7 C 314/2021

Plný text

Okresní soud Praha - západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupen JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba – objekt k bydlení dům [adresa], pozemek č. parc. [číslo] – zahrada a dále pozemek č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev. – garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba – objekt bydlení dům [adresa], pozemku č. parc. [číslo] – zahrada a pozemku č. parc. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. ev. – garáž, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všenory u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ (dále také jen„ nemovitosti“). Uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, kdy každý vlastní id. ½, a to na základě dědictví po otci. V nemovitosti v minulosti bydleli rodiče účastníků a žalovaný, který s nimi bydlel i v době jejich smrti. Žalovaný v současné době užívá veškeré nemovitosti, konkrétně druhé nadzemní podlaží rodinného domu, zahradu a garáž. Od nemovitostí vyměnil zámky. Žalobkyně se opakovaně pokoušela domluvit se žalovaným na užívání nemovitostí, neboť měla zájem užívat první nadzemní podlaží, kde dříve bydleli rodiče účastníků. Žalovaný ji však do nemovitosti nevpustil a opakovaně znemožnil spoluužívání nemovitosti; žalobkyně nemá přístup do domu ani na zahradu. Ve společné domácnosti žalovaný žije s partnerkou, která žalobkyni opakovaně verbálně napadla. Žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení, avšak orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že spor je třeba řešit občanskoprávní cestou. S ohledem na tyto skutečnosti žalobkyně setrvání ve spoluvlastnictví nepovažovala za možné. Navrhla žalovanému prodej svého spoluvlastnického podílu za cenu [částka], s čímž žalovaný nejprve nesouhlasil a následně i přes svůj souhlas neprokázal solventnost. Žalobkyně se domnívala, že žalovaný není schopen si zajistit finanční prostředky pro úhradu vypořádacího podílu. K nemovitostem má přitom žalobkyně citový vztah jako k rodinné nemovitosti svázané se vzpomínkami na dětství. Dům by v budoucnu užívali její dva synové. Naopak žalovaný by dům v budoucnu odkázal neteřím své přítelkyně, a dům by tak nezůstal v rodině. Navrhla proto, aby byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť je schopna žalovanému vyplatit vypořádací podíl v přiměřené lhůtě.

2. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. V nemovitostech žil od roku 2009 ještě za života rodičů účastníků a nemovitosti spravoval na své náklady. Na vlastní náklady zrekonstruoval 2. nadzemní podlaží domu, které užívá. Po smrti rodičů se účastníci řízení dohodli, že žalobkyně může užívat 1. nadzemní podlaží domu, které chtěla zrekonstruovat na vlastní náklad, a žalovaný bude užívat 2. nadzemní podlaží. Účastníci se dohodli, že zřídí samostatný vchod na pozemek a ten bude plotem rozdělen na dvě části. Žalobkyně pak žalovaného již nekontaktovala. Žalovaný neměl v úmyslu žalobkyni bránit v užívání domu, pouze chtěl, aby veškeré prohlídky ze strany žalobkyně probíhaly za jeho účasti, neboť vztahy mezi žalobkyní a partnerkou žalovaného jsou vyhrocené. Vzhledem k jednání žalobkyně včetně podání trestního oznámení ani žalovaný nepovažoval setrvání ve spoluvlastnictví za možné. Žalovaný navrhl, aby byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví, neboť na vlastní náklady zrekonstruoval 2. nadzemní podlaží, trvale jej obývá, stará se o garáž a zahradu, místo považuje za svůj domov a má k němu silný citový vztah. Jiné bydlení nemá. Finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu by uhradil částečně z vlastních prostředků a částečně prostřednictvím úvěru.

3. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že [anonymizováno] výstavby a územního plánování [anonymizováno] [okres] povolil užívání stavby – rodinného domu povolené [číslo jednací] na č. kat. [číslo], kat. úz. [obec].

4. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že účastníci tohoto řízení nabyli z pozůstalosti po [celé jméno žalovaného] podíl na nemovitostech, které jsou předmětem tohoto řízení. Každý z účastníků nabyl spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všenory, který vede Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez č. p./č. ev. – garáž, je v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy každý z nich vlastní id. ½.

6. Z přípisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně navrhovala rozdělení nemovitostí na samostatné jednotky, a pro případ, že by žalovaný nesouhlasil, požadovala vyplacení poloviny částky odhadu prodejní ceny nemovitostí. Pokud by žalovaný nebyl schopen částku zaplatit, nabídla žalobkyně vyplacení téže částky žalovanému.

7. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že si žalovaný přál vypořádání dědictví tak, že žalobkyni vyplatí. Žalobkyně požadovala vyplacení částky [částka].

8. Z trestního oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. Uvedla, že žalovaný jí již dva roky neumožňuje užívat nemovitosti, neboť vyměnil zámky, odmítá ji vpustit do nemovitosti a chová se k ní hrubě.

9. Z vyrozumění Policie České republiky ze dne [datum] soud zjistil, že nebylo prokázáno, že by byla naplněna skutková podstata přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. [příjmení] účastníků má být řešen občanskoprávní cestou.

10. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žalobkyni nabídl odkup jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech za cenu [částka] Částku by hradil formou hypotečního úvěru poskytnutého bankou. [příjmení] žalovanému sdělila, že vyšší úvěr mu neposkytne.

11. Z e-mailové zprávy od [jméno] [jméno] ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] spořitelní družstvo, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], velmi pravděpodobně vyhoví žádosti žalovaného o úvěr ve výši [částka]. Podmínkou je, že žalovaný doloží potřebné podklady k úvěru [ulice] investiční hypotéka, odhad nemovitosti neprokáže negativa a potvrdí se hodnota nemovitosti alespoň ve výši [částka].

12. Ze sdělení Městského úřadu Dobřichovice ze dne [datum] soud zjistil, že stavba rodinného domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Všenory byla zkolaudována. V registru RUIAN je u této stavby zapsána jedna bytová jednotka. [ulice] úřad nemá pravomoc určovat, zda lze stavbu vertikálně dělit.

13. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný je spoluvlastníkem nemovitostí. Jde o dvoupatrový podsklepený rodinný dům. Ve sklepě je kotelna. V obou patrech je kuchyň propojená s obývacím pokojem, ložnice, chodba, koupelna a záchod. V současnosti první patro nikdo neužívá, druhé patro užívá žalovaný s partnerkou. Žalovaný v domě bydlí od narození, v letech 2004 do 2010 pracoval v zahraničí a od roku 2010 opět žije v domě. Zrekonstruoval horní patro i balkon v horním patře, šlo o instalaci nové elektřiny, vody, topení, podlah a stropů. Ve sklepě nainstaloval bojler a nový plynový kotel. Investice provedl žalovaný s partnerkou, téměř vše za života rodičů. Nemovitost nadále udržuje a do budoucna ji plánuje upravit tak, aby v prvním patře mohl bydlet se svou rodinou. Vztahy se žalobkyní jsou po smrti rodičů komplikované kvůli nemovitostem. Žalovaný vyžadoval, aby žalobkyně nejezdila do domu, pokud tam žalovaný nebude. Žalobkyně fyzicky a verbálně napadla partnerku žalovaného, s níž žalovaný dlouhodobě žije. Vypořádací podíl by žalovaný zaplatil částečně z vlastních zdrojů a částečně z hypotéky, kterou má předjednanou u Komerční banky.

14. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně nemovitosti užívala od roku 1974 do roku 1990, následně s manželem bydlela jinde. Nyní bydlí na [část obce] v manželově domě. Do smrti rodičů se o nemovitost staral otec účastníků, v posledním roce a půl otcova života se o nemovitost staral žalovaný, který v tom pokračuje i po smrti rodičů. V roce 2013 rodiče účastníků zdědili byt v [obec] a půjčili žalovanému na rekonstrukci [částka]. Kromě toho žalovaný do rekonstrukce vložil jistě i vlastní prostředky. Žalovaný žalobkyni o prováděných investicích neinformoval. Původně se žalobkyně domnívala, že by byl dům rozdělen na dvě bytové jednotky, kdy by žalovaný užíval první patro a synové přízemí, ale po vyhrocení vztahů mezi účastníky je to nereálné. Pokud by byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, zůstaly by v domě dvě bytové jednotky. V nich by bydleli synové žalobkyně, pokud by neměli rodinu, neboť byty nejsou velké. Finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu má žalobkyně na účtu. K domu má citový vztah a nechce, aby v budoucnu skončil v rodině přítelkyně žalovaného, s níž nemá dobrý vztah. Žalobkyně se se žalovaným chtěla domluvit na tom, že by jeden od druhého odkoupil spoluvlastnický podíl, byl vytvořen odhad ceny nemovitostí, ale žalovaný následně s odkupem nesouhlasil.

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že celková obvyklá cena nemovitostí včetně garáže činí [částka]. Vertikální rozdělení rodinného domu [adresa] není možné.

16. Z potvrzení [obec] spořitelny o vedení účtu ze dne [datum] soud zjistil, že MUDr. [jméno] [příjmení] je majitelem účtu č. [bankovní účet], na němž je zůstatek ve výši [částka].

17. Z potvrzení [obec] spořitelny o vedení účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je majitelkou účtu č. [bankovní účet], na němž je zůstatek ve výši [částka].

18. Z vybraných pohybů na účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla v období od [datum] do [datum] pravidelně s přibližně měsíční frekvencí připisována částka [částka], vedle toho bylo dne [datum] připsáno [částka] a dne [datum] [částka].

19. Z výpisu z účtu žalovaného u ČSOB za červen 2023 soud zjistil, že na účtu žalovaného byla ke dni [datum] částka [částka]. [příjmení] pro žalovaného předpřipravila ČSOB Hypotéku ve výši až [částka].

20. Z potvrzení o záměru poskytnout finanční prostředky společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný je členem bytového družstva spadajícího pod [právnická osoba] Bytové družstvo je připraveno mu poskytnout finanční prostředky až do výše [částka] za účelem vypořádání spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Finanční prostředky budou zajištěny prostřednictvím bytového družstva od [právnická osoba]

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je přímým sousedem účastníků. V současné době v domě bydlí žalovaný s přítelkyní. Stýká se s nimi jen zřídka. Neví, jak dlouho žalovaný v domě bydlí, do provdání v domě bydlela i žalobkyně. Žalovaný provádí údržbu zahrady. Žalobkyně v posledních dvou až třech letech nemovitost navštívila dvakrát až třikrát.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je tetou účastníků. Účastníci jako děti žili v domě s rodiči. Žalobkyně se asi před 30 lety odstěhovala. Žalovaný v domě nadále bydlel, po určitou dobu žil v Anglii a po návratu v domě opět žil s rodiči. Po návratu žalovaného z Anglie si žalovaný zrekonstruoval byt v horním patře, kde poté bydlel, a renovovala se střecha. Rekonstrukce mohla být provedena z vlastních prostředků žalovaného, nebo z prostředků jeho rodičů. Otec účastníků žalovanému půjčil [částka] na rekonstrukci. Ti před 5 lety zemřeli a od té doby v domě bydlí žalovaný s přítelkyní. Žalobkyně do domu nechodí, neboť nemá klíče.

23. Návrh na provedení dalších důkazů soud zamítl, neboť shledal, že jsou nadbytečné.

24. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.).

25. Soud vzal za prokázané, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, kdy každý vlastní id. ½. V současné době nemovitost užívá žalovaný se svou přítelkyní s tím, že přízemí domu je neužívané. Žalovaný jiné bydlení nemá, nemovitosti udržuje a v minulosti investoval do rekonstrukce horního patra domu. Žalobkyně se po sňatku z nemovitostí odstěhovala a navštěvuje je pouze sporadicky z důvodu vyostřených vztahů mezi účastníky. Nemovitost by případně užívali její synové. Vertikální rozdělení nemovitostí není možné. Horizontální rozdělení nemovitosti (na bytové jednotky) si nepřeje ani jeden z účastníků, tito si v důsledku vzájemných vyostřených vztahů nedokážou představit soužití v jednom domě. Obvyklá cena nemovitostí je ve výši [částka]. Oba účastníci prokázali solventnost k úhradě vypořádacího podílu. Žalobkyně by vypořádací podíl hradila z finančních prostředků na účtu svém a svého manžela. Žalovaný by jej hradil z vlastních prostředků a z úvěru poskytnutého bankou nebo bytovým družstvem.

26. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále také jen„ OZ“):

27. Podle § 1140 odst. 1 OZ, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

28. Podle § 1140 odst. 2 OZ každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

29. Podle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

30. Podle § 1144 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

31. Podle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

32. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je namístě podílové spoluvlastnictví zrušit. Na jeho trvání neměl zájem ani jeden z účastníků. Soud se předně v souladu s § 1144 OZ zabýval tím, zda je možné nemovitosti reálně rozdělit. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že vertikální rozdělení domu není možné; horizontální rozdělení si opak nepřál ani jeden z účastníků, a to s ohledem na to, že vztahy mezi účastníky jsou v současné době vyhrocené. To dokládá i skutečnost, že žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení.

33. Následně se soud zabýval tím, zda lze nemovitosti přikázat některému ze spoluvlastníků. O přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví měli zájem oba účastníci. Žalobkyně v současné době bydlí v domě svého manžela, nemovitosti dlouhodobě neužívá a sama nemá v plánu je užívat ani v budoucnu. Nemovitosti by užívali její synové. Žalovaný naopak v nemovitostech dlouhodobě žije, udržuje je a v minulosti investoval finanční prostředky do rekonstrukce horního patra domu. Nemovitosti považuje za svůj domov, jiné bydlení nemá. Za této situace se soud zabýval tím, zda má žalovaný dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyně. Žalovaný doložil, že je schopen vypořádací podíl uhradit z vlastních finančních prostředků ([částka] na účtu žalovaného) a z úvěru, přičemž přichází v úvahu hypoteční úvěr od [právnická osoba] do výše [částka], nebo úvěr od bytového družstva spadajícího pod [právnická osoba] do výše [částka]. Žalovaný současně prokázal, že je schopen měsíčně ukládat na svůj bankovní účet částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. Výši vypořádacího podílu soud stanovil s ohledem na vypracovaný znalecký posudek. Obvyklá cena nemovitostí byla stanovena částkou [částka]. Účastníci uvedenou výši obvyklé ceny nerozporovali. Jedna polovina z této částky činí [částka]. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

35. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je svou povahou tzv. iudicium duplex, kdy jsou fakticky všichni účastníci vzájemně současně v postavení žalobce i žalovaného. Účastníci navíc nemohou zcela ovlivnit konečné rozhodnutí soudu, neboť soud není zcela vázán jejich návrhy, ale naopak rozhoduje podle zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání. V daném případě oba účastníci navrhovali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, každý navrhoval přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a každý uváděl pádné důvody pro to, aby se tak stalo. Bylo na soudu, aby se po pečlivém zvážení veškerých účastníky uváděných důvodů přiklonil k návrhu žalobkyně či žalovaného. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle aktuální judikatury Ústavního soudu, která se v současné době přiklání k názoru, že v řízeních o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků řízení a pro odchylný postup jsou naopak třeba důležité důvody (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19). Soud tak vzhledem k výše uvedenému charakteru řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a této konkrétní věci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] bylo znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné ve výši [částka]. Žalobkyně uhradila zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka], která byla k úhradě znalečného použita. Zbývající částka ve výši [částka] představuje náklady řízení státu, kterou jsou účastníci povinni nahradit podle výsledku řízení. S ohledem na zvláštní povahu předmětného řízení (iudicium duplex), kdy nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků, nesou účastníci povinnost nahradit státu tyto náklady rovným dílem. Soud proto každému z účastníků uložil nahradit státu polovinu z této částky, tj. [částka], čemuž odpovídají výroky IV. a V. tohoto rozsudku.