7 C 210/2023

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec a číslo zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, úrokem 21,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že postupní smlouvou ze dne datum nabyla pohledávku společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo (dále jen„ příjmení“ či„ Původní úvěrový věřitel“), za žalovanou, přičemž pohledávka spočívá v nesplaceném úvěru, sjednaném smlouvou o povoleném debetu číslo ze dne datum (dále také jen„ Smlouva“), kterou se příjmení zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši částka; poskytnutý úvěr byl přitom podle Smlouvy úročen smluvní úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně. Před poskytnutím úvěru příjmení zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (příjmení), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR); zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná byla dle Smlouvy oprávněna průběžně čerpat povolený debet a také byla oprávněna kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu žalované se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Jelikož žalovaná poskytnutý úvěr přečerpala, přistoupila příjmení dne datum k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dlužná částka, kterou žalobkyně nárokuje touto žalobou přitom sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce částka, z částky ve výši částka sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku za období od datum do datum a z částky částka sestávající z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,90 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a dále též zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná ani přes zaslané výzvy včetně předžalobní výzvy na předmětný dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Zhodnocením předložených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: 5. příjmení uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o povoleném debetu číslo, kterou se příjmení zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši částka; poskytnutý úvěr byl přitom podle Smlouvy úročen smluvní úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy o povoleném debetu byly též anonymizováno podmínky pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu právnická osoba, (dále jen„ Produktové podmínky“), Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba (dále jen„ VOP“), Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (dále jen„ Ceník“). Žalovaná byla dle označené smlouvy oprávněna průběžně čerpat povolený debet na běžném účtu číslo také byla oprávněna kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu žalované se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. Dle ustanovení VOP bylo sjednáno, že pro případ, že se klient dostane do prodlení s plněním povinností stanovených Smlouvou, popř. Podmínkami, je příjmení oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy banky související s poskytnutým úvěrem k jistině. (Zjištěno ze Smlouvy o povoleném debetu číslo, anonymizováno podmínek, VOP a Ceníku.) 6. příjmení před uzavřením označené smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, přičemž nezjistila žádnou skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru žalované bránila. Dle interních zdrojů příjmení žalovaná nebyla vedena v anonymizována dvě slova; žalovaná neměla negativní záznam v databázi spisová značka a v databázi příjmení nebyl evidován žádný dluh žalované po splatnosti. příjmení dále zohlednila zejména průměrné doložené příjmy žalované. (Zjištěno z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, listiny označené CBL a Mimořádného výpisu z účtu číslo)

7. Na běžném účtu žalované vznikl nepovolený debet částka 117, částka, resp. zde byly evidovány pohledávky po splatnosti v uvedené výši (zjištěno z Mimořádného výpisu z účtu číslo).

8. Vzhledem ke zmíněnému porušení smluvních podmínek ze strany žalované příjmení v souladu s Produktovými podmínkami prohlásila všechny závazky žalované ze Smlouvy v celé výši za okamžitě splatné ke dni datum a zároveň žalovanou vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky částka 117, částka (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne datum, přehledu podacích čísel a Produktových podmínek).

9. Pohledávka za žalovanou byla příjmení na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což příjmení žalované oznámila dopisem ze dne datum (zjištěno z anonymizováno smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne datum, ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne datum včetně její Přílohy číslo Potvrzení úplaty a z Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum s přehledem podacích čísel).

10. Zástupce žalobkyně žalovanou o zaplacení dluhu před podáním žaloby písemně upomínal, přičemž žalovanou upozornil, že v případě, že svůj dluh neuhradí, uplatní žalobkyně svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu (důkaz: Předžalobní upomínka ze dne datum a příslušný Seznam odeslaných předžalobních výzev).

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a dle též podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť Smlouvu je třeba posuzovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřeli původní úvěrový věřitel jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

12. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 1969 o. z. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1789 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (odst. 1). Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (odst. 3).

18. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

19. Žalobkyně prokázala, že mezi žalovanou jako spotřebitelem a příjmení byla dne datum uzavřena platná úvěrová smlouva, kterou se příjmení zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši částka; poskytnutý úvěr byl přitom podle Smlouvy úročen smluvní úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně. Žalovaná v rozporu se smluvními ujednáními překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu žalované, v důsledku čehož příjmení veškeré závazky žalované z předmětné úvěrové smlouvy zesplatnila, což žalované oznámila a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky.

20. Soud se při posouzení platnosti předmětné úvěrové smlouvy zabýval též otázkou, zda příjmení před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalované řádně zkoumala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně prokázala, že příjmení při posuzování úvěruschopnosti žalované aktivně zjišťovala relevantní z interních a externích zdrojů. příjmení tedy provedla potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů a dále pak zejména s ohledem na doložené příjmy žalované vyhodnotila schopnost žalované splácet úvěr pozitivně. Soud s ohledem na uvedená zjištění dospěl k závěru, že příjmení při uzavírání Smlouvy splnila podmínku řádného posuzování úvěruschopnosti ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci postupní smlouvou uzavřenou dne datum s příjmení, kterou byla předmětná pohledávka s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni. Titulem práva žalobkyně je tedy platně uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyni náleží též právo na zaplacení sjednaného úroku. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nárok žalobkyně vylučovaly a žalovaná neměla k výši uplatněného nároku žádné výhrady; soud proto neměl důvod o výpočtu žalobkyně jakkoli pochybovat. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis návrhu ve věci samé) po částka dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále ze tří režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a konečně z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.