7 C 191/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A , LL.M, sídlem Adresa advokáta B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytema Sonnenplatz 2, Pfronten Steinnach, Spolková republika Německo zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, vedené na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, – západ, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, vedené na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, – západ, ve veřejné dražbě s tím, že se výtěžek prodeje rozdělí mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů: žalobkyně ¼ výtěžku, žalovaný ¾ výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, západ na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, západ na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby bylo zrušeno její podílové spoluvlastnictví se žalovaným k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinné rekreace č. e. , Anonymizováno, , a k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrady, zapsaných Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, (dále také jen „Nemovitosti“). Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¼. Spoluvlastnický podíl žalované je pak o velikosti ¾. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitých věcech na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , ze dne , datum, , č. j. 203 EX-DD-1/2021-15. Vzhledem k tomu, že spoluvlastníci jsou dva cizí subjekty, ani jeden ze spoluvlastníků nemůže svůj spoluvlastnický podíl užívat. Stavba je ve zcela dezolátním stavu žádajícím nákladné opravy. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že by žalovanému byla povinna uhradit jako náhradu za jeho spoluvlastnický podíl částku, která bude jako jeho cena obvyklá určena znaleckým posudkem. V průběhu řízení žalobkyně navrhovala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nadále však neměla zájem o přikázání předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a navrhovala prodej předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl, aby soud rozhodl, že spoluvlastnictví se zrušuje a spoluvlastnický podíl za náhradu dle znaleckého posudku se přikazuje do vlastnictví žalovaného. Namítl, že nemovitost není v dezolátním stavu žádajícím nákladné opravy, ve skutečnosti je nemovitost nadstandardně vystavena, udržována a je ve stavu, který nepotřebuje žádné opravy. Žalovaný uzavřel smlouvu o realitním zprostředkování za účelem prodeje nemovitosti, zatím se mu však nepodařilo k prodeji nemovitosti najít vhodného kupce. V průběhu řízení žalovaný uvedl, že stále navrhuje zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nepodařilo se mu však zajistit finanční prostředky. Navrhoval přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně za současného poskytnutí odpovídající náhrady žalovanému vycházející z podaného znaleckého posudku, nakonec navrhoval prodej předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky Nemovitostí s tím, že žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ a žalovaný spoluvlastnický podíl o velikosti ¾.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna existence společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , jejímž jednatelem je , tituly před jménem, , jméno FO, , narozený , datum, , bytem , adresa, .

5. Z usnesení o příklepu ze dne , datum, , č. j. 021 EX-DD-1/2021-15, bylo zjištěno, že soudní exekutor udělil žalobkyni příklep na vydražené nemovitosti, a to spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ za nejvyšší podání ve výši , částka, .

6. Z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je ke dni , datum, zapsána jako vlastník Nemovitostí o spoluvlastnickém podílu o velikosti ¼. Žalovaný je zapsán jako vlastník Nemovitostí o spoluvlastnickém podílu o velikosti ¾.

7. Ze série fotografií byla zjištěna aktuální podoba domu.

8. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvl. specializace oceňování nemovitostí ze dne , datum, , soud zjistil, že obvyklá cena Nemovitosti byla stanovena na částku , částka, .

9. Z výslechu znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že obvyklá cena nemovitosti ke dni , datum, , v případě, že do nemovitosti nebylo investováno, by zůstala stejná, maximálně by se navýšila o cca 3 %. Nemovitost byla postavena v roce 1956 a byla rekonstruována v letech 1978 až 1985. Ačkoliv je nemovitost vedena jako rekreační objekt, má dispozici rodinného domu a není kolaudována. Některé prvky nemovitosti zůstávají nedokončené.

10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinné rekreace č. e. , Anonymizováno, , a k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrady, zapsaných Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -západ, na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, . Žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¼, který nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora, , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , č. j. 203 EX-DD-1/2021-15, ze dne , datum, . Předmět spoluvlastnictví představuje jednu bytovou jednotku a je reálně nedělitelný. Obvyklá cena nemovitosti byla stanovena na částku , částka, . Žádný z účastníků nemá zájem o přikázání Nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, proto souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem formou nařízení prodeje Nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů.

11. Tak zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

12. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

13. Dle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

14. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je důvodná, neboť nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by svědčily pro zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k Nemovitostem.

18. Jelikož ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a žalobce i žalované shodně navrhli zrušení předmětného spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem a na tomto stanovisku setrvali, nezbylo soudu než spoluvlastnictví zrušit a zabývat se konkrétním způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků.

19. Soud je vázán způsoby vypořádání taxativně vymezenými zákonem, a to včetně jejich pořadí.

20. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je též pozemek, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu, která není právně ani fakticky rozdělena na samostatné jednotky a kterou nelze ani jinak rozdělit - ať už horizontálně či vertikálně, aniž by bylo nutné provést další podstatné stavební úpravy Nemovitostí vyžadující nemalé investice, které ovšem ani jeden z účastníků není ochoten, resp. schopen vynaložit. Za takového stavu věcí soud dospěl k závěru, že rozdělení Nemovitostí ve smyslu § 1147 o. z. není dobře možné.

21. Druhou z možností vypořádání je pak přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Podmínkou tohoto způsobu vypořádání je předně souhlas toho, komu má být věc přikázána. V předmětném sporu však žádný z účastníků nemá zájem o přikázání Nemovitostí do výlučného vlastnictví.

22. Soudu proto nezbylo než přistoupit k poslednímu možnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. nařízení prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě. Soud pak určil, že výtěžek má být mezi účastníky rozdělen dle jejich spoluvlastnických podílů (tj. žalobkyně ¼, žalovaný ¾).

23. Pro úplnost soud poukazuje na to, že rozhodnutí o nařízení prodeje ve veřejné dražbě je exekučním titulem, nikoli vlastním nařízením dražby, a je tedy na kterémkoli z účastníků, aby případně přistoupil k podání návrhu na výkon rozhodnutí. K výkonu rozhodnutí nicméně žádný z účastníků přistoupit nemusí a věc mohou prodat sami mimo dražbu, dohodnout se na odlišném vypořádání či ve spoluvlastnictví setrvat. Ačkoli se výrokem I. rozsudku předmětné spoluvlastnictví ruší, k faktickému zrušení může dojít až v případě úspěšné dražby, do té doby spoluvlastnictví trvá.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud odkazuje na Nález ÚS z , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20 ve kterém je uvedeno: „Ustanovení § 142 OSŘ je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 ObčZ). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 OSŘ, ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 OSŘ“.

25. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 OSŘ podle výsledku řízení rozebraného v předchozím odstavci, a proto uložil každému z účastníků povinnost nahradit České republice polovinu nákladů řízení. Náklady státu tvoří znalečné přiznané usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , za podaný znalecký posudek ze dne , datum, , a to z té části, která nebyla kryta zálohou na náklady tohoto důkazu (znalkyni bylo usnesením č.j. , spisová značka, za vypracovaný znalecký posudek přiznáno znalečné ve výši celkem , částka, , záloha zaplacená žalobkyní byla složena ve výši , částka, , a proto náklady státu co do znalečného za podaný znalecký posudek činí , částka, ). Každý z účastníků má tedy povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu , adresa, -západ náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.