5 C 61/2026

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 73 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Dále je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, s žalovaným. Na základě této předal žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal nejpozději do , datum, vrátit. Žalovaný z této částky uhradil celkem , částka, , zbývající částku však již nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, soudního jednání se nezúčastnil, ač byl řádně předvolán.

3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce přenechal žalovanému částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto nejpozději do , datum, vrátit. V případě neuhrazení této částky ve stanovené splatnosti se žalovaný zavázal hradit také úroky ve výši běžné roční úrokové sazbě (smlouva o půjčce).

5. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou ze dne , datum, (předžalobní výzva).

6. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobce žalovanému přenechal částku , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku nejpozději do , datum, vrátit.

7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Účastnící spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle shora citovaného ustanovení, ze které žalovanému vznikla povinnost vypůjčené prostředky ve výši , částka, nejpozději do , datum, vrátit. Žalovaný neprokázal, že by uvedenou částku žalobci do dne splatnosti vrátil. Žalobce však tvrdí, že tak částečně učinil, a to částkou , částka, , pročež v řízení požaduje zaplacení částky pouze částky , částka, . S ohledem na dispoziční zásadu soud návrhu žalobce vyhověl, neboť byl zcela důvodný.

11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal právo na jejich náhradu žalobci v plném rozsahu, neboť měl ve věci plný úspěch. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), z doloženého poštovného za zaslání předžalobní výzvy ve výši , částka, a z cestovného za cestu z místa bydliště žalobce do sídla soudu a zpět hromadnou dopravou (, částka, x 2), v celkové výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), dále z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (návrh ve věci samé, účast na jednání), každý ve výši , částka, (§ 151 odst. 3 o. s. ř., vyhláška č. 254/2015 Sb.). K tomu soud dodává, že žalobci nebylo možné přiznat náhradu za cestovné osobním automobilem, neboť jeho užití mu nebylo soudem předem povoleno (§ 30 vyhlášky 37/1992 Sb.). Současně o tomto byl žalobce v rámci svého předvolání poučen. Účtenka z čerpací stanice, kterou žalobce soudu doložil, pak nemohla být v tomto směru akceptovatelná, neboť z ní není patrné, jaká byla skutečná spotřeba paliva žalobce, a tedy ani skutečná částka vynaložená žalobcem v souvislosti s tímto řízením.