5 C 220/2023

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně:

1. Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 31 277 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka z titulu smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod uzavřené mezi účastníky pro odběrné místo na adrese bydliště žalovaného. Žalobkyně žalovanému za období od datum do datum dodala celkem hodnota m3 pitné vody, za což mu společně se stočným účtovala částku částka. Po zjištění, že v odběrném místě došlo k úniku vody, a tedy že odebraná voda neodtekla do kanalizace, ponížila žalobkyně tuto částku o odpovídající stočné ve výši částka. Po započtení pohledávek žalovaného zbývalo ke dni podání návrhu zaplatit celkem částka.

2. Žalovaný k návrhu žalobkyně uvedl, že dne datum při provádění odečtu vody na vodoměru s pracovníkem žalobkyně zjistil, že šachta vodoměru je zatopená čistou vodou. Žalovaný se proto domníval, že na přípojce je porucha, pročež se pokusil přípojku uzavřít. To se mu nepodařilo, a proto žalobkyni nahlásil poruchu. Technik žalobkyně po odčerpání vody konstatoval netěsnost nebo prasknutí šroubení za vodoměrem ve směru k rodinnému domu žalovaného. Vodoměr byl žalobkyní namontován v roce 2019. Je tedy zřejmé, že porucha potrubí vznikla neodborným zásahem žalobkyně, která by proto měla být odpovědná za únik vody a tedy i za zvýšený odběr žalovaného.

3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému v místě jeho bydliště pitnou vodu a odebírat z tohoto místa odpadní vodu a žalovaný se zavázal za toto platit vodné a stočné. Účastníci se dohodli, že množství dodané vody bude měřeno měřidlem a množství odpadních vod bude stanoveno na základě množství dodané vody (smlouva).

5. Žalobkyně dne datum vystavila žalovanému fakturu za dodávku a odběr vody v období od datum do datum. Vodné za 1 710 m3 dodané vody činilo částka, stočné za stejné množství odpadní vody pak částku částka. Na tuto částku byly započteny žalovaným poskytnuté zálohy ve výši částka, pročež výsledná částka činila částka. Splatnost této částky byla stanovena na datum (faktura ze dne datum). Žalobkyně poté dne datum vystavila žalovanému opravnou fakturu č. hodnota, kterou byla opravena původní faktura na zaplacení vodného a stočného v období od datum do datum tak, že původní částka ve výši částka byla ponížena o částka představující fakturované stočné za 1 448 m3 vody. Výsledná faktura tak zněla na částku částka (faktura ze dne datum).

6. Z ostatních provedených důkazů soud nevycházel, neboť měl skutkový stav v dostatečném rozsahu zjištěn ze shora uvedených důkazů.

7. Dle § 8 odst. 16 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „z. v. k.“), platí, že smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

8. Dle § 8 odst. 17 z. v. k. platí, že smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

9. Dle § 15 odst. 1 z. v. k. je povinnost dodávky vody splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

10. Dle § 3 odst. 1 z. v. k. je vodovodní přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

11. Dle § 16 odst. 1 z. v. k. množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů. Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

12. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud v rámci dokazování zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, na základě které se žalobkyně zavázala do odběrného místa žalovaného dodávat pitnou vodu a odebírat z něj odpadní vody, a žalovaný se zavázal za toto platit vodné a stočné. Vodné mělo být placeno na základě dodaného množství vody změřeného vodoměrem. Stočné poté mělo být placeno pro stejné množství, v jakém byla dodána pitná voda. Z faktury a opravné faktury pro období od datum do datum bylo zjištěno, že vodoměr v tomto období naměřil odběr vody ve výši 1 710 m3 pitné vody, pročež žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku částka, po odečtení zálohy pak částka. Opravnou fakturou poté žalobkyně korigovala tuto částku na částka, neboť dospěla ke zjištění, že voda o objemu 1 448 m3 vlivem poruchy na vodovodním potrubí unikala mimo vedení, a tudíž v tomto množství žalovanému neúčtovala částku stočného. Ze shodného tvrzení obou účastníků se poté podává, že na potrubí za vodoměrem směrem k rodinnému domu žalovaného vznikla porucha, vlivem které docházelo ke zmíněným únikům vody. Pro posouzení nároku žalobkyně je tedy nutné určit, kdo odpovídá za takto vzniklé poškození vodovodního vedení.

15. Při tom soud vyšel z § 15 odst. 1 z. v. k., který říká, že povinnost dodat vodu je splněna okamžikem vtoku vody z vodovodu do vodovodní přípojky. Vodovodní přípojka je pak § 3 odst. 1 z. v. k. definována jako úsek potrubí vedoucí od odbočení z vodovodního řadu v tomto případě k vodoměru. Pokud tedy porucha na potrubí nastala až za vodoměrem žalovaného, je zřejmé, že za tuto musí odpovídat pouze žalovaný. Žalobkyně totiž svou povinnost plynoucí ze smlouvy a ze z. v. k. splnila již okamžikem dodání vody do vodovodní přípojky, tedy do potrubí vedoucího směrem od hlavního vodovodního potrubí k vodoměru žalovaného. Pokud tedy vada na potrubí vznikla až za vodoměrem žalovaného, a tím spíše za vodovodní přípojkou, musí být tato vada přičtena k tíži žalovaného. Soud uznává, že se jedná o jistý prvek vyšší moci, která žalovaného postihla, nicméně za tuto vyšší moc nemůže být odpovědná žalobkyně, když ta všechny své právní povinnosti plynoucí ze vztahu s žalovaným řádně splnila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému vodu, je žalovaný povinen splnit svou povinnost zaplatit za množství dodané a odvedené vody vodné a stočné ve stanovené výši. Žalobkyně žalovanému správně nevyúčtovala část stočného týkající se množství vody uniklé z důvodu poruchy na potrubí, když tato nemohla být žalobkyní jako odpadní voda odvedena, neboť vlivem poruchy na vodovodu unikla na pozemek žalovaného. Vodné a neponížené stočné za uvedené období činilo částku částka. Žalobkyně poté tuto částku částečně započetla na pohledávky žalovaného, pročež požaduje zaplacení částky v nezapočtené výši částka. Žalovaný je ze shora pospaných důvodů takto určenou částku žalobkyni zaplatit 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému vodné a stočné za předmětné období v uvedené výši se splatností ke dni datum a žalovaný tyto dosud nezaplatil, ocitl se dne následujícího splatnosti, tedy dne datum v prodlení. Žalobkyně je tak oprávněna požadovat po žalovaném vedle jistiny taktéž úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., právě od prvního dne prodlení do uhrazení celé částky.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu žalobkyni, neboť byla v řízení zcela úspěšná. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (§ 6 a příloha zákona č. 549/1991 Sb.), z odměny advokáta za 4,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, návrh ve věci samé, 2x účast na jednání), každý ve výši částka (§ 11 odst. 1, 2, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za těchto 5 úkonů, každý ve výši částka (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.