7 C 320/2019

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky Kč anonymizována tři slova , částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že byl žalovaný rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uznán vinným zločinem zpronevěry dle § 206 odst. 1, 4 trestního zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání tří roků s podmíněným odkladem na dobu pěti let. Žalobce byl odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních dle § 229 odst. 1 trestního řádu. Žalovaný si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal [anonymizováno] zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. Škoda vznikla ve výši [částka]. Splatnost náhrady škody nastala vždy po každém jednotlivém útoku. Žalobkyně však žádá o přiznání úroku z prodlení až od [datum], poslední útok nastal dne [datum]. Promlčecí lhůta je dle § 363 odst. 2 občanského zákoníku patnáctiletá, neboť [anonymizováno] čin, za který byl žalovaný pravomocně odsouzen, je [anonymizováno] činem úmyslným. Společnost [právnická osoba] (dále také jen„ [příjmení] [jméno]“) se mohla o tom, že jí vznikla škoda, poprvé dozvědět nejdříve ke dni, k němuž přestal být žalovaný jejím jednatelem, neboť teprve tehdy získal nový jednatel přístup k nějakým informacím účetního charakteru. [příjmení] [příjmení] [jméno] se mohla dozvědět o vzniku škody nejdříve ke dni [datum], kdy byl žalovaný jako jednatel formálně vymazán z obchodního rejstříku.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky [částka] zpět s tím, že Městský soud v Praze k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 pravomocně rozhodnul, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši [částka]. Usnesením ze dne 3. 2. 2020, č.j. 7 C 320/2019-148, zdejší soud zastavil řízení co do částky [částka], neboť žalobkyně vzala v této části žalobu zpět.

3. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta a žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení s tím, že především nesouhlasí se samotným základem nároku, tj. údajně způsobenou škodou ve výši [částka], kterou měl žalovaný způsobit žalobkyni neoprávněnými výběry a platbami. Prostředky byly použity v rámci činnosti žalovaného jako jednatele žalobkyně, ať už na platby dodavatelům, nákup surovin, mzdy či v rámci konkurenčního boje. Trestní soud se bohužel nezabýval tvrzeními žalovaného a řízení zaměřil zcela jednostranně proti žalovanému. Žalovaný ve věci podal stížnost pro porušení zákona a návrh na obnovu řízení. Ze strany žalovaného došlo k mnoha hotovostním vkladům do pokladny žalobkyně, tudíž, i kdyby měla společnosti náhodou vzniknout nějaká škoda či nedoplatek, tato byla zhojena zmíněnými vklady a mělo dojít k jejich započtení. Žalovaný dále poukázal na to, že subjektivní promlčecí lhůta počala běžet nejpozději dne [datum], tj. den následující po dni, kdy žalobkyně podala [anonymizováno] oznámení, z něhož plyne, že je jí znám škůdce i škoda. Adhezní řízení bylo zahájeno přihlášením škody žalobkyní až dne [datum]. Výše škody byla v rámci adhezního řízení upřesněna dne [datum]. Z uvedeného plyne, že nárok na náhradu škody vzniklé před podáním [anonymizováno] oznámení je promlčen. Žalovaný prostudoval policejní spis dne [datum]. Toho dne se o nároku dozvěděl a tento se stal splatným, ode dne následujícího počal běžet zákonný úrok z prodlení. V rámci trestního řízení žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení nikdy neuplatnila. Konečně žalovaný namítl, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na zaplacení náhrady škody ve výši [částka] s překážkou litispendence, v důsledku čehož bylo následně řízení v této části zastaveno. Je tedy namístě přiznat náhradu nákladů řízení žalovanému, v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 větou první o. s. ř.

4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že byl žalovaný shledán vinným, že jako jednatel společnosti [příjmení] [jméno], kterým byl od [datum] do [datum], v úmyslu přisvojit si cizí věc z účtu [příjmení] [jméno] vedeného u [anonymizováno] banky v rámci svého dispozičního oprávnění platného od [datum] do [datum] z titulu funkce jednatele [příjmení] [jméno] odčerpal hotovostními výběry na pobočkách [právnická osoba] v [obec] částku [částka], hotovostními výběry z bankomatů v [obec] a okolí prostřednictvím platebních karet vydaných [právnická osoba] k účtu [příjmení] [jméno] na jméno [celé jméno žalovaného] odčerpal částku [částka] a dále těmito platebními kartami hradil platby u obchodníků na území České republiky, Německa, Polska, Maďarska, Rakouska, Francie, Itálie, Chorvatska a Slovinska ve výši [částka] a z účtu [příjmení] [jméno] vedeného u [právnická osoba] v rámci svého dispozičního oprávnění platného od [datum] do [datum] odčerpal dne [datum] příkazem k úhradě částku [částka] prostřednictvím internetového bankovnictví, čímž odčerpal z účtů [příjmení] [jméno] celkovou částku [částka], k níž do účetnictví [příjmení] [jméno] nedoložil doklady, že byly tyto prostředky použity v rámci provozování obchodní činnosti [příjmení] [jméno] nebo na úhradu jejích závazků věřitelům, ani tyto prostředky do současné doby nevrátil a takto získané finanční prostředky v rozporu s obchodními zájmy [právnická osoba] [obec] použil pro vlastní potřebu, kdy popsaným jednáním způsobil [právnická osoba] [obec] celkovou škodu ve výši [částka], tedy přisvojil si cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku. V období od [datum] do [datum] byla způsobena škoda ve výši [částka]. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byla poškozená [příjmení] [jméno] odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

5. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že byl napadený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, č.j. [číslo jednací], ze dne 21. 3. 2019 zrušen ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody, výrok o vině zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku zůstal nezměněn. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu byla žalovanému uložena povinnost uhradit [příjmení] [jméno] škodu ve výši [částka].

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [obec] soud zjistil, že vznikla dne [datum]. Jejím jednatelem byl od [datum] do [datum] žalovaný. Od [datum] je jednatelkou [jméno] [příjmení]. Společnost zastupují jednatelé každý samostatně a podepisují za ni tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí jednatel svůj podpis, případně jednatelem zmocněný zástupce. Žalovaný je společníkem [příjmení] [jméno] od roku 2008, [jméno] [příjmení] je společnicí [příjmení] [jméno] od února roku 2013. [příjmení] [příjmení] [jméno] je v insolvenci. Na její majetek byl prohlášen konkurs. Účinky rozhodnutí nastaly dne [datum]. Insolvenčním správcem je [právnická osoba]

7. Z návrhu na obnovu řízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podal návrh na obnovu řízení ve prospěch navrhovatele podle § 278 odst. 1 trestního řádu a zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka], rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 1. 2020, sp. zn. [spisová značka], o změně důvodu zajištění, stejně jako předcházejícího usnesení ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. [spisová značka], o zajištění náhradní hodnoty.

8. Z podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ze dne [datum] soud zjistil, že byl podán žalovaným proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 37 T 59/2018 ze dne 21. 3. 2019 a rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 7 To 329/2019 ze dne 27. 9. 2019 pro nesprávnost všech výroků rozsudků obou označených soudů, a to z důvodu, že jimi bylo porušeno právo obviněného na spravedlivý proces a obě rozhodnutí soudů spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení skutku, v důsledku čeho byl porušen zákon v neprospěch obviněného [celé jméno žalovaného].

9. Z poučení poškozené právnické osoby v [anonymizováno] řízení ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno] jako poškozená, jejímž jménem jednala jednatelka [jméno] [příjmení], navrhla, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil žalovanému povinnost nahradit v penězích škodu, jež byla právnické osobě trestným činem způsobena, s tím, že výše škody bude v průběhu řízení upřesněna.

10. Z podnětu jednatelky [právnická osoba] [obec] k postupu podle § 158 trestního řádu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byla ve funkci jednatelky od [datum], avšak zapsána byla v obchodním rejstříku až ke dni [datum]. Žalovaný, jako podezřelý, je druhým jednatelem [právnická osoba] [obec], přičemž tento je ve funkci jednatele od [datum]. Žalovaný měl jako jednatel společnosti přístup k bankovnímu účtu [právnická osoba] [obec], přičemž k tomuto vlastnil i platební kartu. Kontrolou účetní evidence bylo zjištěno, že z účtu společnosti jsou často prováděny neznámé výběry, kdy tyto prováděl žalovaný, neboť nikdo jiný platební kartu k účtu neměl. Od ledna 2010 do prosince 2014 bylo vybráno celkem [částka], přičemž tyto finance se do společnosti nevrátily, nebyly použity na chod společnosti ani na úhradu jejích závazků. Oznamovatelka soudila, že žalovaný mohl svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu zpronevěry.

11. Z oznámení o podezření ze spáchání [anonymizováno] činu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [obec] jednající jednatelkou [jméno] [příjmení], zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, podala oznámení o podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry, kterého se mohl dopustit žalovaný, s tím, že žalovaný vykonával funkci jednatele poškozené od [datum]. Ačkoliv jeho funkce jednatele zanikla na základě rozhodnutí valné hromady ke dni [datum], byl fakticky vymazán z obchodního rejstříku jako jednatel poškozené až v březnu 2016. Z funkce jednatele poškozené měl žalovaný přístup k finančním prostředkům na bankovních účtech poškozené až do března 2016. V případě bankovního účtu poškozené vedeného u [anonymizováno] banky disponoval výlučně žalovaný platební kartou vedenou na jeho jméno. Za období od ledna 2010 do prosince 2014 vybral žalovaný z bankovního účtu vedeného u [anonymizováno] banky částku [částka]. Poškozená ve svém podání ze dne [datum] adresovanému obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] podnět k prověření jednání žalovaného, zda se tento nemohl dopustit ve shora uvedeném období předmětnými výběry z bankovního účtu poškozené [anonymizováno] zpronevěry. Kontrolou účetní evidence poškozená opětovně zjistila, že žalovaný provedl další výběry či přeposlal peníze z bankovního účtu poškozené na jiný účet. Žalovaný takto činil, aniž by se jednalo o úhradu provozních nákladů poškozené či úhradu závazků poškozené. Žalovaný tedy pokračoval ve výběrech z bankovního účtu poškozené vedeného u [anonymizováno] banky i v navazujícím období, pro které poškozená dosud nedávala podnět k prošetření, tedy až do října 2015. V období od ledna 2015 do října 2015 žalovaný vybral nebo zaslal na bankovní účet č. [bankovní účet] celkem [částka]. S ohledem na shora uvedené jednání žalovaného zřídila poškozená v průběhu roku nový bankovní účet vedený u [anonymizováno] bank [anonymizována dvě slova] and [právnická osoba] ve snaze předejít zkracování majetku poškozené. Poté, co žalovaný zjistil, že má poškozená citovaný bankovní účet, započal přeposílat finanční prostředky i z tohoto bankovního účtu poškozené na bankovní účet č. [bankovní účet]. Tímto jednáním ušlo z majetku poškozené v období od května 2015 do března 2016 celkem [částka]. Za období od ledna 2015 do března 2016 byla poškozené způsobena shora uvedeným jednáním škoda v celkové výši [částka].

12. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] [jméno] se prostřednictvím svého právního zástupce připojila k [anonymizováno] řízení s částkou [částka] na náhradu škody.

13. Ze záznamu o prostudování spisu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byl obhájci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] předložen k prostudování trestní spis KRPA [číslo] 2015.

14. Soud rozhodl, že neprovede dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví - odvětví ruční písmo Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], trestním oznámením podaným žalovaným dne [datum], přihláškou pohledávky žalovaného pod [anonymizována dvě slova] ve spise sp. zn. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] ani protokolem z [datum] ve spise sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2015 [číslo], pro nadbytečnost.

15. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný byl pravomocně odsouzen za trestný čin zpronevěry, kterým způsobil [právnická osoba] [obec] škodu v celkové výši [částka]. V období od [datum] do [datum] byla způsobena škoda ve výši [částka]. [příjmení] [příjmení] [jméno] podala dne [datum] podnět k postupu podle § 158 trestního řádu, v němž uvedla, že z účtu společnosti jsou často prováděny neznámé výběry, kdy tyto prováděl žalovaný, neboť nikdo jiný platební kartu k účtu neměl. Od ledna 2010 do prosince 2014 bylo vybráno celkem [částka], přičemž tyto finance se do společnosti nevrátily, nebyly použity na chod společnosti ani na úhradu jejích závazků. Dne [datum] podala [příjmení] [jméno] oznámení o podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry s tím, že za období od ledna 2015 do března 2016 byla poškozené způsobena jednáním žalovaného další škoda v celkové výši [částka]. Dne [datum] se [příjmení] [jméno] připojila k trestnímu řízení s částkou [částka] na náhradu škody. Dne [datum] obhájce žalovaného, JUDr. [jméno] [příjmení], prostudoval trestní spis.

16. Podle §2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle §2951 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle §1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle §620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Podle §636 odst. 1 občanského zákoníku se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Podle odst. 2 téhož ustanovení byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku [anonymizováno] spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání [anonymizováno] jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání [anonymizováno] od poškozeného.

17. Po částečném zastavení řízení ohledně náhrady škody ve výši [částka] zůstaly předmětem řízení zákonné úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu že je soud vázán pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], soud se nezabýval argumenty žalovaného týkajícími se samotného základu nároku, tj. otázky, zda žalovaný svým jednáním způsobil [právnická osoba] [obec] škodu ve výši [částka]. Zabýval se však žalovaným vznesenou námitkou promlčení. Škoda vznikala na straně [příjmení] [jméno] od [datum] do [datum]. Z podnětu k postupu podle §158 trestního řádu ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednatelka [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] znala osobu škůdce a vyčíslovala škodu vzniklou do prosince 2014, z oznámení o podezření ze spáchání trestného činu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [obec] (její jednatelka) znala osobu škůdce a vyčíslovala škodu vzniklou do března 2016. [příjmení] [příjmení] [jméno] tedy již minimálně od [datum] věděla či vědět měla a mohla, že škoda vznikla či vzniká a že ji způsobuje žalovaný. Od tohoto data tedy začala běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta ohledně škody vzniklé do té doby a u dalších vznikajících škod začala běžet vždy počínaje dnem jejich vzniku. [příjmení] [jméno] se připojila k trestnímu řízení s částkou [částka] na náhradu škody dne [datum]. Promlčena tak není škoda způsobená žalovaným od [datum]. Jedná se o škodu ve výši [částka] vzniklou od [datum] do [datum]. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývající z vedlejšího (akcesorického) závazkového vztahu nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní, a proto soud může přiznat pouze úroky z prodlení s placením pohledávky nepromlčené.

18. Dále se soud zabýval otázkou splatnosti náhrady škody. Vzhledem k tomu, že obhájce žalovaného prostudoval trestní spis včetně uplatnění nároku na náhradu škody dne [datum], soud dospěl k závěru, že v souladu §1958 odst. 2 občanského zákoníku nastala splatnost náhrady škody dne následujícího, tj. [datum], a prodlení dne [datum]. Teprve od tohoto data má žalobkyně právo na zákonné úroky z prodlení. Jejich výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

19. Jak je již výše uvedeno, soud je vázán pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 3. 2019, č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], v němž byla žalovanému mj. uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši [částka]. Podle §640 občanského zákoníku právo přiznané soudním rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Jelikož výrok o náhradě škody nabyl právní moci dne [datum] a splatnost nastala téhož dne, soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, od [datum] do zaplacení.

20. Splatnost žalovaného nároku - úroků z prodlení byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř.

21. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z celé náhrady škody ([částka]) požadovaných za období do splatnosti dne [datum] a dále zaplacení zákonných úroků z prodlení z promlčené části náhrady škody od [datum] do [datum], kdy nastala splatnost náhrady škody dle rozsudku trestního soudu.

22. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle §142 odst. 2 o.s.ř. a §146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, náhradu části nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného v celkové výši [částka] spočívají v odměně za právní zastoupení dle §7, §8 a §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] za jeden úkon právní služby provedený do částečného zastavení řízení usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 3.2.2020 x 2 (převzetí a příprava zastoupení a návrh na zastavení řízení) a z tarifní hodnoty dle §8 odst. 2 advokátního tarifu [částka] (pětinásobek hodnoty ročního plnění) ve výši [částka] za jeden úkon právní služby po částečném zastavení řízení (blanketní odpor + vyjádření ze dne [datum]), paušální náhradě nákladů dle §13 advokátního tarifu ve výši [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek. Žalovaný byl úspěšný co do částky [částka] (zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka] + úroky z prodlení [částka], tj. 88 %), žalobkyně co do částky [částka] (úroky z prodlení do dne vyhlášení rozsudku [datum], tj. 12 %). Žalovanému proto byla přiznána náhrada nákladů řízení odpovídající 76 %, tj. [částka] Lhůta k plnění byla stanovena dle §160 odst. 1 o.s.ř., povinnost plnit k rukám zástupce žalovaného podle §149 odst. 1 o.s.ř.

23. V rámci řízení o vydání předběžného opatření vystupovala [právnická osoba], s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Soud doplnil rozsudek ve smyslu §166 o.s.ř. o výrok IV. a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a [právnická osoba], s.r.o. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť [právnická osoba], s.r.o. nebyla v řízení o vydání předběžného opatření úspěšná a náhrada nákladů řízení žalobkyně je vyřešena v rámci náhrady nákladů řízení ve věci samé.