7 C 339/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha západ na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná ode dne datum užívá bez právního důvodu nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemek parc. č. st. číslo, pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo vše v k.ú. obec, zapsáno na listu vlastnictví (LV) číslo; podíl o velikosti ideální ½ pozemku parc. č. st. číslo, podíl o velikosti ideální ½ pozemku parc. číslo podíl o velikosti ideální ½ pozemku parc. číslo podíl o velikosti ideální ½ pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec, zapsáno na list vlastnictví; podíl o velikosti ideálních číslo na pozemku parc. č. st. číslo, podíl o velikosti ideálních číslo na pozemku parc. číslo podíl o velikosti ideálních číslo na pozemku parc. číslo podíl o velikosti ideálních číslo na pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec, zapsáno na list vlastnictví; podíl o velikosti ideálních 5/8 na pozemku parc. č. st. číslo, podíl o velikosti ideálních 5/8 na pozemku parc. číslo podíl o velikosti ideálních 5/8 na pozemku parc. číslo vše v k.ú. obec, zapsáno na list vlastnictví (dále jen„ nemovitosti“). Celková výměra předmětných nemovitostí činí výměra. Neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí žalovanou byla žalobkyni znemožněna jakákoli dispozice s těmito nemovitými věcmi pro vlastní účely. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení – peněžité náhrady ve výši obvyklého nájemného. Na výzvy žalobkyně reagovala žalovaná tak, že navrhovala zaplacení peněžité náhrady ve výši pouze cca jedné třetiny žalobkyní uplatněných nároků, s čímž žalobkyně nesouhlasila a s ohledem na odmítavý postoj žalované nechala vypracovat znalecký posudek číslo 2019 ze dne datum, kterým bylo objektivně stanoveno obvyklé tržní nájemné v dané lokalitě a čase a rovněž byla stanovena cena předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne datum k vydání bezdůvodného obohacení, na což reagovala žalovaná tak, že je ochotná zaplatit peněžitou náhradu ve výši cca jedné třetiny žalobkyní uplatňovaných nároků. Jelikož bezdůvodné obohacení na straně žalované nadále narůstá a tato předmětnou záležitost odmítá racionálně řešit, je žalobkyně nucena domáhat se ochrany svých práv a uplatnit své nároky prostřednictvím soudního řízení. Žalobkyně požadovala nejprve bezdůvodné obohacení za období od datum do datum ve výši částka, v průběhu řízení žalobu rozšířila žalobu na částku částka s příslušenstvím za období od datum do datum.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Není pravdou, že by žalovaná užívala všechny uváděné nemovitosti od datum v celé jejich ploše. Pouze v případě pozemku parc. č. st. číslo by bylo možné hovořit o jeho užívání v celé ploše od datum, a to proto, že žalovaná je vlastnicí budovy bez č.p./č.e., která se na uvedeném pozemku nachází. V tomto případě odmítá žalovaná výši žalobkyní požadovaného bezdůvodného obohacení, neboť požadovaná výše ekvivalentu nájemného je vyšší, než je skutečná výše nájmu v dané lokalitě ve vztahu k dotčenému pozemku. Ostatní pozemky žalovaná neužívá, případně je užívá pouze příležitostně. Pozemky, jež jsou předmětem žaloby a jež nyní vlastní žalobkyně, původně patřily panu příjmení. Žalobkyně pozemky, které byly a jsou součástí areálu, zakoupila kupní smlouvou ze dne datum. Žalobkyně zakoupila pozemky nacházející se uvnitř jinou osobou užívaného areálu ze spekulativních důvodů. Mezi žalovanou a panem příjmení byla uzavřena dohoda v tom smyslu, že případným užíváním daných pozemků žalovanou nad rámec odpovídající spoluvlastnickému podílu nevzniká povinnost žalované hradit panu příjmení žádné nájemné, resp. žádnou náhradu za takové užívání. Tím, že žalobkyně zakoupila předmětné pozemky od pana příjmení, vstoupila do práv a povinností z této dohody. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení žalovaného nároku.

3. Právní zástupci obou účastnic učinili nesporným, že žalobkyně je vlastníkem, případně spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž na pozemcích parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo stojí zemědělská stavba ve vlastnictví žalované. Žalovaná tedy tyto pozemky v plném rozsahu užívá. Právní zástupci účastnic shodně uvedli, že mezi účastnicemi není žádná dohoda ohledně užívání předmětných nemovitostí ve spoluvlastnictví účastnic, žádné rozhodnutí o užívání těchto nemovitostí a ani žádné soudní rozhodnutí o užívání těchto nemovitostí.

4. Ze smlouvy ze dne datum mezi prodávajícím jméno příjmení a kupující právnická osoba soud zjistil, že se jedná o kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej a koupě spoluvlastnického podílu prodávajícího jméno příjmení o velikosti ideálních číslo na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, spoluvlastnického podílu prodávajícího jméno příjmení o velikosti ideálních 5/8 na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, spoluvlastnického podílu prodávajícího jméno příjmení o velikosti ideální 1/2 na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, jakož i prodej a koupě pozemků ve výlučném vlastnictví prodávajícího jméno příjmení zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav za celkovou kupní cenu ve výši částka.

5. Ze žaloby na vyklizení ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o žalobu právnická osoba s.r.o. proti žalované právnická osoba na vyklizení budovy bez čp/če stojící na pozemcích parc. č. st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo a st. číslo zapsaných v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k.ú. a obec Břeclav.

6. Z výpisu z KN ze dne datum bylo zjištěno, že k tomuto datu byla žalobkyně a právnická osoba s.r.o. podílovými spoluvlastníky pozemků (každá vlastila spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/2) zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav a dále také, že k uvedenému datu byla žalobkyně podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních číslo a právnická osoba s.r.o. podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních číslo na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav.

7. Z nájemní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o nájemní smlouvu uzavřenou mezi pronajímatelem Českou republikou – Státním pozemkovým úřadem a žalovanou jako nájemcem, na základě které pronajímatel přenechal žalované do užívání za účelem podnikatelské činnosti spojené s provozem stavebnin pozemky v k.ú. obec o celkové rozloze výměra za nájemné ve výši částka za výměra a rok, tj. za roční nájemné ve výši částka.

8. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum s přílohou – výpočet výše bezdůvodného obohacení vzniklého protiprávním užitím cizí hodnoty a podacím lístkem a dodejkou bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání předmětných nemovitostí za období od datum do datum v částce částka (celková výměra nemovitostí výměra vynásobená nájemným obvyklým v místě a čase ve výši 150 spisová značka vynásobená délkou trvání užívání nemovitých věcí v rozsahu 4 let a 164 dnů) a k úhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši částka, tj. částky v celkové výši částka, a to ve lhůtě do 7 pracovních dnů od doručení předmětné výzvy.

9. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že se jedná o nájemní smlouvu uzavřenou mezi pronajímatelem Ing. jméno příjmení a žalovanou jako nájemcem, na základě které pronajímatel přenechal žalované k dočasnému užívání na dobu neurčitou pozemky zapsané na list vlastnictví pro k.ú. a obec Břeclav za nájemné ve výši částka za výměra a rok, tj. za roční nájemné ve výši částka.

10. Z e-mailu ze dne datum bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaná chce na základě obdržené výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení danou záležitost řešit, nicméně požadavek žalobkyně na úhradu nájemného neodpovídá nájemnému v dané lokalitě. Obvyklé nájemné činí částka za výměra a rok. Z připojeného návrhu nájemní smlouvy soud zjistil, že právní zástupce žalované zaslal právnímu zástupci žalobkyně návrh na uzavření nájemní smlouvy předmětných nemovitostí za nájemné ve výši částka za výměra a rok, tj. za roční nájemné ve výši částka.

11. Ze znaleckého posudku číslo 2019 soud zjistil, že se jedná o znalecký posudek vypracovaný zhotovitelem právnická osoba, znaleckým ústavem, na základě objednávky žalobkyně, za účelem stanovení tržního nájemného nemovitých věcí v k.ú. obec pro potřeby právních úkonů objednatele k datu ocenění datum. Za období od datum do datum bylo tržní nájemné za předmětné pozemky stanoveno odborným odhadem na částka.

12. Z výpisu z KN – list vlastnictví ze dne datum a list vlastnictví z téhož dne a list vlastnictví z téhož dne a list vlastnictví z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemků (každá vlastní spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/2) zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních číslo a žalovaná podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních číslo na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav a dále, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních 5/8 a žalovaná podílovým spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ve výši ideálních 3/8 na pozemcích zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav.

13. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum a podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí za období od datum do datum ve výši částka a k úhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši částka, tj. částky v celkové výši částka, a to ve lhůtě do 7 pracovních dnů od doručení předmětné výzvy.

14. Z informace o stavbě a nahlížení do KN soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem stavby – budovy bez č.p./č.e. postavené na pozemcích parc. č. st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo, st. číslo a st. číslo v k.ú. obec.

15. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně je jeho zaměstnavatelem, přičemž jménem tohoto svého zaměstnavatele řešil koupi předmětných pozemků. Svědek zná rovněž žalovanou společnost, která byla dodavatelem žalobkyně a později se usídlila v sousedství. Žalovaná společnost sídlí v obec na anonymizováno ulici. Pan anonymizováno nabídl žalobkyni koupi pozemků pod dnešním právnická osoba a říkal, že se anonymizováno stěhuje. Žalobkyně měla o pozemky zájem a dále také o pozemky právnická osoba v témže areálu. Žalobkyně nejprve koupila pozemky od pana příjmení, nicméně protože tam anonymizováno stále byl, nevystěhoval se, smlouva se anonymizováno nakonec uzavřena nebyla. Následně došlo k dohodě, že žalobkyně prodá bývalé pozemky pana příjmení právnická osoba, a že právnická osoba, a.s. bude koupena právnická osoba. Když poté svědek jednatele žalované kontaktoval asi po třech měsících, odkázal jej na pražskou kancelář, a tím to vše skončilo. anonymizováno koupil anonymizováno, ale k prodeji pozemků anonymizováno nedošlo. Účastnice se neshodly na ceně. anonymizováno používá předmětné pozemky asi 20 let, pozemky zastavěl výstavou okrasných dlažeb apod., přičemž tyto pozemky používá po celou dobu. Svědek ví o tom, že po celou tu dobu nikomu neplatil nájem a odmítal se dohodnout. K předmětným pozemkům se dá dostat jedině tehdy, když mají stavebniny otevřeno. Celý areál oplocen, a to včetně předmětných pozemků. Žalobkyně zakoupila předmětné pozemky od pana příjmení, částečně se jednalo pouze o spoluvlastnický podíl. Druhý spoluvlastnický podíl v době koupě spoluvlastnického podílu žalobkyní vlastnila právnická osoba. Svědek neví o tom, že by byly nějaké dohody o užívání předmětných pozemků mezi panem příjmení a anonymizováno. Mezi žalobkyní a anonymizováno určitě nebyla žádná dohoda o způsobu užívání předmětných pozemků ani o žádných finančních náhradách. Žalobkyně měla v roce 2013 zájem o koupi pozemků a spoluvlastnických podílů od právnická osoba. Jednalo se o pozemek parc. číslo – spoluvlastnický podíl o velikosti číslo, pozemek parc. číslo – spoluvlastnický podíl o velikosti číslo, pozemek parc. číslo – spoluvlastnický podíl o velikosti ½ a dále spoluvlastnické podíly o velikosti číslo na pozemcích číslo, číslo, číslo, spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na pozemcích číslo, číslo, číslo a číslo a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemcích číslo, číslo, číslo a číslo. Dále měla žalobkyně zájem o koupi dalších pozemků, také o haly a budovu. Žalobkyně tak měla zájem o koupi areálu. Příjezd k předmětným pozemkům v té době byl možný po cestě, mimo jiné na parc. číslo. Žalobkyně hodlala užívat předmětné nemovitosti ke skladování, obchodu a rovněž jako prostory kancelářské. K uzavření smlouvy na jaře roku 2014 nedošlo, protože se anonymizováno v té době ještě nevystěhoval. Žalobkyně nejednala o přístupových cestách přes pozemky pana příjmení, a to proto, že je v současné době odstěhována a o pozemky zájem nemá, ale i vzhledem k tomu, že jsou zastavěné. Na předmětné pozemky chodí svědek třikrát až čtyřikrát ročně na kontrolu. Žalobkyně si našla areál jiný, přičemž v předmětné lokalitě sídlila od roku 2010 do roku 2017. Svědek neví o tom, jakým způsobem se anonymizováno dostal do předmětného areálu. U příležitosti uzavření kupní smlouvy žalobkyně věděla, že anonymizováno předmětné pozemky užívá, nicméně jí bylo řečeno, že je anonymizováno užívá neoprávněně a že se stěhuje. Tomuto odpovídal i návrh anonymizováno na vyklizení anonymizováno.

16. Z výslechu jméno příjmení bylo zjištěno, že je zaměstnancem a členem představenstva žalované společnosti, je jejím ředitelem. Předmětné pozemky jsou součástí areálu žalované, stojí na nich budova a na některých pozemcích je volná plocha, někde je tráva, někde asfalt. V předmětném areálu působí žalovaná po celou dobu působení svědka ve společnosti, takže určitě alespoň 14 let. Žalovaná se zabývá prodejem stavebního materiálu. K předmětným pozemkům se dá dostat po příjezdové komunikaci k areálu a po komunikaci v rámci areálu, mimo jiné po komunikaci na parcele číslo. Pozemky jako takové oploceny nejsou, je oplocen celý areál stavebnin. Do areálu je přístup po cestě, je tam brána, která je otevřená pouze v otevíracích hodinách. Do areálu žalované mají kromě otevírací doby, kdy tam mají přístup i zákazníci, přístup pracovníci žalované společnosti. Celý areál je žalovanou používán pro prodej stavebních hmot. Co se týká vlastnictví pozemků v předmětném areálu, majoritním vlastníkem pozemků je žalovaná, ale jsou tam rovněž pozemky ve vlastnictví státu a žalobkyně, jakož i dalšího subjektu. Žalovaná nabyla předmětné pozemky v rámci fúze se právnická osoba, s.r.o. Některé další pozemky byly koupeny přímo žalovanou. Co se týká užívání pozemků, které nejsou ve vlastnictví žalované, žalovaná je má pronajaty od státu a dalšího subjektu. Užívání pozemků ve vlastnictví žalobkyně nikterak upraveno není. Tyto pozemky pronajaty nejsou. Žalovaná chtěla tyto pozemky koupit, nicméně nebyla zde vůle ze strany žalobkyně. Zřejmě pro ni byla žalovanou nabízená cena příliš nízká. Rovněž nájemné, které žalobkyně nabízí, neodpovídá obvyklému nájemnému v místě. Žalovaná užívala pozemky ve vlastnictví pana příjmení bezplatně, neboť se nic neřešilo, pan příjmení za užívání pozemků nic nepožadoval. Je pravdou, že žalovaná užívala část jeho pozemků a on užíval část pozemků žalované. O nájmu nikdy nejednali. Svědek měl za to, že někde při hranici pozemků číslo a číslo se nachází či nacházela brána, kterou žalovaná nepoužívá. Na nájemném za užívání pozemků ve vlastnictví státu a ve vlastnictví pana příjmení, který je oním dalším vlastníkem pozemků v areálu žalované, se určitě neplatí částka za výměra a rok, neboť se jedná o částku částka za výměra a rok. Žalobkyně nežádala svědka o užívání předmětných pozemků.

17. Z fotografií soud zjistil, že je na nich zachycen areál žalované, ve kterém se nachází budova stavebnin, příjezdová cesta a další cesty, brána a hlavní vjezd do areálu, oplocení, parkoviště, prostory stavebnin na druhou stranu od budovy stavebnin či vzorkovna stavebnin.

18. Ze znaleckého posudku ev. číslo soud zjistil, že se jedná o znalecký posudek vypracovaný ZNALCI příjmení jméno – znalecký ústav, spol. s r.o. na určení obvyklé ceny užívání předmětných pozemků v období od datum do datum. Soudem ustanovená znalecká kancelář stanovila obvyklé nájemné předmětných pozemků pro období od datum do datum v celkové výši částka. Dospěla k závěru, že v daném případě je hlavní a směrodatnou metodou určení obvyklého nájemného na základě realizovaných smluv (v daném čase a místě). Ve znaleckém posudku číslo 2019 právnická osoba s.r.o. ze dne datum je nájemné určeno náhradní metodou – formou tzv. simulovaného nájemného, která může být principiálně více zatížena subjektivním vlivem oceňovatele. Ačkoli tento metodický postup znalecká kancelář nezpochybnila, považovala určení obvyklého nájemného na základě realizovaných smluv za prioritní a korektnější.

19. Z výpovědi zástupce znalecké kanceláře Ing. jméno příjmení bylo zjištěno, že tato trvá na závěrech znaleckého posudku ev. číslo který byl vypracován pro období od datum do datum. Nedomníval se, že by ještě v roce 2019 došlo ke změně jednotkového nájemného pro určení obvyklé ceny užívání předmětných nemovitých věcí, proto stačí vynásobit částku částka jakožto cenu za den uvedenou na č.l. 41 znaleckého posudku 365 dny v roce a dospějeme k částce odpovídající obvyklé ceně užívání předmětných nemovitostí v roce 2019. Co se týká metodiky právnická osoba, s.r.o., ta byla v zásadě správná. Postup je totiž při stanovování obvyklého nájemného takový, že se v prvé řadě čerpá z realizovaných nájemních smluv, jsou-li k dispozici. Pokud nejsou, vychází se z realizovaných kupních smluv, jsou-li k dispozici, a pokud k dispozici nejsou ani realizované kupní smlouvy, stanovuje se takzvané simulované nájemné. právnická osoba postupovala podle druhé metody pomocí zjištěných realizovaných kupních smluv. V onom znaleckém posudku právnická osoba se výslovně uvádí, že se tomuto znaleckému ústavu nepodařilo zajistit realizované nájemní smlouvy. Znalecké kanceláři Znalci a odhadci se to však podařilo, a proto vycházeli z realizovaných nájemních smluv. Pokud by se vycházelo z posudku právnická osoba, při kapitalizaci kupních cen by k roku 2019 vycházela cena za výměra předmětných pozemků přibližně částka za výměra, což je cena příliš vysoká. Podle územního plánu se jedná o pozemky pro výrobu. příjmení hladina částka až částka za výměra by odpovídala kupní ceně pozemku pro výstavbu rodinných domů. Kapitalizace ve výši 5 % se používá běžně, kapitalizace ve výši 7 % se používá spíše výjimečně ve větších městech. Kapitalizace 1 % až 4 % se používá u zemědělské půdy, stejně tak i pro lesy. Metodika pro stanovení obvyklého nájemného není dána zákonem či vyhláškou, ale ustálenou odbornou literaturou.

20. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že účastníky řízení zná, odprodával jim část svých pozemků. V areálu ZD Rozvoj na adrese adresa, je asi 50 pozemků, které svědek postupně nabýval od roku 1990. Předmětné pozemky již svědek v současné době nevlastní. Na pozemcích jsou přibližně od roku 1995 stavebniny, stojí tam budova, která je ve vlastnictví stavebnin, přičemž tato budova je částečně prodejnou a částečně kancelářskými prostorami. Kupní smlouva na předmětné pozemky byla uzavřena mezi svědkem a firmou právnická osoba, přičemž výše úplaty činila cca částka až částka za výměra. Pozemky svědek prodával, protože potřeboval peníze pro své podnikání. Svědek za pronájem pozemků nikomu neplatil. Svědek od nikoho žádné nájemné pozemků nepožadoval. Žalovaná užívala pozemky bezplatně a svědek užíval její pozemky také bezplatně. Svědek byl a je vlastníkem některých pozemků v areálu ZD Rozvoj, areál stavebnin a areál zemědělského družstva je mu znám. Stavebniny v areálu jsou od 80. let, ale v té části areálu někdy od roku 1997. Prostor před budovou areálu stavebnin slouží v současné době jako výstavní plocha. Svědek nepronajímá žádné pozemky.

21. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba, a.s. a právnická osoba bylo zjištěno, že právnická osoba, a.s. jako jediný akcionář právnická osoba, a.s. přijal dne datum rozhodnutí o schválení fúze sloučením zanikající právnická osoba, a.s. a nástupnické právnická osoba, a.s. tak, že rozhodl o zrušení právnická osoba, a.s. bez likvidace s přechodem obchodního jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů v důsledku fúze sloučením na právnická osoba, a.s.

22. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne datum, datum, datum a datum soud zjistil, že právnická osoba s.r.o. byla ke dni datum výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, že právnická osoba s.r.o. byla ke dni datum výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, že právnická osoba, a.s. byla ke dni datum výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav, že žalovaná byla ke dni datum i ke dni datum výlučným vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví číslo pro k.ú. a obec Břeclav.

23. Pokud se jedná o návrh žalobkyně na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, soud tento důkazní návrh zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

24. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně je vlastníkem či spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, jež jsou součástí oploceného areálu žalované, která jej užívá k prodeji stavebních hmot. Předmětné nemovitosti nejprve vlastnil pan jméno příjmení a právnická osoba s.r.o., následně od datum žalobkyně a právnická osoba s.r.o. a od datum žalobkyně a žalovaná. Právní předchůdce žalované užíval pozemky v tehdejším vlastnictví jméno příjmení bezplatně, jméno příjmení užíval pozemky právní předchůdce žalované rovněž bezplatně. Užívání pozemků žalobkyně žalovanou není mezi účastnicemi řízení nijak upraveno. Žalovaná žalobkyni za užívání pozemků, případně užívání pozemků nad rámec spoluvlastnického podílu, neplatí žádnou finanční náhradu, a to ani poté, co ji žalobkyně k zaplacení této náhrady vyzývala.

25. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“).

26. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

28. Podle § 629 odst. 1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za užívání předmětných pozemků žalovanou bez právního důvodu za období od datum do datum. Soud nejprve zkoumal, zda žalovaná užívá předmětné pozemky, které jsou součástí obchodního areálu v obec a které se nacházejí ve vlastnictví či v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně, bez právního důvodu, přičemž dospěl k závěru, že ano. Provedeným dokazováním (výpověďmi jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a fotografiemi) bylo zjištěno, že žalovaná skutečně užívá v celém rozsahu předmětné pozemky ve vlastnictví/podílovém spoluvlastnictví žalobkyně pro účely provozu prodejny stavebnin. V řízení bylo nesporné, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena žádná smlouva ohledně užívání předmětných nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobkyně či ohledně užívání předmětných nemovitostí ve spoluvlastnictví účastnic, nebylo přijato žádné rozhodnutí, a to ani soudní, o užívání těchto nemovitostí. Pokud žalovaná tvrdila, že mezi ní a předchozím vlastníkem předmětných pozemků panem příjmení byla uzavřena dohoda v tom smyslu, že případným užíváním daných pozemků žalovanou nad rámec odpovídající spoluvlastnickému podílu nevzniká povinnost žalované uhradit panu příjmení žádné nájemné, resp. žádnou náhradu za takové užívání, soud uvádí, že k takové dohodě mezi panem příjmení a žalovanou jako spoluvlastníky pozemků nemohlo dojít, protože tyto subjekty nikdy nebyly současně vlastníky spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích. Pokud žalovaná tvrdila, že mezi žalovanou a panem příjmení byla uzavřena dohoda v tom smyslu, že případným užíváním pozemků žalovanou nevzniká povinnost žalované hradit panu příjmení žádné nájemné, resp. žádnou náhradu za takové užívání, soud uvádí, že jestliže pan příjmení souhlasil s tím, aby žalovaná pozemky bezplatně užívala, potom se jednalo o tzv. výprosu. Výprosa na rozdíl od nájmu na právní nástupce nepřechází a navíc lze kdykoli požadovat vrácení věci dle libosti. Soud tedy uzavřel, že žalovaná v období od datum do datum předmětné pozemky v celém rozsahu užívala bez právního důvodu, aniž by za to platila žalobkyni nějakou finanční náhradu. Na straně žalované tak docházelo k bezdůvodnému obohacování.

31. K námitce promlčení vznesené žalovanou soud uvádí, že se žalobkyně v tomto řízení domáhá vůči žalované zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků žalovanou bez právního důvodu v období od datum do datum, přičemž žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne datum. Jelikož subjektivní promlčecí lhůta pro právo na vydání bezdůvodného obohacení trvá tři roky (§ 629 odst. 1 obč. zák.), není žalobou uplatňovaný nárok promlčen ani zčásti.

32. Z výše uvedených důvodů soud přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklé ceně za užívání předmětných pozemků stanovené znaleckým posudkem ZNALCI příjmení jméno – znalecký ústav, spol. s r.o. Závěry znaleckého posudku, včetně použité metody, byly na soudním jednání přesvědčivě obhájeny, soud nemá pochybnosti o jejich správnosti. Znalecký posudek se rovněž řádně vypořádal se závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, který neobsahoval doložku dle §127a o.s.ř. Znalecký posudek ZNALCI příjmení jméno – znalecký ústav, spol. s r.o. správně stanovil výši obvyklé ceny užívání předmětných pozemků na základě realizovaných smluv v daném místě a čase. Za období od datum do datum soud přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce částka sestávající z nájemného za 139 dní v roce 2016 ve výši částka (po zaokrouhlení), z nájemného za celý rok 2017 ve výši částka (po zaokrouhlení), z nájemného za celý rok 2018 ve výši částka (po zaokrouhlení) a z nájemného za celý rok 2019 ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 obč. zák. od prvního dne prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne datum, a to ve lhůtě do sedmi pracovních dnů ode dne jejího doručení. Tato výzva byla žalované doručena dne datum, a žalovaná se tak ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne datum Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. Ve zbývající části žalovaného nároku včetně příslušenství soud žalobu s poukazem na výše uvedené skutečnosti zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 3 o. s. ř. Přestože v řízení byla žalobkyně úspěšná jen částečně, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, jelikož rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posouzení. Tarifní hodnotou pro výpočet sazby mimosmluvní odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. není v předmětném případě, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, částka odpovídající výši skutečně přisouzeného nároku, nýbrž částka žalobkyní původně požadovaná (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Žalobkyni vznikly náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, dále z nákladů na právní zastoupení, které zahrnují odměnu stanovenou podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty 167 163 ve výši částka za každý z 8 úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 shora citované vyhlášky a ve výši částka za jeden úkon právní služby ve smyslu §11 odst. 2 citované vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast u nezahájeného jednání soudu dne datum - polovina odměny, účast u jednání soudu dne datum, vyjádření ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum přesahující 2 hodiny), dále odměnu stanovenou podle § 7 shora citované vyhlášky z tarifní hodnoty částka ve výši částka za každý ze 3 úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 shora citované vyhlášky (rozšíření žaloby ze dne datum, účast u jednání před dožádaným soudem dne datum, účast u jednání soudu dne datum), paušální náhradu výdajů stanovenou podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek, vyjma soudního poplatku, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalobkyně tedy činí částka Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované jakožto neúspěšnému účastníku řízení povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady státu sestávají ze svědečného ve výši částka, které bylo přiznáno svědkovi jméno příjmení usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (tento náklad nebyl kryt zálohou ani částečně), ze znalečného přiznaného ZNALCI příjmení jméno – znalecký ústav, spol. s r.o. usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, za podaný znalecký posudek, a to z té části, která nebyla kryta zálohou na náklady tohoto důkazu (částka mínus záloha zaplacená žalovanou ve výši částka), a dále ze znalečného ve výši částka, které bylo přiznáno ZNALCI příjmení jméno – znalecký ústav, spol. s r.o. usnesením zdejšího soudu ze dne datum v souvislosti s účastí zástupce znaleckého ústavu Ing. jméno příjmení na jednání soudu téhož dne. Náklady státu, které má žalovaná povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ a které nebyly kryty složenou zálohou, tak činí celkem částka Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.