7 C 36/2023

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovaným:

1. Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno 2. Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno obě zastoupeny Mgr. Anonymizováno Anonymizováno , advokátem sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zrušení podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rozestavěná stavba – budova a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, západ pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, .II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je rozestavěná stavba – budova a k pozemku parc. č. 195/11, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, západ pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky tak, že každý z nich obdrží jeho jednu třetinu.III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou ideálními spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, - pozemku s rozestavěnou stavbou rodinného domu bez č.p. včetně přilehlé zahrady (dále také jen „Nemovitosti“), přičemž každý z účastníků je vlastníkem id. 1/3 těchto nemovitostí. Žalobce nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanými, se kterými nemá dobré vztahy a které neprojevují o výše označené Nemovitosti zájem a nechtějí se ani podílet na jejich správě. Žalobce se s žalovanými pokoušel dohodnout stran užívání nemovitostí; žalované však žalobci neumožnily předmětné nemovitosti z jedné třetiny užívat pro účely bydlení a naopak nutí žalobce do prodeje Nemovitostí ve společném vlastnictví, což ovšem není pro žalobce výhodné. Žalobce v návrhu dále blíže popsal zejména stav rozestavěné stavby rodinného domu, kdy tento se skládá ze dvou pater a půdy. V přízemí domu jsou dvě místnosti se vstupním prostorem, ze kterého se dále vstupuje po schodech do prvního patra, v němž je dlouhá chodba a pět místností včetně přípravy na velký obývací pokoj se vstupem na balkon. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby soud předmětné podílové spoluvlastnictví zrušil a Nemovitosti rozdělil tak, že ve výlučném vlastnictví žalobce by nadále bylo přízemí rodinného domu včetně přístupové cesty (pozemku před okny) a třetiny komínů (konkrétně té s vývody do místnosti v přízemí domu) a dále aby soud přiznal žalobci právo užívat septik, který nadále bude součástí pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných.

2. Žalované ve vyjádření ze dne , datum, uvedly, že s návrhem žalobce, pokud jde o způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, nesouhlasí. Jediným možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je dle jejich názoru nařízení prodeje Nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje Nemovitostí rovným dílem mezi účastníky. Žalované dále blíže rozvedly, proč dle jejich názoru nelze Nemovitosti, zejména rozestavěný rodinný dům, rozdělit. V této souvislosti poukázaly zejména na to, že dům byl stavěn jako dvougenerační a s jeho rozdělením na tři samostatné bytové jednotky nebylo počítáno. V přízemí domu jsou dvě místnosti se sociálním zázemím a společné prostory (vstup a technické zázemí). Jenom do těchto dvou místností je přitom zavedena voda a elektřina. Odpad je napojen na septik, ale septik není napojen na kanalizaci. V prvním patře domu je byt 3 + 1, který ale není oddělen od společných prostor v přízemí uzavíratelnými dveřmi; do prvního patra nejsou zavedeny rozvody vody, elektřiny ani odpady. Půda domu je neobyvatelná a je přístupná pouze po žebříku z chodby prvního patra; nejsou zde rozvody vody, elektřiny ani odpady a nelze ji vytápět. Půdní prostory nemají okna a střecha je provizorní z eternitových desek; dům nemá sklep. S ohledem na uvedené je tedy zřejmé, že rozdělení domu na tři shodné nebo alespoň srovnatelné samostatné bytové jednotky není možné bez velice nákladných stavebních úprav. Nejednalo by se zde jen o žalobcem navrhovanou rekonstrukci schodišť, ale i o nutnost zbudovat nové rozvody vody, elektřiny a odpadů a zavést je do horních pater, a dále další příčky k oddělení jednotlivých jednotek. I v tomto případě by ale horní patro nebylo možné rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky, jelikož v horním patře není místnost pro druhé sociální zařízení. Žalované zároveň považují za zřejmé, že žalobce, který se již několik let potýká s dluhy (žalobce si půjčil peníze za účelem uhrazení svých exekucí, pročež aktuálně splácí půjčku - půjčka je pak zajištěna zástavním právem na spoluvlastnickém podílu žalobce), nebude stavební úpravy, které sám navrhuje, schopen ani zčásti financovat. Žalované nejsou ochotny do Nemovitostí investovat. Žalované rovněž poukazují na to, že v domě jsou použity dnes již nevyhovující , právnická osoba, a kolaudace domu je nyní neproveditelná bez vysokých nákladů. Jedná se především o eternitovou střechu s obsahem azbestu a tvárnice z šedého popílkového plynosilikátu s podezřením na zvýšený obsah radonu. Původní zbudovaný septik by nevyhovoval pro napojení na kanalizaci. Rovněž původní elektrické rozvody v přízemí již nesplňují dnešní technické požadavky pro kolaudaci a bylo by nutné je zcela předělat; stavebnímu povolení již propadla platnost. K žalobním tvrzením žalobce žalované dále uvedly, že dům stavěl otec všech tří účastníků cca od roku 1976 do konce 80. let; v domě do svého úmrtí v roce 2020 otec účastníků bydlel. Od jeho smrti v domě nikdo nebydlí, přičemž od roku 2020 do roku 2022, kdy probíhalo dědické řízení, měl do domu přístup pouze žalobce. Není tedy pravdou, že žalované o Nemovitosti neprojevují zájem. Žalovaná 1. a její manžel na jaře roku 2020 nabídli žalobci, že by alespoň udržovali zahradu na Pozemku. Tato nabídka ale byla žalobcem odmítnuta. Je to naopak žalobce, kdo zavinil, že po celé tři roky od úmrtí otce účastníků Nemovitosti chátrají bez údržby. Vztahy mezi žalobcem a žalovanými nejsou dobré. Žalovaná 1. vyrůstala s matkou, zatímco její bratr (žalobce) bydlel s matkou pouze do svých 11 nebo 12 let a poté bydlel s otcem. Žalovaná 1. si nedokáže představit, že by bydlela s bratrem pod jednou střechou, byť v oddělených prostorech, na ničem by se neshodli. Žalovaná 2. je z druhého manželství otce, přičemž s otcem nikdy nežila ve společné domácnosti a poprvé se s ním setkala na svůj vlastní podnět v roce 2009; otec ani bratr (žalobce) o ni nejevili žádný zájem. Vztahy účastníků se vyhrotily v průběhu řízení ve věci pozůstalosti po otci účastníků. Od začátku dědického řízení jsou obě žalované napadány žalobcem urážkami, a dokonce hrozbou fyzickým napadením. Žalobce též žalované obvinil, že mu z domu v , adresa, vzaly nějaké věci, přitom v té době žalované neměly do domu přístup; byl to naopak žalobce, kdo rozprodával mobiliář domu. Obě žalované proto Nemovitosti navštěvují jen v nejnutnějších případech z obavy, že budou čelit dalším útokům ze strany žalobce. I přes obtížné chování žalobce se nicméně žalované opakovaně snažily o domluvu s ním, která ale nikdy nebyla možná., právnická osoba, informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , opatřené nahlížením do katastru nemovitostí a platné ke dni , datum, soud zjistil, že účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky označeného pozemku v obci , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , kdy každý z účastníků vlastní id. 1/3 označeného pozemku. Z této informace soud dále zjistil, že u předmětného pozemku je evidován jiný zápis – exekuční příkaz k prodeji a zápis o zahájení exekuce – , jméno FO, , jméno FO, .

4. Z elektronické komunikace žalobcem s žalovanými z období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobce opakovaně kontaktoval žalované s žádostí, aby mohl užívat část Nemovitostí, a to konkrétně přízemí rodinného domu, pro účely bydlení, neboť od března 2023 nemá zajištěno trvalé bydlení. Žalovaná 1. jak ve svém mailu ze dne , datum, , tak v mailu ze dne , datum, jednoznačně deklarovala svůj nesouhlas s tím, aby žalobce předmětné Nemovitosti požadovaným způsobem užíval. Z elektronické komunikace bylo dále zjištěno, že zatímco žalobce si chce Nemovitosti ponechat pro účely vlastního bydlení (případně připouští i prodej Nemovitostí, ovšem za podmínky, že by byl natolik výhodný, že by si z výtěžku zajistil vlastní bydlení a zároveň zaplatil úvěr, který mu byl poskytnut k vyrovnání všech jeho exekucí), žalovaná 1. opakovaně deklaruje vůli tyto Nemovitosti prodat, a to ideálně společně s žalobcem, případně však i v součinnosti s žalovanou 2. prodat pouze jejich podíly na Nemovitostech; v této souvislosti žalovaná 1. zmiňuje mimo jiné exekuce žalobce a dále jeho neochotu se s žalovanými konstruktivně dohodnout, i jeho účelové průtahy dědického řízení. Konečně žalobce v komunikaci poukazuje na to, že v domě bude potřeba provést úpravy, a to jednak v koupelně po havárii vody a dále v prostorách pokojů, které jsou „nevkusně zabordeleny“; dále bude dle jeho sdělení třeba rekonstruovat střechu, komíny, případně dům zateplit – to vše aby mohl být dům rekolaudován, bylo mu s konečnou platností přiděleno číslo evidenční a mohl být uznán pro trvalé užívání.

5. Z fotografií pořízených žalovanou 1. dne , datum, soud zjistil stav rozestavěného domu v , adresa, . Z fotografií je zřejmé, že dům není dostavěn, kdy prostory v prvním patře jsou hrubou stavbou bez omítek a podlahových krytin, funkčních rozvodů či zařízení. Z fotografií je rovněž zřejmé, že ani prostory v přízemí nejsou v obyvatelném stavu, když zjevně chátrají a zároveň jsou zcela zaneseny velkým množstvím věcí.

6. Z úmrtního listu vydaným příslušným matričním úřadem, Úřadem městské části , adresa, dne , datum, , soud zjistil, že pan , jméno FO, , nar. , datum, , zemřel dne , datum, .

7. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , potvrzeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že v rámci dědického řízení po panu , jméno FO, , otci účastníků, soud potvrdil účastníkům nabytí pozůstalosti podle dědických podílů ze zákona tak, že každý z nich nabyl rovným dílem veškerý majetek zůstavitele; žalobce, žalovaná 1. a žalovaná 2. se tak stali podílovými spoluvlastníky mimo jiné předmětných Nemovitostí s tím, že velikost spoluvlastnických podílů obou žalovaných a žalobce na Nemovitostech je shodně 1/3. Ke stavu Nemovitostí se pak v odůvodnění usnesení podává, že z odborné expertizy o ocenění předmětné nemovitosti (rozestavěné stavby), kterou soudu doložil pozůstalý syn (žalobce), vyplývá, že stavba je v havarijním stavu a jsou na ni použity staré materiály vč. eternitové střechy obsahující azbest.

8. Z protokolu sepsaného dne , datum, v notářské kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře v Praze, ve věci řízení o pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, , r. č. 421215/075, zemřelém dne , datum, soud zjistil, že dle soupisu pozůstalosti byl majetek zůstavitele tvořen předmětnými Nemovitostmi, bytovým zařízením a elektrospotřebiči rozestavěného domu v , adresa, v obvyklé ceně , částka, , dále blíže specifikovaným automobilem, který se dle sdělení žalobce zachyceným v protokolu nachází na neznámém místě, když doklady k tomuto vozu byly žalobci odcizeny (žalobce podal , podezřelý výraz, oznámení), přívěsný vozík a konečně též pohledávka za ČSSZ z titulu nevyplaceného důchodu.

9. Z inzerátů na internetovém portálu bazoš.cz soud zjistil, že žalobce zde inzeroval hned několik položek, mimo jiné i nevybalenou pračku Indesit s horním plněním či 10ks radiátorů RADIK KLASIK v originálním balení.

10. Z dalších fotografií pořízených žalovanou 1. dne , datum, a následně dne , datum, soud zjistil, že v přízemí domu se nacházela nepřipojená (zřejmě ještě zabalená) pračka, která již na druhé fotografii stejných prostor není.

11. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce k žádosti žalovaných o možnost prohlédnout si předmětné Nemovitosti, přislíbil žalovaným Nemovitosti dne , datum, zpřístupnit. V mailu dále žalobce uvádí, že svou třetinu zřejmě prodá Rusům a nechce mít s žalovanými dále nic společného.

12. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce v reakci na nabídku žalované 1. postupovat při prodeji domu společně takový postup odmítl s tím, že s žalovanými už nechce mít nic společného a že je považuje za „obyčejný lidský póvl“, zloděje a příživníky; žalobce nicméně navrhl, aby jej žalované vyplatily.

13. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce dne , datum, po osmé hodině ráno zaslal žalované 1. zprávu se sdělením, že schůzku domluvenou na týž den ruší ze , podezřelý výraz, důvodů (infekce Covid-19).

14. Z elektronické komunikace mezi žalobcem a žalovanými ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná 1. žalobce informovala o tom, že jsou vyměněny vložky zámku u vchodu do společného domu a v garáži a zároveň jej informuje o tom, kam mu uložila nové klíče; žalobce v odpovědi žalovaným vyhrožuje fyzickým napadením a dále je častuje vulgárními nadávkami.

15. Ze seznamu nemovitostí na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, platného ke dni , datum, soud zjistil, že účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 195/11 a dále pozemku parc. č. st. 542, jehož součástí je stavba, oba v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , kdy každý z účastníků vlastní id. 1/3 označených pozemků.

16. Z informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , opatřené nahlížením do katastru nemovitostí a platné ke dni , datum, a ke dni , datum, , soud zjistil, že účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky označeného pozemku v obci , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , kdy každý z účastníků vlastní id. 1/3 označeného pozemku. Z této informace soud dále zjistil, že u označeného pozemku je evidováno omezení vlastnického práva – zástavní právo smluvní; jiný zápis zde k datu , datum, evidován není.

17. Z informace o pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , opatřené nahlížením do katastru nemovitostí a platné ke dni , datum, a ke dni , datum, , soud zjistil, že účastníci tohoto řízení jsou spoluvlastníky označeného pozemku (jehož součástí je rozestavěná stavba) v obci , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , kdy každý z účastníků vlastní id. 1/3 označeného pozemku. Z této informace soud dále zjistil, že u označeného pozemku je evidováno omezení vlastnického práva – zástavní právo smluvní; jiný zápis zde k datu , datum, evidován není.

18. Z e-mailu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná 2. byla dne , datum, kontaktována , jméno FO, , realitním makléřem, s tím, že byl požádán žalobcem o nacenění předmětných nemovitostí pro účely jejich prodeje.

19. Další listinné důkazy soud neprováděl, neboť skutková zjištění z dosavadního dokazování jsou dostatečná pro posouzení věci, a další dokazování by proto bylo nadbytečné; žalované přitom výslovně uvedly, že na provedení dalších důkazů netrvají.

20. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobce a žalované jsou podílovými spoluvlastníky předmětných Nemovitostí nacházejících se v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , přičemž spoluvlastnický podíl každého z účastníků na předmětných Nemovitostech činí ideální 1/3 vzhledem k celku. Nemovitosti jsou v neutěšeném stavu; rozestavěná stavba rodinného domu není rozdělena na jednotky ani fakticky, je v havarijním stavu, přičemž pro účely její kolaudace a následného bydlení by bylo třeba na stavbě provést rozsáhlé a nákladné stavební úpravy. Žalovaný má dluhy; zájem o přikázání Nemovitostí do svého výlučného vlastnictví nedeklaroval. Žalované o přikázání Nemovitostí do svého výlučného vlastnictví taktéž nemají zájem, investovat do nich nehodlají, souhlasí se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví formou nařízení prodeje Nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku mezi účastníky rovným dílem. Vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě vyostřené, žalobce a žalované se nedokáží domluvit téměř na ničem.

21. Tak zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

22. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

23. Dle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

24. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

25. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

26. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

27. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je důvodná, neboť nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by svědčily pro zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitostem.

28. Jelikož ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a žalobce i žalované shodně navrhli zrušení předmětného spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem a na tomto stanovisku setrvali, soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil a zabýval se konkrétním způsobem jeho vypořádání.

29. V řízení bylo zjištěno, že předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je mj. pozemek, jehož součástí je rozestavěná stavba rodinného domu, která není právně ani fakticky rozdělena na samostatné jednotky a kterou nelze ani vertikálně rozdělit, aniž by bylo nutné provést rozsáhlé stavební úpravy vyžadující nákladné finanční investice, jež ovšem ani jeden z účastníků není ochoten či schopen vynaložit. Rovněž vyhrocené vztahy mezi účastníky, kdy neshody mezi nimi jsou velmi intenzivní a dlouhodobé, by soužití účastníků v rozdělených částech domu vylučovaly. Za takového stavu věcí soud dospěl k závěru, že rozdělení Nemovitosti není dobře možné.

30. Podmínkou vypořádání přikázáním věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu je předně souhlas toho, komu má být věc přikázána, a dále prokázání jeho solventnosti. V předmětném sporu účastníci nedeklarovali zájem o přikázání Nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Žalované navrhovaly jejich prodej s tím, že nejsou ochotny do Nemovitostí jakkoli investovat, žalovaný není solventní.

31. Soudu proto nezbylo než přistoupit k poslednímu možnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. nařízení prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě. Soud určil, že výtěžek má být mezi účastníky rozdělen rovným dílem, podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (každý vlastní id. 1/3).

32. Pro úplnost soud uvádí, že rozhodnutí o nařízení prodeje ve veřejné dražbě je exekučním titulem, nikoli vlastním nařízením dražby, a je tedy na kterémkoli z účastníků, aby případně přistoupil k podání návrhu na výkon rozhodnutí. K podání návrhu na výkon rozhodnutí nicméně žádný z účastníků přistoupit nemusí a účastníci se mohou dohodnout jinak. Dokud totiž nedojde k prodeji věci, zůstává věc ve spoluvlastnictví a spoluvlastníci k ní vykonávají všechna spoluvlastnická práva.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud odkazuje na Nález ÚS z , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20 ve kterém je uvedeno: „Ustanovení § 142 OSŘ je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 ObčZ). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 OSŘ, ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 OSŘ“. S ohledem na citovanou judikaturu soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků, za situace, kdy žalované výslovně uvedly, že nepožadují, aby žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení.