7 C 216/2023

Plný text

Okresní soud pro část Prahy rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Rejškovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem 17,9 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z pohledávky částka od datum do zaplacení, a dále částku částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum anonymizováno smlouvu číslo na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet (dále také jen„ anonymizováno smlouva“). Dne datum uzavřel žalovaný se žalobkyní příjmení číslo k anonymizováno smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši částka (dále také jen„ anonymizováno smlouva“). Žalobkyně nejprve provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, s to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje žalobkyně ověřuje proti informacím z klientových dokladů. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr žalobkyně používá úvěrovou zprávu z anonymizováno registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z anonymizováno registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v anonymizováno smlouvě). Jelikož žalovaný byl posouzen jako schopný předmětný úvěr splácet, byly prostředky dne datum v plné výši vyplaceny na běžný účet žalovaného. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši částka, skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem datum. Na splátku dne datum bylo ze strany žalovaného zaplaceno pouze částka, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Následně již žalobkyně neeviduje žádnou platbu na úhradu splátek ze strany žalovaného. Počínaje splátkou ke dni datum tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas. Žalovaný tak závažným způsobem porušil povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, v důsledku čehož žalobkyně dne datum úvěr žalovaného zesplatnila, což žalovanému oznámila a zároveň jej předžalobní výzvou vyzvala k úhradě dlužných částek. Žalovaný nicméně na tuto výzvu nijak nereagoval a svůj dluh neuhradil ani v k tomu dodatečně stanovené lhůtě. Celkový dluh vyplývající z úvěrové smlouvy ke dni podání žaloby činí na jistině částku ve výši částka, spolu se smluvním úrokem 17,9 % ročně z částky částka od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dále žalobce požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka za období od datum do datum a pohledávku ve výši částka, kdy část výše uvedené částky ve výši částka odpovídá nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu (naúčtovaná dlužná částka ve výši dle Podmínek pro používání úvěru, jež jsou součástí anonymizováno smlouvy, dle byla ponížena o kladný zůstatek na běžném účtu ve výši částka), část výše uvedené částky ve výši částka dle Ceníku, jež je součástí rámcové smlouvy, odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů a zbývající část této částky ve výši částka odpovídá dlužnému pojistnému, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne datum (z důvodu ukončení splátkového kalendáře bylo pojištění ukončeno a strženo dne datum z účtu žalovaného).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru.

5. Z rámcové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalovanému aktivovala běžný účet číslo žalovaný jej mohl začít plně využívat; nedílnou součástí anonymizováno smlouvy byly ulice podmínky právnická osoba, Podmínky pro používání úvěru právnická osoba a právnická osoba Z Dodatku číslo ze dne datum k anonymizováno smlouvě a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že k žádosti žalovaného bylo tímto dodatkem sjednáno poskytnutí úvěru ve výši částka ze strany žalobkyně žalovanému; úroková sazba k předmětnému úvěru činila 17,90 % ročně. Dále bylo označeným dodatkem sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši částka měsíčně. Z mimořádného výpisu z běžného účtu za období od datum - datum bylo zjištěno, že dne datum byla běžný účet žalovaného připsána částka částka specifikovaná jako půjčka. Ze splátkového kalendáře vytvořeného ke dni datum bylo zjištěno, že žalovaný na první splátku úvěru zaplatil dne datum pouze částka; následně již žalobkyně neevidovala žádné platby na úhradu splátek úvěru ze strany žalovaného. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpanou jistinu úvěru nesplácel, přičemž ke dni datum činila nesplacená jistina úvěru částku ve výši částka a úroky byly k tomuto datu vyčísleny částkou částka. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě všech dluhů z úvěrové smlouvy, a to v důsledku neplnění smluvních závazků; žalovaný tak byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši částka, k čemuž mu byla stanovena lhůta do datum, a zároveň byl upozorněn, že v případě neuhrazení ve stanovené lhůtě bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Z Přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu bylo zjištěno, že náklady na vymáhání jsou klientovi účtovány zpravidla jednou za 20 kalendářních dnů, přičemž jsou vyčísleny částkou částka; žalovanému pak byly účtovány náklady pouze ve výši částka. Z mimořádného výpisu z běžného účtu za období od datum - datum bylo zjištěno, že žalovaný dne datum provedl výběr hotovosti z bankomatu, za který mu byl účtován poplatek ve výši částka a dále mu byly dne datum účtovány náklady účelně vynaložené bankou na vymáhání dluhu.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a též podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vše ve znění účinném v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy.

7. Podle § 74 odst. 1 zákona o platebním styku se smlouvou o platebních službách poskytovatel zavazuje uživateli provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen„ rámcová smlouva“), nebo provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen„ smlouva o jednorázové platební transakci“).

8. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

10. Podle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

11. Podle § 1969 o. z. je-li dlužník v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené anonymizováno národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

17. Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně po té, co řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy nejprve uzavřeli anonymizováno smlouvu a následně dne datum Dodatek číslo k této smlouvě, na základě něhož byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka; dále bylo prokázáno, že označeným Dodatkem číslo bylo mezi účastníky sjednáno též pojištění schopnosti úvěr splácet. Žalovaný se předmětnou úvěrovou smlouvou zavázal splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, avšak této své povinnosti nedostál, a dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně veškeré závazky žalovaného z předmětné úvěrové smlouvy zesplatnila a žalovaného vyzvala k předčasné úhradě dlužné částky.

18. Titulem práva žalobkyně je tedy platně uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž žalobkyni náleží nejen právo na úhradu dlužné jistiny, ale též právo na zaplacení sjednaného úroku (co do výše částečně korigovaného ve smyslu ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru) a dlužných částek na pojistném a poplatcích. V řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by uplatněné nároky žalobkyně vylučovaly a ani žalovaný neměl k jejich výši žádné výhrady; soud proto neměl důvod o výpočtu žalobkyně jakkoli pochybovat. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení, tj. ode dne datum Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka; náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a paušální náhrady výdajů nezastoupeného účastníka podle vyhl. č. 254/2015 Sb., dle které náleží žalobkyni náhrada ve výši částka za každý ze dvou provedených úkonů (podaná žaloba a předžalobní výzva). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.