5 C 28/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Do částky [částka] s úrokem z prodlení přesahující přiznaný úrok z prodlení se návrh žalobkyně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit v 72 splátkách po [částka] spolu se sjednanými úroky ve výši 23 % ročně a poplatky, s RPSN 38,69 %, s celkovou dlužnou částkou [částka]. Žalovaný se se splátkami dostal do prodlení, neboť zaplatil pouze sedm splátek, žalobkyně proto úvěr zesplatnila k [datum] a vznikl jí rovněž nárok na zaplacení zesplatněných poplatků z doplňkových služeb – inkasní služba a doplňkové služby PODPORA. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na zaslané výzvy. Žalobkyně se neúspěšně pokoušela žalovaného opakovaně kontaktovat za účelem uzavření soudního smíru. Obecné podmínky úvěru jsou sjednávány na základě telefonické komunikace prostřednictvím vyškoleného operátora, který s klientem probere individuální požadavky a sdělí mu potřebné informace a doklady za účelem posouzení úvěruschopnosti. Nabídne konkrétní úvěrový produkt a vysvětlí podmínky smlouvy. Klientovi je následně zaslána e-mailová zpráva včetně potřebných pokynů a po přihlášení do klientského účtu je mu poskytnuta doba na seznámení se s písemným zněním návrhu smlouvy, poté smlouvu elektronicky potvrdí a uhradí, poskytovali tzv. verifikační platbu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný již dříve uzavřel se žalobkyní úvěrovou smlouvu, na základě které řádně zaplatil první splátku a následně požádal o nový úvěr, který byl z části užit na úhradu předchozího úvěru. Oprávněnost a důvodnost nárokových položek potvrzuje i znalecký posudek z oboru ekonomie ze dne [datum], dle kterého dobrovolné doplňkové služby nabízené společností jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé, a sankční ujednání používaná společností jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Inkasní služba vznikla smlouvou o inkasní službě jako nepovinnou přílohou smlouvy a zahrnuje jednorázové náklady poskytovatele na technické zřízení inkasní služby, náklady na zjištění samotného inkasování plateb ze strany spotřebitele, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu, další transakční náklady. Žalovaný inkasní službu řádně odsouhlasil. Dle žalobkyně soud není oprávněn provádět test nepřiměřenosti, a odstraňovat tak následky rozhodnutí spotřebitele. U ročního procenta sazby nákladů zákon o spotřebitelském úvěru přesně stanoví jeho výpočet včetně matematického vzorce pro výpočet. Žalovaný si se žalobkyní dále sjednal doplňkovou službu PODPORA upravenou samostatnou smlouvou zahrnující možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců za stanovených podmínek. Přiměřenost smluvních podmínek žalobkyně dovodila rovněž ČNB, u níž úspěšně prošel licenčním řízením. Odkázal na dva rozsudky, které shledaly nárok v části poplatků žalobkyně za oprávněný. Dle velkého průzkumu neziskové organizace Člověk v tísni, kde byly zkoumány společnosti poskytující úvěry, se žalobkyně umístila nad průměrem v tzv.„ Indexu odpovědného úvěrování“.

2. Vyjádření žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů / § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.

3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] elektronickou formou, v níž byl sjednán úvěr ve výši [částka] s úhradou v 72 měsíčních splátkách po [částka] (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru). Účastníci uzavřeli dne [datum] další smlouvu o úvěru [číslo] elektronickou formou. Tento úvěr byl sjednán na [částka] (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]), z čehož část ve výši [částka] byla sjednána na úhradu předchozího závazku žalovaného k témuž věřiteli (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o úhradě dluhu). [příjmení] [částka] měla být vyplacena k rukám žalovaného, a částka [částka] měla být započtena na náklady úvěrujícího (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru) úvěr měl být placen ve 72 měsících splátkách s úrokem ve výši 23 % ročně a RPSN 38,69 %. Žalovaný souhlasil s tím, že uhradí potřebné náklady poskytovatele úvěru, a to na zaslání smlouvy ve výši [částka], na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši [částka], na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši [částka], na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši [částka], na lustrum v registrech spojených v AML ve výši [částka], na lustrum v nebankovním registru ve výši [částka] a ostatní administrativní náklady ve výši [částka]. Součástí ujednání pod bodem 4.9 je závazek splatit úrok v celkové výši [částka] a celkovou dlužnou částkou spotřebitelského úvěru ve výši [částka] (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]). Výše splátky byla sjednána na [částka] měsíčně (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru). Smluvní pokuta byla sjednána pod bodem 5.3 na 0,1% denně, příp. v parametrech podle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V článku 5 bod 5 sjednáno, že při zesplatnění se úroky stávají součástí jistiny. V článku 7 byly sjednány doplňkové služby, a to doplňková inkasní služba a doplňková služba podpora (smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]). Účastníci sjednali elektronicky smlouvu o inkasní službě, jejíž podstatou byla správa inkasa. Žalovaný se zavázal zaplatit za výkon inkasní služby [částka] celkem. Pro případ prodlení s hrazením inkasní služby se žalovaný zavázal v bodě [číslo] k placení smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení (smlouva o inkasní službě). Dále uzavřeli elektronicky smlouvu o zřízení Doplňkové služby PODPORA, jejímž cílem bylo zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a eliminací rizik. Za tuto podporu se zavázal žalovaný zaplatit žalobkyni [částka], tzn. [částka] měsíčně. Podpora zahrnuje možnost odložit splátky, přerušit splácení, a to za sjednaných podmínek. I tato smlouva obsahuje zajištění ve formě smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z dlužné částky až do zaplacení, pokud by žalovaný nesplácel podporu (Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA). Úvěr byl žalovanému vyplacen zčásti na účet (potvrzení o vyplacení úvěru, výpis z účtu u [příjmení] [příjmení] pro částku [částka]) a zčásti na předchozí závazek k žalobci, sjednaný pod [číslo] (potvrzení o vyplacení úvěru, výpis z účtu u [příjmení] [příjmení] pro částku [částka], potvrzení o úhradě dluhu). Žalovaný se ocitl v prodlení se splátkou splatnou dne [datum], žalovaná proto vyzvala k úhradě splátky a rovněž sankce za zaslání upomínky ve výši [částka] (upomínka [číslo]), posléze mu zaslala další upomínku (upomínka [číslo]), úvěr byl poté zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s tím, že zaplatil pouze [částka] (předžalobní výzva, zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení).

5. Žalobce zkoumal poměry žalovaného před poskytnutím úvěru mj. tak, že si ověřil jeho zápisy v nebankovním registru klientských informací (výpis z nebankovního registru), rovněž zjistil, že již neprochází insolvenčním řízením (výpis z insolvenčního rejstříku); dále zjistil totožnost žalovaného občanským průkazem (občanský průkaz) a řidičským průkazem (řidičský průkaz žalovaného), a že se nenachází v databázi neplatných dokladů (výpis z databáze neplatných dokladů); dále že vlastní rekreační objekt ve [obec a číslo] (výpis z katastru nemovitostí), a že měl příjem ze zaměstnání zasílaný na bankovní účet ve výši [částka] (výplatní páska za červenec 2019).

6. Ostatní provedené listinné důkazy - zápis žalobce do seznamu ČNB, zprávu Člověka v tísni, Certifikáty [webová adresa], sdělení ČNB k dotazu žalobkyně ze dne [datum], a znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] nehodnotil soud jako relevantní k posouzení konkrétních skutkových okolností této věci, protože se týkaly obecných hodnocení postupů žalobkyně, u znaleckého posudku též z důvodu, že právní hodnocení věci nepodléhá znaleckému přezkumu. Zbylé důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost, neboť shora provedené dokazování má soud za dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky s celkovou výší popsanou shora, což neučinil a žalobkyni zaplatil pouze sedm splátek v celkové výši [částka].

8. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. Podle § 1813 o. z. platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do poskytnutých finančních prostředků po odečtení plateb žalovaného důvodný, ve zbytku je však třeba jej zamítnout.

19. S ohledem na charakter smluvního vztahu mezi účastníky, kdy žalovaný je v postavení spotřebitele a smlouva se řídí § 1810 a násl. o. z., podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl vrátit s úroky ve výši [částka], sjednané poplatky, kterých se žalobkyně rovněž domáhá, činí v součtu dalších více než [částka] Tyto poplatky s ohledem na jejich povahu nepředstavují adekvátní vyvážení smluvního vztahu. Inkaso náleží k běžné správcovské povinnosti věřitele. Poplatek za to, že si věřitel zaúčtuje nárokované plnění, není na straně spotřebitele vyváženo ničím jiným, než že dostal jednorázově úvěr. Jeví se tedy z hlediska § 1813 o. z. jako zjevně nevyvážené požadovat po žalovaném další platbu. Shodným způsobem vyhodnotil soud ujednání a poplatky za tzv. podporu, která ve své podstatě neznamená nic jiného, než že spotřebitel platí ve vztahu k jistině nemalé poplatky za odklad a přerušení splátek pro případ tíživé životní situace, tedy žalovaný platí vysokou částku ve výši téměř jedné třetiny poskytnutých finančních prostředků bez reálného protiplnění a pouze za potenciální a nejistou možnost využít uvedenou službu. Takové ujednání rovněž zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jakožto spotřebitele.

20. S ohledem na vysoký podíl poplatků za inkaso a za podporu ve vztahu k jistině úvěru se jeví, že se ve své pravé podstatě jedná o navýšení ceny úvěru, tedy o skrytý úrok. Za úvěr měl proto žalovaný v souhrnu zaplatit na úrocích více než dvojnásobek jistiny. Takové úroky se výrazně vymykají výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjček byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. Takové jednání je třeba posoudit jako rozporné s dobrými mravy. Jako zcela nevyvážené se dále jeví ujednání o smluvních úrocích z prodlení, které se v neprospěch spotřebitele odchylují od zákonné výše podle § 1970 o. z. a podle nařízení č. 351/2013 Sb. a jsou v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru.

21. Výše uvedená ujednání je proto třeba shledat podle § 580 o. z., jako neplatné, a to absolutně postupem podle § 588 o. z., kdy k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat. Žalobkyně na úhradě poplatků trvá a v této souvislosti v řízení předložila obsáhlá vyjádření a listiny, kterými se snaží oprávněnost svého postupu prokázat. Z jejího jednání nelze předpokládat, že by byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatných ujednání o poplatcích uzavřít. V takovém případě za uplatnění postupu podle § 576 o. z. je tedy třeba smlouvu o úvěru posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o poplatcích jako skrytých úrocích. Žalobkyni ze stejného důvodu nevznikl ani nárok na úhradu poplatků z neplatně sjednaného úvěru postupem podle § 1802 o. z..

22. Soud proto poskytnuté plnění posoudil dle ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 o. z. a žalobkyni přiznal pouze poskytnuté plnění s odečtením již uhrazených sedmi splátek po [částka], tedy částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum], od kdy žalobkyně úrok požaduje a kdy se již žalovaný ocitl s vrácením částky prokazatelně v prodlení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

23. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř jako třídenní.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žádný z účastníků neměl ve věci plný úspěch.