5 C 76/2023

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 narozeným Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 o zajištění výživy a některých nákladů neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen přispět žalobkyni na výživu za dobu od datum do datum částkou částka (částka měsíčně).

II. Dále je žalovaný povinen přispět žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím částkou částka, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Výživné ve výši částka je splatné v měsíčních splátkách po částka měsíčně splatných vždy do každého patnáctého dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

IV. Návrh žalobkyně, aby bylo žalovanému uloženo přispět jí na náklady spojené s pořízením výbavičky ve výši částka, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výživného na svou osobu ve výši částka měsíčně po dobu dvou let od porodu dítěte účastníků, dále částky částka jakožto úhrady nákladů spojených se svým těhotenstvím, dále částky částka jakožto náhrady nákladů na pořízení výbavičky pro novorozené dítě. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným v březnu roku 2023 očekává narození dítěte, jehož otcem je žalovaný, neboť v době kritické pro početí nezletilého, tedy v červenci roku 2022, jiného partnera neměla. Účastníci spolu nežijí.

2. Žalovaný k tomu uvedl, že není biologickým otcem narozeného Jaroslava, neboť se v kritické době jeho početí s žalobkyní již nestýkal.

3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Účastníkům se dne datum narodila dcera Sabina (rodný list Sabiny).

5. Žalobkyni se dne datum narodil syn adresa, přičemž otec není v rodném listě uveden (rodný list Jaroslava).

6. Vztah účastníků trval do konce roku 2021. Nezletilá dcera účastníků Sabina byla svěřena do výlučné péče žalovaného s tím, že žalobkyni bylo umožněno se s ní pravidelně stýkat. Žalobkyni bylo dále uloženo přispívat na výživu dcery částkou částka měsíčně k rukám žalovaného. (rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne datum, č. j. spisová značka). Účastníci se definitivně rozešli na jaře roku 2022. V době kritické pro početí se spolu účastníci setkali. Žalovaná neplnila svou vyživovací povinnost vůči dceři Sabině, pročež na ní byl podán návrh na potrestání pro podezřelý výraz zanedbání povinné výživy (úřední záznam o podaném vysvětlení, zpráva Okresního státního zastupitelství adresa – západ).

7. Žalobkyně dne datum na svém profilu na sociální síti Facebook uveřejnila status, že je zadaná. Dne datum zveřejnila, že je ve vztahu s panem jméno FO (profil žalobkyně na stránce Facebook).

8. Žalobkyně od března roku 2023 pobírá příspěvek v hmotné nouzi ve výši částka měsíčně. Před nástupem na mateřskou dovolenou nepracovala. V současné době žije v azylovém domě, kde složila kauci ve výši částka, jinak zde bydlí bezplatně, a to včetně stravy (nesporná skutečnost).

9. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že o skutečnosti, že je žalobkyně těhotná nevěděl. Žalovaný pracuje na hlavní pracovní poměr v restauraci, měsíčně si vydělá částku částka. Žalobkyně na dceru Sabinu neplatila žádné výživné, až na poslední dva měsíce, kdy žalovaný nějaké částky obdržel. Žalovaný platí nájem částka měsíčně, dále školku, oblečení pro dceru, veškeré její aktivity. Žádné sociální příspěvky nepobírá.

10. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

11. Dle § 913 odst. 1, 2 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Dle § 922 odst. 2 o. z. lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

13. Soud nejprve posuzoval otázku pravděpodobného otcovství žalovaného, která je dle § 920 odst. 1 o. z. podmínkou k přiznání nároku na výživné neprovdané matky a příspěvku na úhradu nákladů matky souvisejících s těhotenstvím a porodem. V tomto směru soud vycházel ze zjištění, že účastníci spolu po dobu několika let tvořili pár. Z jejich společného vztahu se jim narodilo již jedno dítě. Účastníci se sice rozešli na konci roku 2021, nicméně poté docházelo k jejich jednorázovým schůzkám, kdy pravděpodobně došlo k početí jejich novorozeného syna. Otcovství žalovaného k synovi se tak jeví jako vysoce pravděpodobné, když v řízení nebyl prokázán opak. Změna statusu žalobkyně na stránkách Facebook, dle kterého žalobkyně byla ve vztahu s jiným mužem, zcela jistě neprokazuje, že žalovaný nemůže být otcem novorozeného dítěte. Stejně tak toto neprokazují skutečnosti, že účastníci v inkriminované době předpokládaného početí dítěte netvořili společnou domácnost. Nakonec žalovaný sám v závěru jednání vzal na vědomí pravděpodobnost svého otcovství a proti této ničeho nenamítal. Vzhledem k tomu, že otcovství žalovaného se jeví jako vysoce pravděpodobné, a současně účastníci nejsou manželé, jsou dány podmínky k přiznání nároku dle § 920 odst. o. z.

14. Pokud jde o výši výživného pro neprovdanou matku, vycházel soud z obecných ustanovení o výživném uvedených v § 913 o. z. Hodnotil proto majetkové poměry, schopnosti a možnosti na straně žalovaného, jakožto otce novorozeného syna. V tomto směru bylo zjištěno, že žalovaný je nemajetný a má příjem zhruba částka měsíčně. Z této částky však hradí nájem ve výši částka a zaopatřuje výživu nezletilé dcery, na jejíž výživu žalobkyně přispívá nepravidelně v nedostatečné míře. Jeho možnosti, co se placení výživného pro žalobkyni týká, jsou tak velmi omezené. Soud proto stanovil výši předmětného výživného na částku částka měsíčně. Tím dojde k přiměřenému hrazení odůvodněných potřeb žalobkyně, jakožto matky novorozeného syna. Doba poskytování výživného pak byla stanovena s ohledem na § 920 odst. 1 o. z. na dva roky ode dne narození syna. Žalovanému bylo stanoveno splácet výživné v pravidelných měsíčních dávkách tak, aby tím nebylo příliš zasaženo do jeho majetkové sféry, a současně nedošlo k ohrožení výživy žalobkyně.

15. Žalovaný je současně dle § 920 odst. 1 povinen k zaplacení příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím žalobkyně a jejím porodem. Žalobkyně v této části žaloby požadovala zaplacení částky částka. Žalovaný výši této částky v řízení nijak nesporoval. Soudu se takto určená výše jeví jako přiměřená, když reflektuje část odůvodněných potřeb žalobkyně souvisejících s jejím těhotenstvím. Soud proto žalobě v této části vyhověl.

16. Pokud jde o náklady spojené s pořízením výbavičky ve výši částka, které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit, soud uvádí, že se v tomto případě jedná o majetkové právo náležící novorozenému dítěti, nikoliv matce, jako v případě jejího výživného či náhrady nákladů souvisejících s porodem. Nárokovat proplacení těchto částek je tak možné pouze prostřednictvím výživného na samotné dítě, nikoliv na jeho matku. Výživné na novorozeného syna však netvořilo předmět tohoto řízení. Soud proto návrh žalobkyně v tomto rozsahu zamítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal, když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.