7 C 339/2023

Plný text

Okresní soud Praha západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , zastoupeného Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A , bytem Adresa žalovaného A zastoupenému Jméno žalovaného B , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , o určení vlastnictví k nemovité věci

I. Určuje se, že je žalobce vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území Litovice, obec , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území Litovice, obec , adresa, (dále také jen „předmětný pozemek“), s tím, že žalovaný je veden v evidenci , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, západ, jako vlastník předmětného pozemku, přičemž zápis žalovaného do katastru byl proveden v rámci vkladového řízení s právními účinky ke dni , datum, . Dne , datum, totiž nabylo právní moci usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Předchozím vlastníkem evidovaným v katastru nemovitostí byl pan , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý dne , datum, , naposledy bytem , adresa, (dále také jen „původní vlastník“). Dodatečné projednání dědictví, v jehož rámci bylo vydáno dědické usnesení, proběhlo právě po zemřelém původním vlastníkovi, kdy jeho dědicové neměli o evidenci vlastnického práva ve prospěch původního vlastníka v katastru nemovitostí od jeho smrti (tj. minimálně 23 let) žádné povědomí. Žalobce se o skutečnosti, že je jako vlastník pozemku v katastru nemovitostí evidován původní vlastník, dozvěděl rovněž až v průběhu jara 2023 v souvislosti s úmrtím vlastního otce. Dne , datum, uzavřel pan , jméno FO, nar. , datum, bytem , adresa, , s právními předchůdci žalobce panem , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, kupní smlouvu, na základě které předchůdci žalobce nabyli vlastnické právo k pozemkům p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 133 m², jehož součástí je stavba , adresa, , a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 116 m², oba evidované na LV číslo , hodnota, v katastrálním území Litovice. Samotné vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno dne , datum, . Uvedené pozemky nabyl žalobce od svých příbuzných (právních předchůdců) na základě darovací smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, a vlastnické právo bylo zaneseno do katastru nemovitostí dne , datum, . Právní předchůdci žalobce a žalobce kromě těchto pozemků po celou dobu v dobré víře užívali také předmětný pozemek, který považovali za nedílnou součást celé nemovitosti tvořící funkčně souvislý celek, jelikož přes něj vede přístupová cesta ke stavbě rodinného domu na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a také přívod plynu. Právním předchůdcům žalobce byla nemovitost nabytá na základě kupní smlouvy předána jako oplocený celek, jako rodinný dům se zahradou, tedy včetně předmětného pozemku. K převodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na základě kupní smlouvy však formálně nedošlo. O tom, že k části zahrady, kterou představuje předmětný pozemek, nemají vlastnické právo, nevěděli. Tento stav nastal dle žalobce chybou v kupní smlouvě, v níž nedopatřením nebyl předmětný pozemek uveden, přesto však lze usuzovat na úmysl smluvních stran převést kupní smlouvou celý funkčně souvislý celek rodinného domu se zahradou, což žalobce dovozuje především ze skutečnosti, že nikdo z rodiny prodávajícího o pozemek nikdy neprojevil zájem i s ohledem na to, že pozemek nebyl součástí pozůstalosti po zemřelém , jméno FO, . Skutečnost, že předmětný pozemek, který byl právními předchůdci žalobce a žalobcem v dobré víře po celou dobu užíván a držen, není součástí zbývajících pozemků p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalobce zjistil až z výpisu z katastru nemovitostí, který si opatřil v nedávné době v souvislosti s úmrtím vlastního otce. Ihned, jak se o nesrovnalosti dozvěděl, vynaložil veškeré úsilí ke zjištění, čí pozemek skutečně je, zda se nejedná pouze o administrativní chybu katastru nemovitostí, jenž by pozemek do map zaznačil chybně, a podobně. Následně se se žalovaným pokoušel o smírné vyřešení věci. K dohodě však nedošlo. V návaznosti na jednání odeslal žalovanému předžalobní výzvu, kterou jej vyzval k převodu vlastnického práva k pozemku na žalobce. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva mimořádným vydržením k předmětnému pozemku.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta s tím, že předmětný pozemek byl vlastněn panem , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelým dne , datum, , a nyní je jím žalovaný. Tyto osoby byly a jsou jako vlastníci nemovitostí rovněž uváděny v příslušných evidencích. Tvrzení, že se manželé , jméno FO, nestali vlastníky předmětného pozemku v důsledku chyby v kupní smlouvě, je nesprávné, neboť pan , jméno FO, , nar. , datum, nemohl vlastnické právo k tomuto pozemku převést, protože nebyl jeho vlastníkem. V době nabytí nemovitostí nacházejících se vedle předmětného pozemku žalobcem, manželi , jméno FO, i panem , jméno FO, , nar. , datum, , existoval katastr nemovitostí, ze kterého bylo patrné, že předmětný pozemek není předmětem dispozice. Žalobce neprokázal, že on a jeho právní předchůdci drželi předmětný pozemek s úmyslem jej užívat jako vlastní po dobu 20 let. I pokud by toto v řízení prokázáno bylo, potom bylo současně prokázáno, že držba nebyla právním předchůdci žalobce získána v poctivém úmyslu, respektive byla získána v nepoctivém úmyslu, neboť předchůdci žalobce a následně žalobce užívali trojnásobnou výměru zahrady, než kolik činila výměra zahrady na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti 116 m². Nikdo se nemohl domnívat, že došlo k nabytí pozemku o tolik většího. Katastr nemovitostí jako veřejně přístupný seznam vznikl v roce 1993 a při základní obezřetnosti, kterou by smluvní strany měly vyvinout při koupi nemovitosti, by nahlédly do katastru nemovitostí a muselo jim být zřejmé, že předmětem převodu není předmětný pozemek. Právní předchůdci žalobce ani žalobce neměli a nemají spravedlivý důvod k uchopení držby a museli si být vědomi toho, že působí skutečnému vlastníkovi újmu. Držby se ujali svévolně. Pokud měli právní předchůdci žalobce vůli nakládat s předmětným pozemkem, potom nebyl důvod, proč jej neuvést jako předmět darovací smlouvy z roku 2007. V roce 2000, kdy umřel otec žalovaného, žalovaný počítal s tím, že předmětný pozemek zdědí. Notář však tento pozemek z nějakého důvodu opominul. Žalovaný se domníval, že otec nedodržel svůj slib a pozemek daroval bratrovi nebo prodal, proto se o něj dále nezajímal. Zajímat se začal až po upozornění syna v roce 2023. Pozemky nabyté , jméno FO, i předmětný pozemek jsou přehledné a porovnat jejich velikost je snadné.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že je žalobce vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území Litovice, a dále to, že žalovaný předmětný pozemek nikterak neužívá.

4. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, nar. , Anonymizováno, a , jméno FO, jako prodávající prodali rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na , adresa, s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 133 m² a zahradou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 116 m², vše zapsané na LV číslo , hodnota, v k. ú. Litovice, obec , adresa, , kupujícím , jméno FO, , , jméno FO, a Jaromíře , jméno FO, . V článku I. je konstatováno, že prodávající vlastní každý jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí, a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, a darovací smlouvy ze dne , datum, .

5. Z rozhodnutí SBD Remostav ze dne , datum, soud zjistil, že představenstvo SBD Remostav projednalo žádost o souhlas s převodem členských práv a povinností včetně práva užívání družstevního bytu , jméno FO, na , jméno FO, a rozhodlo svým usnesením s převodem vyslovit souhlas. Vzalo na vědomí převod členských práv a povinností dle § 230 občanského zákoníku.

6. Z darovací smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že manželé , jméno FO, a , jméno FO, a dále , jméno FO, darovali žalobci rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 133 m², a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada o výměře 116 m², na LV číslo , hodnota, vedeném pro katastrální území Litovice, obec , adresa, . Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vznikly ke dni , datum, .

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud zjistil, že k tomuto dni byli evidovanými vlastníky pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, manželé , jméno FO, a , jméno FO, a dále paní , jméno FO, . Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne , datum, . Právní účinky vkladu ke dni , datum, .

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud zjistil, že je žalobce evidován jako vlastník pozemku p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 133 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, a dále pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 116 m² - zahrady.

9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že byl adresován zástupcem žalobce panu , jméno FO, , , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , s tím, že se snaží dopátrat dědiců po původním majiteli domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, v k. ú. Litovice, a to z toho důvodu, že při převodu domu na základě kupní smlouvy došlo ze strany smluvních stran k opomenutí, kdy do kupní smlouvy nebyl zahrnut pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, tvořící zahradu domu.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, soud zjistil, že k tomuto datu byl evidován jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pan , jméno FO, , bytem , adresa, , přičemž v poznámce je uvedeno, že byl předán údaj o nemovitosti do evidence , právnická osoba, z důvodu nedostatečně identifikovaného vlastníka.

11. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že byla schválena dohoda o vypořádání dodatečně najevo vyšlého majetku po , jméno FO, nar. , datum, , zemřelém dne , datum, , že pozůstalý syn , Jméno žalovaného A, nabývá z dodatečně najevo vyšlého majetku pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, v katastrálním území Litovice, včetně všech součástí a příslušenství.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, soud zjistil, že k tomuto dni byl evidován jako vlastník předmětného pozemku žalovaný, a to na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, .

13. Z výzvy ze dne , datum, adresované právním zástupcem žalobce žalovanému soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k vydání prohlášení o vzniku práva dle ustanovení § 66, odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 357/2013 Sb., na jehož základě bude potvrzeno, že je žalobce vlastníkem předmětného pozemku na základě vydržení, a to nejpozději do , datum, . Tato výzva je současně předžalobní výzvou ve smyslu ustanovení § 142 a o.s.ř. Výzva byla podána a dodána do datové schránky žalovaného dne , datum, .

14. Z fotografií ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, jak vypadá rodinný dům č. p. , Anonymizováno, a předmětný pozemek z , adresa, , kdy z , adresa, je umístěna brána na pozemek p. č. st.

383. Tato je však zjevně neužívaná, neboť hned za ní stojí vzrostlý strom. Dále je na předmětný pozemek vstup branou z , adresa, . Jak z , adresa, , tak z ulice Česká není na předmětný pozemek téměř vidět, neboť se za plotem nachází vzrostlá zeleň, která na některých místech prorůstá plotem až na chodník.

15. Z informací o pozemcích ke dni , datum, soud zjistil vzájemnou polohu předmětného pozemku, pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a dále skutečnost, že k uvedenému dni byl evidován jako vlastník pozemků p. č. st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobce a jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalovaný.

16. Z přípisu technických služeb , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že technické služby , adresa, jakožto příspěvková organizace města , adresa, starající se o městskou zeleň provedly odstranění nevzhledné, nežádoucí a přesahující zeleně z předmětného pozemku na své náklady.

17. Z přípisu Finančního úřadu pro středočeský kraj, Územního pracoviště , adresa, západ, ze dne , datum, soud zjistil, že daň z nemovitosti (předmětného pozemku) byla od roku 1997 do roku 1999 přiznána a hrazena třetí osobou. Od roku 2000 do roku 2023 nebyla daň z pozemku přiznána a hrazena. Od roku 2024 je poplatníkem daně žalovaný, který daň přiznal a uhradil. Daň z nemovitých věcí – stavby č. p. , Anonymizováno, - rodinného domu, která je součástí pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byla od roku 1997 do roku 2012 přiznána a hrazena třetí osobou. Od roku 2013 dosud je daň hrazena žalobcem.

18. Z fotografií na čísle listu 12 až 13 spisu soud zjistil stav předmětného pozemku přiléhajícího k domu č. p. , Anonymizováno, , brány vedoucí na předmětný pozemek a vstupu do rodinného domu č. p. 724 z předmětného pozemku.

19. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobce je jeho soused, kterého zná od vidění. Žalobce tam vídá přibližně 20 let. Na zahradě na předmětném pozemku také viděl, jak žalobce ořezával stromy, které na pozemku rostou, ty totiž přesahovaly do vrat a na ulici. Otec žalobce byl velkým fandou do aut, na předmětném pozemku měl auta zaparkovaná. Z pohledu svědka nebyl pozemek užíván jako zahrada. Nepamatuje si, že by někdo na pozemku sázel stromy, udržoval je či česal ovoce. Nevybavuje si, že by tam někdo pečoval o záhony. Otec žalobce jednou až dvakrát ročně na pozemku sekal trávník. Pozemek by charakterizoval jako prales, je zde spousta náletových dřevin. Do roku 1997 pozemek užíval pan , jméno FO, , otec žalovaného, a paní , jméno FO, , matka žalovaného. Oba jsou již po smrti. Tehdy byla zahrada velmi udržovaná, byly zde záhony, opečovávané stromy. Po roce 1997 zahrada zarostla a zůstala tak dodnes. , jméno FO, chovali psy, kteří bývali na zahradě. Byli to američtí buldočci. Také si pamatuje, že , jméno FO, jednou nebo dvakrát na předmětném pozemku grilovali. Dle svědka je v současnosti dům prázdný, ale někdy tam , jméno FO, vídá.

20. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je matkou žalobce. Žalovaný ji kontaktoval s tím, že je majitelem předmětného pozemku a chtěl se sejít. Následně se s ním setkal žalobce. Dům na adrese , adresa, koupila s manželem a tchyní. Nemovitosti kupovali od , jméno FO, a jeho manželky přes realitní kancelář. Tehdy jim ukázali celý dům, prostor, kde se nacházela prádelna, garáž, oplocenou zahrádku kolem domu, stejně jako zahradu na předmětném pozemku, kde kupujícím nechali konstrukci na houpačku. Chtěli zaplatit i zahradní nábytek na zahradě, která se na předmětném pozemku nacházela. Cenu nábytku jako kupující zaplatili a následně jej užívali. Jednalo se o čtyři židle, stůl a dva slunečníky. Celá koupě proběhla velmi rychle. , jméno FO, s manželkou , právnická osoba, se vystěhovali a svědkyně, její manžel, dvě děti a tchyně se nastěhovali. Zahradu na předmětném pozemku poté užívali. Svědkyně by nikdy nekoupila dům bez zahrady. Až do smrti manžela dne , datum, spolu s manželem v domě bydleli. Po jeho smrti se psychicky sesypala, bydlela tři měsíce u syna, potom si našla podnájem. Do domu stále jezdí jako na chalupu, pořídila si psa. V době koupě nemovitostí byli na katastru nemovitostí, kde si ověřovali, že všechno patří jim. Svědkyně neřešila, kolik to bylo metrů čtverečních. Za to zodpovídala realitní kancelář, která prodej zprostředkovala. Svědkyně kupní smlouvu samozřejmě četla. Po roce 1997 nikdo nepřišel, že by něco bylo v nepořádku, že by chtěl zahradu užívat. Žalovaný poprvé volal až v roce 2023. Z , adresa, vedou na předmětný pozemek vrata se dvířky, tudy se chodí dovnitř. Její manžel miloval auta, kupoval si je a opravoval na zahradě. V roce 1997 byli na katastrálním úřadě, ověřovali, že je převod v pořádku. Svědkyně chtěla, aby paní úřednice potvrdila, že to, co vlastnili , jméno FO, , přešlo na ně. Do katastrální mapy nenahlíželi, nekontrolovali, kolik metrů čtverečních kupují, výměru neřešili. Když potom nemovitosti darovali synovi, také nenarazili na žádný problém, nenarazili na to, že nejsou vlastníky pozemku p. č. 375/9. Tehdy se opsalo to, co bylo uvedeno v kupní smlouvě. V roce 1997 jim byl ukazován pozemek před domem, kde byla velmi malá oplocená zahrádka se záhonem paní , jméno FO, . Oni tam potom dali boudu pro psa a mívali tam psa. Kolem domu byl z pozemku před domem průchod do zahrady na předmětném pozemku. Na tom byl onen zahradní nábytek a houpačka. Od roku 1997 předmětný pozemek užívali jako zahradu. Manžel svědkyně zahradu sekal.

21. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že znal otce žalobce, přibližně dva roky spolu hráli fotbal. Se žalovaným jsou kamarádi celý život, přibližně 55 let. Svědek bydlí na adrese , adresa, let. Kolem předmětného pozemku jezdí skoro denně. Po úmrtí otce žalovaného již na té zahradě nic neviděl. Je to kolem celého plotu zelené, občas tam běhal pes. Onen dům svědek navštěvoval v dětství. Tehdy byla zahrada udržovaná a bylo do ní vidět.

22. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalovaný je jejím manželem od roku 1981. Žalobce nezná. Na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se nacházel sušák prádla a záhonky, na předmětném pozemku byla zahrada, která byla udržována jako květinová. Také zde stála višeň, jabloň, houpačka, lavička, tchyně zde měla skalku. Vstup do domu je ze zahrady na předmětném pozemku. Do domu se chodilo z ulice brankou vedoucí na předmětný pozemek. Dále zde byla druhá branka pro technické záležitosti na pozemku p. č. , hodnota, . V roce 1997 již s manželem bydleli v Praze a jezdili do , adresa, za rodiči a na hřbitov. Potom již ony nemovitosti užíval nový vlastník a pozemky byly značně zdevastované. Ze zahrady se stalo vrakoviště, z domu začala opadávat omítka. Potom se po výzvách , právnická osoba, prostřednictvím syna dozvěděli, že je pan , jméno FO, uveden jako neidentifikovaný vlastník předmětného pozemku. Už předtím se vědělo, že pozemek je ve vlastnictví otce žalovaného. Otec žalovaného zemřel , datum, . Následně proběhlo dědické řízení. O tomto dědickém řízení však svědkyně nic neví.

23. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že bydlel v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, přibližně od roku 1960 do roku 1981. Tehdy byla společně s rodinným domem užívána i zahrada na předmětném pozemku. Od roku 1981 do roku 1997 v oné nemovitosti bydleli rodiče a bratr. V roce 1997 se žalovaný společně se sestrou dozvěděli, že rodiče darovali rodinný dům s pozemkem p. č. 375/36 bratrovi , jméno FO, . Ve stejném roce, tj. v roce 1997, tyto nemovitosti prodal , jméno FO, . Tehdy, když se o tom bavili s otcem, mu tento říkal, že předmětný pozemek zůstane žalovanému a sestře. Od té doby s bratrem nemluvil. Když jel žalovaný okolo, viděl, že je pozemek užívaný, a když nebyl promítnut do dědického řízení po otci žalovaného, žalovaný usoudil, že i předmětný pozemek byl prodán , jméno FO, , myslel si, že jim pozemek patří. Až v roce 2023 syn žalovaného přišel s tím, že je pozemek v katastru nemovitostí evidován na neidentifikovaného vlastníka, a tehdy se žalovaný začal o pozemek zajímat. V rámci prodeje nemovitostí v roce 1997 žalovaný nikterak nefiguroval. Otec žalovaného nejprve koupil dům s pozemkem, kde byla později prádelna a garáž. Předmětný pozemek dokoupil asi půl roku poté, kdy na tomto pozemku byl plánovaný dvojdomek. Než došlo k přestavbě domu, chodili takzvaně zadem přes pozemek s prádelnou a garáží. Poté byl vybudován vchod ze zahrady na předmětném pozemku. Co se týká průchodu právních předchůdců žalobce přes předmětný pozemek, otec k tomu žalovanému v roce 1997 říkal, že jim průchod povolil. Po převodu nemovitostí na bratra žalovaný kolem minimálně pět let nejel. Potom však viděl, že je zahrada neudržovaná. Jsou na ní vraky aut. Nicméně nijak se do toho nevměšoval, myslel si, že nemá důvod. Poté, co proběhlo dodatečné dědické řízení, žalovaný na místo jel, oslovil souseda, který projevil zájem o koupi předmětného pozemku, i matku žalobce. Ta jej však odkázala na syna a ten na advokátní kancelář. Ona přestavba rodinného domu, v rámci níž se vybudoval nový vchod z předmětného pozemku, probíhala v letech 1972 až 1973. V rámci dodatečného projednání dědictví bratr žalovanému sdělil, že věděl o tom, že je předmětný pozemek jejich, ale zapomněl na to. V rámci dědického řízení to neřešil. Žalovaný původního dědického řízení po smrti otce v roce 2000 nebyl účasten. V reakci na dar nemovitostí bratrovi se žalovaný s otcem nebavil. Následně mu otec říkal, že mu je to líto.

24. Z výslechu žalobce soud zjistil, že se narodil v roce 1983. V roce 1997 se jeho rodiče rozhodli sestěhovat s babičkou a koupil se dům. Rodiče je vzali s bratrem a babičkou na prohlídku domu, který jim byl ukázán. Rodiče se jej rozhodli koupit. Tehdy v domě bydlela rodina, pan , jméno FO, starší, , jméno FO, mladší, jeho manželka a nějaké děti. Oné prohlídce byli účastni žalobcovi rodiče, babička, žalobce s bratrem, rodina , jméno FO, a nějací lidé z realitní kanceláře. Ukázali jim dům, garáž, zahradu, včetně předmětného pozemku, na kterém byly houpačky, zahradní nábytek a slunečníky. Nehovořilo se o tom, že by předmětný pozemek neměl být předmětem převodu. Ono by ho to ani nenapadlo i vzhledem ke vstupu do domu přes onen pozemek. Na předmětném pozemku si žalobce následně hrál, kopal si tam míčem, měli tam psy. Do domu se vstupuje brankou přes předmětný pozemek do cca 30 m vzdálených vstupních dveří do domu. Žalobce v domě bydlel od roku 1997 do roku 2012. Potom tam bydleli jeho rodiče. Následně byly nemovitosti převedeny darovací smlouvou na něj. Rodiče mu nikdy o nějakých možných nesrovnalostech nic neříkali. Co se týká možnosti přístupu do nemovitosti zadním vchodem, žalobce ví o tom, že je tam brána, ale není použitelná. Na předmětném pozemku běhávali psi, žalobce tam sportoval a musel sekat trávu. Na předmětném pozemku rostly ovocné stromy, které sice nebyly prořezávány, ale jablka trhali. Otec měl na předmětném pozemku auta. On totiž některá auta sbíral a opravoval a potom v nich jezdil. Třeba ze dvou aut dal dohromady jedno. Babička a rodiče mu darovali to, co bylo na listu vlastnictví. Nebyli si vědomi toho, že by existoval nějaký jiný pozemek než ty, které vlastnili a byly uvedeny na onom listu vlastnictví. Žalovaný v tomto ohledu nebyl nijak vzdělán, bylo mu 25 nebo 26 let. K uzavření smlouvy došlo v souvislosti s tím, že jej chtěla obdarovat babička. Žalobce má vyšší odborné vzdělání, pracuje v oboru rehabilitace. V roce 2009 do katastru nemovitostí nenahlížel.

25. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem pana , jméno FO, , nar. , datum, , a pana , jméno FO, , neboť provedení tohoto dokazování by bylo v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Svědectví pana , jméno FO, , nar. , datum, , navržené po koncentraci řízení na jednání dne , datum, , nebylo navrženo ke zpochybnění věrohodnosti svědkyně , jméno FO, , což připouští §118b o.s.ř., ale k vyvrácení pravdivosti její výpovědi. Svědecká výpověď , jméno FO, byla navržena po koncentraci řízení, dne , datum, . Soud rovněž rozhodl, že neprovede dokazování místním šetřením pro nadbytečnost.

26. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Na základě kupní smlouvy ze dne , datum, kupující , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, nabyli vlastnického práva k rodinnému domu č. p. 724 na , adresa, s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 133 m² a zahradou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 116 m², vše v k. ú. Litovice, obec , adresa, . Společně s uvedenými pozemky pak začali užívat i předmětný pozemek. Jednalo se o zahradu o výměře 237 m², která byla společně s rodinným domem č.p. , Anonymizováno, dlouhodobě užívána jejich právními předchůdci, přičemž přes předmětný pozemek se do domu vstupovalo. Předmětný pozemek užívali zejména ke vstupu do domu, jako prostor pro parkování vozidel, která , jméno FO, opravoval, jako prostor pro hry žalobce a výběh chovaných psů. Smlouvou ze dne , datum, manželé , jméno FO, a , jméno FO, a dále , jméno FO, darovali žalobci rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , pozemek p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 133 m² a pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 116 m². Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí vznikly ke dni , datum, . Poté byly tyto nemovitosti včetně předmětného pozemku užívány žalobcem a jeho rodiči a následně pouze žalobcovými rodiči. Předmětný pozemek, který nebyl předmětem kupní smlouvy ze dne , datum, ani darovací smlouvy ze dne , datum, , byl dle katastru nemovitostí ve vlastnictví , jméno FO, , nar. , datum, , až do jeho smrti v roce 2000. Předmětný pozemek nebyl předmětem následného pozůstalostního řízení, v katastru nemovitostí byl evidován na nedostatečně identifikovaného vlastníka, daň z nemovitosti nebyla nikým placena. Teprve v roce 2023 se díky výzvám , právnická osoba, začali o předmětný pozemek zajímat žalobce i žalovaný. Došlo k dodatečnému projednání dědictví po , jméno FO, , nar. , datum, , v katastru nemovitostí evidovaným vlastníkem se stal žalovaný.

27. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

28. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

29. Podle § 1096 odst. 1 občanského zákoníku, nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle § 1096 odst. 2 občanského zákoníku při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

30. Podle § 3066 občanského zákoníku do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

31. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem předmětného pozemku ve smyslu §80 o.s.ř., neboť jiným způsobem se nemůže domoci zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí.

32. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdci žalobce - , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, předmětný pozemek užívali a fakticky jej ovládali od roku 1997, kdy koupili rodinný dům č. p. , Anonymizováno, s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, a zahradou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Následně tento pozemek užíval a fakticky s ním nakládal žalobce, který rodinný dům č. p. , Anonymizováno, s pozemkem p. č. st. , Anonymizováno, a zahradou p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nabyl v roce 2010. Toto bylo nepochybně zjištěno jak svědeckými, tak účastnickými výpověďmi. V řízení nevyšlo najevo, že by právním předchůdcům žalobce či žalobci chyběla vůle s předmětným pozemkem nakládat jako s vlastním. Svědeckou výpovědí , jméno FO, a účastnickou výpovědí žalobce bylo prokázáno, že jim v době prodeje v roce 1997 byl předmětný pozemek prezentován v rámci oploceného funkčního celku s převáděnými nemovitostmi, přičemž přes předmětný pozemek se vstupovalo do rodinného domu č.p. , Anonymizováno, . Od té doby byl předmětný pozemek fakticky rodinou , jméno FO, ovládán, a to zcela nerušeně, až do roku 2023.

33. Podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, mohlo být vlastnické právo vydrženo, byl-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří (oprávněný věřitel). Při posouzení dobré víry bylo zásadní, zda při zachování náležité (běžné) opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl, respektive mohl mít, během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří (vychází z toho, jak by věc posoudil průměrný člověk při zachování obvyklé opatrnosti). Tj. omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný, jestliže držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Oprávněná držba zpravidla spočívá na skutkovém omylu; držitel je v omylu ohledně skutkových okolností, které mají za následek vznik věcného práva (například se domnívá, že byl učiněn určitý projev vůle, ač tomu tak nebylo), nebo naopak o určité skutečnosti, která má za následek neplatnost právního úkonu či jinak brání vzniku práva, neví (rozsudek NS , spisová značka, ). , adresa, víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačuje tedy domnělý právní titul (titulus putativus).

34. V dané věci se právní předchůdci žalobce a následně i žalobce sám chopili držby předmětného pozemku a začali užívat pozemky o celkové výměře 486 m², ačkoli dle kupní smlouvy/darovací smlouvy nabyli pozemky o výměře 249 m², tj. ujali se držby pozemků o téměř dvojnásobné výměře. Přitom se jednalo o pozemky na rovině, v přehledném terénu. Přesto právní předchůdci žalobce a následně i žalobce výměru v době převodu nemovitostí nikterak neřešili. Pokud by tak učinili, jistě by zjistili, že existuje předmětný pozemek jako samostatná nemovitost a že není předmětem jimi uzavírané smlouvy. Dle soudu tak nelze uzavřít, že by byli v omluvitelném omylu, stali se oprávněnými držiteli předmětného pozemku a mohli jej vydržet podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

35. Dle soudu však došlo ze strany žalobce k mimořádnému vydržení předmětného pozemku podle §1095 občanského zákoníku. Pro mimořádné vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby, a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl. Dvacetiletá lhůta potřebná pro mimořádné vydržení počala běžet v souladu s §3066 občanského zákoníku v roce 1997 a skončila , datum, . V řízení nebyl právním předchůdcům žalobce ani žalobci prokázán nepoctivý úmysl.

36. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“ (, adresa, , J. in , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2019, s. 1163). Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální; žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Posouzení této otázky je v zásadě na úvaze soudů v nalézacím řízení, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Dovolací soud by pak mohl zpochybnit úvahy soudů nižších stupňů jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené či nebyly řádně odůvodněny (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

37. Právním předchůdcům žalobce byl v době prodeje v roce 1997 předmětný pozemek prezentován v rámci oploceného funkčního celku s převáděnými nemovitostmi, přičemž přes předmětný pozemek se vstupovalo do rodinného domu č.p. , Anonymizováno, . Od té doby byl předmětný pozemek fakticky rodinou , jméno FO, ovládán, a to zcela nerušeně, až do roku 2023. Za takové situace soud neshledává, že by držitelé jednali při nabytí a výkonu držby úmyslně nepoctivě (nemorálně) v obecném smyslu, byli v přesvědčení, že někomu působí újmu, vetřeli se v držbu svémocně nebo že se v ni vloudili potajmu nebo lstí, anebo usilovali proměnit v trvalé právo to, co jim bylo povoleno jen výprosou.

38. Sám žalovaný do roku 2023 nevěděl, že je jako vlastník předmětného pozemku stále evidován jeho otec. Dle své výpovědi sice od roku 1997 věděl, že předmětný pozemek vlastní jeho otec, a že by mu a jeho sestře dokonce tento pozemek měl připadnout, nicméně vzhledem k tomu, že se pozemek nestal předmětem dědického řízení po otci, se domníval, že v době svého úmrtí již otec pozemek nevlastnil. Stejně tak měl bratr žalovaného vědět, že otec předmětný pozemek vlastnil, ale měl na to zapomenout. V rámci dědického řízení po otci žalovaného, který zemřel v roce 2000, nikdo o projednání předmětného pozemku neusiloval. Dle soudu se proto i žalovaný choval podobně jako právní předchůdci žalobce a žalobce při uzavírání převodních smluv, tj. nedbal s náležitou pečlivostí a obezřetností svých práv. Pokud by tak učinil, zjistil by, že je jako vlastník předmětného pozemku evidován jeho zemřelý otec, předmětný pozemek by byl projednán v dědickém řízení a nedošlo by k jeho vydržení žalobcem.

39. Žalovaný vypověděl, že mu jeho otec v roce 1997 sdělil, že povolil právním předchůdcům žalobce průchod přes předmětný pozemek k domu. Tato informace ve výpovědi žalovaného jako účastníka řízení zůstala osamocená. I pokud by soud žalovanému uvěřil, že mu skutečně jeho otec toto sdělil, nebylo by prokázáno, že došlo ke komunikaci v tomto smyslu ve vztahu k právním předchůdcům žalobce. Žádné jiné zjištění v rámci řízení nenasvědčuje tomu, že by právní předchůdci žalobce věděli, že je předmětný pozemek ve vlastnictví otce žalovaného a že by se s ním dohodli na užívání předmětného pozemku pro účely průchodu k jejich rodinnému domu.

40. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že je žalobce vlastníkem předmětného pozemku, a to z titulu mimořádného vydržení.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že přiznal úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení ve výši , částka, představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu advokáta dle §7, §9 odst. 4 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty , částka, za 10 úkonů právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, delším 2 hodin, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, delším 2 hodin), náhradu hotových výdajů dle §13 advokátního tarifu 10 x , částka, , tj. , částka, , DPH v sazbě 21% z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši , částka, .