7 C 361/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: Obec Dobříč, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba o zrušení věcného břemene

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby věcné břemeno zachování hostince a tanečního sálu, váznoucí na pozemku parc.č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] - rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví] pro obec Dobříč, k.ú. [obec] u [obec], zapsané v katastru nemovitostí ve prospěch žalované pod č.j. Z-1600010/1998-210 bylo zrušeno za přiměřenou náhradu, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení věcného břemene zachování hostince a tanečního sálu váznoucího na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec Dobříč, katastrální území Dobříč u Prahy (dále jen„ pozemek“), soudem za přiměřenou náhradu. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku, na kterém vázne věcné břemeno zachování hostince a tanečního sálu zřízené ve prospěch žalované kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene uzavřenou dne [datum] mezi obcí [obec] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako kupujícím. Věcné břemeno je v čl. VII. předmětné smlouvy formulováno tak, že:„ Kupující zřizuje ve prospěch prodávajícího další věcné břemeno: [anonymizováno] hostince a tanečního sálu v [adresa] v provozu. Provoz hostince a tanečního sálu může být zrušen pouze se souhlasem prodávajícího.“ [anonymizováno] dobu trvání vlastnického práva žalobkyně k pozemku nebylo právo odpovídající věcnému břemeni žádným způsobem uplatněno, natož realizováno. Podle čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], předchozího vlastníka pozemku, nebylo právo odpovídající věcnému břemeni žádným způsobem vykonáno, požadováno ani jinak uplatněno po celou dobu trvání jeho vlastnictví, tj. od [datum] do převodu vlastnického práva k pozemku na žalobkyni. Žalobkyně se již dvakrát obrátila na žalovanou s žádostí o zrušení věcného břemene, avšak vždy neúspěšně. Na první žádost jí žalovaná sdělila dopisem ze dne [datum], že zastupitelstvo obce Dobříč na svém zasedání dne [datum] smlouvu o zrušení věcného břemene neschválilo a nadále vyžaduje setrvání věcného břemene tak, jak je zapsáno v katastru nemovitostí. Žádné bližší důvody nesouhlasu se zrušením věcného břemene žalovaná žalobkyni nesdělila. Podruhé požádala žalobkyně žalovanou o zrušení věcného břemene prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] s přiloženým návrhem smlouvy o zrušení věcného břemene a s návrhem na vklad jeho výmazu s tím, že o podmínkách zrušení věcného břemene je připravena se žalovanou jednat. Na tento dopis odpověděl právní zástupce žalované dne [datum] tak, že návrh na zrušení věcného břemene byl projednán v rámci zastupitelstva, které se zrušením věcného břemene nesouhlasí. Doplnil, že důvodů je mnoho, přičemž za zásadní považuje fakt, že žalobkyně při koupi pozemku o existenci věcného břemene věděla, přičemž vyjádřil pochybnosti o tom, že by věcné břemeno nebylo užíváno. Věcné břemeno zatěžuje pozemek ve vlastnictví žalobkyně, snižuje jeho hodnotu a omezuje žalobkyni v nakládání a dispozicemi s nemovitostí a stavebními úpravami budovy, která je součástí pozemku. Mezi věcným břemenem a výhodou žalované tak dochází ke vzniku hrubého nepoměru, který zakládá důvod pro zrušení věcného břemene. Vzhledem k tomu, že právo odpovídající věcnému břemeni není dlouhodobě, nejméně však po dobu od [datum] dosud, vykonáváno, má žalobkyně za to, že zaniklo dne [datum] promlčením po uplynutí promlčecí doby 10 let. Žalobkyně má současně za to, že věcné břemeno je zcela neurčité, a tedy neplatné, neboť není vůbec zřejmé, jaký je jeho konkrétní obsah. Z jeho formulace nijak nevyplývá, kdo má hostinec a taneční sál vůbec provozovat, v jakém rozsahu, v jaké části nemovitosti a za jakých podmínek.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobní nárok odmítá, má jej za zcela neoprávněný a nezakládající se na relevantním právním důvodu. Za nespornou skutečnost považuje fakt, že žalobkyně nabyla předmětnou nemovitost na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žalobkyně se na žalovanou skutečně obrátila se žádostí o zrušení věcného břemene, nicméně žalovaná jí sdělila, že na věcném břemeni trvá. Žalovaná je obcí, přičemž její zastupitelstvo se shodlo na tom, že věcné břemeno zřízené na nemovitosti je pro žalovanou důležité a strategicky významné. Předmětný pozemek je zatížen věcným břemenem od roku 1997 a tato okolnost je zveřejněna v katastru nemovitostí, v důsledku čehož se žalobkyně mohla podrobně seznámit s věcným břemenem, které nemovitost omezuje, resp. zatěžuje. Pokud jde o čestné prohlášení původního vlastníka pana [jméno] [příjmení], považuje ho žalovaná za ryze účelové. Není pravdou, že by nejméně od roku 2004 nebylo věcné břemeno vykonáváno, neboť do roku 2018 byla v nemovitosti provozována restaurace i taneční sál. Mezi léty 2010 až 2019 došlo nejméně v 18-ti případech k prokazatelnému využití nemovitosti k oficiálním akcím pořádaným žalovanou, mezi léty 2007 až 2011 byly veškeré oficiální kulturní akce pořádané žalovanou realizovány právě v tanečním sále umístěném v nemovitosti. Žalovaná se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že formulace věcného břemene zřízeného smlouvou uzavřenou v roce 1997 je neurčitá. Smysl existence věcného břemene je ze smlouvy zcela patrný a zřejmý. Žalobkyně svévolně a v rozporu se svými právy zahájila v prostorech nemovitosti rekonstrukci, která fakticky zabraňuje uplatnění práva vyplývajícího z věcného břemene. Prostor tzv. tanečního sálu přepažila několika příčkami a rozdělila jej na jakési provizorní/dočasné ubytovací kapacity, a to s plným vědomím existence věcného břemene a zároveň s plným vědomím neexistence povolení k takovému zásahu. Žaloba je motivována pohodlností žalobkyně, která odmítá zachovat sál, a to s vidinou dosažení zisku z výtěžnosti plochy sálu, který se snaží uzpůsobit na ubytovací kapacitu. Takové jednání žalobkyně nemůže mít oporu v právním řádu.

3. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako prodávající a panem [jméno] [příjmení] jako kupujícím, přičemž předmětem této smlouvy byl jednak prodej nemovitosti [adresa] v [obec] se st. parc. [číslo] která slouží jako objekt k bydlení a obecní hostinec, a pozemku parc. [číslo] zahrada, kupujícímu za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka], jednak zřízení předkupního práva žalované k převáděným nemovitostem a zřízení věcného břemene ve prospěch žalované v podobě zachování hostince a tanečního sálu v [adresa] v provozu. Provoz hostince a tanečního sálu může být zrušen pouze se souhlasem prodávajícího (žalované).

4. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobkyni, že zastupitelstvo obce Dobříč (žalované) neschválilo na svém veřejném zasedání dne [datum] předloženou smlouvu o zrušení věcného břemene pro [adresa] doručenou žalované dne [datum] a nadále vyžaduje setrvání věcného břemene tak, jak je zapsáno v katastru nemovitostí.

5. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal právnímu zástupci žalované žádost o zrušení věcného břemene z důvodu, že právo odpovídající věcnému břemeni není dlouhodobě vykonáváno, snižuje hodnotu nemovitosti klienta a je zcela neurčité a prakticky nevymahatelné.

6. Z elektronické komunikace bylo zjištěno, že právní zástupce žalované sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že žalovaná projednala návrh na zrušení věcného břemene v rámci zastupitelstva a toto nesouhlasí se zrušením věcného břemene. Důvodů k této skutečnosti je mnoho, za zásadní pak žalovaná považuje fakt, že žalobkyně věděla o tom, že věcné břemeno existuje.

7. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], jakožto předchozí vlastník pozemku čestně prohlásil, že byl výlučným vlastníkem pozemku od [datum] až do doby převodu vlastnického práva žalobkyni a že po celou dobu trvání jeho vlastnického práva k pozemku nebylo žádným způsobem vykonáno, požadováno ani jinak uplatněno právo odpovídající věcnému břemeni zachování hostince a tanečního sálu zřízeného k pozemku ve prospěch žalované a zapsaného v katastru nemovitostí pod č.j. Z-1600010/1998-210.

8. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem starosty Ing. [jméno] [příjmení], místostarosty [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí jednatelky žalobkyně, znaleckým posudkem na určení hodnoty věcného břemene a plakáty a výpisy ze zasedání zastupitelstva pro nadbytečnost, neboť provádění těchto důkazů navrhovaných účastníky řízení by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

9. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno váznoucí na pozemku, a to zachování hostince a tanečního sálu zřízené ve prospěch žalované na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Ve smlouvě o zřízení věcného břemene bylo sjednáno, že provoz hostince a tanečního sálu může být zrušen pouze se souhlasem prodávajícího (žalované). Žalobkyně se na žalovanou před podáním žaloby obrátila s žádostí o zrušení věcného břemene, nicméně žalovaná jí sdělila, že na věcném břemeni trvá, neboť považuje zřízené věcné břemeno za důležité a pro ni strategicky významné.

10. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle § 1299 odst. 1 obč. zák. služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

12. V předmětném případě se žalobkyně domáhala zrušení věcného břemene zachování hostince a tanečního sálu váznoucího na nemovité věci nacházející se v jejím výlučném vlastnictví, které bylo ve prospěch žalované jakožto oprávněné zřízeno smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně namítala, že věcné břemeno není žalovanou z faktického hlediska dlouhodobě (po dobu delší 10 let) vykonáváno, a je proto promlčeno. Dále namítala, že věcné břemeno nebylo zřízeno platně, neboť jeho obsah není dostatečně určitý, že věcné břemeno zatěžuje nemovitou věc žalobkyně, snižuje její hodnotu, omezuje žalobkyni v nakládání a dispozicemi s pozemkem, včetně provádění stavebních úprav budovy, která je součástí pozemku, a proto mezi věcným břemenem a výhodou žalované vzniká hrubý nepoměr, který zakládá důvod pro zrušení věcného břemene. Pokud se jedná o námitku žalobkyně spočívající v tvrzeném promlčení věcného břemene z důvodu jeho nevykonávání žalovanou po dobu delší 10 let, poukazuje soud ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu ČR na to, že je-li nevykonávání práva odpovídajícího věcnému břemeni důvodem promlčení tohoto práva, nemůže být současně důvodem zániku tohoto práva. Jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, není na místě, aby soud rozhodoval o zrušení služebnosti. Pokud se oprávněný a povinný z věcného břemene nedohodnou na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu – katastru nemovitostí, lze se u soudu domáhat určení, že je služebnost promlčena a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu (k tomu srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud v této souvislosti podotýká, že i pokud by žalovaná jakožto oprávněná své právo z věcného břemene nevyužívala, nezakládá taková skutečnost relevantní změnu poměrů, tedy není důvodem vzniku hrubého nepoměru zakládajícího důvod pro zrušení věcného břemene, nýbrž může vést k jeho promlčení. Jestliže by tedy bylo předmětné věcné břemeno sjednáno platně, avšak žalovaná by jej dlouhodobě nevykonávala, měla by žalobkyně možnost domáhat se určení, že je věcné břemeno promlčené, což však neučinila. Žalobkyně dále namítala, že předmětné věcné břemeno nebylo zřízeno platně, neboť jeho obsah není dostatečně určitý. Pokud by tomu tak bylo, nemohlo by být z tohoto důvodu žalobě na zrušení věcného břemene vyhověno, neboť neplatně zřízené věcné břemeno nelze zrušit. V takovém případě by bylo možné žalovat na určení neexistence věcného břemene. Pokud žalobkyně dále tvrdila, že věcné břemeno zatěžuje nemovitou věc žalobkyně, a tím snižuje její hodnotu, omezuje žalobkyni v nakládání a dispozicemi s pozemkem, včetně provádění stavebních úprav budovy, která je součástí pozemku, pak ani tyto skutečnosti, které jsou pro institut věcného břemene zcela příznačné a vyplývají přímo z jeho podstaty, nejsou důvodem pro zrušení věcného břemene. Zrušení věcného břemene přichází v úvahu pouze tehdy, dojde-li k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Soud proto žalobu zcela zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla úspěšná žalovaná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalované vznikly náklady na právním zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených čtyř úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalované tedy činí [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.