7 C 351/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci zástavní věřitel: právnická osoba, IČO sídlem adresa zástavní věřitelky zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti zástavnímu dlužníkovi: celé jméno zástavního dlužníka, datum narození bytem adresa zástavního dlužníka o návrhu na soudní prodej zástavy Soud nařizuje prodej zástavy, a to pozemku parc. č. st. 2/2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: obec, adresa (rodinný dům), v k.ú. obec u obec, územní celek, jak je zapsáno na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem dle úvěrové smlouvy číslo ze dne datum ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z částky částka ve výši 5,99 % ročně od datum do zaplacení, maximálně ve výši částka.

1. Zástavní věřitel se podaným návrhem domáhal nařízení soudního prodeje zástavy, kterou tvoří pozemek parc. č. st. 2/2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: obec, adresa (rodinný dům), v k.ú. obec u obec, územní celek (dále také jen„ zástava“). Návrh odůvodnil tím, že dne datum uzavřel zástavní dlužník s právním předchůdcem zástavního věřitele, společností právnická osoba, IČO (dále také jen„ banka“), smlouvu o úvěru číslo (dále také jen„ úvěrová smlouva“), dle níž banka zástavnímu dlužníku poskytla úvěr ve výši částka. K zajištění pohledávky bylo na základě Zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne datum, číslo (dále také jen„ zástavní smlouva“), zřízeno zástavní právo smluvní k pozemku parc. č. st. 2/2 (zastavěná plocha a nádvoří), v k.ú. obec u obec, obec Jeneč; na základě zástavní smlouvy pak bylo zástavní právo zapsáno do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni datum. S ohledem na dlouhodobé neplnění povinností z úvěrové smlouvy ze strany zástavního dlužníka banka svou pohledávku z úvěrové smlouvy ke dni datum zesplatnila; aktuální výše úrokové sazby činila 5,99%. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka banky z úvěrové smlouvy bankou postoupena zástavnímu věřiteli; výše postupované jistiny činila částka. Ke dni podání návrhu pak činí pohledávka zástavního věřitele za zástavním dlužníkem částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení z částky částka ve výši 5,99 % ročně od datum do zaplacení, přičemž tato pohledávka je zajištěna zástavním právem smluvním k výše označené nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka. Jelikož zástavní dlužník na úhradu této pohledávky ničeho neuhradil, ač byl opakovaně vyzýván (naposledy předžalobní upomínkou ze dne datum), má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.

2. Zástavní dlužník se k návrhu nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listin předložených zástavním věřitelem soud dospěl k následujícím zjištěním a závěru o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum (s úředně ověřeným podpisem klienta - zástavního dlužníka) a příslušným výpisem z úvěrového účtu má soud za prokázané, že smlouvu uzavřeli původní zástavní věřitel (banka) s klientem (zástavním dlužníkem); původní zástavní věřitel (banka) přitom na základě této úvěrové smlouvy poskytl zástavnímu dlužníku částku ve výši částka. Úroková sazba byla sjednána dle čl. 5 úvěrové smlouvy ve výši 1,79 % měsíčně, přičemž tato úroková sazba byla platná do datum a dále bylo ujednání, že před skončením doby platnosti úvěrové sazby strany sjednají novou výši úrokové sazby pro následující dobu platnosti úrokové sazby postupem upraveným v Produktových podmínkách pro hypoteční úvěry, jež jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy. V článku číslo úvěrové smlouvy smluvní strany dále sjednaly povinnost klienta (zástavního dlužníka) uhradit bance v případě prodlení s placením peněžitého dluhu z úvěrové smlouvy úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši stanovené právními předpisy; klient je podle smlouvy povinen hradit úroky z prodlení i při předčasném skončení úvěrové smlouvy. Zástavní smlouvou k nemovitým věcem ze dne datum, číslo (s úředně ověřenými podpisy zástavce a klienta – zástavního dlužníka) má soud za prokázané, že touto smlouvou bylo zřízeno zástavní právo smluvní k zástavě, a to k zajištění všech budoucích peněžitých pohledávek původního zástavního věřitele (banky) za zástavním dlužníkem ze smlouvy o úvěru, a to až do výše částka. Výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav evidovaný ke dni datum, vyhotoveným dálkovým přístupem anonymizováno úřadem zeměměřickým a katastrálním, má soud za prokázané, že je zástavní dlužník výlučným vlastníkem zástavy, přičemž zástavní právo smluvní ve prospěch původního zástavního věřitele (banky) je v katastru nemovitostí zapsáno na základě shora citované zástavní smlouvy pod sp. zn. V číslo. Z Produktových podmínek pro hypoteční úvěry soud vzal dále za prokázané, že tyto předvídají pro případ prodlení klienta s placením dluhu z úvěrové smlouvy možnost banky odstoupit od úvěrové smlouvy písemným oznámením adresovaným klientovi, případně požadovat splacení celého úvěru nebo jeho části včetně příslušenství; produktové podmínky dále v článku III. bodu 5 stanoví, že stane-li se úvěr z úvěrové smlouvy splatným, je klient povinen až do úplného splacení úvěru platit bance úroky z úvěru vypočtené za použití poslední platné úrokové sazby případně spolu s úroky z prodlení. Z Výzvy ke splacení hytopečního úvěru ze dne datum a z potvrzení banky o dobách platnosti a výši úrokových sazeb vzal soud za prokázané, že vzhledem k prodlení zástavního dlužníka s úhradou splatných dluhů z úvěrové smlouvy banka svou pohledávku z úvěrové smlouvy ke dni datum zesplatnila; aktuální výše úrokové sazby činila 5,99%. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí (s úředně ověřenými podpisy smluvních stran) a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum má soud za prokázané, že původní zástavní věřitel (banka) postoupil zástavnímu věřiteli pohledávku za zástavním dlužníkem z úvěrové smlouvy včetně příslušenství a práv s ní spojených, včetně případných smluvních pokut; pohledávka byla splatná ke dni datum, přičemž jistina činila částka. Z Výzvy k úhradě ze dne datum má soud dále za prokázané, že zástavní dlužník byl informován o zesplatnění úvěru ke dni datum, přičemž byl zároveň vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši částka nejpozději do datum. Z předžalobní upomínky ze dne datum má soud za prokázané, že byl zástavní dlužník opakovaně upomínán o zaplacení dluhu před podáním předmětného návrhu.

5. Podle ustanovení ust. § 1309 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

8. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. (tehdy účinného o.s.ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. (tehdy účinného o.s.ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o.s.ř.“.

9. V daném případě zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum za zástavním dlužníkem. Dále zástavní věřitel doložil zástavní smlouvou k nemovitým věcem ze dne datum, číslo jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku usnesení. V neposlední řadě zástavní věřitel smlouvou o postoupení pohledávky prokázal, že mu byla zajištěná pohledávka postoupena podle § číslo ve spojení s § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, a tedy je nositelem této pohledávky včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva.

10. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení nerozhodoval, neboť judikatura Ústavního soudu ČR se bezvýhradně ustálila na názoru, že v souladu s požadavkem spravedlnosti je možné o nákladech řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnout až v tzv. druhé fázi soudního prodeje zástavy, tj. ve vykonávacím řízení, tedy poté, co bude najisto postaveno, zda bylo v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (tento názor Ústavní soud formuloval ve svém nálezu sp. zn. ústavní nález a znovu deklaroval ve svých pozdějších nálezech sp. zn. III. ÚS 69/16, sp. zn. I. ÚS 2246/17 a dalších). Ústavní soud zastává názor, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním a nelze podobně jako u ostatních řízení zařazených do části třetí občanského soudního řádu (nyní zákona o zvláštních řízeních soudních) náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vychází přitom z toho, že zástavní dlužník nemá v podstatě žádnou možnost obrany, a proto nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že žalobce byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný žalovaný má povinnost k náhradě nákladů řízení. Řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným a teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení a lze stanovit jejich výši, a to včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Jelikož náklady vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky (§ 513 zákona o. z.), na něž se vztahuje i zástavní právo, sdílí tyto náklady osud pohledávky. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Dle vykonatelného usnesení lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí, exekuci.