7 C 105/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvou o úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které ještě téhož dne poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se naopak smlouvou zavázal žalobkyni za sjednaný úvěr zaplatit poplatek, stanovený podle dohody smluvních stran pevnou částkou, a dále vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný nicméně svým povinnostem nedostál, úvěr ve stanovené lhůtě žalobkyni nevrátil, a dostal se tak do prodlení. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a ze smluvní pokuty v celkové výši [částka] (dlužník nesplnil své povinnosti dle článku 7.2 smlouvy, a proto mu byla naúčtována smluvní pokuta ve výši dvakrát [částka]). Žalobkyně zároveň touto žalobou uplatnila i nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky za dvě upomínky zaslané žalovanému; tyto náklady žalobkyně s odkazem na smlouvu vyčíslila částkou [částka]. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy nejprve řádně ověřila totožnost žalovaného (po odeslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného jej žalobkyně požádala o zaslání registrační a ověřovací platby ve výši [částka] z bankovního účtu žalovaného, což žalovaný učinil - ověřovací platba ve výši [částka] byla odeslána již dříve z toho důvodu, že žalovaný s žalobkyní v minulosti uzavřel více úvěrových smluv, které řádně splatil; touto platbou žalovaný potvrdil svou totožnost, kdy jméno vlastníka bankovního účtu na bankovním výpise se shodovalo se jménem v žádosti a v zaslaném [příjmení]) a dále též s řádnou pečlivostí zkoumala schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet; při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela jak z údajů a podkladů poskytnutých žalovaným, tak z údajů a podkladů získaných samotnou žalobkyní a dále ze statistických modelů reflektujících individuální údaje žalovaného, řady propočtů a vzájemné validace získaných dat.

2. O uvedeném nároku žalobkyně vůči žalovanému rozhodl zdejší soud dne [datum rozhodnutí] elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] - 5, jenž byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne [datum].

3. Proti označenému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor a zároveň se vyjádřil k předmětné žalobě v tom smyslu, že závazek co do základu uznává, nicméně nesouhlasí s výší uplatněné pohledávky, která se mu zdá nepřiměřeně vysoká. Žalovaný dále ve svém vyjádření uvedl, že v prosinci 2021 se dostal do středně těžké deprese a následně těžké, která vedla k jeho hospitalizaci v [anonymizováno] nemocnici [obec]. Z důvodu depresivních stavů a posléze ani při [anonymizováno], v průběhu které mu bývalý zaměstnavatel zrušil firemní paušál i sim kartu, žalovaný dle svého vyjádření nebyl schopen komunikovat s okolím a řešit své problémy.; žalovaný je nicméně ochoten s žalobkyní jednat o úhradě.

4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť tito se z jednání omluvili a žalobkyně zároveň požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti; soud přitom vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).

5. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] a.s. zjistil soud údaje o žalobkyni, zejména to, že předmětem podnikání žalobkyně je i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Z listiny označené jako předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se vztahuje ke spotřebitelskému úvěru ve výši [částka], který bude žalobkyní bezhotovostně poskytnutý klientovi. Klient se zaváže vrátit žalobkyni celkem [částka] (z toho činí [částka] jistina úvěru, [částka] poplatek a [částka] úrok). V případě opožděných plateb, budou klientovi účtovány náklady ve výši [částka] za 1. upomínku, [částka] za 2. upomínku a [částka] jako paušální náklady při předání případu inkasní agentuře.

7. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru, a to do 30 dnů; roční úrok činí 39%. Jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru si smluvní strany sjednaly ve výši [částka]; tento je splatný společně s jistinou [anonymizováno] a úrokem. Pro případ, že by žalovaný vrátil úvěr řádně a včas, zavázala se žalobkyně poskytnout žalovanému slevu z poplatku za poskytnutí úvěru a to tak, že poplatek po slevě bude činit [částka]. V případě prodlení s plněním, může žalobkyně požadovat mimo jiné též náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši stanovené čl. 7 smlouvy. V případě porušení povinností uvedených v čl. 7 smlouvy (tj. povinnost vždy k 3. dni příslušného kalendářního měsíce, po dobu, po niž bude trvat smluvní vztah založený smlouvou, předložit žalobkyni potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně ji informovat, že k danému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru a dále povinnost bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 dnů od uzavření smlouvy, předložit žalobkyni potvrzení příslušného okresního soudu dle jeho úředně hlášeného pobytu, že vůči němu jsou/nejsou vedena soudní řízení), které jsou nepeněžité povahy, je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru za každé takové porušení. Čl. 8 smlouvy obsahuje mimo jiné prohlášení žalovaného, že nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti, ani vůči němu nebyla vydána žádná soudní rozhodnutí, rozhodčí nálezy či rozhodnutí správního, daňového či jiného orgánu státní správy či samosprávy na plnění, která by mohla být důvodem pro nařízení exekučního řízení, řízení o výkon rozhodnutí nebo řízení dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, ani nebyly dle jeho vědomí podány žádné návrh na zahájení takového řízení a podle všech jemu známých skutečností zahájení takového řízení nepředpokládá, má dostatečné příjmy na to, aby mohl úvěr splácet.

8. Z upomínky k úhradě dluhu ze dne [datum] s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum]. Z dokladu o odeslání pak soud zjistil, že písemnost byla odeslána žalovanému.

9. Z poslední upomínky před předáním na vymáhání ze dne [datum] s podacím lístkem soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum].

10. Z poslední výzvy před žalobou ze dne [datum] s podacím lístkem odeslané společností [právnická osoba] na základě plné moci od žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka] do [datum].

11. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalobkyně byla připsána [částka] od žalovaného.

12. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu žalobkyně bylo odesláno na účet žalovaného [částka].

13. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] soud zjistil, že k osobě žalovaného nebyly nalezeny žádné exekuční tituly.

14. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti žadatele soud zjistil, že se vztahuje k osobě žalovaného, obsahuje údaje o příjmech ve výši [částka] měsíčně a výdajích ve výši [částka] ([částka] na bydlení, [částka] na osobní výdaje žalovaného a [částka] jako splátky jiných půjček). Dále obsahuje údaje k osobě žalovaného včetně toho, že se jedná o opakovanou žádost. Obsahuje rovněž výpočet životního minima, který v případě žalovaného vychází dle žalobkyně na [částka] za měsíc, z čehož plyne výše volných prostředků [částka] Osoba žalovaného byla ověřena v registrech, a to centrální evidenci obyvatel, ISIR, registru úvěrů REPI (ze kterého vyplývá, že žalovaný má jiné půjčky, nicméně nemá žádné závazky po splatnosti) a registru kradených dokladů MV ČR. Jako celkový výsledek je uvedeno: vyhovuje.

15. Z listiny předložené žalobkyní, obsahující rozpis účelně vynaložených nákladů na upomínky, soud zjistil, jakými položkami jsou tvořené požadované náklady na 1. upomínku ve výši [částka], 2. upomínku ve výši [částka] a náklady inkasa ve výši [částka].

16. Z výplatnic zaměstnance - žalovaného za období červen, červenec a listopad 2021 soud zjistil výši průměrné čisté měsíční mzdy žalovaného, která za uvedené měsíce činila [částka].

17. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] včetně soud zjistil, že žalovaný má pravidelné příjmy v podobě invalidního důchodu 2. stupně a dále od společnosti [právnická osoba]. Z výpisu je dále zřejmé, že žalovanému byly poskytnuty i jiné půjčky od nebankovních společností (např. dne [datum] byla na účet vyplacena půjčka ve výši [částka] od žalobkyně, dne [datum] byla na účet vyplacena půjčka ve výši [částka] od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], dne [datum] pak byla na účet vyplacena půjčka ve výši [částka] opět od žalobkyně, dne [datum] byla na účet vyplacena jednak půjčka ve výši [částka] od [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a zároveň i půjčka ve výši [částka] od CREDITSTAR CZECH S.R.).

18. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům o skutkovém stavu:

19. Dne [datum] došlo mezi žalovaným a žalobkyní k uzavření dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. V této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem do 30ti dnů. Žalobkyně svůj závazek splnila a žalovanému na účet připsala částku [částka]. Žalovaný však ani přes výzvy žalobkyně a jí zmocněné společnosti neuhradil ničeho.

20. Žalobkyně v rámci poskytnutí úvěru žalovanému zkoumala jeho úvěruschopnost, a to v následujícím rozsahu. Žalobkyně hodnotila osobu žalovaného s ohledem na jeho věk, bydliště, kvalitu a časovou osu žádosti apod., provedla lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, ISIR a registru úvěrů REPI; v případě prvních dvou s negativním výsledkem. Z registru úvěrů REPI pak vyplynulo, že žalovaný má jiné půjčky, které splácí, nicméně nemá žádné závazky po splatnosti. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného doložení příjmů od zaměstnavatele za měsíce červen, červenec a listopad 2021 s čistým měsíčním příjmem za uvedené měsíce ve výši [částka]. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti počítala s měsíčními výdaji žaovaného ve výši [částka] ([částka] na bydlení, [částka] na osobní výdaje a [částka] na splátky jiných půjček), vypočetla s ohledem na osobní poměry žalovaného jeho životní minimum ve výši [částka] a s tím počítala při výpočtu volných prostředků, které poté vyčíslila částkou [částka].

21. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným je namístě posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jež uzavřela žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.

22. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 3 odst. 1 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle ustanovení § 1969 obč. zák. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

30. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2048 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

32. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr či nikoliv. Žalobkyně soudu doložila, že osoba žalovaného byla lustrována, byla ověřena jeho totožnost a zjištěny příjmy žalovaného od zaměstnavatele, kdy žalovaný doložil pravidelný měsíční čistý příjem ze zaměstnání ve výši [částka]. Jakkoliv bylo v řízení též zjištěno, že žalovaný měl i jiné půjčky, dle názoru soudu žalobkyně zároveň prokázala, že i tuto skutečnost vzala v úvahu, neboť v rámci výdajů počítala též s pravidelnými splátkami jiných půjček. Především s ohledem na předložené výplatní pásky, ze kterých je zřejmé, že příjem žalovaného je k poskytnutí úvěru ve výši [částka] dostačující, a dále na skutečnost, že žalovaný od žalobkyně úvěr čerpal opakovaně, přičemž v obou předchozích případech úvěr vždy řádně splatil (čemuž odpovídaly též údaje vyplývající z registru úvěrů REPI), soud uzavřel, že žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet dostatečně, a předmětná dohoda je tak platná.

33. Následně se soud zabýval povahou a výší ve smlouvě sjednaných poplatků. Závazek žalovaného byl smlouvou koncipován tak, že žalobkyni zaplatí jistinu úvěru ve výši [částka] a dále poplatek ve výši celkem [částka]. Ze smlouvy není zřejmé, z jakého důvodu je tento poplatek účtován či jaká má být dle věřitele povaha takového poplatku. Soud proto uzavřel, že tento poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Lze tedy konstatovat, že svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok.

34. Soud se dále zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě představuje úrok více než 100 % jistiny, je tedy zcela zřejmé, bez nutnosti dalšího zjišťování konkrétních úrokových sazeb v daném období, že sjednaná výše ročního úroku je zcela neodpovídající úrokovým sazbám uplatňovaným bankami. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou jako„ poplatek“, za odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z. a smluvní ujednání, kterým byl tento úrok sjednán, za absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z.

35. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. V daném případě se jedná o smlouvu o úvěru, jejíž povaha umožňuje, pokud dojde k neplatnosti ujednání o úrocích, oddělit toto ujednání od zbytku smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že zbývající část smlouvy je sjednána platně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. Soud tedy shledal nárok žalobkyně oprávněným pouze co do jistiny poskytnutého úvěru, tj. co do částky [částka]. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila listinné důkazy, které prokazují, že poskytla žalovanému smluvenou finanční částku v plné výši. V řízení zároveň nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku. V tomto rozsahu proto považuje soud nárok žalobkyně za prokázaný a oprávněný a žalobě vyhověl. Soud žalobě vyhověl i co do požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. V rozsahu, ve kterém žalobce požadoval po žalované zaplacení poplatku ve výši [částka], jenž byl svou povahou kapitalizovaným úrokem, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.

37. Soud dále žalobu zamítl i co do smluvní pokuty ve výši [částka], neboť zajištěné povinnosti svým obsahem a účelem přenáší prověřovací břemeno na spotřebitele, ač toto tíží podnikatele ještě před tím, než se spotřebitelem úvěrovou smlouvu uzavře (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Po uzavření smlouvy nedává smysl, aby spotřebitel sděloval, zda trvá jeho pracovní poměr a zda jsou proti němu vedena soudní řízení. Ujednání o smluvní pokutě, která spotřebitele sankcionuje za to, že nesplnil informační povinnost v uvedeném směru, tak způsobuje vážnou nerovnováhu v právech a povinnostech, a proto k němu soud nepřihlížel.

38. Stejně tak soud žalobě nevyhověl ani co do požadovaných částek [částka], [částka] a [částka] představujících dle žalobkyně náklady vzniklé v souvislosti s vymáháním. Žalobkyně v tomto směru odkazovala pouze na smluvní ujednání. Je přitom zřejmé, že sjednaná výše neodpovídá běžným výdajům spojeným s odesíláním písemností, a rozhodně nelze uzavřít, že by sjednané náklady v tomto případě byly pro žalovaného jako spotřebitele příznivější, než skutečně vzniklé náklady vymáhání. Žalobkyně dokonce požaduje po žalovaném jako spotřebiteli náklady vyšší, než jsou náklady, které by mohla požadovat po podnikateli podle nařízení č. 351/2013 Sb. K ujednáním o pevných nákladech za vymáhání v nadsazené výši tak soud opět s poukazem na postavení žalovaného jako spotřebitele a rozpor s dobrými mravy nepřihlížel.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a 151 odst. 3 o. s. ř. a žalovanému, který byl ve věci úspěšný z 62 % (co do částky [částka]) a neúspěšný z 38 % (co do částky [částka]), přiznal nárok na náhradu nákladů v rozsahu 24 % Náklady žalovaného, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem a který zároveň nedoložil výši svých hotových výdajů, lze podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., vyčíslit paušální částkou [částka] za jeden úkon – písemné podání ve věci samé (odpor). Náklady žalovaného tedy činí [částka], přičemž žalovaný má nárok na část náhrady ve výši [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).