7 C 348/2018

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalovanému: celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody ve výši částka s příslušenstvím, mezitímním rozsudkem Právní základ žalobou uplatněného nároku je opodstatněný. O jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu náhradu škody výši [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný v prosinci roku 2015 provedl na základě ústní smlouvy o dílo na nemovitosti žalobce na adrese [adresa žalobce], dílo v podobě umytí všech skel v oknech domu žalobce z obou stran v rozsahu [výměra]. V rámci provádění díla žalovaný neodborným postupem způsobil škodu na všech oknech v domě spočívající v jejich poškrábání. Po upozornění na způsobení škody na domě žalobce žalovaný způsobení škody uznal a oznámil žalobci, že na událost uplatní svou pojistku profesní odpovědnosti. Z tohoto důvodu žalovaný nahlásil vše jako pojistnou událost společnosti [právnická osoba], u níž měl žalovaný sjednané pojištění profesní odpovědnosti. Po nahlášení škodní události pojišťovně prohlédl dům žalobce technik pojišťovny a konstatoval poškrábání a poškození všech oken v domě. Ze sdělení pojišťovny vyplynulo, že žalovaným nebyl dodržen správný a obecně známý procesně-technologický postup spočívající v provedení zkoušky na malé ploše, omytí oken tlakovou vodou apod. Pojišťovna dále konstatovala, že ze strany žalovaného nebyly dodrženy pojistné podmínky a pojistná smlouva právě vadným provedením shora uvedených činností, v důsledku čehož pojišťovna zamítla výplatu pojistného plnění žalovanému. Po zamítnutí výplaty pojistného plnění ze strany pojišťovny žalovaný již dále nereagoval na žalobcovy snahy o komunikaci. Žalobce vyčíslil škodu vzniklou nesprávným technickým postupem žalovaného na částku ve výši [částka] bez DPH, tj. [částka] vč. DPH, a to s ohledem na cenovou nabídku na výměnu poškozených skel na domě žalobce, kterou v dubnu roku 2016 vypracovala [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, která byla také dodavatelem předmětných oken do domu žalobce. Žalovaný se dopustil protiprávního jednání, neboť neodborným provedením díla, tj. nedodržením obecně známých postupů při mytí oken na domě, způsobil žalobci škodu spočívající v poškrábání všech oken v domě. Žalobce žalovaného vyzval dne [datum] k náhradě škody prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezúspěšně. Před tím, než žalovaný myl okna na domě žalobce, myla tato okna pouze firma objednaná ze strany generálního dodavatele domu žalobce. Ještě před předáním domu generálním dodavatelem byly problémy s jedním oknem na domě, nicméně při předání domu žalobci již okno vadné nebylo, jelikož bylo vyměněno. Žalovaný myl okna až později. V době, kdy žalobce předával okna žalovanému k mytí, nebyly na oknech žádné škrábance. Rovněž při předávání oken ze strany generálního dodavatele tato poškrábaná nebyla. V době mytí oken žalovaným nebyl položen kolem domu trávník a na zahradě byla pouze zemina, tj. pokud fouká vítr, může být prach zanesen na okna, což by mohlo být příčinou jejich poškrábání.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že neexistuje příčinná souvislost mezi jeho jednáním a uplatněnou škodou. Je pravdou, že žalovaný na základě ústní smlouvy se žalobcem prováděl v prosinci 2015, a to [datum] a [datum], mytí oken v rodinném domě žalobce. Žalovaný prováděl pro žalobce práci standardním způsobem, tedy vodou a saponátem, rozmývačem a stěrkou. [obec] k mytí mu předávala manželka žalobce, která uvedla, že hned po instalaci oken měli problémy, některá okna byla poškrábaná, a dokonce musela být měněna. Před ním prováděla mytí oken společnost, která okna instalovala. Při mytí oken bylo většinou oblačno až zataženo, přičemž žalovaný při mytí vnímal drobné povrchové škrábance, které však považoval za běžné opotřebení oken. Ještě se nesetkal s tím, aby okno bylo dokonalé, bez škrábanců. Dne [datum] žalovaný práci dodělal a předal dceři žalobce, která velmi pečlivě provedla kontrolu každého skla zepředu i ze stran. K práci žalovaného neměla námitky a žalovanému za práci zaplatila sjednanou odměnu. Teprve po několika dnech, minimálně po týdnu, se žalovanému ozval žalobce, že na oknech jsou škrábance, které podle jeho názoru vznikly činností žalovaného. Mezi účastníky proběhla e-mailová korespondence, v níž žalobce vyzval žalovaného, aby poškození oken uplatnil u pojišťovny, kde má uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti podnikatele. Žalovaný se bránil tím, že poškrábání nezpůsobil, ale na pojišťovně pojistnou událost uplatnil a myslel, že dojde ke spravedlivému prošetření celé věci. Šetření na místě provedl nejen žalovaný, ale i likvidátor pojišťovny. Žalovaný ve vyjádření pro pojišťovnu citoval žalobce, že okna žalobce byla znečištěna po pokládce nového trávníku prachem, který okna po následném namočení poškrábal. Pojišťovna plnění odmítla s tím, že žalovaný měl nejprve provést zkoušku mytí na části okna, kdy tento postup je považován za obvyklý a je doporučován v manuálech pro čistění skel. Žalovaný nevnímal okna jako nadměrně zašpiněná a na provádění terénních úprav upozorněn nebyl. Rovněž se nesetkal s tím, že by byla prováděna zkouška mytí pouze na části okna. Žalovaný zjistil, že poškrábání oken je kruhové, což neodpovídá způsobu, jakým okna myl. Žalovaný používá běžné mycí přípravky a pomůcky jako ostatní firmy, přičemž pod rozmývačem ani stěrkou necítil, že by okna byla nadměrně zašpiněná a zaprášená, či poškrábaná. Žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou, žalovaný nebyl prvním, kdo okna myl.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný prováděl pro žalobce na základě uzavřené smlouvy o dílo ve dnech [datum] a [datum] mytí oken v rodinném domě [ulice a číslo], [obec], jakož i to, že se v současné době vyskytují na oknech předmětného rodinného domu škrábance.

4. Z údajů z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný je podnikající fyzickou osobou.

5. Z nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 847, jehož součástí je stavba, a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] u [obec].

6. Ze záznamu z jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o sjednání pojistného produktu pojištění odpovědnosti. Z pojistné smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným a jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného v rámci jeho podnikatelské činnosti. Z listiny pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sjednal u [právnická osoba] pojištění pro případ právním předpisem stanovené povinnosti nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení vzniklou jinému v souvislosti s činnostmi žalovaného vykonávanými na základě živnostenského listu vydaného MěÚ v [obec] dne [datum], přičemž pojištění v základním rozsahu bylo sjednáno s limitem pojistného plnění [částka]. Z vyúčtování pojistného soud zjistil, že celkové pojistné hrazené žalovaným za pojistnou smlouvu upravené na dělitelnost počtem splátek činilo [částka] ročně. Z informace o zprostředkovateli bylo zjištěno, že pojišťovacím zprostředkovatelem při sjednávání pojistné smlouvy [číslo] žalovaným byl Mgr. [jméno] [příjmení]. Ze všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti bylo zjištěno, že pojistný vztah žalovaného a společnosti [právnická osoba] byl blíže upraven těmito podmínkami. V článku 24 odst. 1 písm. j) byla sjednána výluka z pojištění pro případ škody vzniklé na věcech, na kterých pojištěný prováděl objednanou činnost, pokud pojištěný nedodržel předepsaný nebo běžně používaný postup, resp. návod k používání zařízení, stroje nebo jiné věci.

7. Ze zápisu o předání a převzetí díla s přílohou soud zjistil, že žalobce převzal od zhotovitele rodinný dům dne [datum], přičemž přílohou tohoto zápisu byl protokol vad a nedodělků díla. V protokolu vad a nedodělků díla není uvedeno poškrábání oken, pouze výměna podřeného zasklení podélného okna v místnosti„ relax“ a výměna poškozeného levého zasklení od flexy v místnosti v obývacím pokoji.

8. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného, že přizval specialistu na poškrábání oken, který potvrdil, že se skutečně jedná o poškození při mytí skel úklidovou firmou. [příjmení] je v tom, že oprava takto poškozených skel je extrémně drahá (viz nabídka v příloze). Žalobce vyzval žalovaného k vyjádření, zda má na svou podnikatelskou činnost uzavřenou pojistku za případně způsobenou škodu. Žalovaný reagoval tak, že si myslí, že poškrábání oken není od něj. V emailu ze dne [datum] žalobce konstatuje, že od předání stavby nikdo okna nemyl, takže poškrábání od nikoho jiného být nemůže. V emailu ze dne [datum] žalobce uvádí, že na konci stavby prováděla generální úklid včetně mytí oken (na náklady generálního dodavatele stavby) firma, kterou si následně žalobce najal na pravidelný úklid. Po provedení generálního úklidu následovalo předání díla (bez závad) a pak prováděl mytí oken až žalovaný. Emailem ze dne [datum] žalobce zaslal žalovanému nabídku na kompletní výměnu všech oken od firmy [anonymizováno] okno. Emailem ze dne [datum] žalobce informoval žalovaného o návštěvě technika od pojišťovny, přičemž požádal žalovaného o zaslání smlouvy o dílo a vyjádření ke vzniku škody za účelem zaslání těchto dokumentů pojišťovně.

9. Z cenové nabídky [číslo] 2016 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci byla předložena cenová nabídka na celoplošné leštění poškrábaných skel na částku ve výši [částka]. Z nabídky na výměnu poškrábaných skel soud zjistil, že [právnická osoba] zaslala žalobci nabídku na výměnu skel v RD [obec] ve výši [částka].

10. Z písemného vyjádření ke vzniku škody soud zjistil, že žalovaný uvedl, že při namáčení oken, tzv. rozmýváním oken, došlo k poškrábání oken z venkovní strany, přičemž hlavním důvodem bylo, že žalobci (poškozenému) na jaře pokládali nový trávník a než zarostl travinou, zemina při větru nanesla na okna jemný prach, který okna po následném namočení poškrábal. Toto bylo žalovanému sděleno až po zjištění škrábanců. Žalovaný uvedl, že své zavinění nespatřuje v plné výši, neboť mu nebyly sděleny žádné okolnosti, co se týče trávníku. Při mytí oken žádné škrábance vidět nebyly. Žalobce volal žalovanému asi po pěti dnech od ukončení zakázky s tím, že vysvitlo sluníčko, a žalobce tak vzniklé škrábance uviděl. Uvedl, že neví, zda okna byla po zjištění předchozího mytí měněna.

11. Z odpovědi na žádost o součinnost ze dne [datum] soud zjistil, že mobilní technik pojistitele provedl dne [datum] prohlídku po škodní události na místě Na vinicích 288, [obec]. Šetření probíhalo standardním způsobem po nahlášení škodní události pojistiteli dne [datum], kdy likvidátor vyžádal doklady ke stanovení právního základu nároku a šetření skončilo dne [datum], kdy byl pojištěný informován o odložení škodní události dopisem. Dále pojistitel reagoval dne [datum] na nesouhlas pojištěného, kdy potvrdil zamítavé stanovisko.

12. Z informace ke škodní události ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému, že technikem pojišťovny bylo na místě zjištěno poškození všech oken na nemovitosti. Z manuálu pro čistění a údržbu fasádního zasklení vyplývá, že při provádění speciálního režimu čistění se má začít vždy zkouškou na malé ploše a dále se má průběžně kontrolovat, zda nástroje použité k této činnosti jsou vždy v dobrém stavu. Pokud by žalovaný dodržel tento obecně známý postup, mohl a měl zjistit, že na oknech je abrazivní prach a na základě toho zvolit jinou metodu čištění (předběžné omytí tlakovou vodou), a zabránit tak vzniku škody. Tyto standardní postupy však nebyly žalovaným při jím prováděné činnosti dodrženy. Vzhledem k výše uvedenému pojišťovna oznámila žalovanému, že škodní událost odkládá bez výplaty pojistného plnění.

13. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] sdělila žalovanému, že při jím prováděné činnosti došlo k poškrábání všech oken na poškozeném domě, z čehož je zřejmé, že při mytí oken neprováděl nejen zkoušku před zahájením prací ke stanovení nejlepšího a bezpečného způsobu mytí, ale ani kontrolu v průběhu prováděných prací. Je nasnadě, že postup mytí oken byl zvolen vadně a mělo být postupováno jiným způsobem, při kterém by nevznikaly škody. Na pozemku probíhaly terénní práce a okna byla čištěna z důvodu jejich zaprášení při práci se zeminou. Ze strany žalovaného bylo možné očekávat na oknech případné abrazivní částečky, a i proto měla být provedena před zahájením prací zkouška a v průběhu mytí kontrola (jak oken, tak i nářadí, zde se v něm neusadily abrazivní částečky). Dle názoru pojišťovny nebyl ze strany žalovaného dodržen běžně užívaný (a také v manuálech zmiňovaný) postup, pročež pojišťovna odmítla tuto událost likvidovat z pojištění žalovaného.

14. Z výzvy k úhradě náhrady škody ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného k náhradě škody žalobci z důvodu neodborného postupu při mytí oken spočívající v jejich poškrábání ve výši [částka].

15. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupkyně žalovaného sdělila právnímu zástupci žalobce, že žalovaný nebyl upozorněn na skutečnost, že na pozemku žalobce byl pokládán nový trávník a při tom vítr zanesl na okna jemný prach. Uvedla, že se žalovaný necítí být vinen a je přesvědčen, že poškrábání oken při mytí nezpůsobil, neboť používá úklidové nářadí a prostředky užívané úklidovými firmami, které kupuje u speciálního prodejce. Dále uvedla, že žalobce nedoložil, zda mu skutečně vznikla škoda v uvedené výši [částka].

16. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce sdělil právní zástupkyni žalovaného, že žalovaný způsobil neodborným postupem škodu na všech oknech v domě žalobce, což bylo zdokumentováno pojišťovnou. Pojišťovna následně odmítla plnit z důvodu neodborného provedení díla žalovaným. Pokud by tedy žalovaný dodržel při mytí oken běžný technologický postup, musel by bez jakéhokoli upozornění odhalit, že jím používaný postup je nesprávný, a v takovém případě buď celý proces mytí oken zastavit, nebo použít jinou metodu čištění. Tvrzení žalovaného, že údajně nebyl upozorněn na možnost výskytu prachu na oknech, lze považovat za irelevantní. Mezi protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost. Škoda ve výši [částka] byla vyčíslena s ohledem na cenovou nabídku na výměnu skel v oknech na domě žalobce, kterou vypracovala [právnická osoba], společnost s ručením omezeným, jež byla také dodavatelem předmětných oken do domu klienta a danou nabídku vypracovala se znalostí příslušné projektové dokumentace. Žalobce si také v roce 2016 nechal vypracovat cenovou nabídku na opravu poškozených skel na domě předloženou společností [právnická osoba], která činila [částka] bez DPH. Vzhledem k tomu, že cenová nabídka na opravu škody způsobenou žalovaným byla vyšší než cenová nabídka na kompletní výměnu, požaduje žalobce náhradu škody ve výši nákladů na výměnu skel v domě.

17. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobce sdělil právní zástupkyni žalovaného, že pokud žalovaný neuhradí škodu v plné výši nebo nepředloží návrh na odpovídající odškodnění žalobce ani do [datum], bude žalobce nucen přistoupit k soudnímu řešení předmětného sporu.

18. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. zaslala žalobci předběžnou cenovou nabídku zpracovanou na základě předaných rozměrů poškozených skel zahrnující zaměření v ceně [částka], výrobu nových skel v ceně [částka], [anonymizována dvě slova] pronájem v ceně cca [částka], autojeřáb a savkový manipulátor pro transport přes dům v ceně cca [částka], montážní práce v ceně [částka], dopravu a vedlejší rozpočtové náklady v ceně [částka], umytí nového zasklení v ceně [částka].

19. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, má firmu na údržbu nemovitostí, přičemž se zabývá úklidem a údržbou zahrad. Asi před třemi až čtyřmi roky dělal pro žalobce generální úklid rodinného domu před předáním staviteli. Pro žalobce prováděl úklid všech ploch od stavby, včetně podlah a oken. Tehdy byla okna v pořádku, svědek nalezl pouze dvě vady oken, avšak nejednalo se o poškrábání oken. Od té doby byl svědek v rodinném domě žalobce ještě jednou a myl zde okna. Bylo to asi tak rok po prvním mytí. Ani tehdy svědek neviděl na oknech žádné vady ani škrábance. V rámci generálního úklidu svědek okna WAPkou neumýval, a to z toho důvodu, že dům žalobce neznal. Ruční mytí je preciznější a také bezpečnější, protože ne na každé okno je možné WAPku použít. Když byl u žalobce podruhé, věděl, že si může dovolit mytí oken WAPkou. Stěrkou by se okna dala poškrábat v případě, že by byla stěrka poškozená nebo nekvalitní, nebo pokud by bylo něco na„ rozmejváku“. Pokud by v „ rozmejváku“ byly kameny, tak by se to mělo zjistit při stahování vody z„ rozmejváku“ před jeho použitím. Voda se stahuje, aby jí tam nebylo moc. S„ rozmejvákem“ se pracuje pohybem do různých stran dle potřeby, stěrkou potom pohybem zleva doprava. Pokud by na okně vzniklo poškození, všiml by si toho již u prvního okna, protože pokud je něco špatně, tak na tom místě zůstane voda. Pokud by byly v „ rozmejváku“ kamínky, tak neví, zda by na okně skřípaly, ale má za to, že by na to přišel. Co se týká mytí oken u žalobce, tak v případě prvního mytí museli čistit nečistoty, které zůstaly po setření stěrkou. Ve druhém případě mytí již nikoli.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že v domě žalobce již rok a půl nebydlí, nastěhovali se tam v roce 2015. Žalovaný měl umýt okna zvenčí i zevnitř, měl použít WAPku a pak okna umýt a vyleštit, a to ve všech místnostech. Mytí oken panem [celé jméno žalovaného] viděla svědkyně na vlastní oči. [obec] myl bez oplachu, používal houbičku a plastovou stěrku. Tento způsob mytí oken jí přišel neprofesionální, a to proto, že poptávala i další firmy, které jí popisovaly, jak by čištění oken prováděly. Žalovaný omýval okna bez oplachu a nepoužíval gumovou stěrku. Druhý den již žalovaný tu stěrku nepoužíval, okna myl hadrem. Žalovaný měl vodu s jarem v kýblu, do kterého namáčel houbičku, kdy krouživými pohyby přejížděl po skle a poté to plastovou stěrkou po částech stíral. Rodinný dům žalobce je na kopci, nejsou tam žádné stromy, kolem je tráva. Svědkyně se domnívala, že poškození vzniklo proto, že na oknech byl usazen prach, proto se konec konců nechávala okna umýt. Žalobce sdělil žalovanému, že na oknech vznikla škoda a žalovaný pak řekl žalobci, že má pojistku. Další průběh jednání mezi účastníky svědkyně nezná. Účastníci si volali hned po prvním dni, kdy došlo k poškození oken zvenku. Po celkovém umytí oken potom řešili poškození po telefonu. Jedenkrát se byl žalovaný na okna podívat. Žalovaný myl okna na schůdkách, aby dosáhl. Před mytím oken žalovaným byla okna myta maximálně dvakrát, a to panem [příjmení]. Po mytí oken panem žalovaným již pan [příjmení] okna nemyl. Některé škrábance vnímala svědkyně i hmatem. Jednalo se o škrábance vodorovné. Jiné škrábance – ty kruhové – jsou slabší a ty jsou vidět proti slunci, hmatatelné nejsou. Nejvíce jsou poškozená okna v obýváku a v kuchyni. Oba dny, kdy žalovaný myl okna, byla svědkyně doma. Na to, že na oknech vznikla poškození, svědkyně žalovaného upozornila. Práce nezastavila, protože smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a současně se žalovaný bránil tím, že okna již poškrábaná byla.

21. Výslechem žalobce soud zjistil, že pana žalovaného kontaktoval telefonicky poté, co si ho vyhledal na internetu. Žalovaný jej ujistil, že umývá okna ve firmách i rodinných domech. Poté se přišel na dům podívat, aby rozsah předpokládaných prací viděl. Dohodli se, že to bude na dva dny a také dohodli termín. Žalobce si vybavil, že v té době bylo zamračeno. První den myl žalovaný okna zvenčí. Po prvním dni, poté, co se žalobce vrátil z práce, mu bývalá přítelkyně říkala své připomínky k technice mytí a k pomůckám, které byly používány ze strany žalovaného. Také nalezli rýhu na okně v obýváku a další drobnější rýhy. Protože se však již stmívalo, žalobce neviděl celý rozsah poškození. Ráno, před odjezdem do práce, upozornil žalovaného na to, aby nepoužíval stěrku a houbičku, kterou používal prvního dne. Dohodli se, že žalovaný bude používat hadr, a tak měl žalobce jistotu, že nedojde k poškrábání oken zevnitř. Žalobce práce od žalovaného nepřebíral, přebírala je dcera bývalé přítelkyně žalobce. Po několika dnech nastalo slunečné počasí a byl vidět rozsah poškození, který žalobce vyděsil. Nato žalobce kontaktoval žalovaného, který přišel, poškození viděl a řekl, že má pojištěnou odpovědnost a událost nahlásil na pojišťovnu. Přišel technik pojišťovny a okna nafotil. Poté pojišťovna oznámila, že žalovaný porušil technologický postup, a odmítla vyplatit pojistné plnění. Žalobce poté kontaktoval žalovaného telefonicky a následně i formou e-mailu, kdy požadoval náhradu škody. Protože se mu žalovaný neozýval, zaslal mu i dopis prostřednictvím bývalého právního zástupce. Ten si ale žalovaný nevyzvedl, a proto kontaktoval svého současného právního zástupce. Na smlouvě se účastníci dohodli ústně, písemnou smlouvu neuzavírali. Ohledně způsobu mytí oken se nebavili. Žalobce byl ze strany žalovaného ujištěn, že má s mytím oken zkušenosti. Žalobce uhradil žalovanému platbu za práce v hotovosti. V té době nepokládal žalobce poškození oken za natolik zásadní, nicméně poté, co vysvitlo slunce, zjistil žalobce rozsah poškození oken, tj. totální zničení oken. Před mytím ze strany žalovaného byla okna myta pouze jednou v rámci generálního úklidu pana [příjmení], což bylo v březnu. Pan [celé jméno žalovaného] potom myl okna v listopadu téhož roku. Po panu [celé jméno žalovaného] pak myla okna jen bývalá přítelkyně žalobce. Pokud svědek [příjmení] hovořil ještě o jednom mytí, žalobce má za to, že se mýlí, protože si plete rodinný dům žalobce s nějakým jiným rodinným domem. Žalobce viděl nástroje, které žalovaný k mytí oken používal. Jednalo se houbičku, stěrku, kýbl a saponát. Druhého dne žalovaný používal hadr. Vady oken zjištěné při převzetí domu byly zhotovitelem stavby ještě někdy v létě odstraněny jejich výměnou.

22. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu k věci uvedl, že v prosinci 2015 prováděl čištění oken v domě žalobce. S panem [celé jméno žalobce] se na čištění domluvili v prosinci. Na dům a okna se byl podívat, žalobce mu následně sdělil příslušné metry čtvereční a žalovaný mu telefonoval cenovou nabídku, kterou žalobce telefonicky přijal. Účastníci se domluvili na termínu 21. – [datum] Cena byla sjednána na [částka]. Tato cena byla žalovanému také po provedení prací zaplacena. Peníze mu předala nějaká mladá slečna. Obecně při mytí oken postupuje žalovaný tak, že tzv.„ rozmyje“ okno, otře rám, stěrkou potom setře z okna přebytečnou vodu, zbytek doleští papírovými ubrousky nebo savým hadrem.„ Rozmejvák“ je 30 cm dlouhá tyč, na níž je chlupatý návlek z mikrovlákna. Ten žalovaný bere přímo do ruky a myje okna ze štaflí.„ Rozmejvák“ namáčí žalovaný do vody s jarem. Žalovaný s tímto pracuje tak, jak mu padne do ruky, nemá v tom jasně daný systém. Co se týká stírání okna stěrkou, v tom žalovaný také systém nemá. Obvykle to dělá jedním tahem. Žalovaný používá stěrku [příjmení], jejíž tělo je z kovu. Samotná stěrka je z gumy, madlo je také potažené gumou. Při doleštění nepoužívá žalovaný leštěnku, jen papírové ubrousky či savý hadr. V daném případě používal žalovaný stejný„ rozmejvák“ s návlekem a stejnou stěrku, jakou používá dnes, jen s vyměněnou stírací gumou. Do stěrky se vkládá jen stírací guma, nic jiného. Co se týká postupu mytí oken v daném případě, žalovaný postupoval tak, jak výše popsal. Výhrady v průběhu provádění prací žalovaným nebyly ani ze strany žalobce, ani nikoho jiného. V průběhu provádění prací nedošlo k žádné změně způsobu mytí oken. [příjmení] výhrady byly jen při předávání díla, kdy se na oknech„ sem tam“ vyskytovala nějaká šmouha, případně zbytky od much. Tyto nedostatky žalovaný odstranil. V průběhu mytí žalovaný žádná poškození nezaznamenal a ani žádné poškrábání. Ani při předávání žalovaný žádná poškození oken neviděl. K předání došlo odpoledne, asi kolem [číslo] – 15.00 hodin, bylo ještě světlo. Žalobce se mu ozval po novém roce – někdy v lednu – s tím, že na oknech našel škrábance. Žalovaný mu odpověděl, že na oknech žádné škrábance neviděl a ani neví, jak by mohly vzniknout. Při další komunikaci účastníků mu žalobce sdělil, že měl doma znalce, který mu potvrdil, že škrábance vznikly při mytí oken. Žalovaný se byl na místě podívat asi v březnu či dubnu 2016 a viděl na oknech lehké kruhové škrábance, asi od leštění oken. Ty nemohly vzniknout činností žalovaného, protože on okna kruhově nečistil, ani neleštil, jen odstraňoval případné šmouhy lokálně. Žalobce to chtěl řešit buďto přes pojišťovnu, a když ne přes ni, tak soudně. Potom se tedy žalovaný obrátil na pojišťovnu. Žalobce chtěl zaplatit opravu oken, nicméně žalovaný je přesvědčen o tom, že okna nepoškrábal. Pokud by k poškrábání oken došlo teoreticky činností žalovaného, tak by žalovaný v takovém případě poškrábání zaznamenal, a to v průběhu kontroly, kdy po mytí žalovaný kontroluje, zda na oknech nejsou šmouhy. Žalovaný vždy používal uvedené nástroje, nikdy nepoužíval houbičku. Nesetkal se s tím, že by se při čištění oken užívala WAPka, a to ani u nízkých domů. Když byl žalovaný v rodinném domě v prosinci 2015, neprobíhaly tam žádné stavební úpravy. V březnu roku 2016 tam také žádné stavební úpravy neprobíhaly. Žalovaný uplatnil událost na pojišťovnu, protože se zalekl. Bylo pro něj nejjednodušší se obrátit na pojišťovnu a zkusit, zda uspěje. Mytí oken byl první den přítomen žalobce, nějaká paní a nějaká slečna. Druhý den jej do domu pouštěl pouze žalobce a zůstala tam jen ta slečna, které žalovaný potom předával práci. [obec] kontrolovala ona a ona žalovanému také předávala peníze. Co se týká údržby pracovních nástrojů žalovaného, tak gumu vymění, hadry a návlek na„ rozmývák“ myje v pračce. Používá originální pomůcky i jejich příslušenství. [příjmení] používal svoje. Jedna guma vydrží tak [výměra]. V daném případě žalovanému na mytí oken stačila jedna guma. Co se týká okolí domu žalobce, jsou tam pole a hlína. V době mytí oken na pozemku začínala růst tráva. Větší znečištění oken žalovaný nezaznamenal. Pokud by na okně byla např. zaschlá malta, potom by žalovanému při mytí odskočila guma a nečistota by na okně zůstala. Při kontrole oken postupuje žalovaný tak, že okna kontroluje z obou boků a zepředu.

23. Z manuálu pro čištění a údržbu fasádního zasklení bylo zjištěno, že se jedná o manuál vydaný [právnická osoba], který upravuje mimo jiné běžný i speciální režim čištění okenních skel. Doporučená minimální frekvence čištění je šest měsíců.

24. Z fotografií soud zjistil, že je na nich zachyceno poškrábání okenních skel.

25. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne [datum] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce] soud zjistil, že tepelně zpevněné sklo na exteriérové straně vnější vrstvené skleněné tabule prvního typu izolačního skla je standardní plavené sklo, povlak na vrstveném skle je směrem do meziskelní dutiny. [ulice] skleněná tabule druhého použitého typu izolačního skla je standardní plavené sklo s povlakem směrem do meziskelní dutiny. Výrobcem obou typů skel je s nejvyšší pravděpodobností [právnická osoba] Z hlediska tvrdosti a odolnosti poškrábání jsou běžně používaná skla typu float s povlakem směrem do meziskelní dutiny od různých výrobců podobně odolná. [příjmení] pěti skel jsou poškrábána všechna izolační skla. Nejedná se o běžné opotřebení. Bez vad jsou čtyři izolační skla v oknech O.09, O.12 a O.15 a pravděpodobně i sklo v okně O.

21. Datum poškození oken lze určit nepřímo ze stavebních deníků, předávacích protokolů a reklamačních protokolů, hlášení pojistných událostí atd. Rámy a křídla hliníkových prosklených konstrukcí velmi pravděpodobně poškozeny nebyly. Poškození velmi pravděpodobně vzniklo při mytí, charakter škrábanců odpovídá pohybům při omývání houbou nebo hadříkem a stírání stěrkou. Z kbelíků s čisticím prostředkem nebo s vodou, které nebyly dostatečně měněny, se mohl písek dostat do hadříků nebo houbiček (případně do manžet stěrek), nebo byly tyto čistící pomůcky znečištěny jinak a při omytí v kbelíku nebyly dostatečně vyčištěny. Je možná i kombinace obou způsobů znečištění čisticích pomůcek. [příjmení] s tvrdým křemičitým pískem výrazně tvrdším než sklo se v okolí domu vyskytuje, avšak znalec pochyboval o tom, že by byly vzduchem (při zemních pracích nebo větrem) přeneseny a na okně ulpěly zrnka o takovém rozměru, aby se při stírání stěrkou jednotlivě zařízly do povrchu skla a vytvořily škrábance dlouhé i 300 mm. Pro ochranu oken nebo skel při provádění zemních prací neexistuje normový požadavek, zpravidla není požadavek uváděn ani v návodech k obsluze a údržbě oken. Obecně by taková ochrana byla vhodná, například zakrývacími fóliemi a páskami, v praxi se znalec s takovým postupem (ochrana oken při zemních pracích) nesetkal. Vhodným postupem je šetrné mytí neagresivním čisticím prostředkem. Pro okna bez prokázané vysoké třídy vodotěsnosti (u té podmíněně) nelze tlakové vodní přístroje (např. značky Wap) použít.

26. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že na závěrech svého znaleckého posudku trvá, na místě samém byl. Co se týká rozsahu poškození skel, dle zjištění znalce jsou poškozena téměř všechna skla v domě. Dle zápisu o prohlídce po škodní události na majetku provedeného [anonymizováno] pojišťovnou jsou poškrábaná všechna skla. Manuál zmiňovaný ve znaleckém posudku na č.l. 29 a manuál na čl. 66 spisu jsou v souladu. Pokud by došlo k poškrábání skel v rámci stavby, potom by toto bylo reklamováno, rovněž charakter škrábanců by byl odlišný. K mytí skel se doporučuje čistá voda, případně voda s neagresivním saponátem a poté má následovat normální mytí. Důležité je, aby voda byla použita čistá a teplá. Konkrétně dochází k namočení čistého hadru do vody a mytí. Po umytí oken čistým hadrem s vodou potom dochází k setření silikonovou stěrkou, nebo je možné rozleštění hadrem či papírem. Důležité je, aby nedošlo k použití agresivních prostředků, což se zde nestalo. To by se na oknech vyskytovaly tzv.„ mapy“. Dále je důležité, aby nedošlo ke znečištění stěrky nebo hadru pískem nebo hlínou, šponami či něčím dalším, co by mohlo okna poškrábat. Není nikde předepsané, že by se měla dělat zkouška na malé části okna, pokud dochází k normálnímu čištění vodou a neagresivní látkou. Co se týká následné kontroly, člověk, který okna umývá, by se měl vrátit a podívat se. Asi u pátého okna by zjistil, že sklo poškrábal. Člověk, který myje okna, si nemusí bezpečně všimnout poškrábání oken dříve, a to vzhledem k vlhkosti, světelným podmínkám atd. Zejména se bere v úvahu možné zapocení oken. Znalec se domnívá, že bezpečně by se dalo poškrábání poznat tak po pátém až šestém umytém skle. V daném případě zcela určitě nebyly použity agresivní čisticí prostředky, s největší pravděpodobností byla použita teplá voda, nicméně zřejmě chyběla zpětná kontrola. Při znečištění„ rozmejváku“ by bylo možné skla poškrábat stejně jako při znečištění houbičky či hadru. Zabránit vzniku zjištěné škody by se dalo tím, že by se předcházelo znečištění předmětů použitých při mytí oken, to znamená často měnit vodu a také dohlédnout na to, aby se hadřík, houbička či„ rozmejvák“ nedostal na zem, neboť i drobný písek může způsobit předmětné poškrábání. U specializované firmy, pokud jde mýt okna, je předpoklad, že má určité zkušenosti. Měla by se zeptat, zda nejsou nějaké speciální podmínky pro mytí konkrétních oken. Je možné, že na hliníkové rámy byl použit jiný nástroj, a proto poškrábány nejsou. Obecně lze říci, že hliníkové rámy, resp. jejich povrchová úprava, je měkčí než sklo. Co se týká charakteru zjištěných škrábanců, tyto odpovídají tahům ruky. Škrábance jsou si podobné, odpovídají ručnímu mytí za použití nějakého nářadí, např.„ rozmejváku“. Znalec nalezl škrábance svislé, šikmé i vodorovné. Je možné, že došlo k zapíchnutí kamínku do stěrky či„ rozmejváku“, přičemž takové zapíchnutí nelze jednoduše propláchnout v kyblíku. [obec] byla vyhodnocována ze vzdálenosti 5 metrů a potom ze vzdálenosti 3 metrů, to znamená, že i na oknech vyhodnocených jako bez škrábanců mohou škrábance být, ale nebyly posouzeny jako škrábance dle norem. Pokud byla okna poškrábána pouze zvenčí a nikoli zevnitř, může to být důsledkem např. výměny kyblíku s vodou atd.

27. Pokud se jedná o návrhy účastníků na doplnění dokazování svědeckou výpovědí slečny [jméno] [celé jméno žalobce], zástupce pojišťovny, místním šetřením a [příjmení] stupnicí tvrdosti, soud tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

28. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobce je vlastníkem rodinného domu na adrese [adresa žalobce]. Tento rodinný dům žalobce převzal od zhotovitele do užívání dne [datum], přičemž ke dni předání rodinného domu žalobci se na oknech domu, kromě dvou poškození, nevyskytovaly škrábance. Ona dvě poškození byla následně odstraněna výměnou předmětných oken. Ve dnech 21. a [datum] došlo v rodinném domě žalobce k mytí oken ze strany žalovaného jakožto osoby samostatně výdělečně činné, jehož si žalobce na tuto činnost objednal. Na začátku ledna 2016, začal žalobce řešit existenci škrábanců na oknech svého rodinného domu telefonicky, na začátku února 2016 zaslal žalovanému první e-mailovou zprávu ve věci poškrábaných skel oken v rodinném domě. Účastníci spolu následně v této záležitosti komunikovali, v březnu či dubnu se žalovaný byl na poškození oken podívat a poškrábání oken viděl. Poškrábání oken v rodinném domě žalobce uplatnil žalovaný u své pojišťovny jako pojistnou událost. [příjmení] pojišťovny shledal v červnu 2016 poškrábání všech skel na předmětném rodinném domě, přičemž podobný rozsah poškrábání skel shledal v březnu roku 2020 soudem ustanovený znalec, podle kterého došlo s vysokou pravděpodobností k poškrábání oken při jejich mytí, a to v důsledku znečištění pomůcek použitých při mytí.

29. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

30. Podle § 2913 odst. 1 obč. zák. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení povinnosti k náhradě škody se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádně nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

31. Podle § 2586 odst. 1 obč. zák. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

32. Podle § 2590 odst. 1 obč. zák. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

33. Podle § 5 odst. 1 obč. zák. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

34. Podle § 152 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

35. Provedeným dokazováním, především pak výslechem svědka [příjmení] a předávacím protokolem, soud zjistil, že v době předání domu žalobci dne [datum] se na oknech domu nevyskytovaly předmětné škrábance. V doporučeném časovém odstupu pro mytí oken, tj. po cca 6 měsících, došlo ve dnech 21. a [datum] k mytí oken v domě žalobce ze strany žalovaného. V krátké době po provedení tohoto mytí se žalobce obrátil na žalovaného s tím, že na oknech jsou vidět škrábance. Ve sdělení pojišťovně žalovaný uvedl, že to bylo asi po pěti dnech, právní zástupkyně žalobce ve vyjádření k žalobě hovořila o minimálně jednom týdnu, žalovaný ve svém výslechu uvedl, že po Novém roce. Následně probíhala komunikace mezi účastníky, v březnu či dubnu se žalovaný byl na poškození oken podívat a poškození oken viděl. Poté žalovaný uplatnil u své pojišťovny pojistnou událost. Likvidátor pojišťovny shledal v červnu 2016 poškrábání všech skel na domě. Podobný rozsah poškrábání skel shledal soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] v březnu 2020. Znalec dospěl k závěru, že s vysokou pravděpodobností došlo k poškrábání oken při jejich mytí, a to v důsledku znečištění pomůcek použitých při mytí. Jelikož se jednalo o nový dům, který byl předán žalobci do užívání dne [datum] bez poškrábání oken, a žalovaný prováděl mytí v doporučené době mytí oken po uplynutí šesti měsíců, soud nepochybuje o pravdivosti výpovědi žalobce, že od předání domu okna myta nebyla, a nemohlo tak dojít k jejich poškrábání. Ostatně, jak vypověděl sám žalovaný, při mytí oken žádná poškrábání nezaznamenal.

36. Jestliže dle závěru znalce, který znalec při soudním jednání přesvědčivě obhájil, došlo s vysokou pravděpodobností k poškrábání oken při jejich mytí, žalobce se obrátil na žalovaného s upozorněním na poškrábání oken hned v úvodu ledna 2016 a od té doby se snaží domoci náhrady škody za situace, kdy poškození oken zaznamenala bezprostředně po mytí svědkyně [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobce, na jaře roku 2016 žalovaný, v červnu roku 2016 technik pojišťovny a v roce 2020 znalec ustanovený soudem, potom soud nepochybuje o tom, že poškrábání skel způsobil právě žalovaný porušením své smluvní povinnosti. K poškrábání oken došlo v důsledku znečištění pomůcek použitých při mytí, čemuž žalovaný mohl a měl zabránit pravidelnou výměnou čisticích prostředků a kontrolou užívaných pomůcek.

37. Z výše uvedených důvodů soud uzavírá, že žalovaný porušil povinnost, k níž se vůči žalobci smluvně zavázal – povinnost provést dílo dle účastníky uzavřené smlouvy o dílo s odbornou péčí, a odpovídá tak žalobci za škodu tím způsobenou. Soud rozhodl ve věci mezitímním rozsudkem, neboť takový postup shledal v předmětném případě účelným, jelikož zjištění výše nároku žalobce bude obnášet další časově náročné dokazování. Soud považoval za vhodné nejprve vyřešit, zda je základ žalobcova nároku oprávněný.

38. O náhradě nákladů řízení soud v této fázi řízení nerozhodoval, neboť o nich bude v souladu s ustanovením § 151 o. s. ř. rozhodnuto až v konečném rozsudku.