7 C 240/2021

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 90 000 Kč se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 27 406,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 90 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady soudního řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jednala o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci v katastrálním území Choteč u Prahy a za tím účelem zaslala žalovanému dne [datum] na jeho účet částku 92 500 Kč, přičemž částka 2 500 Kč představovala úhradu části nákladů za právní zastoupení v řízení vedeném u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 13 C 290/2018. Mezi účastníky řízení a širší rodinou došlo k dohodě, že každý z účastníků bude mít ½ předmětných nemovitostí. Bylo dohodnuto, že matka žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] daruje svoji 1/8 předmětných nemovitostí žalobkyni a že dojde ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi žalobkyní, žalovaným a jejich strýcem tak, že ve výsledku budou oba účastníci řízení vlastnit spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti ½. K tomuto zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví však nedošlo, protože strýc účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel a závětí vše odkázal žalovanému. [příjmení] 90 000 Kč, kterou žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum], měla sloužit jako kompenzace žalovanému, který vynaložil na nabytí svého spoluvlastnického podílu vyšší náklady, a současně se jednalo o částku zaplacenou na základě dohody, že dojde ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi účastníky a jejich strýcem tak, že každý z účastníků bude vlastnit jednu polovinu předmětných nemovitostí. Žalobkyně totiž získala 1/8 předmětných nemovitostí v rámci dědického řízení po otci a další 1/8 darem od matky. Pro úhradu částky 90 000 Kč však odpadl právní důvod, pro který byla tato částka zaslána, takže tato suma představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu, aby jí uvedenou částku vrátil, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval a podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci dosud není vypořádáno. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby o zaplacení dlužné částky upomínala, žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že částka 90 000 Kč byla dorovnáním za podíl, který žalovaný koupil dráž než jeho sestra (žalobkyně). [ulice] prostředky, které žalobkyně žalovanému poskytla, uhradila dobrovolně jako vyrovnání za podíl tak, jak bylo předem domluveno. Mezi účastníky existovala dohoda, ale týkala se pouze spoluvlastnictví 1/8 předmětné nemovitosti, která původně patřila bratrovi účastníků a která byla v rámci exekuce vydražena [právnická osoba] - REALITY. Účastníci se dohodli, že půjdou půl na půl. Dohodli se, že žalovaný nabude onu 1/8 za 475 000 Kč a současně došlo k dohodě, že žalobkyně nabude 1/8 předmětné nemovitosti od matky za 300 000 Kč. Rozdíl činil 175 000 Kč, přičemž když se tato částka vydělí dvěma, rovná se 87 500 Kč. K nim, když se připočtou náklady na právní zastoupení ve výši 2 500 Kč, je výsledkem právě částka 90 000 Kč.

3. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřel dne [datum].

4. Z dražební vyhlášky soud zjistil, že soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] nařídil elektronickou dražbu spoluvlastnického podílu [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], na předmětných nemovitostech.

5. Z informace o průběhu dražby bylo zjištěno, že nejvyšší podání za spoluvlastnický podíl [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], na předmětných nemovitostech učinila společnost P- [právnická osoba], a to ve výši 380 000 Kč.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost P- [právnická osoba] oznámila ostatním spoluvlastníkům předmětné nemovitosti, že nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na nemovitosti a vyzvala je k projednání dalšího způsobu nakládání s předmětnými nemovitostmi.

7. Ze závěti bylo zjištěno, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], prohlásil dne [datum] svoji závěť formou notářského zápisu, ve které pro případ smrti povolal za jediného svého dědice synovce pana [celé jméno žalovaného], [datum narození], kterému zůstavil podíl o velikosti 100 % na své pozůstalosti.

8. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 21. 11. 2018, č.j. 13 C 290/2018 – 69, soud zjistil, že byl schválen smír účastníků, kterým bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, a to tak, že paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], připadne podíl ve výši id. 1/8, žalobkyni připadne podíl ve výši id. 1/8, panu [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], připadne podíl ve výši id. ½ a žalovanému připadne podíl ve výši id. ¼, přičemž žalovanému byla uložena povinnost zaplatit [právnická osoba] – [právnická osoba] na vypořádání jejího podílu ze zaniklého podílového spoluvlastnictví částku 475 000 Kč.

9. Z darovací smlouvy ze dne [datum] sepsané formou notářského zápisu bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jako dárce a žalobkyně jako obdarovaná, přičemž předmětem darování se stal spoluvlastnický podíl ve výši 1/8 na pozemku parc. č. St. 56 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [adresa žalovaného] (rodinný dům), a na pozemku parc. [číslo] (zahrada), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Choteč u Prahy, obec Choteč, včetně podílu ve výši 1/8 na všech součástech a příslušenství.

10. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že na základě darovací smlouvy byl dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] proveden vklad vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech ve výši 1/8 ve prospěch žalobkyně. Jednalo se o spoluvlastnický podíl paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně.

11. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] převedla žalobkyně ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 92 500 Kč.

12. Z úmrtního listu soud zjistil, že pan [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřel dne [datum]. Pohřeb vypravil synovec [celé jméno žalovaného].

13. Z výzvy k zaplacení částky 90 000 Kč bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky ve výši 90 000 Kč ve lhůtě do [datum].

14. Z výzvy ke zpřístupnění nemovité věci ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum] ke zpřístupnění nemovité věci v katastrálním území Choteč u Prahy, obec Choteč, a to k pozemku parc. č. st. 56, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a zahrady parc. [číslo] s tím, že žalobkyně nemá ke všem místnostem v této nemovité věci přístup od [datum], přičemž jí svědčí vlastnické právo z ideální jedné čtvrtiny. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k předání klíčů či jejich zaslání, a to od všech místností včetně garáží nejpozději do [datum].

15. Z chatové komunikace účastníků soud zjistil, že mezi účastníky řízení probíhala komunikace ve věci úhrady žalované částky, ve věci závěti strýce účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], na základě které strýc povolal za jediného svého dědice žalovaného, jakož i ve věci dalších vztahů účastníků.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo zjištěno, že darovala žalobkyni, své dceři, spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 za 300 000 Kč. Její syn [jméno] měl na svůj majetek exekuce, proto šel spoluvlastnický podíl ve výši 1/8 na nemovitosti do exekuce. Žalovaný, její syn, proto vykoupil podíl svého bratra [jméno], a to asi za 420 000 Kč, čímž se stal podílovým spoluvlastníkem ve výši 2/8. [příjmení] [jméno] měl podíl ve výši ½, přičemž v závěti odkázal celý svůj spoluvlastnický podíl ve výši ½ žalovanému, který se o strýce staral a navštěvoval ho. U dohody účastníků ohledně částky 90 000 Kč, kterou zaslala žalobkyně žalovanému, svědkyně nebyla, ale od žalobkyně slyšela, že se účastníci dohodli na tom, že žalovaný odkoupí spoluvlastnický podíl 1/8, který šel do exekuce, a žalobkyně mu těmi 90 000 Kč pomůže se zaplacením. Asi před dvěma nebo třemi lety se účastníci dohodli, že budou v [obec] bydlet oba. Svědkyně nepočítala s tím, že strýc [jméno] dá všechno jenom žalovanému, počítala s tím, že ostatní podělí. Chtěli, aby podíl po [jméno] zůstal v rodině a aby nemovitost užívali žalobkyně i žalovaný. Až po smrti strýce se dozvěděli, že strýc svůj podíl odkázal jen žalovanému. Podíl po [jméno] si koupili oba účastníci s tím, že tam chtějí žít. Žalovaný podědil po strejdovi spoustu peněz a teď se chová špatně. Informace o dohodách mezi účastníky má svědkyně od obou dětí.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je jeho přítelkyní, přičemž zná i žalovaného. V roce 2015 zemřel otec účastníků řízení, který vlastnil ½ předmětných nemovitostí a druhý spoluvlastnický podíl vlastnil jeho bratr [jméno]. Spoluvlastnický podíl ve výši ½, který vlastnil otec účastníků řízení, byl rozdělen mezi tři děti a manželku. Protože bratr žalobkyně [jméno] měl dluhy a dostal se do exekuce, účastníci se dohodli, že se žalovaný pokusí [obec] zachránit a přihlásil se do aukce. Tuto aukci však vyhrála firma z [obec], která potom chtěla, aby účastníci a jejich matka buďto odkoupili její podíl na nemovitosti, nebo chtěla nemovitost prodat. Nakonec došlo k dohodě s tím, že podíl oné firmy z [obec] koupil žalovaný za 480 000 Kč. [příjmení] tak 25 %. Matka účastníků se poté domluvila se žalobkyní, že jí za 300 000 Kč převede svoji 1/8, žalobkyně tedy měla také 25 % podíl na nemovitosti a 50 % podíl zůstal strýci účastníků. Protože se žalovanému nezdálo, že by měl zaplatit o 180 000 Kč více než žalobkyně, došlo mezi účastníky ke schůzce, po které žalobkyně svědkovi říkala, že ji žalovaný požádal, aby mu zaplatila částku 90 000 Kč, což odpovídalo částce 180 000 Kč dělené dvěma. Současně se účastníci dohodli, že až strýc [jméno], který neměl děti ani manželku, zemře, každý ze sourozenců dostane 1/3 strýcova podílu, přičemž žalobkyně a žalovaný si ponechají svou část a vyplatí bratra [jméno]. Toto jednání účastníků proběhlo v únoru 2019. Již [datum] vypracoval strýc [jméno] závěť, kde vše odkázal žalovanému. Z komunikace po smrti strýce ví svědek o tom, že žalovaný o závěti již v té době věděl. Dne [datum] poslala žalobkyně žalovanému peníze. V rámci jednání účastníků řekl žalovaný žalobkyni, že strýc možná chce svůj podíl přepsat na něj, přičemž když se žalobkyně zarazila, tak jí řekl, že to ale strýc určitě neudělá. Dohoda mezi účastníky byla taková, že po smrti strýce odkoupí společně podíl od jejich bratra [jméno] a nemovitost budou vlastnit 50:

50. Účastníci předpokládali, že každý ze sourozenců získá po smrti jejich strýce [jméno] 1/3 jeho spoluvlastnického podílu v rámci dědictví ze zákona. Ještě v dubnu 2019 spolu účastníci diskutovali, jak budou mít nemovitost napůl a jak si to tam zařídí. Informace získával svědek od obou účastníků.

18. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu před soudem uvedla, že její matka svůj podíl na nemovitosti nechtěla a rozhodla se, že ho žalobkyni daruje, což se také stalo. Žalobkyně zaplatila své matce částku 300 000 Kč. Žalovaný zaplatil za spoluvlastnický podíl na téže nemovitosti společnosti [právnická osoba] částku 480 000 Kč. Žalobkyně měla se žalovaným, svým bratrem, dobré vztahy, oba měli zájem o předmětnou nemovitost. Tehdy jí žalovaný tvrdil, že není fér, když žalobkyně zaplatila jejich matce za podíl méně, než zaplatil on, přičemž tvrdil, že by se v budoucnu při užívání nemovitosti mohli z tohoto důvodu hádat. [příjmení] si schůzku mezi čtyřma očima, která proběhla asi v únoru 2019. Na této schůzce řekl žalovaný žalobkyni, že by bylo fér, aby mu vyrovnala rozdíl vzniklý z toho, že každý zaplatil za podíl jinou částku. [příjmení] [jméno] byl tehdy ve velmi špatném zdravotním stavu. Říkali si, že po něm budou dědit oba účastníci, jejich matka i bratr [jméno]. Tehdy ještě neměli jistotu, jestli by jim jejich bratr [jméno] svůj podíl prodal. Řešili, že budou mít nemovitost napůl, žalobkyně bude vařit a žalovaný bude sekat dřevo apod. Hovořili o tom, že v budoucnu po smrti strýce by vyplatili maminku a bratra [jméno]. Žalobkyně žalovanému věřila. [ulice] schůzky jí žalovaný řekl:„ A co kdyby to chtěl na mě [jméno] přepsat?“. Žalobkyně se tomuto divila a dala žalovanému najevo, že by mu za takové situace peníze nedala. [příjmení] však řekl, že na sebe nic přepsané nemá. Dohodli se tedy na tom, že žalobkyně vyrovná žalovanému rozdíl mezi tím, co zaplatila ona, a tím, co zaplatil on, aby se v budoucnu nehádali. Dne [datum] poslala žalobkyně žalovanému peníze. Poté však byl žalovaný odtažitý. Strýc dne [datum] zemřel. Poté se žalobkyně dozvěděla, že strýc sepsal dne [datum] závěť, ve které odkázal svůj podíl pouze žalovanému. Kdyby žalobkyně věděla, že strýc odkázal svůj spoluvlastnický podíl bratrovi, tak by mu částku 90 000 Kč neposlala. Tehdy žalovanému řekla, že by jí měl těch 90 000 Kč vrátit, což on odmítl.

19. Soud rozhodl, že neprovede dokazování žalovaným navrženým výslechem svědka [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, neboť provádění toho důkazu by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

20. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 56, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům), a zahrady parc. [číslo] vše v katastrálním území Choteč u Prahy, obec Choteč. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/8 vzhledem k celku na předmětných nemovitých věcech od své matky, za což jí poskytla finanční částku ve výši 300 000 Kč, a žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl ve stejné výši od [právnická osoba] - [právnická osoba] za částku ve výši 475 000 Kč. Účastníci se dohodli, že žalobkyně zaplatí žalovanému částku 90 000 Kč jako kompenzaci za to, že žalovaný vynaložil na nabytí svého spoluvlastnického podílu k nemovitým věcem vyšší částku, což také dne [datum] učinila. S ohledem na špatný zdravotní stav strýce obou účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl dalším podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, spolu účastníci komunikovali ohledně případného budoucího spoluvlastnického uspořádání. Žalobkyně předpokládala, že se účastníci v budoucnu stanou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí. Počítala s tím, že zdědí část spoluvlastnického podílu jejich strýce a že bratr [jméno] účastníkům odprodá jím zděděný spoluvlastnický podíl. Žalovaný žalobkyni informoval o tom, že existuje možnost, že by strýc mohl odkázat svůj spoluvlastnický podíl jemu, nicméně uvedl, že na sebe nic přepsané nemá a této variantě příliš nevěří. Mezi účastníky a jejich strýcem nebyla uzavřena žádná smlouva týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, která by následně nebyla realizována. Strýc účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného] zemřel dne [datum], přičemž ve své závěti povolal za jediného svého dědice žalovaného. Žalobkyně poté vyzývala žalovaného k vrácení částky ve výši 90 000 Kč, což žalovaný odmítl učinit.

21. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

22. Podle § 583 obč. zák. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

23. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citované ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 90 000 Kč s tím, že dle dohody účastníků měla tato částka sloužit jako kompenzace žalovanému za to, že vynaložil na nabytí svého spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem vyšší částku než žalobkyně, přičemž součástí dohody o zaplacení této kompenzace měla být dohoda účastníků o tom, že dojde ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem mezi účastníky a jejich strýcem jakožto dalším podílovým spoluvlastníkem tak, že každý z účastníků bude vlastnit jednu polovinu předmětných nemovitostí. V řízení bylo výslechy svědků i účastnickým výslechem žalobkyně prokázáno, že mezi účastníky a jejich strýcem panem [jméno] [celé jméno žalovaného] nebyla uzavřena smlouva týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, z níž by následně mohlo sejít. Ve věci platby částky 90 000 Kč probíhala jednání pouze mezi účastníky, o čemž byla účastníky zpravena svědkyně [jméno] [příjmení] a svědek [jméno] [příjmení].

25. Účastníci se domluvili, že žalobkyně vyrovná rozdíl mezi částkou zaplacenou žalovaným [právnická osoba] - [právnická osoba] za spoluvlastnický podíl této společnosti k nemovitostem a částkou, kterou zaplatila žalobkyně za spoluvlastnický podíl matky účastníků. Nebylo zjištěno, že by platba byla v dohodě vázána na splnění nějakých dalších podmínek, konkrétně na budoucí stav, kdy by oba účastníci vlastnili spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech. Žalobkyně sice s touto vizí k dohodě mezi účastníky přistupovala, nicméně nepochybně s vědomím, že je uvedený budoucí stav značně nejistý. Předpokládal by skutečnost, že účastníci v budoucnu zdědí část spoluvlastnického podílu jejich strýce, a pokud by dědil rovněž jejich bratr [jméno], že účastníkům svůj spoluvlastnický podíl prodá.

26. Žalobkyně uvedla, že jí žalovaný v době sjednání dohody neříkal pravdu, protože věděl, že mu strýc spoluvlastnický podíl na nemovitostech odkázal ve své závěti. Je otázkou, zda žalovaný žalobkyni říkal nepravdu, neboť svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovaný žalobkyni řekl, že strýc možná chce přepsat svůj spoluvlastnický podíl na něj, ale že to určitě neudělá. Žalobkyně uvedla, že se jí žalovaný při jednání zeptal:„ A co kdyby to chtěl na mě [jméno] přepsat?“ a na dotaz odpověděl, že na sebe nic přepsané nemá. V chatové komunikaci účastníků po smrti strýce žalovaný uvedl:„ To, že to [jméno] chce na mě přepsat, jsem Ti řekl jasně předem, když jsme do toho šli, jen jsem tomu po zkušenostech dědy a táty nevěřil, že to udělal!“. Nicméně, i pokud by žalovaný v té době věděl o závěti sepsané strýcem obou účastníků, žalobkyně naopak věděla o možnosti, že ji strýc může sepsat. Přesto souhlasila s úplatou 90 000 Kč žalovanému. Její případný omyl by zcela jistě nebyl omluvitelný. Žalobkyně relativní neplatnost smlouvy uzavřené se žalovaným ani nenamítala.

27. S poukazem na shora uvedené soud žalobu zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalovaný, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovanému vznikly náklady na právním zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 4 700 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby dle §11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]) a ve výši 2 350 Kč za jeden úkon právní služby dle §11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady žalovaného tedy činí 27 406,50 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného byla stanovena podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. Ve výroku III. tohoto rozsudku soud rozhodl o návrhu žalobkyně na separaci nákladů řízení v souladu s § 147 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 534 Kč sestávající z odměny stanovené podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 4 700 Kč za jeden úkon právní služby (účast na prvním setkání s mediátorem dne [datum]), z paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce 300 Kč za výše uvedený jeden úkon právní služby, z DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř a z odměny mediátora za nařízené první setkání s mediátorem ve výši 484 Kč včetně DPH, neboť se žalovaný bez včasné omluvy nedostavil k prvnímu setkání s mediátorem, čímž zavinil, že žalobkyni, jež se k nařízenému prvnímu setkání s mediátorem řádně dostavila, vznikly výše specifikované náklady řízení. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.