5 C 335/2025

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 24 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení za dobu od datum do datum (zaplacení částky částka) ve výši 12,75 % ročně, což činí částka.

II. Do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka se žaloba zamítá z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a z důvodu zaplacení jistiny ve výši částka po podání žaloby.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka z titulu úvěru, který dne datum poskytla žalovanému. Žalobkyně žalovanému na jeho účet převedla částku částka, kterou se žalovaný zavázal splácet, a to tak, že každý měsíc měl zaplatit úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny s tím, že samotnou jistinu mohl splatit kdykoliv v průběhu trvání úvěru. Pro prodlení žalovaného se splátkami žalobkyně dne datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení veškerého dluhu. Žalovaná částka sestává jednak z jistiny částka, ze smluvního úroku částka a ze smluvní pokuty z částky, se kterou byl žalovaný v prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do datum, kdy byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný k návrhu uvedl, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy nezkoumala jeho úvěruschopnost, neboť důkladně neposoudila jeho příjmy a výdaje. Daná smlouva je tak absolutně neplatná. Dále uvedl, že úrok, který odpovídá RPSN ve výši 5524,45 % je v rozporu s dobrými mravy. I z tohoto důvodu je smlouva absolutně neplatná. Současně uvedl, že dne datum uhradil žalobkyni částka jakožto bezdůvodné obohacení, které získal poskytnutím jistiny.

3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum (výpis z účtu žalovaného).

5. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše částka a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o úrok ve výši 40 % měsíčně vrátit tak, že do 24. dne měsíce zaplatí žalobkyni úrok přirostlý v minulém měsíci a jistinu zaplatí kdykoliv v průběhu trvání smlouvy. Žalovaný v rámci smluvních ujednání prohlásil, že pravdivě a úplně uvedl veškeré údaje nezbytné pro posouzení jeho úvěruschopnosti a že je schopen úvěr žalobkyni splácet (úvěrová smlouva).

6. Žalobkyně dne datum vyplatila na účet žalovaného částku částka (potvrzení o provedené platbě).

7. Žalobkyně dne datum zesplatnila celý úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka do tří dnů od doručení (zesplatnění spotřebitelského úvěru).

8. Žalovaný dne datum převedl na účet žalobkyně částku částka (potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady).

9. Na základě shora provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše částka a žalovaný se zavázal tuto částku navýšenou o úrok ve výši 40 % měsíčně vrátit tak, že do 24. dne každého měsíce uhradí žalobkyni úrok přirostlý v předchozím měsíci, přičemž jistinu může splatit kdykoliv v průběhu trvání smlouvy. Téhož dne žalobkyně vyplatila na účet žalovaného částku částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet z výpisu z jeho účtu za období posledních 5 měsíců. Žalobkyně dne datum zesplatnila celý úvěr s tím, že vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka do tří dnů od doručení výzvy. Žalovaný dne datum žalobkyni vrátil částku částka.

10. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal tyto splácet. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalobkyně povinna nejprve posoudit schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Žalobkyně splnění této své povinnosti prokazovala pouze výpisem z účtu žalovaného za období posledních 5 měsíců před dnem uzavření dané smlouvy. Žalobkyně však již neuvedla, jakým způsobem dané příjmy a výdaje žalovaného posoudila. Je zjevné, že pouze na základě výpisu z účtu žalovaného z posledních 5 měsíců si žalobkyně nemohla udělat úplný přehled o jeho pravidelných měsíčních příjmech a výdajích. Jednak žalovaný mohl disponovat dalšími účty, ale také žalobkyně nemohla z pouhého výpisu zjistit, jaký je původ jednotlivých příjmů žalovaného a jaké povinnosti se k nim případně váží. Příjmy tak mohly představovat i jiné úvěry žalovaného, což představuje jednak nepravidelný příjem a především příjem, který musí žalovaný v budoucnu splácet. Žalobkyně se s žádnou těchto skutečností v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného nijak nevypořádávala. Nemohla tak dostatečně posoudit schopnost žalovaného předmětný spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Daná smlouva je tak dle § 87 odst. 1 stejného zákona absolutně neplatná, a proto nemůže vyvolat zamýšlené právní následky. Na durhou stranu žalobkyně žalovanému v domnění, že je smlouva platná, poskytla částku ve výši částka. S ohledem na neplatnost smlouvy, na základě které tak žalobkyně učinila, se pak dle § 2991 o. z. jednalo na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, neboť se jednalo o plnění bez právního důvodu. Žalovaný byl proto povinen tyto prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný tak učinil dne datum. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek do 3 dnů od doručení, měl žalovaný dané bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit do datum. Tím, že tak neučinil a učinil tak až datum, ocital se v období od datum do datum v prodlení. Je tak povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb. z částky částka pro shora uvedené období, tedy částku celkem částka. Na základě těchto důvodů soud návrhu vyhověl jen částečně, a to do částky částka, v ostatním pak žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, avšak žalobu podala, co do částky částka, zcela důvodně, přičemž k zamítnutí žaloby v tomto rozsahu došlo pouze z důvodu uspokojení ze strany žalovaného v době až po podání návrhu. Z těchto důvodů soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.