7 C 206/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A, Jméno advokáta B. A. sídlem Adresa advokáta B proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B, oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. ev. Anonymizováno, pozemku parc. č.Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro katastrální území adresa, se zrušuje. II. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. ev. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro katastrální území adresa, se vypořádává tak, že se prvnímu žalovaném přikazuje spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a druhému žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ ½ náhrady nákladů řízení v částce, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení. VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ ½ náhrady nákladu řízení v částce, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby bylo zrušeno její podílové spoluvlastnictví s žalovanými k pozemku parc. č. st. 226, jehož součástí je stavba č. ev. 327, pozemku parc. č. 377/15 a pozemku parc. č. 377/38, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro katastrální území adresa (dále jen „Nemovitosti“), a bylo vypořádáno tak, že se stanou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí pouze žalovaní, a to za náhradu dle znaleckého posudku založeného ve spise.

2. Žalovaní navrhli, aby soud rozhodl, že spoluvlastnictví se zrušuje a bylo vypořádáno tak, že se stanou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí pouze žalovaní, a to za náhradu dle znaleckého posudku založeného ve spise.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky Nemovitostí s tím, že každý z účastníků vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ⅓.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku byla zjištěna existence společnosti Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem adresa.

5. Z usnesení soudní exekutorky ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že soudní exekutorka udělila žalobkyni příklep na vydražené nemovitosti, a to spoluvlastnického podílu o velikosti ⅓ za nejvyšší podání ve výši částka.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro adresa sp.zn. spisová značka soud zjistil, že v tomto řízení žalobkyně žalovala žalovaného 1., a to o zaplacení částky částka s tím, že užívá Nemovitosti a neplatí žalobkyni přiměřenou náhradu za jejich užívání. Žaloba byla pravomocně zamítnuta.

7. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k Nemovitostem soud zjistil, že žalovaní dne datum podepsali smlouvu o zřízení zástavního práva k Nemovitostem, ta nebyla evidována v katastru nemovitostí, neboť z koupě Nemovitostí žalovanými sešlo.

8. Z e-mailové korespondence soud zjistil, že žalovaní usilovali o odkoupení spoluvlastnického podílu žalobkyně na Nemovitostech, kdy pro tyto účely sjednávali úvěrovou smlouvu.

9. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, zvl. specializace oceňování nemovitostí ze dne datum, soud zjistil, že obvyklá cena Nemovitosti byla stanovena na částku částka.

10. Z informace o transakcích na účtu soud zjistil, že se na účtu u UniCredit Bank na jméno jméno FO je částka ve výši částka. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že se jméno FO poskytuje žalovaným bezúročnou půjčku na částku částka za účelem vypořádací ceny na nemovitostech na LV Anonymizováno v k.ú. adresa.

11. Soud neprovedl dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba. a společnosti právnická osoba z obchodního rejstříku, článkem o osobě jméno FO, přehledem vlastnictví a jiných věcných práv společnosti žalobkyně a dále výslechem žalovaného Jméno žalované A, a to pro nadbytečnost.

12. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 226, jehož součástí je stavba č. ev. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro katastrální území adresa, s tím, že každý z účastníků vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti ⅓. Předmět spoluvlastnictví nelze reálně rozdělit. Obvyklá cena nemovitosti činí částka. Účastníci shodně navrhli zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že se stanou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí pouze žalovaní, a to za náhradu dle znaleckého posudku založeného ve spise. Žalovaní uzavřeli smlouvu o zápůjčce a mají na připraveny finanční prostředky za účelem vypořádání spoluvlastnictví ve výši částka.

13. Soud zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

14. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

15. Dle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

18. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je důvodná, neboť nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by svědčily pro zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitostem.

20. Jelikož ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a žalobce i žalované shodně navrhli zrušení předmětného spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem a na tomto stanovisku setrvali, nezbylo soudu než spoluvlastnictví zrušit a zabývat se konkrétním způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků.

21. V řízení bylo zjištěno, že předmět zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není možné reálně rozdělit tak, aby ve výsledku vznikly samostatné nemovité věci, jež by mohly být předmětem výlučného vlastnictví účastníků. Faktické rozdělení Nemovitostí ani žádný z účastníků nenavrhoval.

22. Druhou z možností vypořádání je pak přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Podmínkou tohoto způsobu vypořádání je předně souhlas toho, komu má být věc přikázána, a dále prokázání jeho solventnosti. Účastníci shodně navrhli vypořádání spoluvlastnictví tak, že se stanou rovno dílnými podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí pouze žalovaní, a to za náhradu dle znaleckého posudku založeného ve spise. Soud považuje prokázané, že žalovaní jsou solventní, neboť disponují finančními prostředky za účelem vypořádání spoluvlastnictví ve výši částka.

23. Soud tedy podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. 226, jehož součástí je stavba č. ev. Anonymizováno, pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro katastrální území adresa, zrušil a rozhodl, že jej vypořádává tak, že se prvnímu žalovaném přikazuje spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a druhému žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ½.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud odkazuje na Nález ÚS z datum, sp. zn. I. ÚS 262/20 ve kterém je uvedeno: „Ustanovení § 142 OSŘ je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 ObčZ). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 OSŘ, ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 OSŘ“.

25. O náhradě nákladů, které vynaložil stát, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 OSŘ podle výsledku řízení rozebraného v předchozím odstavci, a proto uložil každému z účastníků povinnost nahradit České republice polovinu nákladů řízení, a to v částce, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.).