7 C 165/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa 4. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa zastoupena advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa zastoupena advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše v k. ú. [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, se ruší.

II. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], to vše v k. ú. [obec] zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, se vypořádává tak, že se manželům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] přikazuje do společného jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno], [celé jméno žalovaného] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno], [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno] a [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno].

III. Žalovaní manželé [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice Okresnímu soudu Praha-západ společně na nerozdílně náhradu nákladů řízení, přičemž její výše bude stanovena v samostatném usnesení.

IX. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu Praha-západ společně na nerozdílně náhradu nákladů řízení, přičemž její výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen„ předmětné nemovitosti“) s tím, že žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž všichni podíloví spoluvlastníci, s výjimkou [celé jméno žalovaného], vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno], [celé jméno žalovaného] potom vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno]. Předmětné nemovitosti nejsou žádnými spoluvlastníky po několik let užívány. Probíhá fakticky jen údržba zahrady a jsou hrazeny služby zahradníka a další náklady. Spoluvlastnictví předmětných nemovitostí v této podobě je pro žalobkyni a její rodinu nevyhovující. O zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem nedošlo mezi účastníky k dohodě. Žalobkyně navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně do podílového spoluvlastnictví žalovaných s tím, že tito budou povinni zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu částku stanovenou na základě znaleckého posudku. Žalobkyně dále navrhla, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení.

2. Třetí žalovaný, [celé jméno žalovaného], nejprve navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta, neboť byla podána v nevhodnou dobu vzhledem k vysokému věku ostatních žalovaných. Pro případ, že by soud tento právní názor neakceptoval, navrhoval, aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán do podílového spoluvlastnictví žalovaných dle jejich vzájemných podílů. Poté, co soud účastníkům sdělili svůj předběžný náhled na věc, třetí žalovaný navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno a spoluvlastnický podíl žalobkyně o velikosti 1/8 byl přikázán do podílového spoluvlastnictví žalovaných dle jejich vzájemných spoluvlastnických podílů. Žádal o přiznání náhrady nákladů řízení vzhledem k tomu, že před podáním žaloby neobdržel předžalobní výzvu.

3. Žalovaní jedna, dva, čtyři a pět nejprve navrhovali, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že se žalobkyně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví domáhá v nevhodnou dobu a na jejich úkor. Žalovaní jsou osoby ve věku 74 až 81 let a jejich zdravotní stav odpovídá jejich věku. Z důvodu rodinné historie se pro ně jedná o značně emotivní záležitost a případné zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví by pro ně představovalo neúměrnou zdravotní zátěž. Pro případ, že by se soud neztotožnil s tímto právním názorem, žalovaní navrhli, aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán do podílového spoluvlastnictví všech žalovaných. Poté, co soud účastníkům sdělil svůj předběžný náhled na věc, žalovaní navrhli, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno a aby byl spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázán do podílového spoluvlastnictví žalovaných dle jejich vzájemných podílů.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí se spoluvlastnickými podíly uvedenými v žalobě, že stavba, která je předmětem vypořádání, obsahuje pouze jednu bytovou jednotku, a předmětné nemovitosti shodně považovali za reálně nedělitelné.

5. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [celé jméno žalované] darovala žalobkyni mj. spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/8 k předmětným nemovitostem.

6. Z výpisu z Katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž manželé [celé jméno žalovaného] vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno], [celé jméno žalovaného] spoluvlastnický podíl o velikosti 3/6, [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 a [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno].

7. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 vypracovaného [jméno] [příjmení] ke dni [datum] soud zjistil, že byla odhadnuta tržní hodnota předmětných nemovitostí částkou [anonymizována dvě slova] Kč.

8. Ze znaleckého posudku č. 2021 [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení] ke dni [datum] soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu (tržní hodnotu) předmětných nemovitostí ve výši [částka]. Z dodatku ke znaleckému posudku č. 2021 [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec ke dni [datum] stanovil obvyklou cenu (tržní hodnotu) předmětných nemovitostí ve výši [částka]. Dodatek obsahoval doložku dle § 127a) o. s. ř. Z dodatku ke znaleckému posudku č. položky 2021 [číslo] vypracovaného znalcem [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu (tržní hodnotu) předmětných nemovitostí ke dni [datum] ve výši [částka].

9. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že předmětné pozemky se nachází dle územního plánu [obec] v zóně B1 – plochy bydlení – vily na velkých pozemcích. Územní plán [obec] je platný od [datum].

10. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni [datum] soud zjistil, že znalkyně stanovila tržní hodnotu předmětných nemovitostí ve výši [částka].

11. Z výslechu znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v prvé řadě by se měla zjišťovat cena obvyklá, tato je však zjistitelná pouze z realizovaných prodejů, k čemuž nebyl dostatek informací, nebo informace byly, ale nebyl dostatek potřebných údajů. Znalec proto zjišťoval tržní hodnotu, kdy ve znaleckém posudku rovněž určil nákladovou hodnotu nemovitostí. Tuto však určil za účelem orientace jako doplňkový způsob ocenění. Fakticky byla tržní hodnota stanovena porovnávacím způsobem. Postupoval tak, že si předmětný pozemek rozdělil na dvě části, nikoli pro účely rozdělení tohoto pozemku, ale za účelem jeho ocenění, kdy tento pozemek má [anonymizována dvě slova] m². V územním plánu, kde je pozemek zařazen mezi pozemky plochy bydlení – vily na velkých pozemcích, je minimální rozměr pozemku pro výstavbu rodinného domu [anonymizována dvě slova] m², proto uzavřel, že onen pozemek je nadměrně velký s potenciálem prodeje jeho spodní části. Fakticky ocenil prostřednictvím porovnávací metody horní část pozemku s vilou a zvlášť dolní část pozemku a následně ceny sečetl. [ulice] rozdíl mezi jeho znaleckým posudkem a znaleckým posudkem znalce [jméno] [příjmení] vidí v odlišném náhledu na využitelnost spodní části pozemku, kdy znalec [příjmení] považoval spodní část pozemku za méně využitelnou a počítal s cenou [částka] za 1 m². Znalec [příjmení] považoval spodní část předmětného pozemku za využitelnou pro výstavbu, protože je zde přístupová cesta, sítě, územní plán tomu nebrání. Znalkyně [příjmení] také rozdělila předmětný pozemek pro účely ocenění na dvě části. [ulice] část pozemku však uvažovala o rozměru [anonymizována dvě slova] m², nikoli o rozměru [anonymizována dvě slova] m² jako znalec [příjmení]. Je věc názoru, v jakém rozsahu dolní část pozemku oddělit. Znalec připustil, že mohl ve svém znaleckém posudku použít redukci ceny pro svažitost, což neudělal. K aktualizaci obvyklé ceny ke dni [datum] znalec uvedl, že by byla [částka]. Znalec v případě horní části pozemku s vilou srovnával obdobné pozemky se stavbami, zatímco spodní část pozemku s domkem správce nesrovnával s pozemky se stavbami, ale považoval jej za pozemek nezastavěný, a to vzhledem k zanedbatelné výměře stavby a její hodnotě.

12. Z výslechu znalce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětný pozemek pro účely ocenění rozdělil na dvě části, na vrchní část přístupnou z ulice [anonymizována dvě slova], kdy tento pozemek je mírně svažitý, a na spodní část přístupnou z cesty na [anonymizováno]. Na tomto spodním pozemku je stavba [adresa], pod ní je umístěna opěrná zídka a pod ní již je pozemek velmi svažitý. Vrchní část pozemku má proto jinou cenu než část spodní. Dle územního plánu jde o pozemek stavební a lze oddělit stavební pozemek o výměře [anonymizována dvě slova] m². Při ocenění vrchní části pozemku pozemek srovnával s ostatními nezastavěnými pozemky v lokalitě. Co se týče spodního pozemku ve svahu, zde, protože se s těmito pozemky neobchoduje, provedl odborný odhad ceny ve výši [částka] za 1 m². Dále znalec ocenil rodinný dům dle vyhláškové ceny a stavbu ve spodní části opět dle vyhláškové ceny. K výsledné ceně dospěl součtem ceny obou pozemků a obou rodinných domů vč. příslušenství. Vyšla částka [částka]. Znalec dospěl k závěru, že k červnu roku 2022 zůstala obvyklá cena předmětných nemovitostí stejná. Jestliže obvyklá cena dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] byla u horního pozemku stanovena Ing. [příjmení] ve výši [částka] a znalcem [příjmení] ve výši [anonymizována dvě slova], potom v tom není diametrální rozdíl. U svažitého pozemku znalkyně [příjmení] [příjmení] provedla ponížení o 15%. Jestliže se dva znalecké posudky od sebe neliší o více než 10 %, jsou úplně v pořádku, a pokud porovnával posudek svůj a posudek Ing. [příjmení], liší se o 8,5 %.

13. Z výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve svém znaleckém posudku stanovila tržní hodnotu na základě porovnání obdobných nemovitostí z nabídek realitních kanceláři v daném místě a okolí. Pro účely ocenění nemovitost rozdělila na dvě části, tzn. horní část, což je část předmětného pozemku se stavbou, a dolní část, která představuje strmý pozemek o velikosti [anonymizována dvě slova] m². K tomuto rozdělení přistoupila pro účely ocenění z důvodu velikosti předmětného pozemku a v souladu s územním plánem [obec], kde je stanovena minimální velikost pozemku pro výstavbu velkých vil [anonymizována dvě slova] m². Tržní hodnotu stanovila součtem hodnot obou částí. [ulice] část, jejíž součástí je rodinný dům, srovnávala s pozemky, jejichž součástí byly rodinné domy či vily. U dolní části stanovila tržní hodnotu na základě porovnání pozemků bez staveb. Tržní hodnota je cena, za kterou by nemovitost mohla být prodána v daném místě a čase. Znalkyně dospěla k celkové částce [částka]. K aktualizaci obvyklé ceny ke dni [datum] znalkyně uvedla, že od dubna r. 2022 došlo k cenovému vývoji na trhu s nemovitostmi. Dnes se nemovitosti prodávají velmi málo. Je to v důsledku vysoké inflace, vysokých úrokových sazeb hypoték, nárůstu cen energií a stavebních materiálů i prací, ale také v důsledku nedostatku pracovních sil ve stavebnictví. Obecně se dá říci, že cena pozemku neklesá, cena rodinných domů ano. K tomu je však třeba říci, že na rozdíl od zbytku republiky mají ceny v Praze a Středočeském kraji stagnující tendenci, u bytů v panelácích cena klesá, u rodinných domů nikoliv. Pokud jde o tržní hodnotu předmětných nemovitostí, cena horní části by zůstala shodná, nebo by byla nižší o 10- 15%, cena dolní části by zůstala stejná. Všichni tři znalci postupovali stejně, co se týká rozdělení pozemku na dvě části. Znalec [příjmení] rozdělil pozemky stejně jako znalkyně tak, že jeho spodní část má velikost [anonymizována dvě slova] m², a to právě z toho důvodu, že se jedná o minimální výměru pozemku pro výstavbu rodinného domu. Znaleckému posudku znalkyně je, co se týká metody, blíže znalecký posudek znalce [příjmení], který je vybudován na stejném principu, tj. na principu porovnání. Znalec [příjmení] používal odlišnou metodu ocenění, kdy stanovoval cenu zjištěnou. Co se týká znaleckého posudku znalkyně a znalce [příjmení], ceny horního pozemku jsou si velmi blízké. Co se týká dolního pozemku, znalec [příjmení] počítal s výměrou 2 500 m², tedy s pozemkem větším o [anonymizováno] m². Jak však znalec [příjmení] připustil při jednání ve věci, nedošlo z jeho strany k ponížení ceny dolního pozemku pro svažitost. K rozdílu mezi cenou za m² u dolního pozemku mezi znaleckým posudkem znalkyně a znaleckým posudkem znalce [příjmení] znalkyně uvedla, že nedává logiku, aby byl oceněn obdobnou částkou pozemek rovinatý s rodinným domem a pozemek s téměř 26% svažitostí směrem na sever, s předpokládanými potížemi se zakládáním případné stavby. Znalkyně doplnila, že vyhláška stanoví u pozemků svažitých nad 15 % srážky z ceny zjištěné. Na okraj znalkyně uvedla, že v [obec] v ulici [ulice] má probíhat výstavba, v r. 2021 byla realizována cena tisícimetrového rovného zasíťovaného pozemku ve výši [částka] za m² po úpravě korekcí. Bez korekce byla [částka]. Toto zcela neodpovídá ceně stanovené znalcem [příjmení] v případě dolního pozemku.

14. Z výpisu z účtu [celé jméno žalovaného] u [právnická osoba] ke dni [datum] soud zjistil, že byl na tomto účtu konečný zůstatek [částka]. Z výpisů z účtu [anonymizováno] [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] byl konečný zůstatek [částka]. Z výpisů z účtu [celé jméno žalovaného] u [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] činil konečný zůstatek [částka]. Z výpisů z účtu [anonymizováno] [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] činil konečný zůstatek [částka].

15. Z výpisu ze spořicího účtu [celé jméno žalované] soud zjistil, že ke dni [datum] činil konečný zůstatek [částka]. Z potvrzení o výši zůstatku na bankovním účtu [celé jméno žalované] soud zjistil, že ke dni [datum] činil zůstatek [částka]. Z výpisu z účtu [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] činil zůstatek na tomto účtu [částka].

16. Soud rozhodl, že neprovede dokazování dodatkem znaleckého posudku Ing. [příjmení], účastnickými výslechy žalovaných, výslechem svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], výpisem z účtu č. [bankovní účet] z období srpen 2021, ke dni [datum] a jeho aktuálním výpisem, a to pro nadbytečnost. Soud provedeným dokazováním zjistil všechny podstatné skutečnosti pro rozhodnutí a provádění dalšího dokazování by bylo v rozporu s principem rychlosti a hospodárnosti soudního řízení.

17. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo z řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí s tím, že manželé [celé jméno žalovaného] vlastní ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, žalovaná [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8, žalovaná [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 a žalovaný [celé jméno žalovaného] spoluvlastnický podíl o velikosti 3/6. Rodinný dům, který je rovněž předmětem vypořádání a je součástí pozemku parc. [číslo] má pouze jednu bytovou jednotku. Obvyklá cena předmětných nemovitostí činí [částka], obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/8 tedy činí [částka]. Žalobkyně nadále nehodlá setrvávat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanými.

18. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

20. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

21. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Na základě závěrů učiněných po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je namístě žalobě vyhovět. Účastníci akceptovali názor soudu, že nejsou dány důvody pro zamítnutí návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu §1140 o. z., neboť důvody udávané žalovanými nejsou jen přechodného charakteru. [ulice] řízení tak všichni shodně navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně žalovaným dle vzájemného poměru jejich podílů. Soud proto postupoval v souladu s návrhy všech účastníků, jejich podílové spoluvlastnictví zrušil a spoluvlastnický podíl žalobkyně přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných dle vzájemného poměru jejich podílů, tj. manželům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] přikázal do společného jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno], [celé jméno žalovaného] spoluvlastnický podíl o velikosti 4/7, [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/7 a [celé jméno žalované] spoluvlastnický podíl o velikosti [anonymizováno].

23. V průběhu řízení byla spornou obvyklá cena předmětných nemovitostí. Poté, co soud provedl dokazování znaleckými posudky tří znalců a tito znalci byli rovněž před soudem slyšeni, soud dospěl k závěru, že obvyklou cenu stanoví dle znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která svoje závěry přesvědčivě obhájila, a to i ve vztahu ke znaleckým posudkům ostatních znalců. S tímto vyjádřili souhlas rovněž všichni účastníci řízení, jen žalovaní [číslo] požadovali provedení aktualizace znaleckého posudku Ing. [příjmení]. K tomuto však soud nepřistoupil. Považoval za dostačující vyjádření znalkyně na jednání dne [datum], v němž znalkyně konstatovala, že aktuální obvyklá cena horní části předmětných nemovitostí by zůstala shodná, nebo by byla nižší o 10- 15%, cena dolní části by zůstala stejná. Soud proto vycházel z obvyklé ceny předmětných nemovitostí ve výši [částka], obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] tedy činí [částka].

24. Ve výrocích III. až VI. rozsudku soud uložil žalovaným, jejichž platební schopnost byla v řízení prokázána výpisy z účtů, zaplatit žalobkyni vždy příslušnou poměrnou část jejího vypořádacího podílu dle velkosti jimi nabývané části spoluvlastnického podílu žalobkyně.

25. Ve výroku VII. soud rozhodl v souladu s judikaturou Ústavního soudu ČR (viz nález [ústavní nález]) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal, že by se některý z účastníků řízení choval obstrukčně či že by své právo vykonával šikanózně. Otázka, zda byla ze strany žalobkyně žalovaným adresována předžalobní výzva, není podstatná pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, neboť účastníci se nedokázali dohodnout ani v průběhu řízení.

26. Ve výrocích VIII. a IX. soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. účastníkům uložil zaplatit náhradu nákladů řízení státu s tím, že jejich výše bude uvedena v samostatném usnesení, neboť dosud nebylo vyplaceno znalečné znalci [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že spoluvlastníků bylo 5 (přičemž manželé [celé jméno žalovaného] jsou pro tyto účely považováni za jednoho spoluvlastníka), žalobkyně ponese 1/5 náhrady nákladů státu, žalovaní potom ponesou 4/5 náhrady nákladů státu.