5 C 79/2022

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Simonou Kačerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 290 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Do části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, se řízení zastavuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , což odůvodnila tím, že žalovaný a společnost , právnická osoba, . (dále jen „postupitel“) uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení počítačového programu. Postupitel od této smlouvy pro porušení povinnosti předat dílo odstoupil, pročež mu vznikl nárok na vrácení dvou záloh ve výši každé , částka, , jím zaplacených dne , datum, a dne , datum, , jakožto bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Postupitel postoupil tyto pohledávky žalobkyni, o čemž byl žalovaný prostřednictvím svého zástupce dne , datum, informován.

2. Žalovaný učinil nesporným, že mezi ním a postupitelem byla uzavřena smlouva o dílo a následně dne , datum, také prohlášení zachycující obsah této smlouvy. V okamžiku uzavření tohoto prohlášení postupitel předmět díla (počítačový program) již fakticky užíval a měl plný přístup k jeho zdrojovému kódu. Uvedené smluvní strany uzavřely dne , datum, servisní smlouvu, ve které se mimo jiného konstatuje, že dílo bylo dokončeno a předáno. Postupitel odmítl podepsat předávací protokol, na což byl navázán nárok žalovaného na zaplacení zbývající části ceny díla. Žalovaný z tohoto důvodu vypověděl předmětnou smlouvu o dílo ke konci září roku 2020. Dne , datum, žalovaný následně od této smlouvy odstoupil, a to pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany postupitele spočívajících v odmítání podepsání předávacího protokolu, čímž žalovanému znemožnil stát se tichým společníkem postupitele s podílem na zisku ve výši 18 %. Na to postupitel také od předmětné smlouvy odstoupil pro nepředání díla a pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení (dvě části ceny díla) postoupil žalobkyni. Vzhledem k tomu, že od smlouvy bylo odstoupeno a postupitel předmět díla stále užíval, vznikl žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši hodnoty díla. Ta byla znalcem stanovena na částku , částka, . Žalovaný tuto svou pohledávku započetl na pohledávku postupitele na vydání jím zaplacených částí ceny díla, o čemž postupitele dne , datum, informoval, a pohledávka postupitele tak přestala existovat, pročež tuto ani nemohl postoupit žalobkyni.

3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Postupitel a žalovaný uzavřeli dne , datum, prohlášení o smlouvě o dílo, jehož preambule obsahuje mimo jiného konstatování, že smluvní strany uzavřely smlouvu o dílo na vytvoření počítačového programu na objednávku postupitele, žalovaný již program dokončil do stadia praktické použitelnosti a hodlal ho odevzdat postupiteli. Uzavřením prohlášení strany zahájily proces odevzdání programu, po jehož dokončení měly podepsat předávací protokol. V rámci smluvních ujednání obě uvedené smluvní strany prohlásily, že dne , datum, uzavřely ústní formou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl na jedné straně závazek žalovaného vytvořit pro postupitele program a odevzdat mu veškerá související data včetně zdrojového kódu, a na druhé straně závazek postupitele tyto převzít a zaplatit žalovanému cenu díla ve výši , částka, ve třech stejných splátkách splatných do 30, 60 a 90 dnů ode dne odevzdání programu. Dále strany prohlásily, že již došlo k dokončení programu do prakticky použitelné verze, pročež mělo být bezodkladně přistoupeno k jeho předání a po jeho dokončení také k podepsání předávacího protokolu. Dále obě smluvní strany prohlásily, že nastaly podmínky pro splnění povinnosti žalovaného odevzdat program postupiteli a povinnosti postupitele zaplatit žalovanému dohodnutou cenu díla. Strany se zavázaly, že k ukončení předání díla dojde nejpozději do 7 pracovních dnů od podpisu prohlášení. Žádná ze stran nebyla oprávněna předmětné prohlášení vypovědět či od něj odstoupit s výjimkou uvedených případů, a to 1) pokud se kterékoliv z prohlášení žalovaného ukáže býti nepravdivým; 2) žalovaný odmítne celý program řádně předat postupiteli a/nebo podepsat předávací protokol; 3) žalovaný poruší povinnost zdržet se veškerého jednání, které by mohlo znemožnit nebo ohrozit převzetí programu postupitelem ve stavu, v jakém se nacházel ke dni podpisu prohlášení, nebo znemožnit nebo ohrozit výkon majetkových a jiných práv k programu; 4) program nebude způsobilý k dohodnutému účelu a žalovaný neodstraní jeho vady ani v dodatečné lhůtě; 5) na postupitele nepřejdou veškerá práva podle současně uzavřené licenční smlouvy. Žalovaný byl od smlouvy oprávněn odstoupit pouze pro případ, že se postupitel dostane do prodlení s kteroukoliv splátkou odměny za dílo po dobu delší 30 dnů. Odstoupení mělo mít písemnou formu a bylo účinné k okamžiku jeho doručení druhé smluvní straně. Pokud postupitel zaplatil před odstoupením od smlouvy žalovanému část odměny, byl žalovaný povinen tuto postupiteli bezodkladně, nejpozději do 3 pracovních dnů po účinnosti odstoupení, vrátit. Toto prohlášení bylo podepsáno jak zástupcem postupitele (prohlášení o smlouvě o dílo), tak žalovaným (nesporná skutečnost).

5. Postupitel žalovanému zaplatil dne , datum, částku , částka, a dne , datum, stejnou částku (nesporné skutečnosti).

6. Žalovaný dne , datum, vypověděl smlouvu označenou jako „Smluvní závazek k další spolupráci a součinnosti na projektu shelfmonitor“, a to ke konci měsíce následujícího po měsíci doručení této výpovědi. Výpověď byla podána z důvodu nemožnosti plnění, neboť nedošlo k řádnému předání programu. Výpověď byla postupiteli doručena dne , datum, (výpověď uvedené smlouvy, doručenka).

7. Žalovaný a postupitel uzavřeli dne , datum, smlouvu o tiché společnosti, jejíž účinnost neměla nabýt dříve, než bude oběma stranami podepsán předávací protokol o odevzdání předmětného počítačového programu. Pokud by tento protokol nebyl podepsán do 10 dnů od podpisu uvedené smlouvy, tato smlouva měla zaniknout. Žalovanému měl na základě této smlouvy vzniknout podíl na zisku postupitele ve výši 18 %, a to za jím složený vklad , částka, (smlouva o tiché společnosti).

8. Dne , datum, vyzval žalovaný postupitele k podpisu předávacího protokolu s tím, že stanovil termín podpisu. Přílohou tohoto dokumentu byl koncept předávacího protokolu (výzva k podpisu).

9. Žalovaný dne , datum, odstoupil od smlouvy o dílo, jejíž obsah byl zachycen ve shora uvedeném prohlášení, a to pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany postupitele, který mu znemožnil podepsat předávací protokol, a tedy i obdržet zbývající část ceny díla. Toto odstoupení bylo doručeno postupiteli dne , datum, (odstoupení žalovaného, dodejka).

10. Žalovaný dne , datum, oznámil postupiteli započtení své pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení postupitele spočívajícího v neoprávněném užívání programu ve výši , částka, mimo jiné i na pohledávku postupitele z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v odměně zaplacené za předmětný počítačový program. Dále žalovaný vyzval postupitele, aby mu zbývající část bezdůvodného obohacení ve výši , částka, zaplatil nejpozději do , datum, (oznámení o započtení žalovaného). Tento dokument byl postupiteli zaslán prostřednictvím emailové schránky dne , datum, a postupitel na tento reagoval dne , datum, (emailová komunikace).

11. Postupitel dne , datum, odstoupil od smlouvy o dílo specifikované v uvedeném prohlášení, a to pro porušení povinnosti žalovaného předat dílo nejpozději k , datum, , a dále vyzval žalovaného k vrácení poskytnutých částí ceny díla v celkové výši , částka, do 3 dnů od doručení odstoupení (odstoupení postupitele).

12. Postupitel oznámil dne , datum, žalovanému postoupení pohledávky na vrácení zaplacených částí ceny díla v celkové výši , částka, s přísl. žalobkyni, kdy současně se jednalo o předžalobní výzvu žalobkyně (oznámení o postoupení pohledávky).

13. Postupitel uzavřel se společností Fri-Service , právnická osoba, . smlouvu, na základě které měla tato společnost zprostředkovat uzavření smlouvy se společností , právnická osoba, ., jejímž předmětem mělo být využití předmětného počítačového programu v prodejně, kde je prodáváno zboží , právnická osoba, ., poskytnutí dočasné licence na užívání programu této společnosti a další plnění. Za toto měl zprostředkovatel inkasovat provizi ve výši 66,67 % z ceny exkluzivity ve výši , částka, bez DPH a 14,32 % za položky zahrnuté v rozpočtu v celkové hodnotě , částka, bez DPH. Na smlouvě chybí podpisy smluvních stran (smlouva o zprostředkování). Poplatek za licenci na užívání programu za rok 2019 činil částku , částka, včetně DPH (faktura).

14. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, ústně stvrzeného při jednání, se podává, že souhrnná tržní hodnota předmětného počítačového programu činila částku , částka, . Znalec při posuzování programu neprováděl testy společně s hardware. Znalec uvedl, že proces testování je zcela běžný postup. Každý software má řadu chyb, které jsou postupně odstraňovány. Původcem chyb však nemusí být autor programu. Rozhodné je, zdali chyby brání převzetí díla či nikoliv. Hodnotu programu stanovil na zásadě jeho pracnosti, tedy počtu odpracovaných hodin, vynásobeného hodinovou mzdo dle metodologie VŠE pro MV ČR. Při tom současně zohlednil, jakou část programu vytvořil žalovaný a také rozdíl skutečného stavu programu a jeho bezvadného stavu. Při bezvadném stavu programu by hodnota provedených prací činila částku , částka, .

15. Postupitel a žalovaný uzavřeli dne , datum, dohodu o utajení, jejímž předmětem byl závazek žalovaného zachovávat mlčenlivost ohledně obchodního tajemství postupitele (dohoda o utajení).16. , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že byl společníkem postupitele, ale nebyl jeho jednatelem. Sám je vývojář elektroniky a zabývá se především hardwarem. S žalovaným byla podepsána smlouva o mlčenlivosti a posléze začala jejich spolupráce. Ve fázi testování programu se vyskytla řada chyb a nedostatků. Program tedy musel být neustále opravován. Žalovaný měl obdržet podíl ve společnosti, avšak v okamžiku, kdy program dokončí, což nenastalo. , jméno FO, je přesvědčen, že žalovaný svou práci nikdy nedokončil, program nikdy nezačal fungovat. K předání nemohlo z důvodu nefunkčnosti programu dojít. Postupitel měl pouze uživatelský přístup, kde byla zjištěna řada chyb, které byly postupně neodborně odstraňovány. Žalovanému přesto zaplatili sjednanou částku, neboť nic jiného jim nezbývalo. Program ale rozhodně nefungoval na 100 % a nebylo ho možné samostatně použít. Vše bylo pouze v testovacím režimu. V této fázi byl program nabídnut , právnická osoba, . Zhruba před rokem svědek zjistil, že na úložišti již nejsou některé kódy a program tak není možné užívat. Disponoval uživatelským přístupem k programu stejně jako ke zdrojovému kódu, po určitý čas. Sám si stáhl zdrojové kódy, avšak k nedokončenému programu. Pokud jde o ustanovení smlouvy o dokončenosti programu do stádia praktické použitelnosti, toto bylo myšleno tak, že postupitel předpokládal, že žalovaný program do tohoto stádia dodělá v budoucnu.17. , jméno FO, . , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že jsou mu známy obě společnosti, tedy žalobkyně i postupitel. Jeho manželka byla jednatelkou postupitele. Od té doby mohl sám postupitele zastupovat na základě plné moci. Žalovaný byl najat za účelem vývoje programu. Za toto mu byl přislíben podíl ve výši 18 % na postupiteli, pokud program řádně dokončí. Nejprve byla uzavřena smlouva o mlčenlivosti, posléze začal žalovaný na programu pracovat. Žalovanému byly poskytnuty určité peněžní prostředky, neboť tvrdil, že má finanční potíže, a bylo předpokládáno, že práci řádně dokončí. Samotný program navenek působil dobře, avšak neplnil to, co měl. Postupitel měl uživatelský přístup k programu a program testoval. Program vykazoval řadu chyb, které žalovaný postupně opravoval. Dílo nebylo nikdy předáno, neboť neplnilo svůj účel. Postupitel dodatečně k programu obdržel zdrojové kódy, které však žalovaný později smazal. Dokumentaci od něj obdrželi nedostatečnou. Postupitel svým klientům nabízel nejprve jeho vlastní pilotní program, později balík služeb, ve kterém chyby způsoboval program žalovaného, neboť nebyl schopen řádně vyhodnocovat shromážděná data. Svědek se domnívá, že žalovaný svou práci nedokončil a na opak postupitele poškodil. Společnost program poskytla jednomu klientovi, který za něj platil, avšak po zjištění, že program je vadný, ho nemohla dále nabízet. Postupitel na spolupráci s žalovaným rozhodně prodělal. Společnost Fri-Service zajišťovala program pro , právnická osoba, . Ke konci roku 2019 již bylo postupiteli jasné, že spolupráce nemůže pokračovat. Program prezentoval na jisté výstavě, ale byl chybný a vadný. Vady dosahovaly takové závažnosti, že nemělo cenu v programu jakkoliv pokračovat. K ustanovení smlouvy o praktické dokončenosti programu svědek uvedl, že toto nemělo být ve smlouvě obsaženo a neodpovídalo realitě. Svědek si stáhl přístupové kódy k programu.18. , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že pro postupitele pracovala jako programátorka. Žalovaný tam působil jako vývojář. Hardwarovou část měl na starost pan , jméno FO, , softwarovou žalovaný a svědkyně řešila webovou aplikaci. Když vstupovala do činnosti, program určitým způsobem fungoval a byl ve zkušebním provozu. Produkt byl i prezentován na veletrhu. Předání programu probíhalo průběžně, kdy pan , jméno FO, upozorňoval na jednotlivé problémy a vytyčoval další cíle. Existovalo úložiště kódů, ke kterému měli zástupce postupitele přístup. Pravidelně probíhalo testování programu, zejména ze strany paní , jméno FO, . Téměř denně se prováděla kalibrace programu. Svědkyně zásadní výhrady proti fungování programu nezaznamenala. Jde o neustálý proces optimalizace, kdy se odstraňují chyby. Dílo nebylo zcela dokončeno, avšak bylo již ve fázi, kdy ho bylo možné nabízet koncovým zákazníkům, což se také dělo. Žalovaný k práci přistupoval zodpovědně a veškeré požadavky řešil. V době, kdy na programu svědkyně pracovala, byl program funkční. Program nebyl vždy přesný, avšak to nemuselo nastat vinou programu jako takového, ale např. vinou komunikace mezi programem a hardwarem. Svědkyně v současné době pracuje v jedné společnosti s žalovaným a má s ním kolegiální vztah.19. , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že pro postupitele pracovala asi po dobu jednoho roku, byla členkou vývojového týmu. Program byl dokončen do stádia pilotního provozu, kdy bylo možné ho nabízet zákazníkům, např. společnosti Crocodille nebo , právnická osoba, . Zcela jistě o program zájem byl. Postupně se v pilotním provozu objevovaly chyby, které však byly průběžně odstraňovány. Svědkyně zastávala funkci testera, tedy odhalovala chyby a navrhovala způsob jejich řešení. Postupitel měl přístup ke zdrojovým kódům programu.20. , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že byl jednatelem společnosti Fri-Service , právnická osoba, ., která spolupracovala s postupitelem. Předmětem činnosti této společnosti bylo poskytovat služby maloobchodním řetězcům zejména v oblasti chlazení. Postupitel nabízel jakýsi systém, který dokázal identifikovat obsazenost polic na základě jejich zatížení. Uvedená společnost pro postupitele zajišťovala odběratele a instalaci zařízení. Smlouva o zprostředkování s postupitelem nebyla podepsána. Celý projekt byl nabízen klientům, také společnosti , právnická osoba, . Svědek se domnívá, že tato společnost byla se systémem poměrně spokojena. Postupitel měl z celého obchodu jakýsi zisk. Svědek žalovaného zná z jednání s postupitelem. Nevzpomíná si, že by kdy měl postupitel vůči kvalitě programu žalovaného nějaké výhrady. Ohledně faktur od společnosti , právnická osoba, svědek uvedl, že nabízená cena za software činila částku , částka, . Ostatní faktury se týkaly hardware.

21. Žalovaný dne , datum, vyzval žalobkyni k zaplacení částky , částka, , a to nejpozději do , datum, . Tuto výzvu zaslal doporučeně žalobkyni i jejímu zástupci (výzva k plnění ze dne , datum, , podací stvrzenka).

22. Žalovaný dne , datum, započetl svou pohledávku ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně mimo jiného na pohledávku žalobkyně na vrácení ceny díla ve výši , částka, včetně DPH ve výši , částka, . Tento dokument zaslal stejného dne doporučeně žalobkyni i jejímu zástupci (započtení ze dne , datum, , podací stvrzenka).

23. Soud neprovedl účastníky navrhované důkazy, neboť měl skutkový stav v dostatečném rozsahu zjištěn ze shora uvedených důkazů. Zejména pak návrhy účastníků na prokázání vadnosti předmětného počítačového programu se soudu jevily jako nadbytečné, když program byl podroben znaleckému posouzení, které je s ohledem na odbornost celé problematiky nutné považovat za nejvhodnější důkazní prostředek. Pokud jde o žalobkyní navrhnutý znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , soud tento neprovedl taktéž z důvodu jeho nadbytečnosti. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, se soudu jevil jako velmi zdařilý, byl odůvodněný, nevykazoval žádné vnitřní rozpory a byl přezkoumatelný. Soud se proto nedomníval, že by bylo nutné provádět dokazování dalším znaleckým posudkem.

24. Pokud jde o výpovědi prvních dvou uvedených svědků, kteří shodně tvrdili, že předmětný počítačový program byl nefunkční a neplnil svůj účel, nemohl těmto soud přisvědčit. Tato tvrzení jsou ve zjevném rozporu s ostatními provedenými důkazy, a to především se znaleckým posudkem, prohlášením o smlouvě o dílo, ve kterém sám postupitel prohlásil, že dílo je prakticky použitelné a připravené k předání, ale i s výpovědí ostatních svědků, kdy zejména poslední uvedený svědek, který nemá na výsledku řízení žádný zájem a nebyl na rozdíl od ostatních svědků v jiném než obchodním vztahu s postupitelem, uvedl, že postupitel byl s programem spokojen a profitoval z něj, což ostatně vyplynulo i z provedených listin vztahujících se k poskytnutí programu , právnická osoba, . Soud proto posuzoval veškeré důkazy v jejich souvislostech, pročež výpovědi prvních uvedených svědků hodnotil v této části jako nevěrohodné a při svém rozhodnutí z nich nevycházel.

25. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Postupitel s žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalovaného zhotovit pro postupitele počítačový program a závazek postupitele zaplatit mu za toto částku , částka, bez DPH. Žalovaný poskytl postupiteli zdrojový kód a přístupová hesla k programu. Poměr skutečné hodnoty programu žalovaného a hodnoty bezvadného programu činil 74,000008 %. Postupitel předmětný program vystavoval na veletrhu a nabízel za úplatu obchodním partnerům, přičemž společnosti , právnická osoba, . skrze zprostředkovatele tento program skutečně poskytl. Žalovaný od uvedené smlouvy dne , datum, odstoupil pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany postupitele. Postupitel vyzval dne , datum, k vrácení zaplacených částí ceny díla, a to do tří dnů. Žalovaný vyzval dne , datum, žalobkyni k zaplacení částky , částka, a dne , datum, tuto částku započetl na pohledávku postupitele ze zaplacených částí ceny díla ve výši celkem , částka, , kterou postupitel předtím postoupil žalobkyni.

26. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

27. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

28. Dle § 2002 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

29. Dle § 2004 odst. 1 se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

30. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

31. Dle § 2999 odst. 2 platí, že plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

32. Dle § 1982 o. z. platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odst. 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2).

33. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

34. V rámci dokazování bylo zjištěno, že postupitel s žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo, jejíž obsah písemně vyjádřili v prohlášení o této smlouvě. Předmětem této smlouvy byl závazek žalovaného zhotovit pro postupitele počítačový program a závazek postupitele za tento zaplatit cenu , částka, plus DPH ve 3 rovnoměrných částkách, splatných 30., 60. a 90. dne po podepsání protokolu o převzetí díla. V samotném prohlášení o smlouvě o dílo obě smluvní strany prohlásily, že předmět díla se již nachází ve stavu faktické použitelnosti, že jsou splněny podmínky na obou stranách k tomu, aby dílo bylo předáno, a zavázali se do 7 dnů od podpisu prohlášení podepsat protokol o převzetí díla. Aniž by došlo k podepsání protokolu o převzetí díla, zaplatil postupitel žalovanému dvě z uvedených částí kupní ceny včetně DPH, tedy celkem částku , částka, . Žalovaný od shora uvedené smlouvy dne , datum, odstoupil pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany postupitele spočívající v nezaplacení zbývající části ceny díla. Postupiteli bylo toto odstoupení doručeno dne , datum, .

35. Na tomto místě je nutné zabývat se otázkou, zdali žalovaný mohl tímto způsobem od smlouvy platně odstoupit, když smluvní strany v předmětné smlouvě omezily důvody žalovaného pro odstoupení na jediný, a to pro případ, že by se postupitel ocitl v prodlení se zaplacením některé z částí ceny díla delším 30 dnů. Žalovaný tedy disponoval pouze jediným důvodem k odstoupení od smlouvy, který mu navíc bylo ze strany postupitele prakticky znemožněno uplatnit (srov. níže). Na druhé straně postupitel disponoval hned několika důvody k odstoupení od smlouvy. Tento stav zakládá bezdůvodnou nerovnováhu v právech obou smluvních stran, a takové ustanovení smlouvy lze proto vnímat jako zjevně příčící se dobrým mravům, a je proto dle § 588 o. z. absolutně neplatné. Žalovaný tedy byl stále oprávněn od smlouvy odstoupit ze zákonného důvodu uvedeného v § 2002 odst. 1 o. z., tedy pro podstatné porušení smluvních podmínek ze strany postupitele.

36. Splatnost jednotlivých cen díla byla navázána na podpis protokolu o předání tohoto díla. Postupitel se v prohlášení o smlouvě o dílo zavázal tento protokol podepsat do 7 dnů od podpisu uvedeného prohlášení. K podpisu předávacího protokolu však po celou dobu trvání smluvního vztahu nedošlo, a to i přesto, že předmět díla byl fakticky předán, o čemž svědčí nejen výpovědi všech svědků (vyjma , tituly před jménem, , jméno FO, ), kteří uvedli, že postupitel měl ve svém úložišti zdrojový kód programu a byly mu poskytnuty přístupové údaje, ale také skutečnost, že program byl postupitelem dále nabízen jeho obchodním partnerům a také prezentován na veletrhu, přičemž v případě , právnická osoba, . dokonce došlo k uzavření smlouvy (skrze zprostředkovatelskou společnost), ze které postupitel profitoval. Žalovaný současně postupitele písemně vyzval k podpisu předávacího protokolu s tím, že určil místo a čas podpisu a přiložil koncept předávacího protokolu, avšak postupitel se k tomuto podpisu nedostavil. K tomu je nutné dodat, že sám postupitel v prohlášení o smlouvě o dílo uvedl, že předmětný program se nalézá ve stavu praktické použitelnosti, že jsou splněny podmínky k jeho odevzdání, a tedy že program je připravený k předání. S ohledem na shora řečené je tedy nutné skutečnost, že předávací protokol nebyl podepsán, připisovat k tíži postupitele.

37. Tím, že postupitel odmítl dílo převzít i po formální stránce, tedy podepsat protokol o předání, na který bylo navázáno právo žalovaného na zaplacení ceny díla, porušil podstatným způsobem předmětnou smlouvu o dílo. Povinnost objednatele, tedy v tomto případě postupitele, zaplatit cenu díla představuje jednu z podstatných náležitostí smlouvy o dílo. Pokud se tedy postupitel příčinil (tím, že odmítal podepsat předávací protokol) o to, aby cena díla nenabyla splatnosti a nemohla tak být vyplacena, porušil podstatným způsobem uvedenou smlouvu ve smyslu § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. Žalovaný proto měl s ohledem na neplatnost ustanovení smlouvy, které omezovalo jeho důvody k odstoupení, zákonem dané právo od smlouvy odstoupit, což také učinil. Smlouva tak byla ke dni doručení odstoupení, tedy k , datum, zrušena, a to od svého počátku.

38. Vzhledem k tomu, že si obě smluvní strany v průběhu smluvního vztahu poskytly určité plnění a právní důvod k těmto plněním posléze odpadl z důvodu shora popsaného odstoupení žalovaného od smlouvy, došlo k bezdůvodnému obohacení obou smluvních stran právě co do těchto poskytnutých plnění. Na straně žalovaného se jedná o bezdůvodné obohacení v podobě postupitelem poskytnutých plateb částí ceny díla, tedy celkem částky , částka, , kterou tak měl žalovaný povinnost dle § 2991 odst. 1 o. z. postupiteli vydat zpět.

39. Na straně postupitele poté dle § 2999 odst. 2 o. z. došlo k obohacení ve výši úplaty sjednané za předmět plnění. Tato byla v rámci prohlášení o smlouvě o dílo smluvena ve výši celkem , částka, . K tomu je však nutné podotknout, že tato částka obohacení by odpovídala plnění, které je zcela bezvadné. Ze znaleckého posudku však soud zjistil, že žalovaným vytvořený počítačový program byl bezvadný pouze co do 74,000008 % (jako poměr mezi faktickou hodnotou programu a hodnotou bezvadného programu). Tedy o zbylých (vadných) 25.999992 % je nutné obohacení na straně postupitele ponížit. Postupitel se tak obohatil pouze o částku , částka, (360 000 * 0,7400008), kterou byl proto povinen vydat žalovanému (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

40. Postupitel postoupil dle § 1789 o. z. svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž žalovaného informoval dne , datum, . Žalobkyně je tak nyní oprávněna domáhat se splnění této pohledávky namísto postupitele, a to dle § 1880 odst. 1 o. z. včetně jejího příslušenství. Současně žalovanému dle § 1884 odst. 1 o. z. zůstaly veškeré námitky, které mohl uplatnit vůči postupiteli, a tedy i námitka započtení.

41. Žalovaný svou shora uvedenou pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení postupitele dne , datum, započetl na pohledávku žalobkyně z titulu zaplacených částí ceny díla, o čemž žalobkyni i stejného dne informoval. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vzájemné pohledávky stejného druhu (zaplacení finanční částky) a aktivně započítávaná pohledávka žalovaného byla již k okamžiku započtení splatná (na základě výzvy k vydání bezdůvodného obohacení učiněné dne , datum, ), došlo dle § 1982 odst. 2 o. z. ke zrušení obou pohledávek v rozsahu, v jakém se překrývají. K námitce žalobkyně stran nepřípustnosti započtení z důvodu neurčitosti pohledávky žalovaného soud uvádí, že dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že pohledávky pramenící ze stejného právního vztahu jsou zpravidla vzájemně započitatelné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zejména bod 33). Obě shora popsané pohledávky vznikly ze stejného právního titulu, tedy jako právo na vydání bezdůvodného obohacení po odstoupení od jedné smlouvy, tedy budou dle názoru soudu způsobilé k započtení.

42. Vzhledem k tomu, že obě pohledávky nebyly v době započtení stejné výše, a započtením se tedy vyrušily pouze v rozsahu svého překryvu, vyšší pohledávka žalobkyně stále v nezapočtené výši existuje. Žalobkyně tak je oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení částky , částka, (290 400 – 266 400,03). Postupitel vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky v rámci svého odstoupení od předmětné smlouvy o dílo dne , datum, , a to ve lhůtě 3 dnů. Splatnost jeho (později částečně započtené) pohledávky tak nastala dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaný postupiteli tento svůj dluh v této lhůtě nezaplatil, ocitl se dnem následujícím, tedy dnem , datum, v prodlení. Žalobkyně tak je oprávněna požadovat po žalovaném taktéž úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., právě od prvního dne prodlení až do úplného zaplacení pohledávky. Soud z takto uvedených důvodů návrhu žalobkyně vyhověl pouze co do částky , částka, s odpovídajícími úroky z prodlení a ve zbylé části žalobu výrokem II. zamítl.

43. Výrokem III. soud s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobkyně ze dne , datum, postupem dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) řízení částečně zastavil, a to právě v rozsahu uvedeného zpětvzetí.

44. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., a přiznal právo na jejich náhradu žalovanému, neboť byl v řízení převážně úspěšný. Úspěch žalovaného spočívá ve výši zhruba 92 %, od kterých je nutné odečíst úspěch žalobkyně ve zbylých 8 %. Žalovaný je tak oprávněn k náhradě svých nákladů v rozsahu 84 %. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za 18,5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, 5x vyjádření ve věci samé, návrh na spojení řízení, 10x účast na jednání za každé započaté 2 hodiny, účast na jednání, na němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku), každý ve výši , částka, (§ 11 odst. 1, 2, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto všechny úkony (19), každý ve výši , částka, (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši , částka, (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma částky za znalecký posudek (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).