7 C 364/2021

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o uznání cizozemského rozhodnutí

I. Ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným se v plném rozsahu uznává usnesení [anonymizována dvě slova] soudu [územní celek], [země], ze dne [datum] ve věci spisové značky [číslo] které nebylo právní moci dne [datum].

II. Ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou se návrh na uznání cizozemského rozhodnutí: usnesení [anonymizována dvě slova] soudu [územní celek], [země], ze dne [datum] ve věci spisové značky [číslo] které nebylo právní moci dne [datum], zamítá.

III. První žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal uznání shora citovaného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] soudu [územní celek], [země], s odůvodněním, že předmětným rozhodnutím, které nabylo právní moci dne [datum], byl schválen smír mezi žalobcem a žalovaným 1. Dle předmětného rozhodnutí je žalovaný [číslo] povinen zaplatit žalobci celkem 14 591 928,77 rublů ve splátkách s úrokem 15 %. První žalovaný svůj závazek v uvedených lhůtách nesplnil a žalobci ničeho nezaplatil. Žalovaná [číslo] je manželkou žalovaného [číslo] přičemž oba žalovaní jsou občany Ruské federace a mají na území České republiky povolený pobyt. Žalovaní vlastní na území České republiky nemovitost, a to pozemek parc. č. st. 284, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemek parc. [číslo] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Trnová u Jíloviště. Tato nemovitost může být postihnuta exekucí. Evidovaným vlastníkem nemovitostí je žalovaná [číslo] nicméně žalobce má za to, že nemovitosti patří do společného jmění manželů obou žalovaných. Žalobce se proto domáhal uznání shora citovaného rozhodnutí s tím, že hodlá po uznání usnesení ruského soudu podat exekuční návrh.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení.

3. Soud se předně zabýval svojí pravomocí. Podle čl. 54 odst. 1 vyhlášky č. 95/1983 Sb., o smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (dále jen„ Smlouva“), smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a vykonávají tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany: a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských, pracovních a rodinných věcech majetkové povahy, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech (dále jen„ rozhodnutí“). Podle čl. 56 odst. 1 Smlouvy k uznání a nařízení výkonu rozhodnutí ve věcech uvedených v článku 54 je dána pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí vykonáno. Soud s poukazem na výše citovaná ustanovení dospěl k závěru, že je jeho pravomoc v tomto případě dána.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Usnesením [anonymizována dvě slova] soudu [územní celek] ze dne [datum], [číslo] bylo 1. žalovanému a společnosti„ Briz“ s.r.o. uložena povinnost zaplatit žalobci solidárně peněžní prostředky [částka] 928,77 rublů ve stanovených splátkách s tím, že v případě porušení ustanovení smírčí dohody budou žalovaní povinni uhradit úroky ve výši 15 % ročně za celou dobu prodlení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z kupní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, [list vlastnictví] pro katastrální území Trnová u Jíloviště, soud zjistil, že 2. žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 284, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v obci [obec], a pozemku parc. [číslo] zahrada.

5. Podle čl. 54 odst. 1 Smlouvy smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a vykonávají tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany: a) rozhodnutí justičních orgánů v občanských, pracovních a rodinných věcech majetkové povahy, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech (dále jen„ rozhodnutí“), b) rozhodnutí soudů v trestních věcech týkajících se náhrady škody.

6. Podle čl. 56 odst. 2 Smlouvy soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí, se omezí na zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené touto smlouvou. Zjistí-li, že tyto podmínky jsou splněny, nařídí výkon rozhodnutí.

7. Podle čl. 60 Smlouvy uznání a výkon rozhodnutí uvedených v článku 54 může být odmítnut, jestliže: a) podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, nenabylo právní moci nebo není vykonatelné, s výjimkou rozhodnutí, která jsou vykonatelná před nabytím právní moci; b) podle právního řádu třeba jen jedné smluvní strany marně uplynula lhůta k výkonu rozhodnutí; c) navrhovatel nebo odpůrce se nezúčastnil řízení v důsledku toho, že jemu nebo jeho zástupci nebylo včas a řádně doručeno předvolání nebo v důsledku toho, že předvolání bylo učiněno pouze veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem, který není v souladu s ustanoveními této smlouvy; d) bylo již o téže věci mezi týmiž účastníky na území smluvní strany, kde má být rozhodnutí uznáno nebo vykonáno, vydáno dříve rozhodnutí, které nabylo právní moci, nebo jestliže orgán této smluvní strany zahájil dříve řízení v téže věci; e) podle ustanovení této smlouvy, a v případech touto smlouvou neupravených, podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno, je k řízení ve věci dána výlučná pravomoc jejích orgánů.

8. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), uznání cizího rozhodnutí v majetkových věcech se nevyslovuje zvláštním výrokem. Cizí rozhodnutí je uznáno tím, že český orgán veřejné moci k němu přihlédne, jako by šlo o rozhodnutí českého orgánu veřejné moci. Je-li proti tomu namítána výhrada veřejného pořádku nebo i jiný důvod pro odepření uznání, ke kterým nemohlo být bez dalšího přihlédnuto, přeruší se řízení a je určena lhůta k zahájení řízení, pro které se odstavec 2 použije obdobně. Po jeho pravomocném ukončení nebo po marném uplynutí uvedené lhůty se v přerušeném řízení pokračuje. Podle § 16 odst. 3 ZMPS cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení. Ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání se nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního přepisu nevyplývá něco jiného.

9. Žalobce se v předmětném případě domáhá uznání cizozemského rozhodnutí v majetkové věci. Tato rozhodnutí se dle článku 54 odst. 1 Smlouvy (a rovněž dle § 16 odst. 1 věta prvá a druhá ZMPS) neuznávají samostatným rozhodnutím, lze tak ovšem učinit dle § 16 odst. 2 věta druhá ZMPS v případě, že se ten, kdo uznání rozhodnutí požaduje, nechce dále vydat cestou výkonu rozhodnutí, ale cestou exekuce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), což žalobce deklaroval již v návrhu. Uznání rozhodnutí v majetkových věcech přitom může být odmítnuto pouze v případě naplnění podmínek vyjmenovaných v čl. 60 Smlouvy. Žalovaní nesplnění těchto podmínek netvrdili, soud naplnění žádné z těchto podmínek neshledal. Soud v tomto řízení není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost uznávaného rozhodnutí.

10. S poukazem na výše uvedené soud vyhověl návrhu ve vztahu mezi žalobcem a 1. žalovaným, který byl účastníkem řízení u cizího soudu, jež vyústilo ve vydání shora citovaného uznávaného rozhodnutí. Vůči druhé žalované, která účastníkem řízení před cizozemským soudem nebyla a předmětné rozhodnutí jí neukládá žádnou povinnost, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 2x [částka] podle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby), ze dvou režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky a také z DPH v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

12. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení sice byla zcela úspěšná druhá žalovaná, a měla by tak vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř., avšak druhá žalovaná zůstala v řízení pasivní, a proto jí žádné náklady tohoto řízení nevznikly.