5 C 352/2022

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o návrhu na určení výživného neprovdané matce

I. Žalovaný je povinen přispět žalobkyni na výživu za dobu od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně (celkem [částka]), za dobu od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně (celkem [částka]), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Dále je žalovaný povinen přispívat na výživu žalobkyně za dobu od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně. Výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně počínaje měsícem květnem 2023.

III. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni spolu s běžným výživným v květnu 2023.

IV. Ve zbylé části [částka] se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] jakožto dlužného výživného pro neprovdanou matku za období od [datum] do [datum], dále částky [částka] jakožto stejného výživného za období od [datum] do [datum], a dále výživného ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnila tím, že se jí s dne [datum] narodilo dítě, jehož otcem byl zjištěn žalovaný. Tím se žalobkyni snížil příjem z [částka], které původně pobírala, na částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně není za žalovaného provdána a současně nemá žádného jiného partnera, domáhá se zaplacení výživného na svou osobu jako neprovdanou matku ze strany žalovaného, jehož finanční situace mu placení takového výživného umožňuje.

2. Žalovaný k tomu uvedl, že souhlasí s nárokem na výživné pro žalobkyni jako takovým, nicméně nesouhlasí s jeho navrhovanou výší. Toto odůvodnil tím, že plní vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, jeho průmětný měsíční výdělek činí [částka], nachází se v insolvenčním řízení, ve kterém byl zjištěn úpadek jeho a jeho manželky, přičemž má dluhy ve výši přibližně 73,5 mil. Kč. Dále uvedl, že výživné by mělo být poskytováno v přiměřeném rozsahu, nikoliv v plné výši rozdílu výdělků žalobkyně před a po porodu a dále by v ní měla být zohledněna výše dosahovaných příjmů žalobkyně; po narození dcery. Současně žalovaný uvedl, že žalobkyni v průběhu doby před a po porodu zaslal na účet částku 500 000 – [částka]. Nakonec žalovaný na předmětné výživné započetl svou pohledávku ve výši [částka], kterou má za žalobkyní z titulu plateb, které ji bez právního důvodu zaslal na bankovní účet.

3. Mezi účastníky není sporu o nároku žalobkyně na výživné pro její osobu jako neprovdanou matku, sporu je pouze o výši takového výživného. Soud se proto nadále zabýval pouze majetkovými poměry, možnostmi a schopnostmi žalovaného a odůvodněnými potřebami žalobkyně.

4. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 11. 2022, č. j. 50 Nc 4501/2021 – 751, se podává, že žalovaný byl určen otcem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], jejíž matkou je žalobkyně. Tato nezletilá byla svěřena do péče žalobkyně, žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na její výživu částkou [částka] měsíčně. Tamní soud při tom vyšel ze skutečností, že žalovaný poslal žalobkyni částku [částka] na výživné pro nezletilou [jméno], dále že čistý měsíční příjem žalovaného činí [částka]. Žalovaný se nachází v úpadku, má dluhy přesahující částku 60 mil. Kč. Má k dispozici služební automobil, vlastní ve společném jmění s manželkou bytovou jednotku v budově s [adresa] v [obec], kterou prodával za částku [částka]. Žalovaný je členem statutárních orgánů několika společností. Manželka žalovaného dosahuje hrubého měsíčního příjmu ve výši [částka].

6. Žalobkyně žije v pronajatém bytě, kde vynakládá na nájemném a souvisejících platbách částku v celkové výši [částka] měsíčně (nájemní smlouva).

7. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] – A – 25, se podává, že byl zjištěn úpadek žalovaného a jeho manželky, přičemž jim bylo povoleno řešit tento úpadek oddlužením.

8. Žalovaný a jeho manželka mají dluhy v celkové výši [částka] (seznam závazků).

9. Průměrný měsíční čistý příjem žalovaného u [právnická osoba] & Co., a.s., činí [částka], jeho manželky pak [částka].

10. Bytová jednotka [číslo] v budově s [adresa] v k. ú. [obec] u [obec] byla zajištěna exekutorským zástavním právem ve prospěch pohledávky věřitele PhDr. [příjmení] ve výši [částka] (exekuční příkaz).

11. Žalovaný zaslal žalobkyni na její bankovní účet v průběhu doby od [datum] do [datum] částky v celkové výši [částka] (výpis z účtu).

12. Průměrný měsíční čistý příjem žalobkyně za období od ledna do května roku 2021 činil částku [částka] (potvrzení zaměstnavatele žalobkyně). Žalobkyně pobírala od června roku 2021 do ledna roku 2022 mateřský příspěvek ve výši [částka] měsíčně, od února roku 2022 poté rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně (zpráva ÚP ČR, nesporná skutečnost).

13. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že žalovaný ji finančně podporoval i přesto, že od něj nic nepožadovala. Jednalo se o dary, např. na koupi spodního prádla, nového oblečení apod. Když žalobkyně otěhotněla, žalovaný ji dal peníze na dětskou výbavičku. Žalovaný žalobkyni opustil v lednu roku 2021. Žalovaný platí žalobkyni výživné na dceru ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně bude na mateřské dovolené do června roku 2023. Žije sama, finančně jí musí vypomáhat její otec. Žádný majetek nevlastní. Po mateřské dovolené se plánuje vrátit do svého předchozího zaměstnání. Má náklady kromě nájemného také na garážové stání ve výši [částka] měsíčně, dále na internet a telefon ve výši [částka] měsíčně, na jídlo ve výši [částka] měsíčně, a dále náklady na hrazení potřeb své dcery, na údržbu a provoz automobilu. Celkem tyto činí zhruba [částka] měsíčně. Žalovaná pobírala příspěvek na bydlení a dítě do konce roku 2022 ve výši [částka] měsíčně, a od roku 2023 ve výši [částka] měsíčně.

14. Z ostatních provedených důkazů soud nevycházel, neboť měl skutkový stav v dostatečném rozsahu zjištěn ze shora uvedených důkazů.

15. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

16. Dle § 913 odst. 1, 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

17. Dle § 922 odst. 2 o. z. lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je dle pravomocného rozhodnutí Obvodního osudu pro [část Prahy] nezletilé dcery [jméno], jejíž matkou je žalobkyně. Současně nebylo prokázáno, že by mezi žalovaným a žalobkyní kdy bylo uzavřeno manželství. Jsou tedy dány oba předpoklady uvedené v § 920 o. z. ke vzniku povinnosti otce přispívat na výživu matky dítěte, tedy žalobkyně, a to po dobu dvou let od porodu. Nezletilá [jméno] se účastníkům narodila dne [datum], nárok na výživné tedy žalobkyni vznikl od tohoto data do dne [datum], tedy po dobu dvou let, přičemž poslední výživné bude placeno na měsíc červenec roku 2023. Ostatně tento nárok jako takový žalovaný v řízení ani nijak nesporoval.

19. Pokud jde o výši výživného pro neprovdanou matku, soud uvádí, že podstata tohoto výživného spočívá ve vyrovnání rozdílu mezi příjmem, kterého matka dítěte obvykle dosahovala před porodem a příjmem, kterého matka dosahuje po porodu. V řízení bylo zjištěno, že příjem žalobkyně v době před porodem činil v průměru po zaokrouhlení v její prospěch částku [částka] měsíčně. Současně bylo zjištěno, že po porodu žalobkyně dosahovala nejprve v období od porodu do ledna roku 2022 příjem z mateřského příspěvku ve výši [částka], rozdíl v jejím příjmu tak činil [částka] měsíčně. Od ledna roku 2022 poté pobírala již jen rodičovský příspěvek ve výši [částka], avšak také příspěvek na bydlení a dítě v celkové výši [částka] měsíčně, celkem tedy pobírala po zaokrouhlení taktéž částku ve výši [částka]. Rozdíl tak činil stejně jako v předchozím období částku [částka] měsíčně. Soud proto stanovil částku měsíčního výživného v této výši, avšak pouze do dne [datum], kdy se žalovaný ocitl v insolvenci s tím, že tento stav bude nadále řešen jeho oddlužením. Jeho životní úroveň se tímto nepochybně snížila. Soud při stanovení výživného musí vedle potřeb oprávněného, tedy v tomto případě žalobkyně, přihlížet taktéž k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem povinného, tedy žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v insolvenci a jeho majetkové poměry a možnosti se tak dozajista snížily, přihlédl soud k tomuto při stanovení výše výživného, kterou od tohoto měsíce snížil na částku [částka] měsíčně. Takto stanovená výše jednak umožní žalovanému výživné řádně splácet, a současně nebude představovat přílišný zásah do schopnosti žalobkyně zajistit svou výživu. Ostatně žalobkyni se od ledna roku 2023 zvýšil příspěvek na bydlení a dítě, který nově začal dosahovat výše [částka]. Rozdíl v jejích příjmech proto nebude natolik výrazný ([částka]). Dlužné výživné za období od zjištění úpadku žalovaného do měsíce, ve kterém bylo vyhlášeno toto rozhodnutí, bylo žalovanému umožněno splatit spolu s výživným na květen roku 2023, neboť výživa žalobkyně tím nebude výrazně ohrožena. Dlužné výživné za předchozí období mu pak bylo s ohledem na § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) uloženo zaplatit ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku.

20. Pokud jde o částku [částka], kterou žalovaný v několika platbách zaslal na bankovní účet žalobkyně, zjistil soud z obsahu opatrovnického spisu dcery účastníků, stejně jako z výpisu z bankovního účtu žalovaného, že tyto platby byly žalobkyni na účet zaslány jako výživné pro dceru, případně jako příležitostné obdarování žalobkyně. Nejednalo se tedy o částku poskytnutou žalobkyni na její výživu po porodu. Soud proto při výpočtu výše výživného pro žalobkyni k této částce nepřihlížel. Ze stejného důvodu nemůže obstát ani námitka započtení této částky na předmětné výživné, kterou žalovaný v průběhu řízení učinil. Jak bylo uvedeno, žalovaný žalobkyni platby zasílal na výživu společné dcery nebo jako příležitostné dary, nejednalo se tedy o platby bez právního důvodu. Jeho pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení tedy nemůže existovat, pročež nelze takovou pohledávku ani započíst.

21. Žalobkyně v návrhu požadovala zaplacení předmětného výživného v celkové výši [částka] ([částka] + [částka] + 7 * [částka]), přičemž soud návrhu vyhověl pouze co do částky [částka] ([částka] + [částka] + 9 * [částka]). Ve zbývající výši, tedy co do [částka], proto soud žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř., a přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu žalobkyni i přesto, že měla ve věci úspěch jen částečný, neboť rozhodnutí záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobkyně sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 2x účast na jednání), každý ve výši [částka], kdy tarifní hodnota je součtem všech dávek výživného, tedy [částka] (§ 11 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony, každý ve výši [částka] (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).