhodin [4x cesta adresa hod. 15 min) a zpět], každá ve výši částka (§ 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),  z náhrady cestovních výdajů za celkem hodnota km [4x cesta adresa (100 km) a zpět] při průměrné spotřebě dle TP ve výši 5,50 l/100 km (§ 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), ceně benzinu ve výši částka/l (§ 4 vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a základní náhrady ve výši částka za 1 km jízdy osobního silničního motorového vozidla [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.], tedy celkem z částka (§ 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),  a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

21. Rozhodnutí o znalečném bylo ponecháno k samostatnému usnesení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí, exekuci.