7 C 141/2018

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: A) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalované B) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul příjmení sídlem adresa proti žalované: právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o změnu výroku II. rozsudku Okresního soudu Praha-západ č.j. 9 C 1303/94-185

I. Výrok II. rozsudku Okresního soudu Praha západ ze dne 25.3.1999 č.j. 9 C 1303/94 – 183 se mění tak, že úhrada za zřízené věcné břemeno činí [částka] za 1 m2 ročně od [datum], tj. [částka] za rok, [částka] za 1 m2 ročně od [datum], tj. [částka] za rok, [částka] za 1 m2 ročně od [datum], tj. [částka] za rok, [částka] za 1 m2 ročně od [datum], tj. [částka] za rok, [částka] za 1 m2 ročně od [datum], tj. [částka] za rok.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům nedoplatek na úhradě za zřízené věcné břemeno za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. V části, v níž se žalobci domáhali změny výroku II. výroku rozsudku Okresního soudu Praha západ ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] v rozsahu rozdílu mezi částkou [částka] za 1 m2 ročně a částkami uvedenými ve výroku I., se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha západ plnou náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí soudu, jímž by byl změn výrok II. rozsudku Okresního soudu Praha-západ č.j. 9 C 1303/94-185 ze dne 25. 3. 1999 dle § 163 o.s.ř. spočívající ve zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno od [datum] na částku ve výši [částka] za 1 m2 ročně, tedy za úhradu ve výši [částka] ročně, splatnou vždy k 1. 1. každého roku s tím, aby nedoplatek za úhradu za věcné břemeno za období od [datum] do právní moci rozsudku byla žalovaná povinna zaplatit žalobcům do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky (každý vlastníkem ideální jedné poloviny) pozemků parc. č. 1965, parc. č. 1965, parc. č. 1965, parc. č. 1965, parc. č. 1965, parc. č. 1965 a parc. č. 1965, vše v kat. území [obec], zapsaných v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ (dále také jen„ Pozemky“). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-183, bylo zřízeno věcné břemeno omezující žalobce jako vlastníky Pozemků ve prospěch vlastníka nemovitých věcí – stavby občanské vybavenosti postavené na pozemku parc. č. 1965, průmyslového objektu postaveného na pozemku parc. č. 1965 a průmyslového objektu postaveného na pozemku parc. č. 1965 v kat. území [obec] (dále také jen„ Stavby“). Věcné břemeno omezující žalobce jakožto vlastníky Pozemků ve prospěch vlastníka Staveb bylo citovaným rozsudkem zdejšího soudu zřízeno na dobu neurčitou, za úhradu [částka] za 1 m2 ročně, tedy za úhradu ve výši [částka] ročně, splatnou vždy k 1. 1. každého roku, přičemž soud při stanovení výše úhrady za zřízení věcného břemene vycházel z výše obvyklého nájemného v době vydání rozsudku o zřízení věcného břemene. Žalovaná se stala vlastníkem Staveb postavených na příslušných pozemcích na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Od vydání citovaného rozsudku zdejšího soudu došlo k podstatné změně okolností rozhodujících pro výši úhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků, která spočívá jednak v tom, že obvyklá výše úhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků je dle znaleckého posudku Ing. [jméno] osmkrát vyšší, nežli úhrada za zřízené věcné břemeno stanovená rozsudkem o zřízení věcného břemene (podle posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] ze dne [datum] pod [číslo] byla obvyklá výše úhrady za zřízené věcné břemeno užívání pozemků ke dni [datum] stanovena na částku [částka] měsíčně, tedy [částka] za rok), jednak v tom, že žalobci mají v současnosti zajištěn přístup ke svým Pozemkům přímo z veřejné komunikace. Žalobci se snažili se žalovanou domluvit na zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že závěr znaleckého posudku předloženého žalobci je nesprávný, což je patrné zejména z revizního znaleckého posudku [číslo] 2018 ze dne [datum], jehož zhotovitelem je znalecký ústav [právnická osoba] Žalobci staví svou argumentaci na tvrzení, že od vydání shora citovaného rozsudku o zřízení věcného břemene došlo k podstatné změně okolností rozhodných pro výši úhrady za zřízené věcné břemeno, s čímž žalovaná nesouhlasí. Pozemky žalobců jsou zatíženy vadou spočívající v umístěných nemovitostech, což významně ovlivňuje charakter pozemků, a tedy výši úhrady za věcné břemeno snižuje. Znalecký ústav odhadl při výnosovém způsobu hodnocení nájemné pozemků na 21 Kč/m2 za rok, což je cena ještě významně nižší než cena, kterou hradí žalovaná nyní na základě citovaného rozsudku. Znalecký posudek zpracovaný Ing. [jméno] [jméno] považuje žalovaná za nesprávný a zcela tendenční s tím, že jeho závěry nemají žádnou oporu v reálném stavu. Budovy postavené na pozemcích se na nich stále nacházejí a plní tentýž účel, jako v době zřízení věcného břemene, resp. vydání rozsudku. Na základě zřízeného věcného břemene naplňuje žalovaný nadále potřeby spojené s jeho podnikatelskou činností, která je provozována ve stejné či vyšší míře v budovách (dovoz a odvoz materiálů, docházka zaměstnanců do a ze zaměstnání atd.), a tyto potřeby zároveň nelze zabezpečit jiným způsobem. Nedošlo ani ke zvýšení ceny obvyklé, která by byla hrazena za nájem srovnatelné nemovitosti v daném místě a čase. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobců, že existuje samostatný přístup ke stavbám ve vlastnictví žalované, neboť existující pás spojující veřejnou komunikaci a Pozemky neumožňuje fakticky průjezd těžké techniky, a to jak vzhledem k únosnosti terénu, tak vzhledem k tomu, že zde není dán potřebný nájezdový úhel pro průjezd těžké techniky.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci jsou vlastníky Pozemků v k.ú. [obec], že na pozemcích ve vlastnictví žalobců č. 1965, 1965 a 1965 se nacházejí Stavby ve vlastnictví žalované a žalovaná užívá ostatní nezastavěné pozemky ve vlastnictví žalobců jako tzv. manipulační plochy, které jsou zpevněné částečně asfaltem a částečně betonovými panely. Žalovaná je na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-185, oprávněna mít stavby na příslušných pozemcích ve vlastnictví žalobců a také užívat zmiňované pozemky ve vlastnictví žalobců způsobem uvedeným v rozsudku zdejšího soudu z roku 1999 na dobu neurčitou za úhradu 30 Kč/1m2 ročně, tedy za úhradu ve výši [částka] ročně. V roce 2017 již na předmětných Pozemcích neexistovala vlečka.

4. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-185, bylo zjištěno, že výrokem II. tohoto rozsudku bylo zřízeno věcné břemeno omezující žalobce jakožto vlastníky Pozemků ve prospěch vlastníka nemovitých věcí - stavby občanské vybavenosti postavené na pozemku parc. č. 1965, průmyslového objektu postaveného na pozemku parc. č. 1965 a průmyslového objektu postaveného na pozemku parc. č. 1965 v kat. území [obec], na dobu neurčitou, za úhradu ve výši [částka] za 1 m2 ročně, tedy za úhradu ve výši [částka] ročně, splatnou vždy k 1. 1. každého roku. Z odůvodnění citovaného rozsudku zdejšího soudu bylo zjištěno, že soud považoval za nejvhodnější zřízení věcného břemene, které by omezilo vlastníky Pozemků ve prospěch vlastníka staveb nacházejících se na Pozemcích, a to za úhradu, při jejímž stanovení soud vycházel ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] včetně dodatku. Znalecký posudek stanovil obvyklou výši nájemného Pozemků.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý jednou ideální polovinou) Pozemků zatížených věcným břemenem dle rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] ve prospěch Staveb. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník mimo jiné shora specifikovaných Staveb.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že manželé [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] mají v SJM pozemky parc. č. 1965, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. území [obec].

7. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. 1965 o evidované výměře 7 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v kat. území [obec]. Z mapy soud zjistil, že na pozemku parc. č. 1965 se nachází část budovy, přičemž zasahuje do pozemku ve vlastnictví manželů [příjmení].

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis právního zástupce žalobců adresovaný právnímu zástupci žalované ve věci navýšení úhrady za zřízené věcné břemeno, ve kterém právní zástupce žalobců vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši [částka] za zřízené věcné břemeno užívání pozemků za rok 2018 a zároveň k uzavření dohody o zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno užívání pozemků.

9. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o dopis právního zástupce žalované adresovaný právnímu zástupci žalobců, ve kterém právní zástupce žalované sdělil, že žalovaná je samozřejmě připravena plnit své zákonné povinnosti, nicméně v současné době má za to, že nedošlo k takové změně poměrů, jež by odůvodňovala změnu rozsudku zdejšího soudu ze dne 25. 3. 199, č.j. 9C 1303/94-183, a tedy že nejsou dány předpoklady pro hrazení vyšší úplaty za užívání věcného břemene než 30 Kč/m2/rok. Žalovaná proto není připravena uzavřít dohodu o zvýšení náhrady, přičemž je připravena jednat o odkupu pozemků za odpovídající obvyklou cenu.

10. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o odpověď právního zástupce žalobců na dopis právního zástupce žalované ze dne [datum] a předžalobní výzvu, v níž právní zástupce žalobců sdělil, že žalobci vzhledem k podstatné změně okolností rozhodujících pro výši úhrady za zřízené věcné břemeno užívání pozemků, která zakládá nárok žalobců na zvýšení úhrady za věcné břemeno oproti částce stanovené rozsudkem, trvají na úhradě částky [částka] za zřízené věcné břemeno užívání pozemků za rok 2018, jež odpovídá rozdílu mezi roční úhradou, která odpovídá obvyklé výši úhrady za zřízené věcné břemeno dle znaleckého posudku Ing. [jméno] a uhrazenou částkou dle rozsudku (tj. [částka] – [částka]). V případě, že do [datum] nebude tato úhrada zaplacena a nebude uzavřena dohoda o zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno užívání pozemků, příp. nedojde k odpovídající změně rozsudku, uplatní žalobci svůj nárok u příslušného soudu.

11. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o dopis právního zástupce žalované adresovaný právnímu zástupci žalobců, ve kterém právní zástupce žalované sdělil, že žalovaná je nadále přesvědčena o tom, že nedošlo k takové změně poměrů, jež by odůvodnila zvýšení náhrady hrazené za zřízení věcného břemene, a zaslal žalobcům posudek znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] ze dne [datum].

12. Ze znaleckého posudku [číslo] znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o znalecký posudek na určení měsíčního nájemného Pozemků v podílovém spoluvlastnictví žalobců, jehož objednavatelem je právní zástupce žalované. Jedná se o pozemky v uzavřeném areálu bývalých Železáren a sléváren [obec], na kterých se nachází stavby jiného vlastníka a přes pozemek je vedena železniční vlečka do prostoru celého areálu, který v současné době slouží různým účelům, podle charakteru společností působících v dané lokalitě. Vzhledem k okolnosti, že není možné použít metodu porovnání, protože majetky s rozdílným vlastnictvím staveb a pozemků se na trhu nevyskytují, použil znalecký ústav metodu výnosovou, která průkazným způsobem hodnotí míru ekonomické využitelnosti posuzovaných pozemků. Výsledná hodnota za pronájem pozemků dle závěrů předmětného znaleckého posudku činí 21 Kč/m2/rok, přičemž při přepočtu na celkovou výměru je výše pronájmu [anonymizována dvě slova] Kč/rok.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] bylo zjištěno, že se jedná o znalecký posudek vypracovaný Ing. [jméno] [jméno] na základě objednávky žalobců za účelem stanovení obvyklé výše úhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků ke dni ocenění [datum]. Ze závěru předmětného znaleckého posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena byla stanovena porovnáním dosažitelných obvyklých nájmů, přičemž úroveň ceny stanovená porovnávací metodou a závěrečné stanovisko znalce k obvyklé ceně jsou odrazem realizovaných cen za srovnatelné nemovitosti v dané lokalitě ČR a vyjadřují odborný názor znalce. Na základě všech dostupných informací a analýz stanovil znalec obvyklou výši úhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků o celkové výměře 3 977 m2 ke dni ocenění [datum] v celkové výši [částka] za měsíc (při jednotkové ceně 20 Kč/m2/měsíc).

14. Z revizního znaleckého posudku [číslo] 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku [číslo] (Ing. [jméno] [jméno]) na určení měsíčního nájemného z Pozemků v podílovém spoluvlastnictví žalobců, jehož objednavatelem je právní zástupce žalované. Zpracovatel předmětného revizního znaleckého posudku dospěl k závěru, že stanovení výše pronájmu u takovýchto specifickým majetků, sestávajících z pozemků a staveb rozdílných vlastníků, jsou vždy věcí dohody dvou partnerů, protože pro takový majetek, který není na trhu transparentně obchodován, nejsou relevantní údaje. Každé ocenění (ohodnocení) nemovitosti nebo návrh ohodnocení služby je vždy jedinečným případem, a proto vyžaduje individuální přístup zohledňující mnoho různých cenotvorných faktorů působících na současnou obchodovatelnou hodnotu oceňované nemovité věci. Znalecký posudek [číslo] (zpracovatel Ing. [jméno] [jméno]) na určení měsíčního nájemného z Pozemků v podílovém spoluvlastnictví žalobců nesplňuje podmínky komplexnosti ocenění, úplnosti ocenění a vnitřní konzistence ocenění.

15. Z rozsudku zdejšího soud ze dne 29. 10. 2007 č.j. 9 C 1/2007-78 soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit za užívání pozemků žalobců o celkové výměře 3 984 m2 v kat. území [obec] na základě zřízeného věcného břemene strpění staveb rozsudkem zdejšího soudu č.j. 9 C 1303/94-83 ve prospěch vlastníků staveb na pozemcích 1965, 1965 a číslo 1965 a 1965 [číslo] a užívání zpevněných ploch a vlečky, chůzi a průjezd motorových vozidel a mechanizačních prostředků k předmětným stavbám přes pozemky částku [částka] za 1 m2 ročně, tedy úhradu celkem [částka] každému žalobci polovinu, tedy částku [částka] splatnou vždy k 1. 1. každého roku, a to počínaje dnem [datum], čímž by byl změněn rozsudek zdejšího soudu ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-183, který nabyl právní moci dne [datum].

16. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto fakturou vyúčtovali manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce] [právnická osoba] a.s. za užívání části jejich pozemku parc. č. 1965 (93 m2) za období XI. - XII. 2007, I. - XII. 2008 a I. - III. 2009 částku [částka] se splatností ke dni [datum]. Z výpisu z běžného účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že se jedná o bankovní účet vedený na jméno žalobce [celé jméno žalobce] a dne [datum] byla ve prospěch tohoto bankovního účtu uhrazena ze strany [právnická osoba] a.s. částka ve výši [částka]. Z nabídky pronájmu pozemku bylo zjištěno, že se jedná o nabídku společnosti [spisová značka] [anonymizována dvě slova] na pronájem pozemku o velikosti 1 780 m2 v [obec], ulice [ulice], za částku ve výši [částka] za měsíc. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o kupní smlouvu uzavřenou mezi Městem Mníšek pod Brdy jako prodávajícím a [právnická osoba], a.s. jako kupující, jejímž předmětem byl prodej a koupě pozemku parc. č. 1965 o výměře 7 m2 – zastavěná plocha a nádvoří v kat. území [obec] za sjednanou kupní cenu ve výši [částka]. Z výpisu z usnesení ze dne [datum] bylo zjištěno, že zastupitelstvo města Mníšek pod Brdy schválilo prodej pozemku parc. č. 1965 v kat. území [obec] předem vybranému zájemci - [právnická osoba], a.s. za navrženou cenu ve výši [částka] za 1 m2. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne [datum] a jejího dodatku ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobci jakožto pronajímateli a [právnická osoba] a.s. jakožto nájemcem a jejím předmětem je pronájem pozemků [číslo] o celkové výměře 3 270 m2, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro kat. území [obec] za sjednané nájemné ve výši [částka] za rok. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], následně dodatkem ze dne [datum] byla doba nájmu prodloužena do [datum] s právem opce na dalších 5 let. Z listiny - nabídky pronájmu pozemků ve stejném areálu, v jakém se nachází předmětné Pozemky, bylo zjištěno, že tyto pozemky jsou nabízeny k pronájmu za cenu od 20 Kč/m2. Z nabídky pronájmu výrobní haly, prostoru 2 276 m2, ulice [ulice], [obec] soud zjistil, že tato výrobní hala je nabízena k pronájmu za částku ve výši [částka] za měsíc ([částka] za m2). Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] DT, a.s. jako prodávající a žalovanou jako kupující a jejím předmětem byl prodej pozemku parc. č. 1965 [číslo], ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 320 m2, za kupní cenu ve výši [částka]. Z inzerce, předložené ze strany právního zástupce žalobců pod č. P 44, P 45, P 46, P 47 a P 48 bylo zjištěno, že se jedná o inzerované nabídky realitní kanceláře [spisová značka] [anonymizováno] Reality týkající se pronájmu skladové haly 150 m2 a plochy 605 m2 v [obec] za nájemné [částka] [anonymizováno] Kč/měsíc ([anonymizováno] Kč/m2, z čehož na zpevněné manipulační plocha připadalo nájemné ve výši [anonymizováno] Kč/m2), přičemž tato nabídka byla realizována, dále pronájmu výrobních prostorů 206 m2 a manipulační plochy 150 m2 v [obec] za nájemné [částka] [anonymizováno] Kč/měsíc ([anonymizováno] Kč/m2, z čehož na venkovní zpevněnou manipulační plochu připadalo nájemné ve výši [anonymizováno] Kč/m2), přičemž rovněž tato nabídka byla realizována, jakož i pronájmu skladové haly 240 m2 a manipulační plochy 280 m2 v [obec] za nájemné [částka] 560 Kč/měsíc (69 Kč/m2, z čehož na zpevněné manipulační plochy připadlo nájemné ve výši [anonymizováno] Kč/m2). Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání bylo zjištěno, že se jedná o smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi panem [jméno] [celé jméno žalobce] jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemci, na základě které pronajímatel pronajal uvedenému nájemci část pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o celkové výměře 1 626 m2 a oplocení včetně brány za sjednané nájemné ve výši [částka] měsíčně.

17. Z fotografií bylo zjištěno, že se na předmětných pozemcích nenachází železniční vlečka.

18. Z prohlášení manželů [příjmení] soud zjistil, že v jejich společném jmění manželů jsou mj. pozemky parc. č. 1965, parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], které manželé [celé jméno žalobce] koupili, aby z veřejné komunikace (silnice [číslo]), která je v dané lokalitě umístěna na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zajistili přístup na Pozemky. Manželům [příjmení] je známo, že žalobci chtějí v budoucnu využívat Pozemky k podnikatelské činnosti (např. jako autoservis a pneuservis). Manželé [celé jméno žalobce] udělili žalobcům souhlas s užíváním přístupových pozemků jako přístupu na Pozemky z veřejné komunikace (silnice [číslo]).

19. Ze situačního výkresu rozhledu, e-mailu ze dne [datum] a souhlasu [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o podklady pro rozhodnutí o napojení komunikace spojující silnici 2. třídy II/116 s Pozemky.

20. Z rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že Městský úřad Černošice, odbor stavební úřad, oddělení dopravy a správy komunikací přezkoumal žádost o povolení rozšíření stávajícího sjezdu na komunikaci, kterou dne [datum] podal [celé jméno žalobce], [datum narození], [adresa žalobce a žalované], a na základě toho povolil připojení sjezdu z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na sil. II/116 za stanovených podmínek.

21. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2020 ze dne [datum] o stanovení obvyklé výše nájemného za užívání pozemků zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], obec Mníšek pod Brdy, a výslechu zpracovatelů znaleckého posudku, soud zjistil, že předmětem tohoto posudku bylo stanovení obvyklé výše nájemného za užívání části nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Hodnocení bylo zpracováno za období od [datum] do [datum]. Obvyklá výše nájemného za užívání nemovitých věcí byla dle zadání stanovena bez zohlednění skutečnosti, že je část předmětných pozemků zastavěna stavbami cizího vlastníka. Obvyklá výše nájemného za užívání části předmětných nemovitých věcí byla stanovena ve dvou variantách. V rámci prvé varianty bylo kalkulováno s tím, že k předmětným pozemkům neexistuje samostatný přístup po pozemcích p. č. 1965, [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec]. Bylo stanoveno obvyklé nájemné Pozemků s použitím metody simulovaného nájemného. V rámci druhé varianty bylo kalkulováno s tím, že k předmětným pozemkům existuje samostatný přístup po pozemcích p. č. 1965, [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví manželů [příjmení] a žalovaná je oprávněna jej užívat. Obvyklé nájemné bylo opět stanoveno prostřednictvím metody simulovaného nájemného. Porovnávací metodou byla zjištěna obvyklá cena Pozemků a z této obvyklé ceny bylo pomocí metody simulovaného nájemného stanoveno obvyklé nájemné za 1 m2 a měsíc a za 1 m2 a rok. U pozemků nemá dle zkušeností zpracovatelek znaleckého posudku pandemie covid-19 podstatný vliv. Místní šetření proběhlo dne [datum], přičemž v době místního šetření nebyla k předmětným pozemkům samostatná přístupová cesta, ale bylo rozhodnuto o možnosti připojení na veřejnou komunikaci. Dle názoru zpracovatelek znaleckého posudku je zde prostor pro jeden jízdní pruh pro kamion dle české technické normy [číslo] – projektování komunikací a byl by možný přímý průjezd na předmětné pozemky a nebylo by třeba se s nákladním automobilem na přístupové komunikaci nijak vytáčet či zatáčet. Ve znaleckém posudku nebyla použita srovnávací metoda pro stanovení samotného nájemného, protože pro použití této metody nebyl dostatek srovnávacího materiálu. Znalecký ústav použil metodu tzv. simulovaného nájemného. K tomu, aby mohla být použita porovnávací metoda, je potřeba větší počet vzorků, kde by byly nabízeny k pronájmu samotné pozemky. Při zpracování znaleckého posudku bylo vycházeno z jedné realizované smlouvy a dále z inzerce. Zpracovatelé znaleckého posudku analyzovali realizované transakce. Těchto však bylo nedostatek, proto znalecký ústav vycházel i z nabídek v inzerci korigovaných o koeficienty. Znalecký ústav neměl v době vypracování znaleckého posudku k dispozici kupní smlouvu ze dne [datum].

22. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne [datum] o stanovení obvyklé výše nájemného za užívání pozemků zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], obec Mníšek pod Brdy, a z výslechu zpracovatelky předmětného znaleckého posudku, soud zjistil, že předmětem tohoto posudku bylo doplnění znaleckého posudku [číslo] 2020 zpracovaného [právnická osoba] a vypořádání se s obsahem kupní smlouvy ze dne [datum], která byla předložena na jednání soudu dne [datum], jakož i aktualizace výše nájemného až do data jeho vyhotovení. Posuzované období bylo od [datum] do [datum]. Obvyklá výše nájemného za užívání části předmětných nemovitých věcí byla stanovena ve dvou variantách. V rámci prvé varianty bylo kalkulováno s tím, že k předmětným pozemkům neexistuje samostatný přístup, přičemž znalecký ústav stanovil na základě jím zpracovaného znaleckého posudku výši nájemného Pozemků v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc, [anonymizována dvě slova] Kč/rok, [částka] za období od [datum] do [datum]), pro rok 2020 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok a [anonymizováno] Kč/m2/měsíc), pro rok 2019 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok a [anonymizováno] Kč/m2/měsíc), pro rok 2018 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok a [anonymizováno] Kč/m2/měsíc) a pro rok 2017 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok a [anonymizováno] Kč/m2/měsíc). V rámci druhé varianty bylo kalkulováno s tím, že předmětné pozemky mají zajištěn samostatný přístup, přičemž znalecký ústav stanovil na základě jím zpracovaného znaleckého posudku výši nájemného předmětných nemovitých věcí v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc), pro rok 2020 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc), pro rok 2019 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc), pro rok 2018 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc) a pro rok 2017 [částka] [anonymizováno] Kč/rok (tj. [anonymizováno] Kč/m2/rok, [anonymizováno] Kč/m2/měsíc). Co se týká ceny pozemků, tyto v poslední době rostou plynule a nikterak skokově. Při stanovení obvyklého nájemného vycházel znalecký ústav jako při minulém znaleckém posuzování z obvyklé ceny nemovitostí a simulovaného nájemného. Ačkoli tedy znalecký ústav o nájemních smlouvách a inzerci založené ve spisu věděl, přistoupil k ocenění výše uvedeným způsobem, který je způsobem obvyklým pro stanovení obvyklého nájemného. Výše obvyklého nájemného za rok 2021 byla stanovena kvalifikovaným odhadem, neboť ještě nebyl znám HB index hypoteční banky pro první čtvrtletí roku 2021. Odhad znaleckého ústavu je sice konzervativní, ale odpovídá růstové křivce HB indexu. Pozemky byly posuzovány jako nezastavěné. Porovnávané vzorky nemovitostí byly obdobné a rozdíly byly upraveny prostřednictvím korekčních koeficientů stanovených odhadem na základě zkušeností znaleckého ústavu. Užití korekčního koeficientu není v rozporu se srovnávací metodou, byly použity tři srovnávací nemovitosti. Výnosová metoda nebyla použita proto, že se vždy upřednostňuje metoda srovnávací. Zároveň výnosová metoda vychází z hodnoty stavby umístěné na pozemku. Protože v daném případě byly předmětné nemovitosti oceňovány jako nezastavěné, nedávalo by užití výnosové metody smysl. Znalecký ústav zohledňuje jak realizované prodeje, tak nabídkové ceny v inzercích. Co se týká nabídek, znalecký ústav vychází vždy z aktuálních nabídek k datu zpracování znaleckého posudku, má však i určitou databázi, ze které může vycházet.

23. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem Ing. [jméno] [jméno], Ing. [jméno] [příjmení], konfrontací zpracovatelů znaleckého posudku [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova], místním šetřením, dotazem na silniční úřad a znaleckým posudkem YBN CONSULT ze dne [datum] pro nadbytečnost. Provádění těchto důkazů navrhovaných účastníky řízení by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

24. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobci jsou vlastníky Pozemků v k.ú. [obec], přičemž na pozemcích ve vlastnictví žalobců č. 1965, 1965 a 1965 se nacházejí Stavby ve vlastnictví žalované a žalovaná užívá ostatní nezastavěné pozemky ve vlastnictví žalobců jako tzv. manipulační plochy, které jsou zpevněné částečně asfaltem a částečně betonovými panely. Žalobci jsou na základě věcného břemene zřízeného rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-185, povinni strpět Stavby na příslušných pozemcích ve vlastnictví žalobců a užívání zmiňovaných pozemků ve vlastnictví žalobců způsobem uvedeným v rozsudku zdejšího soudu z roku 1999 na dobu neurčitou za úhradu [anonymizováno] Kč/1m2 ročně, tedy za úhradu ve výši [částka] ročně, splatnou vždy k 1. 1. každého roku, přičemž soud při stanovení výše úhrady za zřízení věcného břemene vycházel z výše obvyklého nájemného v době vydání rozsudku o zřízení věcného břemene. Městský úřad Černošice, odbor stavební úřad, oddělení dopravy a správy komunikací, povolil připojení sjezdu z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] na silnici II/116 za stanovených podmínek. Pokud samostatná přístupová cesta k Pozemkům existuje, žalovaná není oprávněna ji užívat. Ke dni [datum] již byla z Pozemků odstraněna železniční vlečka. Obvyklá úplata za užívání Pozemků (nájemné) se v důsledku změn na trhu podstatně zvýšila.

25. Podle § 135c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.zák.“), zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen„ vlastník stavby.“). Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Podle odstavce 3 téhož paragrafu soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

26. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

27. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4461/2015, právní režim vypořádání neoprávněných staveb, zcela zřízených na cizím pozemku před nabytím účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., tj. před [datum], se řídí dosavadními předpisy (zejména § 135c obč. zák.). Soud při posuzování změny poměrů vycházel z rozhodných skutečností, na nichž stál rozsudek zdejšího soudu ze dne 25. 3. 1999, č.j. 9 C 1303/94-185, jehož výrokem II. byl předmětný vztah mezi žalobci a žalovanou vyřešen zřízením věcného břemene omezujícího žalobce jakožto vlastníky Pozemků ve prospěch žalované jakožto vlastníka Staveb, na dobu neurčitou a za úhradu.

28. Žalobci se v tomto řízení domáhali změny výroku II. výše citovaného rozsudku zdejšího soudu spočívající ve zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno od [datum] a úhrady vzniklého nedoplatku, a to s poukazem na podstatnou změnu okolností rozhodných pro výši úhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků. Jednalo se o nárůst obvyklé výše náhrady za zřízené věcné břemeno užívání Pozemků a změnu spočívající v tom, že žalobci mají nově zajištěn přístup k Pozemkům přímo z veřejné komunikace. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že jsou dány důvody k postupu podle § 163 o.s.ř., tj. ke změně původního rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], neboť se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši dávek. Podstatnou změnu těchto okolností, která nastala již k [datum], odkdy žalobci požadují zvýšení úhrady za zřízené věcné břemeno, spatřuje soud ve skutečnosti, že na Pozemcích neexistuje železniční vlečka, což je mezi účastníky řízení nesporné, a dále ve skutečnosti, že oproti době posledního rozhodování soudu o výši náhrady za zřízení věcného břemene došlo k podstatné změně řady ekonomických ukazatelů majících vliv na růst tržní ceny nemovitostí, nájemného apod. Soud, stejně jako při rozhodování v roce 1999, vycházel při posouzení výše náhrady za zřízené věcné břemeno z výše obvyklého nájemného Pozemků v daném místě a čase. Za tímto účelem bylo v průběhu řízení zadáno vypracování znaleckého posudku z oboru Ekonomika, ceny a odhady, oceňování nemovitých věcí, a to u znaleckého ústavu ustanoveného zdejším soudem. Soud nedal zapravdu žalované, že by se při stanovení výše náhrady měla zohledňovat existence staveb odlišného vlastníka (žalované) na Pozemcích, neboť soud rozsudkem z roku 1999 nestanovil výši bezdůvodného obohacení, ale náhradu za zřízení věcného břemene, které žalovanou mj. opravňuje mít na Pozemcích stavby ve svém vlastnictví. Bez zřízení věcného břemene by žalovaná takové oprávnění neměla a musela by stavby odstranit. Při zjišťování náhrady za zřízení věcného břemene odpovídající výši obvyklého nájemného tak nemůže být existence staveb odlišného vlastníka - žalované na Pozemcích zohledňována. Konkrétní výše úhrady za zřízené věcné břemeno byla stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to na základě závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2020 ze dne [datum], jakož i doplňujícího znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne [datum], jejichž závěry znalecký ústav přesvědčivě obhájil. Jelikož žalovaná neměla a dosud nemá právo užívat pozemky, na nichž se dle tvrzení žalobců nachází samostatná přístupová cesta k Pozemkům, což potvrdil právní zástupce žalobců na jednání dne [datum] (existuje toliko písemný souhlas manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] s užíváním přístupových pozemků k přístupu na Pozemky z veřejné komunikace k jejich podnikatelské činnosti), vycházel soud při rozhodování o výši úhrady za zřízené věcné břemeno za předmětné období ze závěrů znaleckých posudků odpovídajících„ variantě 1.“. S poukazem na výše uvedené soud žalobě v rozsahu částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

29. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům nedoplatek na úhradě za zřízené věcné břemeno za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] odpovídající rozdílu mezi částkou přiznanou výrokem I. tohoto rozsudku ([částka] za období [datum] až [datum] + [částka] za období od [datum] do [datum], tj. [částka]) a částkou, kterou žalovaná žalobcům již zaplatila (5x [částka], tj. [částka]). Lhůta k plnění byla na návrh žalobců stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, tedy v delší než obecné třídenní pariční lhůtě, aby žalovaná měla dostatek času na úhradu vzniklého nedoplatku.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 3 o. s. ř. Přestože v řízení byli žalobci úspěšní jen částečně, přiznal jim soud právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, jelikož rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posouzení a na úvaze soudu. Tarifní hodnotou pro výpočet sazby mimosmluvní odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. není v předmětném případě, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu, částka odpovídající výši skutečně přisouzeného nároku, nýbrž částka žalobci původně požadovaná (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Jelikož se žalobci v tomto řízení domáhali přiznání úhrady za zřízené věcné břemeno na dobu neurčitou ve výši [částka] ročně, tj. zvýšení stávající úhrady za zřízené věcné břemeno na dobu neurčitou o [částka] ročně, je tarifní hodnotou ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částka odpovídající pětinásobku hodnoty ročního plnění, tj. částka ve výši [částka] ([částka] x 5). Žalobcům vznikly náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], dále z nákladů na právní zastoupení, které zahrnují odměnu stanovenou podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý z 11 úkonů právní služby a ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1, 2 shora citované vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u nezahájeného jednání soudu dne [datum] - ½ odměny, jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny, účast u jednání soudu dne [datum] a účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] – ½ odměny, paušální náhradu výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek, vyjma soudního poplatku, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalobců tedy činí [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobců byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované jakožto neúspěšnému účastníku řízení povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ plnou náhradu nákladů řízení, jejíž konkrétní výše bude stanovena v samostatném usnesení, neboť dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném vyplaceném státem v tomto soudním řízení.