7 C 295/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená 26. 7. 1974 bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 129 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 129 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. První žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Druhé žalované a třetímu žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku 10 746 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 129 500 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady soudního řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako budoucí kupující uzavřela se žalovanými jakožto budoucími prodávajícími dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí, na základě níž se žalovaní společně a nerozdílně zavázali jako prodávající uzavřít se žalobkyní jako kupující kupní smlouvu na prodej bytové jednotky, která měla vzniknout v jejich domě [adresa] v k.ú. a obci [obec]. V čl. II. bodu 3. smlouvy o smlouvě budoucí si účastníci sjednali pro případ porušení povinnosti uzavřít kupní smlouvu nejpozději do [datum] smluvní pokutu ve výši 5 % z dohodnuté kupní ceny, tj. z částky 2 590 000 Kč. K uzavření kupní smlouvy do [datum] z důvodu na straně žalovaných nedošlo, a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 129 500 Kč (tj. 5 % z částky 2 590 000 Kč). Důvodem pro neuzavření kupní smlouvy na straně žalovaných byla skutečnost, že včas nezajistili potřebnou dokumentaci pro zavkladování prohlášení spoluvlastníků o vzniku bytových jednotek, proto předmět převodu k tomuto datu ještě právně neexistoval, a to výlučně z důvodu na straně žalovaných, resp. osob, které žalovaní pověřili realizací změny spoluvlastnictví k domu [adresa] na rozdělení domu na jednotky, což žalované nezbavuje odpovědnosti vůči žalobkyni. Splatnost smluvní pokuty nebyla smlouvou o smlouvě budoucí sjednána, a žalobkyně proto výzvou ze dne [datum] vyzvala všechny žalované, aby jí smluvní pokutu společně a nerozdílně uhradili, a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaní však žalobkyni smluvní pokutu v uvedené lhůtě neuhradili, a ocitli se tak v prodlení. Dohodnutá výše smluvní pokuty je zcela přiměřená významu zajišťované povinnosti, tedy převodu vlastnického práva k nemovitosti. Kupní smlouva na bytovou jednotku [číslo] byla posléze uzavřena mezi žalovanými a dcerou žalobkyně dne [datum]. Ke dni uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní měla žalobkyně zájem nabýt předmětný byt do svého vlastnictví, kdy tímto bytem měla být řešena bytová situace její dcery, která se v tu dobu rozváděla. Pokud by žalovaní dodrželi podmínky smlouvy o smlouvě budoucí kupní, předmětný byt by nabyla do svého vlastnictví právě žalobkyně, přičemž pro posouzení vzniku nároku na smluvní pokutu je zcela nerozhodné, jak by bylo s bytem dále žalobkyní naloženo, resp. kdo by jej v budoucnu užíval. Návrh na uzavření kupní smlouvy s údaji žalobkyně byl zaslán až dne [datum] k rukám dcery žalobkyně, tedy až po lhůtě sjednané ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní. V tuto dobu již byla dcera žalobkyně pravomocně rozvedena, a proto žalobkyně vznesla dotaz, zda je možné, aby realizační smlouvu na koupi bytu uzavřela její dcera, což se také následně stalo. Žalobkyně se proto již nedomáhala uzavření kupní smlouvy, avšak tato skutečnost nemá vliv na vznik nároku na smluvní pokutu dle smlouvy o budoucí smlouvě kupní, jejíž podmínky žalovaní nedodrželi. Žalobkyně nebyla osobně přítomna podpisu smlouvy ze strany první žalované, žalobkyni byly zprostředkovatelem předloženy k podpisu smlouvy již opatřené podpisy žalovaných jakožto budoucích prodávajících, kdy první žalovaná měla tuto smlouvu podepsat dne [datum], tedy ve stejný den jako zprostředkovatel [právnická osoba], zastoupený Ing. [jméno] [příjmení], která od žalobkyně převzala i první zálohu na kupní cenu ve výši 150 000 Kč.

2. První žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyni nezná, ani s ní o uzavření jakékoli smlouvy nejednala, ani nepověřila k jednání se žalobkyní žádnou jinou osobu. První žalovaná se žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřela. Podpis u jména první žalované na smlouvě o smlouvě budoucí nepatří první žalované, nýbrž neznámé třetí osobě, která mohla mít zájem na finančním plnění žalobkyně. Smlouva o smlouvě budoucí předložená žalobkyní je neplatná a první žalovaná není touto smlouvou vázána ani jí neplynou z této smlouvy žádné závazky. První žalovaná nezplnomocnila [právnická osoba] [právnická osoba] k tomu, aby ji jakkoliv zastupovala, ani neuzavřela zprostředkovatelskou smlouvu se žalobkyní a se [právnická osoba] [právnická osoba]

3. Druhá žalovaná i třetí žalovaný navrhli rovněž zamítnutí žaloby s odůvodněním, že uzavřeli se žalobkyní dne [datum] v pozici budoucích prodávajících se žalovanou jako budoucí kupující smlouvu o smlouvě budoucí kupní týkající se bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], který je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) v katastrálním území a obci [obec] u [obec]. Žalobkyně při jednání vždy vystupovala spolu se svou dcerou [jméno] [příjmení], případně jako její zástupce. [jméno] [příjmení] byla v době uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí v rozvodovém řízení a z tohoto důvodu, dle svého tvrzení, nechtěla uzavírat jakékoliv smlouvy. Z důvodu vstřícnosti žalovaných byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena se žalobkyní, ačkoli tato nikdy neměla zájem ani vůli bytovou jednotku pro svou osobu zakoupit. Jednalo se de facto o simulované právní jednání, neboť obě strany věděly, že žalobkyně nemá zájem ani vůli předmětnou bytovou jednotku zakoupit. Tomuto postupu odpovídá i následné jednání žalobkyně, která uhradila na předmětnou bytovou jednotku rezervační zálohu ve výši 150 000 Kč a zaplatila vystavenou fakturu (zálohu na stavební práce) ve výši 200 000 Kč. V průběhu měsíce ledna 2018 byli žalovaní informováni, že věc rozvodu [jméno] [příjmení] je již vyřešena a kupní smlouvu je možné uzavřít přímo s [jméno] [příjmení] Kupní smlouva tedy byla podepsána s kupující [jméno] [příjmení], jak se ostatně strany dohodly již při uzavírání„ simulované“ smlouvy o smlouvě budoucí. [jméno] [příjmení] spolu se žalobkyní předmětnou bytovou jednotku převzala a užívá. Žalobkyně nikdy nevyzvala žalované k uzavření kupní smlouvy. Důvod neuzavření kupní smlouvy není na straně žalovaných, nýbrž na straně žalobkyně, která nikdy ani úmysl uzavřít kupní smlouvu neměla. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tedy nevznikl, protože smlouva o smlouvě budoucí je neplatná pro nedostatek vážnosti vůle. Pokud první žalovaná nepodepsala smlouvu o smlouvě budoucí, je tato smlouva neplatná bez dalšího.

4. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že její dcera řešila bydlení, protože byla v rozvodovém řízení, Našla byt, který se jí líbil, ale v tu dobu ještě neměla peníze z vypořádaného společného jmění manželů. Proto jí žalobkyně nabídla, že byt koupí na sebe. Poté společně kontaktovaly Ing. [příjmení] a žalobkyně podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. V době podpisu smlouvy již byla příslušná vyhotovení podepsána stranou prodávající. Žalobkyně ani její dcera následně nepátraly po tom, kdy bude předložena ze strany prodávajících kupní smlouva. Dne [datum] přišel návrh kupní smlouvy, kde bylo na straně kupující uvedeno jméno žalobkyně. Vzhledem k tomu, že v lednu téhož roku došlo k vypořádání společného jmění manželů její dcery, žalobkyně vznesla dotaz na Ing. [příjmení], zda by bylo možné, aby kupní smlouva zněla na její dceru. Žalobkyně a její dcera tehdy jednaly pouze s Ing. [příjmení], prodávající neviděly. Ing. [příjmení] sdělila, že tento návrh musí projednat s prodávajícími a následně došlo k úpravě návrhu kupní smlouvy tak, že v ní jako kupující figurovala dcera žalobkyně. Při podpisu smlouvy o smlouvě budoucí skládala žalobkyně finanční prostředky v hotovosti jako zálohu. Žalobkyně ani její dcera se nikterak nepídily po uzavření kupní smlouvy, byť občas v katastru nemovitostí sledovaly, zda jsou již bytové jednotky v katastru nemovitostí zapsány. V době uzavírání kupní smlouvy se žalobkyně cítila být poškozena tím, že kupní smlouva nebyla uzavřena včas.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] bylo zjištěno, že první žalovaná byla podílovou spoluvlastnicí nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], obec Jesenice, se spoluvlastnickým podílem ve výši 5/8 vzhledem k celku, druhá žalovaná byla podílovou spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí v rozsahu 1/8 a třetí žalovaný byl podílovým spoluvlastníkem těchto nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši 2/8 vzhledem k celku.

6. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] bylo zjištěno, že se smluvní strany zavázaly uzavřít nejpozději do [datum] vlastní kupní smlouvu, podle níž se strana budoucí prodávající zaváže odevzdat straně budoucí kupující předmět převodu s veškerým příslušenstvím a umožnit straně budoucí kupující nabýt k předmětu převodu vlastnické právo a strana budoucí kupující se zaváže předmět převodu převzít a zaplatit straně budoucí prodávající kupní cenu ve výši 2 590 000 Kč. Článek II. bod 3. smlouvy o smlouvě budoucí kupní obsahoval ujednání, že v případě, že nedojde k uzavření vlastní kupní smlouvy v termínu a za podmínek stanovených v odst. 1 tohoto článku smlouvy, je smluvní strana, která zapříčinila neuzavření vlastní kupní smlouvy, povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 5 % z kupní ceny sjednané v čl. III. odst. 1 této smlouvy níže.

7. Ze zálohové faktury ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že tato faktura byla vystavena společností 2 [právnická osoba] žalobkyni na částku ve výši 200 000 Kč jakožto zálohu [číslo] (dle SOSB) na stavební práce bytové jednotky [číslo] 11. v domě čp 18 ulice [adresa žalovaného a žalované].

8. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] soud zjistil, že si žalobkyně vyhradila právo specifikovat v kupní smlouvě na bytovou jednotku [číslo] soupis prací, které budou zhotoveny k datu uvolnění částky kupní ceny ve výši 1 040 000 Kč dle čl. III. odstavec B a budou odpovídat uvolňované částce, přičemž zároveň musí být splněna podmínka dle tohoto odstavce.

9. Z příjmového – výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že Ing. J. [příjmení] přijala od žalobkyně částku ve výši 150 000 Kč jako zálohu na byt 3. 11. v bytovém domě [adresa žalovaného a žalované].

10. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí soud zjistil, že návrh na zápis bytových jednotek v domě ve spoluvlastnictví žalovaných do katastru nemovitostí byl žalovanými podán dne [datum].

11. Z e-mailové komunikace od [datum] do [datum] soud zjistil, že dcera žalobkyně [jméno] [příjmení] komunikovala s Ing. [příjmení] ve věci realizace výstavby bytové jednotky a její podoby, jakož i ve věci postupu při uzavírání kupní smlouvy a smlouvy o úschově kupní ceny.

12. Z elektronické komunikace ze dne 22. a [datum] bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] zaslala [jméno] [příjmení], dceři žalobkyně, k připomínkám návrh kupní smlouvy, kde na straně kupující figurovalo jméno žalobkyně, a rovněž jí zaslala prohlášení vlastníka a stavební povolení. Dále jí sdělila informaci k řešení designu oken a požádala ji o návrh termínů podpisu kupní smlouvy. [jméno] [příjmení] následně přeposlala kupní smlouvu k připomínkám svým rodičům.

13. Z e-mailu ze dne [datum] s přílohou soud zjistil, že se jedná o e-mailovou zprávu od [jméno] [příjmení] adresovanou Ing. [jméno] [příjmení] ve věci zaslání kupní smlouvy s připomínkami, přičemž jako kupující je v kupní smlouvě uvedena [jméno] [příjmení] a jako prodávající všichni tři žalovaní.

14. Z e-mailové zprávy ze dne [datum] s přílohou bylo zjištěno, že se jedná o e-mailovou zprávu od [jméno] [příjmení] adresovanou Ing. [jméno] [příjmení] ve věci zaslání upravené kupní smlouvy a smlouvy o úschově.

15. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaní dne [datum] prohlásili, že součást pozemku parc. č. st. [číslo] je budova [adresa], vše zapsáno v k.ú. [obec] u [obec], přičemž v budově jsou následující rozestavěné bytové jednotky: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo].

16. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že bytovou jednotku [číslo] o velikosti 53,3 m2, umístěnou ve 3. NP budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], předali žalovaní jako prodávající [jméno] [příjmení] jako přebírající.

17. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval první žalovanou k úhradě smluvní pokuty dle ujednání smlouvy o smlouvě budoucí ze dne [datum].

18. Z odpovědi na dopis ze dne [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupkyně třetího žalovaného sdělila právnímu zástupci žalobkyně, že třetí žalovaný nárok na úhradu smluvní pokuty odmítá s tím, že požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 129 500 Kč je s ohledem na okolnosti věci jednáním, které je v rozporu s dobrými mravy.

19. Z přípisu M&M [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [právnická osoba] neeviduje ve své databázi smlouvu o zprostředkování s [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], [celé jméno žalované] či [celé jméno žalobkyně]. Společnost M&M [právnická osoba] uvedla, že se domnívá, že subjekt, který by měl soud vyzvat k předložení příslušné smlouvy, je Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], jež v minulosti pracovala jako makléř [právnická osoba] [právnická osoba], avšak z důvodu opakovaných porušování mandátní smlouvy a poškozování jména společnosti s ní byla spolupráce ke dni [datum] ukončena.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že žalovaní jsou bývalými majiteli nemovitosti [ulice a číslo] v [obec], přičemž žalobkyně a její dcera projevily zájem o koupi bytové jednotky [číslo]. Rezervační smlouvu podepsala žalobkyně, avšak veškerá další jednání vedla svědkyně s paní [příjmení], dcerou žalobkyně. Na jaře roku 2018 byla podepsána smlouva o převodu bytové jednotky, a to již přímo s paní [příjmení] jako kupující. Již na začátku bylo svědkyni sděleno, že byt bude pro paní [příjmení]. Svědkyně ve věci působila jako zprostředkovatelka, jednala na základě plných mocí od majitelů nemovitosti. Ke [právnická osoba] [právnická osoba] měla svědkyně takzvaný bezesmluvní vztah. Za majitele nemovitosti svědkyně nic nepodepisovala, smlouvy vždy podepisovali majitelé sami. Okolnosti podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní si svědkyně nevybavila. Na této smlouvě figuruje její podpis jako zprostředkovatele a předpokládá, že ostatní podpisy jsou podpisy majitelů nemovitosti. Domnívá se, že smlouva o smlouvě budoucí kupní byla uzavírána s paní žalobkyní, protože v této době ještě její dcera nebyla rozvedena. Poté však již svědkyně komunikovala s paní [příjmení]. Co se týká problémů při realizaci projektu, ten se zpozdil v důsledku zpoždění získání stavebního povolení a byla zde i spousta jiných problémů, o kterých však byli klienti informováni. Svědkyně jako zprostředkovatelka obchodu měla od majitelů nemovitosti plné moci a na základě nich jednala s klienty. Svědkyně předpokládá, že na smlouvě o smlouvě budoucí je podpis první žalované, svědkyně tento podpis neučinila, první žalovanou při podpisu smlouvy neviděla. Žalobkyně byla u předání bytu a svědkyně neví o tom, že by žalobkyně cokoli reklamovala. Všichni majitelé věděli moc dobře, že se svědkyně zabývá prodejem bytů v jejich nemovitosti, vše probíhalo z tohoto úhlu pohledu bez problémů. Teprve po předání bytů a ukončení projektu odmítla první žalovaná převzít vyúčtovací fakturu.

21. Z plných mocí bylo zjištěno, že se jedná o plné moci, kterými žalovaní zmocnili Ing. [jméno] [příjmení] ke všem úkonům souvisejícím s jednáním na stavebním úřadě [obec] u [obec], které se týkají objektu na adrese [adresa žalovaného a žalované], dále k tomu, aby Ing. [příjmení] jejich jménem vedla jednání, uzavírala jednání, přijímala písemnosti, podávala písemnosti či opravné prostředky při jednání se stavebním úřadem, katastrálním úřadem či jinými orgány nebo organizacemi a k tomu, aby Ing. [příjmení] žalované zastupovala ve všech právních věcech a jednáních s katastrálním úřadem [okres].

22. Z elektronické komunikace bylo zjištěno, že Ing. [příjmení] komunikovala se žalovanými mj. ve věci kupní smlouvy na prodej pizzerie s garáží, prodeje bytů, jednání na katastrálním úřadě, pasportu bytového domu žalovaných.

23. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví – odvětví zkoumání ručního písma č. MB [číslo] ze dne [datum] vypracovaného znalkyní v oboru písmoznalectví se specializací na zkoumání ručního písma [celé jméno znalkyně] a z výslechu znalkyně soud zjistil, že nalezené znaky umožňují rozhodovat mezi variantou pravého komoleného podpisu nebo variantou padělku vyhotoveného ve snaze o napodobení vzoru jiným pisatelem. Zjištěné rozdíly při zachování rámcové podoby s běžně užívanými podpisy [celé jméno žalované] podporují variantu jiného pisatele, neboť u komolení vlastního podpisu by se daly očekávat opticky nápadnější změny. Množství a hodnota všech nalezených znaků umožňují stanovit takový závěr zkoumání v rovině střední pravděpodobnosti, že sporný podpis předpokládaného znění„ [celé jméno žalované]“ na předložené smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum], který znalkyně označila [číslo] pravděpodobně není pravým podpisem [celé jméno žalované], jejíž podpisy v obrazové podobě byly využity ke srovnání.

24. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Dcera žalobkyně [jméno] [příjmení], která se nacházela v rozvodovém řízení, řešila svoji bytovou situaci tím, že si vybrala ke koupi bytovou jednotku [číslo], která měla být vybudována v domě [adresa], jenž je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) v katastrálním území a obci [obec] u [obec] nacházejícího se v podílovém spoluvlastnictví všech tří žalovaných. [příjmení] [jméno] [příjmení] v té době ještě neměla finanční prostředky z vypořádaného společného jmění manželů, proto jí žalobkyně nabídla, že se stane kupující předmětné bytové jednotky ona. Žalobkyně a její dcera poté společně kontaktovaly Ing. [jméno] [příjmení], kterou žalovaní pověřili realizací prodeje nově vznikajících bytových jednotek v jejich společném domě. Ing. [příjmení] následně předložila žalobkyni k podpisu návrh smlouvy o smlouvě budoucí kupní, kterou žalobkyně jakožto budoucí kupující podepsala. V době podpisu návrhu smlouvy o smlouvě budoucí ze strany žalobkyně byl tento návrh smlouvy opatřen podpisy v podpisových kolonkách u jmen budoucích prodávajících. Vlastní kupní smlouva na předmětnou bytovou jednotku měla být uzavřena ve lhůtě nejpozději do [datum], a to za kupní cenu ve výši 2 590 000 Kč. V článku II. bodu 3. žalobkyni předloženého návrhu smlouvy o smlouvě budoucí kupní bylo obsaženo ujednání, že v případě, že nedojde k uzavření vlastní kupní smlouvy v uvedeném termínu, je smluvní strana, která zapříčinila neuzavření vlastní kupní smlouvy, povinna zaplatit druhé smluvní straně smluvní pokutu ve výši 5 % ze sjednané kupní ceny. Návrh smlouvy o smlouvě budoucí kupní, který žalobkyni předložila k podpisu Ing. [příjmení], obsahoval na straně budoucích prodávajících pravé podpisy žalovaných [příjmení] (žalovaných [číslo] [číslo]), avšak podpis v podpisové kolonce [celé jméno žalované] není pravým podpisem první žalované. Návrh na uzavření vlastní kupní smlouvy zaslala Ing. [příjmení] dceři žalobkyně e-mailem dne [datum] s tím, že jako kupující byla v tomto návrhu uvedena žalobkyně. V té době však již byla dcera žalobkyně paní [jméno] [příjmení] pravomocně rozvedena, v důsledku čehož došlo na základě dohody účastníků k uzavření kupní smlouvy přímo s paní [příjmení] jakožto kupující. Žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení smluvní pokuty za nedodržení sjednaného termínu uzavření kupní smlouvy podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní.

25. Podle § 1741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), při nabídce určené více osobám je smlouva uzavřena, přijmou-li nabídku všechny tyto osoby, pokud z jejího obsahu vyplývá úmysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy staly všechny osoby, jimž je nabídka určena, anebo lze-li takový úmysl rozumně předpokládat z okolností, za nichž byla nabídka učiněna. Totéž obdobně platí, je-li zřejmý úmysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy stal určitý počet těchto osob.

26. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 129 500 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty dle smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Bylo zjištěno, že předmětná smlouva o smlouvě budoucí kupní byla podepsána žalobkyní i žalovanými [příjmení] (žalovaní [číslo] [číslo]), kteří uvedli, že tuto smlouvu podepsali. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně] bylo naopak zjištěno, že první žalovaná uvedenou smlouvu nepodepsala. Jestliže bylo prokázáno, že první žalovaná smlouvu o smlouvě budoucí kupní nepodepsala, předmětná smlouva nevznikla ve smyslu ustanovení § 1741 obč. zák. Návrh na uzavření této smlouvy byl nepochybně určen všem osobám uvedeným v záhlaví smlouvy a v podpisových kolonkách, tedy i první žalované, která však tento návrh neakceptovala, v důsledku čehož smlouva jako celek nevznikla. Pokud tedy předmětná smlouva o smlouvě budoucí kupní nevznikla jako celek, nebyla sjednána ani smluvní pokuta, jejíž zaplacení je žalováno. Žalobě proto nemohlo být vyhověno a soud ji zamítl.

27. K argumentu, že pokud by smlouva vznikla, nebyla by stejně platná pro nedostatek vážnosti vůle na straně žalobkyně, soud uvádí, že na základě provedeného dokazování výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], výslechem žalobkyně, smlouvou o smlouvě budoucí podepsanou žalobkyní, příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] potvrzujícím úhradu zálohy na kupní cenu žalobkyní a emailem ze dne [datum], jehož přílohou byl první návrh na uzavření kupní smlouvy se jménem žalobkyně na straně kupující, dospěl k závěru, že žalobkyně smlouvu o smlouvě budoucí podepisovala zcela vážně s tím, že vzhledem k rozvodovému řízení své dcery byt koupí ona dcera jej bude užívat. Situace se změnila, když rozvodové řízení skončilo dříve, než došlo k uzavření kupní smlouvy. Žalovaní po předchozí dohodě (uzavřené po [datum]) uzavřeli kupní smlouvu s dcerou žalobkyně. Pokud by smlouva o smlouvě budoucí vznikla, vznikl by žalobkyni nárok na smluvní pokutu dne [datum], po uplynutí lhůty pro uzavření kupní smlouvy (nejpozději do [datum]). Na tom by nic nezměnil ani následný zánik závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí pro následnou nemožnost plnění v důsledku uzavření kupní smlouvy s dcerou žalobkyně dne [datum]. Neuzavření kupní smlouvy do [datum] jednoznačně zapříčinila budoucí strana prodávající, nikoli žalobkyně. K uzavření kupní smlouvy do [datum] totiž nemohlo dojít proto, že teprve dne [datum] byl podán návrh na zápis bytových jednotek do katastru nemovitostí.

28. K argumentu, že smlouva o smlouvě budoucí byla neplatná, neboť v ní nebyla jednoznačně určena věc, která měla být předmětem koupě, soud uvádí, že podle smlouvy o smlouvě budoucí měla být uzavřena kupní smlouva ohledně bytové jednotky [číslo] ve třetím nadzemním podlaží předmětného domu o výměře 53,25 m2 sestávající z obývacího pokoje s kuchyňskou linkou, ložnice, předsíně a koupelny. [jméno] smlouva předpokládala, že bytová jednotka bude blíže specifikována ve vlastní kupní smlouvě v souladu se zpracovaným prohlášením vlastníka. V kupní smlouvě potom došlo k převodu vlastnictví ohledně bytové jednotky [číslo] ve 3. nadzemním podlaží předmětného domu o dispozici 2+kk a výměře 53,3 m2, tj. bytové jednotky o stejné dispozici, výměře i umístnění v 3. nadzemním podlaží. Liší se pouze číselné označení. Soud proto nepochybuje o tom, že v návrhu smlouvy o smlouvě budoucí byla jednoznačně identifikována bytová jednotka, jež měla být předmětem převodu, o čemž svědčí rovněž následné jednání účastníků. Neshledal by důvod pro závěr o neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí pro její neurčitost.

29. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně, jíž byl návrh smlouvy o budoucí smlouvě kupní předložen k akceptaci zprostředkovatelem transakce Ing. [jméno] [příjmení] v té podobě, že obsahoval podpisy u jmen všech budoucích prodávajících (žalovaných), nemohla tušit, že podpis první žalované na předmětném návrhu smlouvy není pravý, a podle toho i jednala. To, že se nejedná o pravý podpis první žalované, se žalobkyně dozvěděla až v rámci soudního řízení. V řízení současně nebylo prokázáno, že by druhý či třetí žalovaný o tom, že podpis první žalované na smlouvě o smlouvě budoucí kupní není pravý, věděli. Na druhou stranu to byli žalovaní, kdo hodlal prodat nově vznikající byty zájemcům, včetně žalobkyně, byli to oni, kdo si zvolil Ing. [jméno] [příjmení] ke spolupráci, kdo mohl a měl mít kontrolu nad celou transakcí včetně způsobu podepisování listin a kdo, na rozdíl od žalobkyně, mohl něco ovlivnit. Za takové situace má soud za to, že by vůči žalobkyni nebylo spravedlivé, aby nesla nejen své náklady řízení a náklady řízení státu, ale také náklady řízení na straně všech tří žalovaných. Přestože byli žalovaní procesně úspěšnými účastníky tohoto řízení, soud jim náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznal, neboť s poukazem na výše uvedené okolnosti shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., podle kterého jsou-li tu důvody hodného zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

30. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni jakožto neúspěšnému účastníku řízení povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ náhradu nákladů řízení ve výši 10 746 Kč, které spočívají ve vyplaceném znalečném [celé jméno znalkyně] ve výši 12 746 Kč dle usnesení zdejšího soudu ze dne 6. 1. 2022, č.j. 7 C 295/2019 – 220, které nabylo právní moci dne [datum], po odečtení zálohy zaplacené žalobkyní ve výši 2 000 Kč dle usnesení zdejšího soudu ze dne 1. 4. 2021, č.j. 7 C 295/2019 – 135, které nabylo právní moci dne [datum] Lhůta k zaplacení nákladů řízení státu byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).