7 C 116/2021

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou každý v rozsahu ideální jedné poloviny spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], o celkové výměře 50 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], která přiléhá k pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] a která je vytyčena dle zaměření provedeného [jméno] [jméno] dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] 211, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jsou každý v rozsahu ideální jedné poloviny spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], o celkové výměře 50 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], která přiléhá k pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] a která je vytyčena dle zaměření provedeného [jméno] [jméno] dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] [anonymizováno] (dále jen„ pozemek“). Žalobu odůvodnili tím, že jsou na základě schválené dohody dědiců ze dne [datum] o vypořádání dědictví po svém otci spoluvlastníky (každý v rozsahu ideální ½) pozemku parc. č. st. 6/4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení, část obce Dolní Břežany a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec], přičemž tyto nemovité věci jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví]. Otec žalobců, pan [celé jméno žalobce], stávající pozemek žalobců zdědil v roce [rok] po své matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], která byla vlastníkem tohoto pozemku od roku [rok]. V letech [rok] až [rok] byl vlastníkem pozemku žalobců pan [jméno] [příjmení] (praděd žalobců). Žalovaný je na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví]. Pozemek žalobců a pozemek žalovaného mají společnou vlastnickou hranici. Faktická hranice mezi oběma pozemky byla zřejmě až do roku [rok] původně tvořena kamennou zdí, jejíž pozůstatky (základy) jsou v terénu patrné až dosud. Otec žalovaného nahradil původní kamennou zeď plaňkovým plotem umístěným na stejném místě, přičemž následně vznikl na takto historicky vytyčené hranici obou pozemků provizorní drátěný plot, který opět vybudoval otec žalovaného, a to na shodném místě, kde stávala původní kamenná zeď. Na základě takto vytyčené a v terénu patrné hranice užívali žalobci, stejně tak i jejich právní předchůdci, svůj pozemek v dobré víře, přičemž tato hranice nebyla v minulosti ze strany žalovaného ani jeho právních předchůdců nijak rozporována. Žalobci svůj pozemek postupně od roku 2009 zvelebovali, vybudovali na ní mj. bazén a až k předmětné hranici pozemků okrasnou skalku o rozloze [výměra]. Úprava pozemku žalobců byla dokončena do současného stavu v květnu 2020. Teprve ve druhé polovině roku 2019 oslovil žalovaný žalobce s obecným, ničím nepodloženým tvrzením, že hranice obou pozemků tak, jak je dosud patrná z existujícího oplocení, zřejmě může být sporná a nemusí odpovídat skutečnému stavu. Účastníci řízení se následně dne [datum] dohodli na kompromisním řešení, kdy nová společná hranice jejich pozemků měla být nově geodeticky vytyčena v polovině sporného území o přibližné rozloze 4,5 m (šířka) x 20 m (délka), kdy polovina tohoto území přiléhající k pozemku žalobců měla připadnout žalobcům a druhá polovina přiléhající k pozemku žalovaného měla připadnout žalovanému. Účastníci řízení se rovněž dohodli na vybudování nového plotu na takto nově vytyčené hranici, kdy náklady na jeho realizaci měly nést obě strany rovným dílem. Žalovaný provedl akceptaci výše uvedené dohody e-mailem ze dne [datum], na základě čehož žalobci započali realizovat přípravné práce pro stavbu nového plotu mezi oběma pozemky. Žalovaný si nicméně zhruba po roce svůj názor rozmyslel a e-mailem ze dne [datum] žalobce informoval o tom, že ve stavbě společného plotu dle dohody nadále nebude pokračovat a od dohody odstupuje. V rozporu s předchozí dohodou si nechal žalovaný provést geodetem vlastní jednostranné geometrické vytyčení sporné hranice, která je patrná ze současného stavu zápisu v katastru nemovitostí. Sporné území je tak dle aktuálního stavu zápisu v katastru nemovitostí evidováno jakou součást pozemku žalovaného. Žalobci nicméně takto vytyčenou hranici obou pozemků neuznali a neuznávají a dále svůj pozemek pokojně užívali ve stávajícím rozsahu včetně sporného území. Žalobci žádali žalovaného, aby nečinil žádné úpravy sporného území, dokud o vlastnickém právu ke spornému území nerozhodne soud. Žalovaný porušil dosavadní pokojnou držbu vlastnického práva žalobců ve vztahu ke spornému území, neboť dne [datum] jím pověřená třetí osoba svévolně vstoupila na uvedenou spornou část pozemku a bez vědomí a souhlasu žalobců provedla odbagrování stávající okrasné skalky žalobců a zahájila přípravné práce pro umístění nového oplocení, které nerespektuje dříve akceptovanou historickou hranici obou pozemků. Proti tomuto neoprávněnému zásahu žalovaného do pokojené držby vlastnického práva žalobců ke spornému území se žalobci bránili žalobou na ochranu pokojené držby podanou dne [datum]. Žalobci se touto žalobou domáhají určení svého vlastnického práva ke spornému území v souladu s historickou hranicí pozemků, kdy průběh této hranice je stále objektivně zjistitelný, je patrný z historických podkladů, přičemž žalobci sporné území dlouhodobě po dobu více než 10 let v dobré víře užívají jako vlastníci. Pro účely tohoto řízení žalobci nechali odborně zaměřit historickou hranici pozemku žalobců a žalovaného, a to zaměřením oplocení zpracovaným [jméno] [jméno] (osobou oprávněnou vykonávat zeměměřické činnosti) dne [datum], jež bylo ověřeno Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] O tom, že by žalobci údajně mohli užívat část pozemku žalovaného (sporné území), se dozvěděli až na sklonku roku 2019, resp. v roce 2020 poté, kdy žalovaný nechal svůj pozemek přeměřit. Žalovaným nově vyměřená a v katastru nemovitostí evidovaná hranice nicméně nemá oporu v žádném z historických podkladů a neodpovídá umístění dřívější kamenné zdi, resp. plotu, který ji později nahradil. Žalovaný, ani jeho předchůdci, po celou dobu držby sporného území žalobci, resp. jejich předchůdci, nedali najevo svůj nesouhlas a nebránili své údajné vlastnické právo ke spornému území. Žalobcům tak svědčí ve vztahu ke spornému území řádná držba, jež se opírá o nabývací titul k zahradě žalobců – schválenou dohodu dědiců ze dne [datum] o vypořádání dědictví po zůstaviteli (otci žalobců), poctivá držba, neboť žalobci od okamžiku nabytí vlastnického práva drží a užívají sporné území v dobré víře jako součást pozemku žalobců, a konečně i pravá držba, neboť nikdy nenabyli držbu sporného území svémocí, potajmu či lstí, ale vždy je užívali v souladu s historickou hranicí tvořenou oplocením vybudovaným právním předchůdcem žalovaného. Vydržecí lhůta začala běžet nejpozději v roce 1992, kdy právní předchůdce žalobců získal pozemek jako dědictví, a skončila v roce 2002. Žalobci se chopili užívání pozemku až v roce 2012, kdy za souhlasu právního předchůdce žalovaného sporné území vyklidili. Žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva ke spornému území, neboť žalovaný je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník dotčeného sporného území, a to na základě jím předloženého geometrického plánu určujícího hranici pozemků účastníků tohoto řízení, přestože takto vytyčená hranice neodpovídá historicky stanovené hranici obou pozemků, kterou účastníci řízení i jejich právní předchůdci vždy respektovali. Žalobci tak nemají jinou právní možnost, jak dosáhnout změny zápisu hranice sporného území v katastru nemovitostí, než podáním této žaloby.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žaloba žalobců je účelová a nedůvodná. Sousedící pozemky účastníků tohoto řízení mají společnou vlastnickou hranici tak, jak je zakreslena v mapě katastrálního úřadu. Žalobci svými účelovými tvrzeními naprosto překrucují skutkový stav věci a uvádějí ve své žalobě nepravdivé informace. Žalobci fakticky neovládají sporné území, naopak drze narušili držbu pozemku žalovaného, který má své vlastnické právo zapsané v příslušném katastrálním území. Žalovaný se tomuto svémocnému rušení vzepřel a věci se při rušebním činu žalobců zmocnil, kdy v rámci tohoto si žalovaný na vlastní náklady udělal terénní úpravy svého pozemku včetně žalobci neoprávněně nárokovaného pozemku. V minulosti, kdy vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] svědčilo právním předchůdcům žalobců a žalovaného, nebylo sporné území oploceno, bylo desítky let volně přístupné a stalo se z něj místo veřejné skládky suti, kamení, starých cihel, hlíny, popela a kovového šrotu. V tom všem rostly kopřivy a náletové dřeviny. V roce 1988 začal právní předchůdce žalovaného [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] s prořezáváním předmětné části pozemku parc. [číslo] přičemž z prořezaných dřevin vyrobil plaňky a postavil z nich provizorní plot, aby zamezil volnému přístupu cizích osob přes pozemek žalobců. Tento provizorní plot vydržel a plnil svoji funkci až do roku 2012. V létě 2012 vstoupili žalobci do sporného území se stavební technikou, což bylo na základě sousedské domluvy, kdy právní předchůdce žalovaného souhlasil, aby stavební technika vyčistila od náletových dřevin i příslušnou část pozemku žalovaného, a to včetně dosluhujícího provizorního plotu. Součástí sousedské dohody bylo, že žalobci místo rozpadajícího se provizorního plaňkového plotu operativně natáhnou svůj provizorní drátěný plot, aby na zahradu žalovaného nemohli chodit cizí lidé. Žalobci však drátěný plot i přes opakované přísliby nepostavili. V místě původního plaňkového plotu tak musel správce majetku právního předchůdce žalovaného, pan [jméno] [příjmení], narychlo postavit provizorní zábranu, aby ze zahrady žalovaného neutíkal pes jednoho z nájemců. Tento nájemce byl pak o něco později nucen na své vlastní náklady natáhnout v místě provizorní zábrany drátěný plot namísto žalobců, kteří slib nedodrželi, jinak by mu jeho pes i nadále utíkal přes zahradu žalobců. Již v roce 2012 upozorňoval právní předchůdce žalovaného žalobce, aby při svých terénních úpravách nechali geodeticky zaměřit přesnou hranici mezi předmětnými pozemky. Nejen na jaře 2012, ale i v létě 2016, právní předchůdce žalovaného upozorňoval žalobce, že překročují hranici mezi předmětnými pozemky. Usedlost vybudovanou na pozemku, jehož součástí je i dům [adresa] nacházející se v těsném sousedství se zahradou žalobců, žalovaný znal od útlého dětství a vytvořil si k ní vztah. Již jako malý kluk si byl žalovaný vědom toho, že i území za vybudovaným provizorním plaňkovým plotem je územím, které patří k této usedlosti. Za plotem rostly lískové keře, které rodina žalovaného na podzim sklízela do košů. Žalovaný od svého otce věděl, že tyto lísky sázeli jejich předci na pozemku, který patřil rodině žalovaného po staletí. Těsně za plotem se nacházely hromady zarostlé suti a skládky porostlé hustým mechem. Z tohoto důvodu byl v této části provizorní plot postaven ve vnitrozemí pozemku žalovaného a nikoli na jeho hranici. Od roku 2013 informoval žalovaného jeho otec občasně o dění na usedlosti, například i o událostech z roku 2016, kdy žalobci vykáceli na pozemku žalovaného krásně vzrostlý javor a na tento pozemek navezli skalku. Žalovaný tehdy svému otci bez bližší znalosti problematiky sdělil, že i přes tuto událost stojí o zachování dobrých sousedských vztahů se sousedy, které žalovaný v té době ještě neznal, a že si tento problém definitivně vyřeší, až bude v usedlosti bydlet. Otec žalovaného na něj převedl darem dům [adresa] v roce 2019, přičemž žalovaný v té době započal plány na rekonstrukci nájemního domu za účelem zajištění bydlení pro svojí nově založenou rodinu. Již v roce 2019 sám žalovaný upozorňoval žalobce na skutečnost, že narušují jeho vlastnická práva, a pokoušel se s žalobci dohodnout. Žalovaný si objednal služby geodeta, který dne [datum] potvrdil a vytyčil přesnou hranici mezi oběma pozemky. Ing. [jméno] [příjmení], geodet, přizval k vytyčování pozemku jak žalobce, tak žalovaného, avšak žalobci se nedostavili. Poté Ing. [příjmení] zaslal žalobcům oznámení o vytyčení hranice pozemků ze dne [datum], avšak žalobci na toto nereagovali. Přípisem ze dne [datum] vyzval žalovaný žalobce, aby předmětnou část pozemku žalovaného vyklidili, avšak žalobci si poštu od žalovaného nepřebírají. Žalobce vyzval žalované k vyklizení předmětné části pozemku znovu i e-mailem ze dne [datum].

3. Ze shodného tvrzení účastníků bylo zjištěno, že je mezi nimi nesporné, že na místě stával od roku 1988 plaňkový plot, který byl následně nahrazen plotem drátěným, vybudovaným otcem žalovaného, ve stejném místě. Dohoda mezi účastníky ohledně sporného území nebyla uzavřena ve formě, aby mohla být podkladem pro zápis do katastru nemovitostí, šlo pouze o dohodu ústní ohledně umístění plotu.

4. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobci jsou v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], druh pozemku zahrada, přičemž každý z nich je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální ½ tohoto pozemku.

5. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], druh pozemku - zahrada, dále pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], druh pozemku – zahrada, jakož i pozemku parc. č. st. 6/3 v k.ú. [obec], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], rodinný dům.

6. Z rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve věci projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zemřelé dne [datum], byla schválena dědická dohoda, podle níž pozůstalý syn [celé jméno žalobce], [datum narození], nabyl veškerý majetek zůstavitelky, mj. i dům [adresa] se stavební parcelou 6/4 a zahradou parc. [číslo] v k.ú. [obec].

7. Z usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto usnesením byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví po [celé jméno žalobce], [datum narození], který zemřel dne [datum], a to tak, že každý ze žalobců nabyl v rámci dědictví po svém otci spoluvlastnický podíl o velikosti ½ budovy [adresa] – bydlení, část otce [obec], na St. 6/4 s ½ St. 6/4 – zastavěná plocha a nádvoří a ½ parc. [číslo] – zahrada, k.ú. [číslo] [obec], obec [číslo] [obec], včetně ½ všech součástí a příslušenství.

8. Ze seznamu nemovitostí na LV soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

9. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] jakožto dárcem a oprávněným z věcného břemene a žalovaným jako obdarovaným a povinným z věcného břemene, přičemž předmětem darování byl mimo jiné pozemek parc. [číslo] ovocný sad, o výměře [výměra], v k.ú. [obec].

10. Z vyrozumění o označení bodu na hranici pozemku soud zjistil, že se jedná o vyrozumění vyhotovitele geometrického plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o tom, že dne [datum] bylo v souvislosti s tvorbou geometrického plánu [číslo] 2019 v k.ú. [obec] provedeno na žádost žalovaného dělení pozemků parc. [číslo] vyšetření a zaměření hranic děleného pozemku dle skutečného užívání v terénu. Vyrozumění se týkalo hranic dělených pozemků uvedených též v přiloženém situačním náčrtu.

11. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni geometrický plán, jež je součástí soudního spisu na č.l. 110.

12. Z e-mailové korespondence soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným probíhala ve dnech [datum], [datum] a dále ve dnech [datum], [datum] a [datum], e-mailová komunikace ve věci hranice pozemků a rekonstrukce domu [adresa], jakož i ve věci stavby plotu mezi pozemky účastníků.

13. Z katastrálních map byla zjištěna podoba hranice pozemků účastníků evidovaná v katastru nemovitostí včetně vymezení předmětného sporného území.

14. Z oznámení o vytyčení hranice pozemků bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] oznámil žalobcům jakožto dotčeným vlastníkům pozemku parc. [číslo] že dne [datum] v 9:00 hodin bude na žádost žalovaného vytyčena hranice mezi pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že žalobce vyzval, aby se dostavili k seznámení s vytyčenou hranicí pozemků. Dále poučil žalobce o tom, že v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit dodatečně u vytyčovatele ve lhůtě 14 dnů ode dne vytyčení pozemků. Případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele. Případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

15. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku včetně vytyčovacího náčrtu a podacích lístků soud zjistil, že dne [datum] byl na žádost žalovaného vytyčen bod [číslo] na hranici mezi pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec], přičemž vytyčení bylo provedeno úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] na podkladě platné katastrální mapy. Situace je znázorněna na vytyčovacím náčrtu, vytyčený bod byl v přírodě označen dřevěným kolíkem. Vlastníci a oprávnění z dalších práv byli písemně pozvaní k seznámení s výsledkem vytyčení, avšak žádný ze žalobců se k vytyčení nedostavil. Protokol byl žalobkyni doručen.

16. Z přípisu ze dne [datum] s podacím lístkem a kopií obálky bylo zjištěno, že žalovaný žádal žalobkyni o odstranění části skalky, která se nachází na jeho pozemku parc. [číslo] ve lhůtě do 14 dnů od obdržení předmětné výzvy, přičemž uvedl, že hranice mezi jeho pozemkem a pozemkem žalobců parc. [číslo] byla vytyčena geodetem v červnu roku 2020. Žalovaný dále informoval žalobkyni o tom, že vytyčení je zaevidováno na katastrálním úřadě. Žalovaný rovněž sdělil žalobkyni, že v případě, že nebude skalka odstraněna, odstraní ji sám a náklady na odstranění skalky bude po žalobkyni následně vymáhat. Tento přípis žalovaného byl žalobkyni doručen e-mailem a reagovala na něj.

17. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný informoval žalobkyni o tom, že výzvu k odstranění skalky a rostlin ze svého pozemku odešle žalobkyni následujícího dne doporučeným dopisem. Žalovaný uvedl, že pokud jakýkoli úřad nebo soud vydá předběžné opatření na kus jeho pozemku, bude jej respektovat.

18. Z technické zprávy [jméno] [jméno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě výzvy žalobkyně bylo v roce 2019 provedeno zaměření původního oplocení, a to polární metodou z pomocných měřických stanovisek. Na základě sdělení žalobkyně, že zaměření oplocení slouží pro její vlastní potřebu, byl vyhotoven obrázek prostého zaměření bez napojení na evidovaný stav v katastru nemovitostí a byla vyhotovena situace zaměření v rozsahu přesnosti evidovaných lomových bodů vlastnických hranic. Výsledek předmětného zaměření je podkladem pro stanovení dalšího postupu na průběhu vlastnické hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. Přesnost zaměření lomových bodů odpovídala 3. třídě přesnosti mapování. Výsledek předmětného zaměření není podkladem pro evidenci pozemků v katastru nemovitostí.

19. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] soud zjistil, že v řízení o žalobě z rušené držby byla žalovanému uložena povinnost zdržet se rušení držby vlastnického práva žalobců terénními, stavebními a či jinými úpravami části pozemku parc. [číslo] zahrada, a části pozemku parc. [číslo] zahrada, vše v katastrálním území Dolní Břežany, zapsaných na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, které bezprostředně přiléhají k pozemku parc. [číslo] zahrada, v katastrálním území Dolní Břežany, zapsaného na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, a to v délce 2,75 metrů od stávající hranice pozemku parc. [číslo] v šířce 20 metrů podél stávající hranice pozemku parc. [číslo]. Co do části žaloby na nařízení ochrany z rušené držby ve zbytku sporného území byla žaloba zamítnuta.

20. Z listiny„ Historie, [anonymizováno] otisky [číslo]“ soud zjistil, že v roce [číslo] byl celý pozemek parc. [číslo] ohrazen.

21. Z plánů na č.l. 38 a 39 spisu bylo zjištěno, že se v průběhu historie tvar pozemku parc. [číslo] měnil v závislosti na překreslování hranice.

22. Ze snímku získaného od Ministerstva obrany z roku 1968 a z roku 1974 soud zjistil, že je na nich vyobrazena zeď mezi pozemky účastníků.

23. Z fotodokumentace sporného území v letech 1995 – 2020 soud zjistil zadokumentovaný stav způsobu užívání předmětného sporného území v uvedeném období.

24. Z čestného prohlášení geodeta Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne [datum] pro žalovaného jakožto svého klienta prováděl zaměření aktuálního půdorysu domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec]. Číslo geometrického plánu je [číslo] 2019. V rámci tohoto zaměření provedl označení bodu na hranici pozemku, který má v geometrickém plánu [číslo]. Geodet čestně prohlásil, že sousední vlastníci, paní [celé jméno žalobkyně] a pan [celé jméno žalobce], byli řádně obesláni, avšak v zákonné lhůtě se k tomuto úkonu nevyjádřili, ani se vůči němu nijak neohradili. Geodet nebyl nikým ze žalobců kontaktován. Dne [datum] prováděl pro žalovaného jakožto svého klienta vytyčení hranice pozemku v [obec]. Ve vytyčovacím náčrtu [číslo] 2019 je vyznačen jako vytyčovaný bod [číslo], který byl v terénu stabilizován dočasnou stabilizací – dřevěným kolíkem, a to z důvodu výstavby oplocení dle informací žalovaného. Z náčrtu je patrné, že stávající oplocení se neshodovalo s hranicí mezi dotčenými pozemky p. [číslo]. Toto oplocení se nacházelo na pozemku p. [číslo] malou částí též na pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví žalovaného. Vyznačení parcely [číslo] na geometrickém plánu číslo zakázky [číslo], který dne [datum] vypracoval geodet pan [jméno] [příjmení], nemusí být přesné, tvoří jen okolí dotčených parcel a nelze z něj usuzovat na tehdejší stav a průběh hranice parcely [číslo]. Z letecké fotografie parcel [číslo] [číslo] v k.ú. [obec] z roku 1968 není možné dovozovat polohu hranic mezi pozemky parcelní [číslo].

25. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla družkou otce žalobců od roku 2001 do roku 2009. [příjmení] užívali jako celek s panem [celé jméno žalobce], byla to trochu džungle. Na příslušné části pozemku byly nějaké keře a ovocný strom. Byl to konec zahrady u plotu, kde cíleně nic nedělali. [příjmení] byla ohraničena ze všech stran. Na sporné hranici byl zbytek nějakých kamenů, možná zídky, a na ní dřevěný plaňkový plot. Neví o tom, že by byly nějaké problémy se sousedy, ani že by docházelo ke komunikaci ohledně dnes sporné hranice. Její druh se nezmínil o tom, že by soused nebo kdokoli jiný vznášel nějaké nároky na předmětné území. Do předmětné nemovitosti investovali prostředky společně, byli partnery až do úmrtí pana [celé jméno žalobce]. Plot se dvěma sloupky v době, kdy svědkyně do předmětné nemovitosti jezdila, na místě již byl. Co se týká umístění dřevěného plaňkového plotu, tak tento byl dle mínění svědkyně umístěn u vnějšího sloupku, přičemž plot byl v přímce, tedy byl rovný. Od roku 2001 do roku 2009 byla dnes sporná část pozemku velmi zarostlá. Ke kultivaci této části pozemku se s partnerem nedostali, ačkoli to bylo v plánu.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v místě žila od roku 1963 do roku 1973 a potom od roku 1989 dosud. Pamatuje si, že jako děti chodily po kamenné zídce, která měla nahoře ve dvou řadách šikmo cihly, zřejmě proti dešti, přičemž tato zídka vedla vedle parcely paní [celé jméno žalobkyně]. [příjmení] tam byla odjakživa, asi se jednalo o takové oplocení. Kolem roku 2000 její bratr boural obecní dům a namísto něj postavil nový barák a vybudoval novou zídku, resp. plot se třemi sloupky, jak je zachycen na fotografii [číslo]. Od roku 1995 nebo 1996 bylo rozhodnuto, že nemovitost bude bratrova. Svědkyně poté byla se svým bratrem, Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], nějakou dobu v rozepři. Od té doby svědkyně neví, kdo sporný pozemek užíval a jakým způsobem. Svědkyně neví o tom, že by byly nějaké tahanice ohledně hranice mezi předmětnými pozemky. Ona vždy považovala kamennou zídku za hraniční. Zeď vedla ve směru, kde stojí v současné době plot o třech sloupcích vybudovaný jejím bratrem asi kolem roku 2000 a dále potom vedla kolmo směrem k pozemku pana [příjmení]. Zeď byla polorozpadlá a byla nastavena plaňkami. Její bratr pan [celé jméno žalovaného] začal předmětné pozemky užívat kolem roku 1995 – 1996. Předtím tam nepůsobil. Co se týká pozemku za zdí, tak maminka svědkyně na něj nechodila, ani svědkyně se svým bratrem, neboť respektovali, že se jedná o pozemek někoho jiného. Svědkyně si pamatovala zídku do roku cca 1995, ta se postupně rozpadala. Svědkyně po oné zídce chodila, když jí bylo tak 12 let, což bylo v roce 1965. Tehdy samozřejmě na zdi žádné plaňky nebyly, neboť tyto tam byly až zhruba v letech 1991 až 1994, kdy paní [příjmení] umřela.

27. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že je matkou žalobců. Do domu jezdili s bývalým manželem, který již umřel. Do roku 1984 tam bydlel manželův děda. Svědkyně tam jezdila zhruba od roku 1984 do 1995. V roce 2000 se s manželem rozvedli. Ví o tom, že je sporná část pozemku, kde byl plot. Byly tam nálety, keře, polorozpadlá široká kamenná zídka. Pozemek jako celek se snažili udržovat. Za zídkou byly umístěné plaňky, přičemž svědkyně neví, kdo je tam umístil. [příjmení] určitě nebyla zároveň s domem. Svědkyně si nepamatuje, že by její manžel řešil se sousedy nějaké problémy s pozemkem či jeho hranicí. Dnes dům vypadá úplně jinak, než když svědkyně na místo jezdila. Nedokázala říci, kde stála ona zídka, o které hovořila.

28. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že je otcem žalovaného, přičemž předmětný pozemek vlastnili historicky jeho předkové, později on a nyní jeho syn. Mezi historickými pozemky stávala zídka, která tvořila hranici. Tuto zeď svědek nikdy neviděl. Na místě zídky byla v roce 1988 hromada sutě. Tehdy vyrobil a instaloval provizorní plot a postavil ho jako prodloužení podél zdi pana [příjmení]. Věděl, že v budoucnu bude někdo stavět plot a bude třeba udělat geometrický plán. V roce 1988 se svědek stal třetinovým vlastníkem, přičemž tehdy umístil onen provizorní plot. Výlučným vlastníkem pozemku se svědek stal v roce 1996. Z předmětného sporného pozemku platil daně a užíval jej. Jednalo se o skládku prorostlou dřevinami, ale byly tam také ovocné stromy – švestka, jabloň, hrušeň – a také lísky. Na místě sklízel lískové ořechy, ovoce, ale nijak extra tento prostor nekultivoval. Nikdy tam nikoho neviděl, až v roce 1999 nebo 2000, kdy tam viděl pana [celé jméno žalobce], se kterým i hovořil. Co se týká vyklizení skládky, tak s tímto svědek čekal na postavení plotu [anonymizováno]. [příjmení] úhel oné„ hokejky“, nevěděl, kudy přesně hranice vedla. To určil až geodet. Zeď musela vést v bodě mezi oním trojmezím, mezi pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] a rohem současného domu ve vlastnictví žalovaného [adresa]. Ono provizorní oplocení bylo postaveno v přímkovém prodloužení [anonymizováno] zdi. [příjmení] [celé jméno žalobce] i paní [celé jméno žalobkyně] svědek říkal, že předtím než začnou stavět plot, je nezbytné zaměřit hranici geodetem. Onen rozhovor s paní [celé jméno žalobkyně] byl v roce 2012 a svědek jí sdělil, ať dává pozor, protože svědek neví, kudy hranice vede. V roce 2016 potom vznikl spor, protože mu začali kácet na sporném pozemku i jeho javor, a vznikl konflikt, konkrétně s panem [příjmení]. K zaměření hranice geodetem došlo až v roce 2019 nebo 2020. Svědek si myslí, že hranice mezi pozemky kopíruje průběh historické zdi, což je logické. Předmětnou část pozemku svědek užíval, i když byl oplocený, a to tak, že si přinesl štafle. Žádná vrátka tam nebyla. Předmětný pozemek používal chvíli od roku 1988 a následně od roku 1995 či 1996 určitě až do převodu nemovitosti na syna. Geodet zaměřil katastrální hranici, nikoli historickou zídku, ta již v té době neexistovala. Paní [celé jméno žalobkyně] začala zahradu kultivovat v roce 2012. Svědek proti úpravám ze strany paní [celé jméno žalobkyně] nezasáhl, protože chtěl udržet dobré sousedské vztahy. Teprve až paní [celé jméno žalobkyně] začala budovat skalku, to se mu již hrubě nelíbilo. V roce 1988 už zídka při hranici s předmětnými pozemky nebyla.

29. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl na místě poprvé asi v červenci 2009, kdy se stal partnerem žalobkyně. Od té doby tam jezdil a začali upravovat zahradu. Asi v roce 2010 se tam nastěhoval. S panem žalovaným se svědek setkal poprvé asi před čtyřmi roky, s jeho otcem se setkal asi v roce 2012. Tehdy již byla zahrada ze strany žalobců srovnaná a vyčištěná. V roce 2012 požádal pan [celé jméno žalovaného] starší o povolení vstupu na pozemek a ořezání stromu a náletových dřevin při hranici pozemku. Nesouhlasili však se způsobem ořezu a v roce 2016 se s paní [příjmení] rozhodli o pořezání tohoto stromu. Svědek strom pokácel, načež nejdříve přišel pan [příjmení], který zavolal pana [celé jméno žalovaného], přičemž nesouhlasil s pokácením stromu. Pan [celé jméno žalovaného] říkal, že mají s kácením stromu přestat, protože se jedná o jeho strom, neboť není jasná hranice pozemku. Do té doby však podle mínění svědka nikdo hranici mezi pozemky neřešil. [příjmení] ohledně hranice pozemku vznikl v roce 2019. Ze strany žalované asi v roce 2019 došlo k zaměření hranice, ta se ovšem neshodovala s tím, jak ji svědek viděl v roce 2009. V onom roce 2019 se na zahradě objevily kolíky. Tehdy v roce 2016 přišel pan [celé jméno žalovaného], který říkal, že je strom pravděpodobně na jeho pozemku. Svědek byl tím, kdo v roce 2020 začal budovat onen kompromisní plot mezi pozemky účastníků. Při bagrování zjistil, že byl odhalen základ původní kamenné zdi.

30. Žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že v roce 2016 byla na pracovním jednání v [obec], když jí volal pan [celé jméno žalovaného], že mu skáceli jeho strom. Tehdy se mu omluvila a slíbila, že zavolá později. Volala mu o dva dny později, ale nedovolala se mu. Žalobkyni přišlo divné, že by se mělo jednat o jeho strom, když je za plotem. Podle katastru nemovitostí se tehdy jevilo vše v pořádku. Následně hovořila až s panem [celé jméno žalovaného] mladším, a to někdy v dubnu, květnu či červnu 2019, kdy jí volal, že mají špatně zaměřený dům a chtějí udělat nápravu. Také říkal, že u zaměření nemusí být žalobkyně přítomna. Onu informaci o zaměření domu poslal žalovaný žalobkyni e-mailem. Následně jí přišlo vyrozumění o zpřesnění bodu. Někdy na podzim roku 2019 žalovaný žalobkyni sdělil, že je hranice jinde, než kudy vede plot. Asi v říjnu 2019 zavolala žalobkyně geodeta, aby vše zaměřil, a zjistila, že hranice dle zaměření je jinak než tak, jak doposud myslela. K zaměření ze strany geodeta došlo někdy v říjnu 2019, nicméně technická zpráva byla vystavena až v roce 2021 pro potřeby soudu. Tehdy kontaktovala právníka a žalovaného. Dohodli se na kompromisní variantě ohledně realizace společného plotu v roce 2020, ale pan [celé jméno žalovaného] z ničeho nic obrátil. Žalobkyně také ví o tom, že ze strany pana [celé jméno žalovaného] docházelo k zaměřování i v roce 2020, čemuž žalobkyně nepřikládala důležitost, protože byli dohodnuti na kompromisní variantě ohledně výstavby plotu.

31. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výňatky z kupních smluv z let [číslo] a [číslo], doměření přístavby z roku 2000 a vymazání části zbouraného domu, fotodokumentací na č.l. 47 až 54, dokumentem historie – císařské otisky [číslo], fotodokumentací sporného území v letech [číslo] až 2002, svědeckým prohlášením Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], účastnickou výpovědí žalovaného, svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí soudu a provádění těchto důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

32. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobci nabyli na základě schválené dohody dědiců ze dne [datum] o vypořádání dědictví po jejich otci [celé jméno žalobce], který zemřel dne [datum], podílové spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. 6/4, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa], a k pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec]. Otec žalobců [celé jméno žalobce] nabyl tyto nemovité věci v roce 1992 v rámci dědictví po své matce. Žalovaný nabyl na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], vše v k.ú. a obci [obec]. Pozemek žalobců parc. [číslo] pozemky žalovaného parc. [číslo] parc. [číslo] mají společnou vlastnickou hranici. Faktická hranice mezi předmětnými pozemky byla původně tvořena kamennou zdí, která se však nezachovala. Od roku 1988 stál na místě plaňkový plot, který byl následně nahrazen plotem drátěným, vybudovaným otcem žalovaného ve stejném místě. V roce 2016 vznikl mezi žalobkyní a [jméno] [celé jméno žalovaného] spor, kdy [jméno] [celé jméno žalovaného] uváděl, že kácený javor na sporném pozemku je jeho a že není jasná hranice pozemku. Na podzim roku 2019 sdělil žalovaný žalobkyni, že hranice mezi pozemky ve sporném území vede jinudy, než kudy vede plot. Mezi účastníky vznikl spor ohledně průběhu společné hranice mezi předmětnými pozemky. V říjnu 2019 došlo ze strany žalobkyní osloveného geodeta [jméno] [jméno] k zaměření hranice pozemku, na základě čehož žalobkyně zjistila, že hranice mezi předmětnými pozemky vede jinak, než si doposud myslela. Žalobkyně následně kontaktovala právníka a žalovaného. Účastníci spolu jednali a v roce 2020 uzavřeli v ústní formě dohodu ohledně umístění plotu ve sporném území, která však nebyla realizována. Žalovaný za účelem vytyčení sporné hranice kontaktoval geodeta Ing. [jméno] [příjmení], který dne [datum] vytyčil hranici mezi předmětnými pozemky. Ing. [příjmení] přizval k vytyčování hranice pozemku jak žalobce, tak žalovaného, přičemž žalobci se k tomuto nedostavili. Poté Ing. [příjmení] zaslal žalobcům oznámení o vytyčení hranice pozemků ze dne [datum], na které žalobci nereagovali. Ing. [příjmení] provedené vytyčení hranice mezi předmětnými pozemky odpovídá současnému stavu zápisu v katastru nemovitostí, ve kterém je sporné území evidováno jako součást pozemku žalovaného.

33. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

34. Podle § 1089 odst. 1 obč. zák. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

35. Podle § 1090 odst. 1 obč. zák. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

36. Podle § 1091 odst. 2 obč. zák. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

37. Podle § 1092 obč. zák. se ve prospěch vydržitele započte i dobá řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

38. Podle § 1095 obč. zák. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

39. Podle § 1096 odst. 1 obč. zák. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ [číslo] odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

40. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 4. 1964 do [datum] (dále jen„ o. z.“), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

41. Podle § 134 odst. 1 o. z. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

42. V daném případě se žalobci domáhali určení, že jsou každý v rozsahu ideální jedné poloviny spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], o celkové výměře 50 m², zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví], která přiléhá k pozemku p. [číslo] zahrada v katastrálním území a obci [obec], zapsanému v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví] a která je vytyčena dle zaměření provedeného [jméno] [jméno] dne [datum], ověřeného Ing. [jméno] [jméno], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací]

211. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mají žalobci na takovém určení naléhavý právní zájem ve smyslu §80 o.s.ř., a dospěl k závěru, že ano, neboť prostřednictvím žaloby na určení, že jsou podílovými spoluvlastníky části předmětného pozemku, by mohli dosáhnout změny zápisu vlastnického práva k části předmětného pozemku v katastru nemovitostí.

43. Žalobci se domáhali určení toho, že jsou spoluvlastníky se spoluvlastnickými podíly ve výši ideální jedné poloviny na shora specifikované nemovité věci, a to z důvodu vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku. V návaznosti na zjištěný skutkový stav soud v předmětném případě uvažoval nad dvěma variantami možného vydržení vlastnického práva k předmětnému pozemku. V rámci první uvažované varianty vydržení vlastnického práva mohl sporný pozemek vydržet již právní předchůdce žalobců, tedy jejich otec pan [celé jméno žalobce], který zdědil stávající pozemek žalobců v roce 1992. Pokud tedy tento právní předchůdce žalobců držel sporný pozemek v dobré víře od roku 1992 do roku 2002, potom jej podle ustanovení § 134 odst. 1 o. z. vydržel a stal se jeho vlastníkem. [příjmení] však měli žalobci aktivní legitimaci k určení vlastnického práva, bylo by nutné, aby tito nabyli sporný pozemek na základě právního titulu. Žalobci tvrdili, že tímto titulem je schválená dohoda dědiců ze dne [datum]. Na základě ní však žalobci nabyli pouze pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ve výměře evidované v katastru nemovitostí, nikoli však sporný pozemek. [příjmení] se žalobci stali vlastníky sporné části pozemku, bylo by třeba žalovat na určení vlastnického práva právního předchůdce žalobců (jejich otce) ke dni úmrtí a následně učinit sporný pozemek předmětem dědického řízení, což však žalobci neučinili. V rámci druhé uvažované varianty vydržení vlastnického práva mohli sporný pozemek vydržet oba žalobci. V tomto případě však žalobci mohli držbu sporného pozemku nabýt nejdříve dne [datum], kdy zemřel otec žalobců jakožto jejich právní předchůdce. Ještě před uplynutím doby 10 let, konkrétně v říjnu roku 2019, se však žalobci prostřednictvím zaměření hranice [jméno] [jméno] dozvěděli, že hranice dle katastru nemovitostí a hranice dle původního oplocení neodpovídají. Tehdy s jistotou došlo ke ztrátě dobré víry na straně žalobců. Současně dle nového občanského zákoníku (viz § 1090 obč. zák.) je třeba pro vydržení vlastnického práva kvalifikovaný právní titul, tj. titul, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Takový titul však žalobci nemají. Žalobci nenabyli vlastnické právo ke spornému pozemku ani formou tzv. mimořádného vydržení (viz § 1095 obč. zák.), neboť nabyli pozemek parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] dne [datum], a nesplnili tak zákonem předpokládanou délku držby 20 let (uplynula by až [datum]). Co se týká zápočtu vydržecí doby, tuto by bylo možné započíst pouze za předpokladu, že by právní předchůdce žalobců sporný pozemek nevydržel. Zde soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ jestliže věc vydržel již právní předchůdce držitele uplatňujícího své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může držitel nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu; zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě logicky vyloučen.“ [anonymizováno] předchůdce žalobců však vzhledem k předpokládané délce držby sporný pozemek buďto vydržel, nebo jej nedržel v dobré víře. V obou variantách je však pro žalobce zápočet vydržecí doby vyloučen.

44. S poukazem na shora uvedené důvody soud žalobu zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalovaný, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovanému vznikly náklady na právním zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý z deseti úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny, účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny a účast na jednání soudu dne [datum]), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalovaného tedy činí [částka] a žalobci jsou povinni zaplatit je žalovanému společně a nerozdílně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost obou žalobců nahradit společně a nerozdílně náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.