7 C 348/2022

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce o zaplacení částky 156 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa západ na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/4 nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. 181, jehož součástí je stavba č. e. 124, a pozemku parc. č. 440/5, vše zapsáno na LV 680 vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-západ, LV č. hodnota pro k.ú. adresa (dále jen „Nemovitosti“). Uvedený podíl na Nemovitostech žalobkyně nabyla na základě pravomocného usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, ze dne datum, č. j. 021 EX-DD-1/2021-15, ke dni datum. Žalovaný je pak spoluvlastníkem Nemovitostí ve výši ideálních 3/4. Přestože je žalobkyně spoluvlastníkem Nemovitostí více než rok, nebyl jí až do datum umožněn přístup do Nemovitostí, neboť až dne datum jí byly předány klíče od Nemovitostí. Z výše uvedeného je tak zjevné, že po více než rok užíval Nemovitosti výhradně žalovaný, který Nemovitosti na úkor žalobkyně po uvedené období nadužíval. Žalobkyně tedy požadovala po žalovaném zaplacení náhrady za popsané nadužívání v období od datum do datum (tj. celkem hodnota měsíců), kterou odhadem vyčíslila na částku částka měsíčně, tj. celkově částku částka, jež odpovídá výši obvyklého nájemného obdobných nemovitostí v dané lokalitě za období 13ti měsíců, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši ode dne datum, kdy se žalovaný prokazatelně ocitl v prodlení. Žalobkyně dále doplnila, že vstoupila v jednání se žalovaným hned po vydání usnesení o příklepu; žalobkyně si chtěla Nemovitosti prohlédnout a domluvit se s žalovaným na společném užívání, případně prodeji Nemovitostí. Účastníci poté skutečně jednali. Dokonce se dohodli, že by bylo vhodné Nemovitosti prodat. K realizaci této dohody však nedošlo, mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o užívání Nemovitostí ani nebylo přijato rozhodnutí spoluvlastníka či spoluvlastníků o užívání Nemovitostí. Ona jednání probíhala od října 2021 až do listopadu 2022. Ačkoli žalobkyně požadovala přístup do Nemovitostí, k vydání klíčů došlo až v listopadu 2022.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nárok uplatněný předmětnou žalobou v plném rozsahu neuznává. Jakkoliv žalovaný nerozporoval skutečnost, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na Nemovitostech ve výši ideální ¼ příklepem v exekuci, odmítl tvrzení, že by žalobkyně nemohla Nemovitosti užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. K tomu žalovaný blíže uvedl, že po vydražení předmětného spoluvlastnického podílu žalobkyně v v nezkolaudované, nicméně plně obyvatelné, stavbě rodinného domu č. e. 124 vícekrát byla. Nejprve se dostavil někdy v říjnu 2021 zástupce žalobkyně, pan jméno FO, následně i pan jméno FO. Žalovaný oba zmíněné provedl po domě, seznámil je s technickým stavem stavby a vyzval je k tomu, aby vybrali místnosti, které bude žalobkyně užívat; zástupci žalobkyně se nicméně k tomuto nijak nevyjádřili. Pro úplnost žalovaný poukázal na to, že sám v domě pro své bytové potřeby užívá pouze jednu místnost jako ložnici, kuchyni, jedno sociální zařízení a křeslo před televizí v obývacím pokoji. V domě jsou pak místnosti, které jsou prázdné a zcela neužívané; stavbu domu nicméně nelze rozdělit na dvě samostatné části. adresa od domu žalovaný předal již panu Nevludovi, tedy dříve, než tvrdí žalobkyně v předmětné žalobě. Následně byly klíče předány též panu Škareckému. Pokud jde o znalecký posudek zpracovaný pro účely odhadu výše obvyklého nájemného za užívání podílu ve výši id. ¼ na Nemovitostech, ten se žalovanému nejeví jako správný, neboť nezohledňuje skutečný stav Nemovitostí, kdy znalkyně porovnává zkolaudované nemovitosti s nezkolaudovaným objektem, který má nadto jediný vchod, a jako takový jej lze jen těžko pronajmout.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO dne 30. 9. 202021, č.j. 021 EX-DD-1/2021-15, a výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-západ, LV č. hodnota pro k.ú. adresa, prokazujícího stav evidovaný ke dni datum, soud zjistil, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼ na Nemovitostech na základě pravomocného usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, ze dne datum, č. j. 021 EX-DD-1/2021-15; žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl ve výši ideálních ¾ označených nemovitostí.

5. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum a příslušných podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním předmětné žaloby dopisem ze dne datum vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši částka nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy; výzva pak byla ze strany žalobkyně adresována žalovanému jak na adresu jeho trvalého bydliště v Německu, tak na adresu Nemovitostí.

6. Ze znaleckého posudku č. hodnota 191/2018 o ceně obvyklé rekreačního objektu ev. č. hodnota - stavby pro rodinou rekreaci včetně všech součástí, příslušenství a pozemků parc. č. st. 181 a parc. č. 440/5, vše v obci adresa, k. ú. adresa, dne datum vypracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že úkolem znalce bylo stanovit hodnotu spoluvlastnického podílu ve výši id. ¼ na Nemovitostech. V posudku je uvedeno, že stavba ev. č. hodnota je dle údajů evidovaných v katastru nemovitostí objektem určeným pro rodinnou rekreaci, ve skutečnosti se nicméně jedná o nedostavěný (stavebně nedokončený) rodinný dům. Závěrem znalec stanovil hodnotu spoluvlastnického podílu ve výši id. ¼ na Nemovitostech částkou částka.

7. Ze znaleckého posudku č. hodnota – Odhad obvyklého nájemného pozemku st. p. č. hodnota s objektem rodinné rekreace č. v. 124 k.ú. adresa, obec adresa, ze dne datum vypracovaného tituly před jménem jméno FO, soud zjistil, že předmětem posudku byl odhad obvyklého nájemného pozemku parc. č. st. 181, jehož součástí je stavba č. e. 124, a pozemku parc. č. 440/5, vše v k.ú. adresa, a to za období od datum do datum, kdy znalkyně dospěla k závěru, že odhad výše průměrného obvyklého nájemného za podíl ¼ na Nemovitostech za rozhodné období činí částka měsíčně.

8. Z výslechu znalkyně tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že znalkyně na závěrech označeného znaleckého posudku trvá. Při odhadu výše průměrného obvyklého nájemného znalkyně prováděla porovnání nabídek pronájmu obdobných objektů s předmětným objektem na trhu s tím, že nájemní smlouvy se nikde neregistrují, takže nelze vycházet z jiných zdrojů. Znalkyně nicméně zohlednila, že se jednalo o ceny nabídkové, kdy obvykle dochází k určité úpravě nájemného po dohodě nabízejícího a poptávajícího, a proto přistoupila ke snížení nabídkové ceny o 10 %, což je více než dostatečné, neboť znalci obvykle provádějí srážku právnická osoba účely porovnání znalkyně vyhledala porovnávací objekty ve srovnatelných obcích, jako je předmětný objekt, a to co se týká velikosti obce, vzdálenosti od Prahy a podobně; znalkyně při odhadu užila koeficientu K2, který zohledňuje polohu nemovitosti. Při ocenění si pak znalkyně byla vědoma toho, že předmětná nemovitost není zkolaudována, nicméně tuto skutečnost do výpočtu nikterak nezohlednila; z vlastní zkušenosti (dříve pracovala v realitní kanceláři) je znalkyni známo, že při pronájmech nemovitostí se zájemci o nájem nezajímají o kolaudaci, kolaudace zajímá případné kupce nemovitostí; zájemce o pronájem zajímají skutečnosti typu, zda v nemovitosti teče voda, jak funguje topení a podobně. Znalkyně potvrdila, že v předmětné nemovitosti není čistička odpadních vod, tato však není povinná. Dům je však klasicky vybaven funkčními koupelnami a je zde jímka - nádrž, která se musí pravidelně vyvážet. Znalkyně předpokládala, že by si někdo pronajal dům jako celek a k tomu jeden vchod postačuje.

9. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼ na Nemovitostech na základě pravomocného usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. j. 021 EX-DD-1/2021-15; žalovaný pak vlastní spoluvlastnický podíl ve výši ideálních ¾. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o užívání Nemovitostí ani nebylo přijato rozhodnutí spoluvlastníka či spoluvlastníků o užívání Nemovitostí. Nemovitosti jsou pod uzamčením, klíče k Nemovitostem, resp. k objektu ev.č. hodnota, byly zástupci žalobkyně předány datum. Od října 2021 do datum žalovaný Nemovitosti sám užíval; za užívání Nemovitostí nad rámec svého spoluvlastnického podílu žalovaný žalobkyni neposkytl žádnou finanční náhradu, a to ani poté, co jej žalobkyně k zaplacení této náhrady vyzvala.

10. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř. se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

13. Podle § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následovně.

16. Žalobkyně se po žalovaném domáhala vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v nadužívání Nemovitostí nad rámec spoluvlastnického podílu žalovaného, a to ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za podíl ¼ na Nemovitostech za období od datum do datum. Soud na prvním místě konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že v souladu s výše citovaným ustanovením § 336l odst. 2 o. s. ř. žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na Nemovitostech ve výši ideální ¼ dnem vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni datum. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalovaný v uvedeném období skutečně nadužíval předmětné Nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Žalovaný Nemovitosti po celou uvedenou dobu sám užíval, aniž by se takové užívání zakládalo na dohodě spoluvlastníků či rozhodnutí spoluvlastníka a aniž za to platil žalobkyni jakoukoliv finanční náhradu. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že klíče od Nemovitostí byly předány žalobkyni do rukou pana Škareckého dne datum. Žalovanému se nepodařilo unést důkazní břemeno o tom, že by umožňoval žalobkyni spoluužívání Nemovitostí dříve a že k předání klíčů žalobkyni došlo dříve (viz bod 17. tohoto rozsudku). Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně k Nemovitostem neměla po dobu od datum do datum volný přístup. K tomu soud pro úplnost odkazuje na ustálenou judikaturu, v níž Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že za neoprávněného uživatele věci, nabývajícího majetkový prospěch, se pokládá i subjekt, jenž bez účinného právního důvodu dosáhl postavení výlučného detentora například tím, že měl nemovitost uzamčenu a přístupnou jen pro sebe, respektive pro svou potřebu, bez zřetele k okolnosti, nakolik intenzivně ji skutečně využíval (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. Pokud žalovaný ve své obraně poukazoval na to, že spoluužívání Nemovitostí ze strany žalobkyně umožňoval a nabízel jej a že klíče od Nemovitostí byly zástupci žalobkyně předány nejen dne datum, nýbrž i dříve, pak k tomuto tvrzení žalovaný neoznačil žádný důkaz. Za daných okolností tedy bylo úlohou soudu poučit žalovaného dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o jeho důkazním břemeni ohledně zmíněných tvrzení. Vzhledem k neomluvené nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce při jednání dne datum soud však nemohl žalovanému poučení dle § 118 a) o. s. ř. poskytnout. Nelze tedy než uzavřít, že žalovaný neunesl břemeno důkazní ohledně tvrzených skutečností rozhodných pro posouzení věci.

18. Soud proto přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za podíl ¼ na Nemovitostech za období od datum do datum, jak bylo stanoveno znaleckým posudkem zpracovaným soudem ustanovenou znalkyní tituly před jménem jméno FO. Své závěry vyslovené ve znaleckém posudku znalkyně přesvědčivým způsobem obhájila. Při odhadu výše průměrného obvyklého nájemného prováděla porovnání nabídek pronájmu obdobných objektů s předmětným objektem na trhu, což je postup adekvátní situaci, kdy nájemní smlouvy se nikde neregistrují, tudíž nelze vycházet z jiných zdrojů. Znalkyně přitom zohlednila, že se jednalo o ceny nabídkové, kdy obvykle dochází k určité úpravě nájemného po dohodě nabízejícího a poptávajícího, a proto přistoupila ke snížení nabídkové ceny o 10 %, což zohledňuje i skutečnost, že předmětný objekt ev. č. hodnota nebyl kolaudován. Nicméně skutečnost, zda je nemovitost zkolaudována či nikoliv, má vliv spíše na kalkulaci kupní ceny než nájemného. Závěry znaleckého zkoumání pak konečně nemohla zpochybnit ani námitka žalovaného, že předmětný objekt ev. č. hodnota má jediný vchod a jako takový jej lze jen těžko pronajmout. Znalkyně v této souvislosti poukázala na to, že při stanovení obvyklého nájemného nepředpokládala, že by předmětem nájmu byla pouze ona id. ¼ Nemovitostí, nýbrž že by si někdo pronajal Nemovitosti jako celek, přičemž znalkyně následně vyčíslila s ohledem na zadání znaleckého posudku ¼ takového nájemného.

19. Soud za období od datum do datum přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení v celkové částce částka sestávající ze třinácti měsíčních nájmů ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K tomu soud uvádí, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne datum, a to ve lhůtě do sedmi dnů ode dne jejího doručení. Výzva byla odeslána dne datum a ve smyslu § 573 občanského zákoníku došla datum. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě 7 dnů stanovené předžalobní výzvou, dostal se do prodlení dne datum. Žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až od datum, soud je žalobním návrhem vázán, a proto je přiznal od datum. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Ve zbývající části žalobou uplatněného nároku včetně příslušenství soud žalobu s poukazem na výše uvedené skutečnosti zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 3 o. s. ř. Přestože v řízení byla žalobkyně úspěšná jen částečně, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Pro výpočet sazby mimosmluvní odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je v předmětném případě, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, částka odpovídající výši skutečně přisouzeného nároku, tj. částka ve výši částka. Žalobkyni vznikly náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny stanovené podle § 6, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši částka za každý ze 7 úkonů právní služby vykonané advokátem, a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne datum nepřesahující 2 hodiny, vyjádření ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum nepřesahující 2 hodiny a účast u jednání soudu dne datum nepřesahující 2 hodiny, respektive v poloviční výši částka za úkon účasti u jednání dne datum, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, dále z 8 paušálních náhrad hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z částky odpovídající součtu celkové odměny a režijních paušálů. Celkové náklady žalobkyně tedy činí částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

22. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému jakožto neúspěšnému účastníku řízení povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa-západ náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady státu sestávají ze znalečného ve výši částka, které bylo přiznáno znalkyni tituly před jménem jméno FO usnesením zdejšího soudu ze dne datum v souvislosti s její účastí na jednání soudu téhož dne, kdy tento náklad nebyl kryt zálohou, a to ani částečně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, jeli posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.