7 C 370/2020

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu Praha západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu Praha západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali po žalovaných zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnili tak, že s žalovanými uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [obec] – 4 [část obce], na adrese [adresa], kdy součástí sjednaného nájmu bylo také vybavení bytu zachycené v příloze [číslo] smlouvy o nájmu. Tuto nájemní smlouvu včetně Přílohy 2 za žalobkyni podepisoval žalobce na základě plné moci. Žalovaní nehradili sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu řádně a včas, a to počínaje nájemným za měsíc leden 2020. Žalobci nejprve několikrát urgovali dlužné úhrady nájemného včetně dlužných záloh na služby. Žalovaní však ani přes tyto výzvy dlužné částky neuhradili. V důsledku závažného porušení smlouvy o nájmu tedy žalobci vypověděli žalovaným nájem označeného bytu, a to výpovědí ze dne [datum], kterou žalovaní převzali ještě ten samý den. Stav, kdy žalovaní nehradili dohodnuté platby, pak trval až do vyklizení předmětu nájmu žalovanými dne [datum]. Žalobci se tedy předmětnou žalobou domáhali úhrady dlužného nájemného ve výši [částka] za období od [datum] do předání bytu dne [datum], dlužných záloh na služby ve výši [částka] za stejné období a dále částky [částka], kterou žalobci museli vynaložit na opravu závad předmětu nájmu, jež žalovaní v rozporu s nájemní smlouvou ke dni předání bytu zpět žalobcům neopravili. Konečně žalobci uplatňovali nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužného nájemného a záloh na služby (tj. z částky [částka]) od [datum] do zaplacení a zároveň zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z nákladů vynaložených na opravy poškození předmětu nájmu (tj. z částky [částka], jež sestává z částek [částka] za nové dveře, [částka] za opravu balkonových žaluzií, [částka] za lustr a [částka] za kliku a kování), a to též od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná 1. se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaný 2. navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předně není pasivně legitimován. Žalovaný nepopíral, že se účastnil jednání ohledně předmětného nájmu; nájemcem bytu však nebyl, podpisu smlouvy se neúčastnil a byt nikdy neužíval. V této souvislosti žalovaný uvedl, že návrh nájemní smlouvy, kterým disponuje, jej jako nájemce nezahrnoval. Dále žalovaný argumentoval tím, že vlastní na [obec a číslo] byt, v němž bydlí, tudíž by pro něj uzavření nájemní smlouvy na další byt, a to rovněž na území [obec a číslo], postrádalo smysl. Žalovaný sporoval, že podepsal nejen nájemní smlouvu, ale též předávací protokol; v této souvislosti žalovaný poukazoval na skutečnost, že jeho údajné tři podpisy na smlouvě o nájmu, na předávacím protokolu ze dne [datum] a konečně na předávacím protokolu ze dne [datum] jsou každý zcela zjevně jiný. I kdyby byl podpis žalovaného na uvedených listinách, zejména na nájemné smlouvě, seznán jako pravý, nebyl připojen k celému obsahu smlouvy. K tomu žalovaný blíže uvedl, že z originálu předmětné nájemní smlouvy je zřejmé, že se smlouvou bylo manipulováno, když například některé listy jsou přeložené jinak než ostatní, přičemž nestandardní je též uzávěra smlouvy. Žalovaný dále poukázal na to, že na nájemní smlouvě chybí podpis jedné ze stran smlouvy, a to žalobkyně; zmocnění žalobce bylo přitom dodáno až následně. K uplatněnému nároku na náhradu nákladů vynaložených na opravy poškození předmětu nájmu žalovaný namítal, že nebyl dodržen postup dle článku VI odst. 7 smlouvy o nájmu. Konečně uvedl, že pro případ prodlení s placením nájemného nelze sjednat smluvní úrok z prodlení.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zdejší soud připustil změnu žaloby dle návrhu žalobců ze dne [datum], kterým tito rozšířili žalobní návrh o částku [částka] s odůvodněním, že aktuálně bylo společenstvím vlastníků jednotek vystaveno vyúčtování služeb spojených s užíváním pronajatého bytu, což žalobcům umožnilo vyčíslit dlužné náklady na tyto služby (zatímco v žalobě byly vyčísleny toliko dlužné zálohy). K tomu žalobci blíže uvedli, že za období roku 2019, kdy žalovaní platili zálohy na úhradu plnění spojených s užíváním pronajatého bytu řádně, vnikl žalovaným přeplatek ve výši [částka]. Podle vyúčtování za období 1/ 2020 až [datum] pak činily náklady na služby související s užíváním bytu celkově částku [částka]. Při zohlednění zmíněného přeplatku a složené jistoty ve výši [částka] činí aktuální dluh žalovaných za úhradu služeb souvisejících s užíváním pronajatého bytu částku [částka], tj. o [částka] více, než žalobci uplatnili žalobou.

5. Mezi účastníky je nesporné pouze to, že se jednání o uzavření nájemní smlouvy zúčastnil žalovaný. Všechny ostatní skutečnosti tvrzené ze strany žalobců jsou sporné.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

7. Ze el. zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že zájemce [celé jméno žalovaného] dne [datum] reagoval na inzerát žalobců, uveřejněný pod [číslo] na serveru [webová adresa] ohledně pronájmu bytu 3+1, 73 m², s tím, že by s přítelkyní měli zájem o pronájem bytu; ve zprávě je jako kontakt zájemce uvedeno tel. č. [tel. číslo].

8. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně udělila plnou moc žalobci k podpisu smlouvy o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa žalované] (vč. jeho předání), a to s paní [celé jméno žalované], [datum narození], a s panem [celé jméno žalovaného], [datum narození].

9. Z originálu smlouvy o nájmu ze dne [datum] včetně Přílohy 1 a Přílohy 2 soud zjistil, že žalobci, jako„ pronajímatel“, uzavřeli dne [datum] s žalovanými, jako„ nájemcem“ (mezi kontakty nájemce je uvedeno též tel. číslo [tel. číslo]), Smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v obci [obec] – 4 [část obce], na adrese [adresa], přičemž součástí sjednaného nájmu bylo také vybavení bytu zachycené v příloze [číslo] Smlouvy o nájmu; žalobci se označenou smlouvou zavázali přenechat předmět nájmu do užívání žalovaným, a to výhradně k zajištění bytových potřeb žalovaných a případně i členů jejich domácnosti. Sjednáno bylo měsíční nájemné ve výši [částka] a měsíční záloha za služby spojené s užíváním bytu a společných prostor v domě ve výši [částka]; celková měsíční částka tvořená nájemným a zálohou na služby činila [částka]; nájemce se zavázal hradit nájemné včetně záloh na služby na účet pronajímatele č. [bankovní účet] nebo předáním pronajímateli do jeho vlastních rukou, a to vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné hradí; podpisem nájemní smlouvy pak bylo smluvními stranami stvrzeno, že nájemné za první měsíc nájmu včetně zálohy na služby bylo nájemcem uhrazeno v hotovosti k rukám pronajímatele při uzavření smlouvy o nájmu. Skutečná výše nákladů vynaložených za služby měla být dle smluvních ujednání vyúčtována pronajímatelem minimálně jedenkrát ročně (nejpozději však ke dni ukončení nájmu) na základě skutečné spotřeby v návaznosti na vyúčtování od správce domu a od dodavatelů těchto služeb; dle smluvních ujednání je pronajímatel povinen maximálně do 30ti dnů od ukončení nájemního vztahu a po předložení vyúčtování od správce domu a dodavatelů médií předat nájemci řádné vyúčtování. Ujednána byla také jistota ve výši [částka]. Dále byla sjednána pro případ skončení nájmu povinnost žalovaných předmět nájmu vyklidit, vymalovat a alespoň základním způsobem uklidit. O předání předmětu nájmu měl být dle smlouvy o nájmu sepsán písemný předávací protokol; nájemce přitom dle smluvních ujednání odpovídá za veškeré škody, zejména poškození, závady či nadměrné opotřebení předmětu nájmu, které způsobil on či jiné osoby, kterým přístup k předmětu nájmu umožnil. Pronajímatel je pak mimo jiné oprávněn poté, co se o takových poškození dozví, vyzvat nájemce k náhradě vzniklé škody v penězích a stanovit k tomuto nájemci lhůtu. Pro případ prodlení s úhradou měsíčních plateb byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Z Přílohy 1 smlouvy o nájmu, jež popisuje vybavení předmětu nájmu, vyplývá, že v den podpisu nájemní smlouvy byla žaluzie v dětském pokoji poškozena a též v ložnici byly poškozeny tři lamely v žaluzii ve dveřích. Z uvedených listin soud dále zjistil, že jak předmětná smlouva o nájmu, tak příslušný předávací protokol, jenž tvoří Přílohu 2 označené smlouvy, byly opatřeny podpisy, a to jak v případě žalobců (kteří jsou ve smlouvě definováni jako„ pronajímatel“), tak žalovaných (kteří jsou ve smlouvě definováni jako„ nájemce“); za žalobkyni pak je v obou případech podepsán žalobce s dovětkem„ za“.

10. Ze stvrzenek soud zjistil, že dne [datum] došlo k převzetí 2 x částky [částka] od žalovaných. Jednalo se o nájemné + zálohu na měsíc červenec 2019 a sjednanou kauci.

11. Z faktury [číslo] ze dne [datum] včetně e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce objednal opravu žaluzií v říjnu roku 2019, kdy [právnická osoba], s.r.o. fakturovala panu [celé jméno žalobce] jako odběrateli HZ RP1 s montáží 3 ks v celkové ceně [částka]; žalobce pak uvedenou částku uhradil.

12. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne [datum] a výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že [právnická osoba] s. r. o. (jako dodavatel) vyúčtovala žalobci (jako odběrateli) zálohu k zakázce [číslo] částkou [částka]; žalobce zálohu uhradil dne [datum] převodem ze svého účtu vedeného u [anonymizována dvě slova]. Z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] zaplatil žalobce [právnická osoba] s. r. o. částku [částka] za prodej žaluzie.

13. Z účtenky vystavené prodejcem [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byl v prodejně [anonymizováno] pořízen lustr (1 kus) v ceně [částka].

14. Z faktury [číslo] soud zjistil, že touto fakturou, vystavenou dne [datum], byla [právnická osoba] s.r.o. dle objednávky [číslo] fakturována částka [částka] za dodávku ve faktuře blíže specifikovaných dveří. Z příjmového pokladního dokladu soud zjistil, že dne [datum] byla hotovostní platbou zaplacena částka [částka] dle faktury [číslo].

15. Z účtenky vystavené prodejcem [anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne byla v prodejně [anonymizováno] pořízena klika a kování [anonymizováno] III (1 kus) v ceně [částka].

16. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 7. 2020 podacího lístku a výzvy k vyzvednutí zásilky soud zjistil, že žalobci před podáním předmětné žaloby dne [datum] vyzvali žalovaného 2. k uhrazení dlužné částky ve výši [částka] z titulu smlouvy o nájmu ze dne [datum].

17. Z e-mailů ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] urgoval oba žalované o úhradu dlužného nájemného a dlužných záloh na služby, následně dne [datum] zaslal žalobce na mailovou adresu žalovaného [číslo] předžalobní výzvy, přičemž uvádí, že tyto výzvy byly zaslány žalovaným také prostřednictvím pošty; konečně dne [datum] žalobce zaslal žalovanému [číslo] vedle předžalobní výzvy a předávacího protokolu též propočet dluhu včetně faktury za žaluzie, lustr, kliku a dveře.

18. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci písemností ze dne [datum] žalované upomínali o úhradu dlužného nájemného a dlužných záloh na služby související s užíváním pronajatého bytu, a to za měsíce leden a únor 2020; tuto výzvu ještě týž den převzala žalovaná 1., což je na písemnosti vyznačeno včetně připojeného podpisu žalované.

19. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci písemností ze dne [datum] vypověděli žalovaným předmětný nájem bytu, a to pro závažné porušení smlouvy o nájmu, kdy žalovaní neuhradili nájemné a zálohy na služby za tři po sobě jdoucí měsíce (leden až březen 2020) v celkové výši [částka]; výpověď ještě týž den převzala žalovaná 1., což je na písemnosti vyznačeno včetně připojeného podpisu žalované.

20. Z originálu předávacího protokolu ze dne [datum] plné moci soud zjistil, že žalobci jako přejímající dne [datum] převzali od žalovaných jako předávajících bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na adrese [adresa žalované], kdy podle protokolu předávající dne [datum] předává a přebírající naopak přebírá výše označený byt včetně v protokolu uvedeného zařízení. V protokolu je uvedeno, že zároveň byly předány klíče od jednotky, bytového domu a komory; v protokolu jsou též zaznamenány stavy měřidel v době předání bytu a zároveň je zde uvedeno, že přebírající hradí spotřeby spojené s užíváním bytu od [datum]. V protokolu jsou konečně zaznamenány též závady na předávaném bytě, a to poškozené dveře do ložnice, nefunkční kliky u dveří ložnice i dětského pokoje, balkónová žaluzie (spodní) a rozbitý lustr. K protokolu je připojen podpis žalobců i žalovaných; za žalobkyni pak je opět podepsán žalobce s dovětkem„ za“.

21. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobce ke dni [datum] vyúčtoval žalovaným služby spojené s užíváním předmětného bytu, kdy za uvedené období měl žalovaným vzniknout přeplatek ve výši [částka]. Skutečná výše nákladů je ve vyúčtování stanovena odkazem na vyúčtování služeb za rok 2019 vyhotovené spol. J. N. [příjmení] a na faktury PP a faktury EEE.

22. Z informace o jednotce soud zjistil, že dle údajů evidovaných v katastru nemovitostí ke dni [datum] žalovaný 2. byl k uvedenému dni vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha.

23. Z vyúčtování za rok 2019 vystaveného [anonymizováno] – spol. s r.o. soud zjistil, že za rok 2019 byly služby spojené s užíváním předmětného bytu (konkrétně elektrická energie společných prostor, odvoz odpadu, ohřev TV, pojištění nemovitosti, správní odměna, úklid společných prostor, vodné a stočné, výtah, vytápění a příspěvek na správu domu a pozemku) žalobci vyúčtovány s nedoplatkem ve výši [částka].

24. Z vyúčtování záloh a nákladů na služby soud zjistil, žeza rok 2019 byly pro předmětný byt [číslo] na adrese [adresa žalované], vyúčtovány náklady na dodávku teplé vody částkou [částka], náklady vodného a stočného částkou [částka] a konečně náklady na dodávku tepla částkou [částka].

25. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl za dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa], žalobci vyúčtován přeplatek ve výši [částka].

26. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl za dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa], žalobci vyúčtován doplatek ve výši [částka].

27. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] na č.l. 64 a 129 soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byl za dodávky plynu pro odběrné místo na adrese [adresa], žalobci vyúčtován přeplatek ve výši [částka].

28. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] na č.l. 63 a 126 soud zjistil, žeza období od [datum] do [datum] byl za dodávky plynu pro odběrné místo na adrese [adresa], žalobci vyúčtován nedoplatek ve výši [částka].

29. Z el.komunikace soud zjistil, že žalobce v dubnu 2020 žádal společnost [právnická osoba] o zaslání vyúčtování za rok 2019 za byt [číslo] na adrese [adresa], přičemž mu bylo sděleno, že vyúčtování prozatím není možné zaslat, neboť stále ještě probíhá reklamace faktury za teplo a ohřev.

30. Z vyúčtování služeb od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobce ke dni [datum] vyúčtoval žalovaným služby spojené s užíváním předmětného bytu, kdy za uvedené období měl žalovaným vzniknout nedoplatek ve výši [částka]. Skutečná výše nákladů je ve vyúčtování stanovena odkazem na vyúčtování služeb za rok 2020 vyhotovené spol. J. N. [příjmení] a na faktury PP a faktury EEE.

31. Z vyúčtování za rok 2020 vystaveného [právnická osoba] soud zjistil, že za rok 2020 byly služby spojené s užíváním předmětného bytu (konkrétně elektrická energie společných prostor, odvoz odpadu, ohřev TV, pojištění nemovitosti, správní odměna, úklid společných prostor, vodné a stočné, výtah, vytápění a příspěvek na správu domu a pozemku) žalobci vyúčtovány s nedoplatkem ve výši [částka].

32. Z vyúčtování záloh a nákladů na služby soud zjistil, žeza rok 2020 byly pro předmětný byt [číslo] na adrese [adresa žalované], vyúčtovány náklady na dodávku teplé vody částkou [částka], náklady vodného a stočného částkou [částka] a konečně náklady na dodávku tepla částkou [částka].

33. Z listiny označené Propočet dluhu k bytu [číslo] ([adresa žalované]) za období [datum] až [datum] soud zjistil, že žalobce ke dni [datum] vyúčtoval žalovaným celkovou dlužnou částkou ve výši [částka], jež sestává z dlužného nájemného ve výši [částka] (dlužné nájemné za období [datum] až [datum] včetně nákladů na odstranění poškozených věcí při předání bytu dne [datum] po odečtení kauce) a dále z částky [částka], kterou žalovaní žalobcům dluží za služby spojené s užíváním předmětného bytu (kdy podle vyúčtování za období 1/ 2020 až [datum] činily náklady na služby související s užíváním bytu celkově částku [částka], přičemž po zohlednění přeplatku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a po odečtení složené jistoty ve výši [částka] činí aktuální dluh žalovaných za úhradu služeb souvisejících s užíváním pronajatého bytu částku [částka]).

34. Z hlavní knihy analytické evidence a výpisů z účtu žalobce č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaní uhradili nájemné a zálohy na služby za měsíce srpen 2019 až prosinec 2019 včetně, a to vždy měsíční platbou ve výši [částka], kdy poslední tři platby byly uhrazeny přímo z účtu [celé jméno žalovaného], tedy žalovaného [číslo].

35. Ze znaleckého posudku č. MB [číslo] ze dne [datum] zpracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že znalkyně stran posuzovaných podpisů žalovaného [číslo] na smlouvě o nájmu ze dne [datum] a předávacím protokolu z téhož dne, dospěla k závěru, že se pravděpodobně jedná o podpisy pravé, když shodné i podobné znaky, při zachování jistoty provedení a vzájemné variability sporných podpisů, podporují jejich pravost. V případě podpisu žalovaného [číslo] na předávacím protokolu ze dne [datum] pak znalkyně dospěla k závěru, že s ohledem na charakter podpisu, jenž je spíše parafou, nelze o jeho pravosti písmoznaleckým zkoumáním objektivně rozhodnout, a to ani po doplnění dalších srovnávacích materiálů.

36. Soud rozhodl, že neprovede dokazování dalšími důkazy navrženými ze strany účastníků řízení včetně účastnických výslechů žalovaných a důkazů navržených při jednání ve věci dne [datum], a to pro nadbytečnost. Soud má za prokázané skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, další dokazování by bylo v rozporu s principem ekonomie řízení.

37. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v obci [obec] – 4 [část obce], na adrese [adresa], kdy součástí sjednaného nájmu bylo také vybavení bytu zachycené v příloze [číslo] smlouvy o nájmu; žalobci, kteří ve smluvním vztahu vystupovali na straně pronajímatele, se označenou smlouvou zavázali přenechat předmět nájmu do užívání žalovaným jakožto nájemci, a to výhradně k zajištění bytových potřeb žalovaných a případně i členů jejich domácnosti. Sjednáno bylo měsíční nájemné ve výši [částka], a dále pak měsíční záloha za služby spojené s užíváním bytu a společných prostor v domě ve výši [částka]; celková měsíční částka tvořená nájemným a zálohou na služby činila [částka]; nájemce se zavázal hradit nájemné včetně záloh na služby vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné hradí; podpisem nájemní smlouvy bylo smluvními stranami stvrzeno, že nájemné za první měsíc nájmu včetně zálohy na služby bylo nájemcem uhrazeno v hotovosti k rukám pronajímatele při uzavření smlouvy o nájmu. Ujednána byla také jistota ve výši [částka]; pro případ prodlení s úhradou měsíčních plateb byl mluvními stranami sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužné částky. Označenou smlouvu včetně Přílohy 2 za žalobkyni podepisoval žalobce na základě plné moci. Žalovaní uhradili sjednané nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu toliko za měsíce červenec až prosinec 2019. Žalobci proto nejprve několikrát urgovali dlužné úhrady nájemného včetně dlužných záloh na služby. Žalovaní však ani přes tyto výzvy dlužné částky neuhradili. Žalobci vypověděli nájem označeného bytu, a to výpovědí ze dne [datum], ve které jako důvod výpovědi uvedli závažné porušení smlouvy o nájmu, kdy žalovaní neuhradili nájemné a zálohy na služby za tři po sobě jdoucí měsíce (leden až březen 2020) v celkové výši [částka]; byt byl předán žalobcům zpět až dne [datum], a to se závadami; konkrétně byly v předmětném bytě poškozené dveře do ložnice, nefunkční kliky u dveří ložnice i dětského pokoje, balkónová žaluzie (spodní) a rozbitý lustr. Na opravu těchto závad žalobci vynaložili částku [částka] (konkrétně [částka] za nové dveře, [částka] za opravu balkonových žaluzií, [částka] za lustr a [částka] za kliku a kování). K náhradě těchto nákladů byli žalovaní vyzváni až doručením předmětné žaloby. Vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu za období od [datum] do [datum] provedl a vystavil žalobce dne [datum] s odkazem na vyúčtování služeb a příslušné faktury dodavatelů těchto služeb. Služby za období od [datum] do [datum] pak žalobce obdobně vyúčtoval dne [datum]; žalovaní se s vyúčtováním služeb měli možnost seznámit po založení těchto vyúčtování do soudního spisu.

38. Podle § 714 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), platí, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

39. Podle § 2201 o. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

40. Podle § 2235 odst. 1 o. z. platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

41. Podle § 2239 o. z. platí, že se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

42. Podle § 2251 odst. 1 o. z. platí, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně.

43. Podle § 2291 odst. 1 o. z. platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Podle odst. 3 téhož ustanovení konečně platí, že neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

44. Podle § 2292 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

45. Podle § 2295 o. z. platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

46. Podle § 2270 odst. 1 o. z. platí, že zavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.

47. Podle § 2271 o. z. platí, že společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

48. Podle § 2736 o. z. platí, že z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně.

49. Podle § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

50. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Podle § 2 písm. a) bod 1. zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájmů.

52. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

53. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobci jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemcem byla uzavřena platná smlouva o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2235 o. z. a násl., a to s obsahem, jak je rekapitulován výše. Pokud žalovaný 2. svou obranu stavěl na tvrzení, že se toliko účastnil jednání ohledně předmětného nájmu, nicméně nájemcem bytu nebyl, přičemž zpochybnil pravost svého podpisu na příslušné nájemní smlouvě, pak soud dospěl k závěru, že tato námitka žalovaného není důvodná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalovaný byl smluvní stranou předmětné nájemní smlouvy, a to v postavení nájemce. Tento závěr soud opírá zejména o důkaz provedený znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně], dle něhož jsou podpisy žalovaného [číslo] na smlouvě o nájmu ze dne [datum] a předávacím protokolu z téhož dne pravděpodobně pravé. Skutkové verzi, jak ji soudu nastínili žalobci, pak nasvědčuje též řada dalších v řízení provedených důkazů. V tomto ohledu soud poukazuje na to, že to byl právě žalovaný, jenž reagoval na inzerát uveřejněný žalobci stran nájmu předmětného bytu, přičemž žalovaný sám v komunikaci uvádí, že by s přítelkyní měli zájem o pronájem bytu; současně bylo v několika případech nájemné ve výši dle předmětné smlouvy hrazeno přímo z účtu žalovaného. Soud naopak neuvěřil skutkové verzi žalovaného. Skutečnost, zda návrh smlouvy o nájmu předcházející uzavření předmětné smlouvy žalovaného jako nájemce zmiňoval či nikoli či zda žalovaný vlastní jiný byt na [obec a číslo], je pro posouzení věci irelevantní. Neobstála ani námitka žalovaného směřující k integritě listiny nájemní smlouvy, tedy tvrzení, že i kdyby byl jeho podpis na uvedených listinách, zejména na nájemní smlouvě, seznán jako pravý, pak nebyl připojen k celému obsahu smlouvy, resp. že s obsahem nájemní smlouvy, jak byla předložena soudu, bylo manipulováno. Za situace, kdy žalovaný popíral, že přemetnou nájemní smlouvu podepsal, a znaleckým zkoumáním bylo zjištěno, že jeho podpis na předmětné nájemní smlouvě je pravděpodobně pravý, kdy z jeho účtu odcházely platby nájemného, tj. cítil se být smlouvou vázán, a zároveň netvrdil, v jakém ohledu měla být nájemní smlouva pozměněna, resp. v jakém znění měla být dle něj uzavřena, se tato námitka soudu jeví jako ryze účelová. Konečně žalovaný 2. namítal absolutní neplatnost předmětné nájemní smlouvy, když tato není podepsána žalobkyní ani k ní není připojena plná moc, kterou by žalobkyně zmocnila žalobce k podpisu takové smlouvy. Soud ani tuto námitku žalovaného neshledal důvodnou, neboť v řízení bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně udělila žalobci plnou moc k podpisu předmětné smlouvy o nájmu. Pro úplnost soud s odkazem na ustanovení § 714 odst. 1 o. z. uvádí, že jakkoliv lze souhlasit s žalovaným v tom ohledu, že pronájem bytu nespadá pod pojem běžné správy majetku náležícího do společného jmění manželů, a proto je zapotřebí souhlasu obou manželů, platí zároveň, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, je takové právní jednání neplatné toliko relativně, tj. neplatnosti by se event. mohla dovolávat žalobkyně, což se v posuzovaném případě nestalo.

54. Stran posouzení oprávněnosti jednotlivých nároků uplatněných předmětnou žalobou soud konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že předmětnou smlouvou bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši [částka], přičemž bylo též prokázáno, že nájemné bylo ze strany žalovaných placeno pouze do prosince 2019. Nájemné za měsíce leden, únor a březen 2020 pak žalovanými uhrazeno nebylo, a to ani částečně. S ohledem na uvedené žalobci ve smyslu ust. § 2291 odst. 1, 2 o. z. nájem vypověděli, přičemž jim vznikl nárok na úhradu dlužného nájemného, resp.náhrady ve smyslu ust. § 2295 o. z. ve výši ujednaného nájemného až do dne [datum], kdy došlo k předání předmětného bytu ze strany žalovaných zpět žalobcům; dlužné nájemné tak, po odečtení složené zálohy ve výši [částka], činí částku [částka]. Žaloba je tedy v tomto rozsahu důvodná, pročež jí soud v tomto rozsahu vyhověl.

55. Soud dále vyhověl žalobě i co do částky [částka], kdy z provedeného dokazování, konkrétně z předávacího protokolu ze dne [datum] a dále z doložených účtenek a faktur včetně příslušných platebních dokladů, bylo zjištěno, že byt byl předán zpět žalobcům se závadami, na jejichž opravu/náhradu žalobci následně vynaložili částky: [částka] za nové dveře, [částka] za opravu balkonových žaluzií, [částka] za lustr a [částka] za kliku a kování. Dle nájemní smlouvy za takové závady žalovaní odpovídají, požadavek na náhradu škody v penězích je plně v souladu s ujednáním čl. VI. 7. nájemní smlouvy.

56. Soud naopak nevyhověl žalobě co do uplatněného nároku na zaplacení dlužných nákladů na služby spojené s užíváním předmětného bytu ve výši [částka], protože dospěl k závěru, že skutečná výše nákladů a záloh za jednotlivé služby nebyla v posuzovaném případě žalobci řádně vyúčtována, neboť soudu předložená vyúčtování nesplňovala zákonné náležitosti stanovené v ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že příslušná vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu byla žalobcem, jenž je ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatelem služeb a povinným subjektem k vystavení vyúčtování, vyhotovena dne [datum] (za období od [datum] do [datum]) a dne [datum] (za období od [datum] do [datum]), přičemž žalovaní se s vyúčtováními služeb za období od [datum] do [datum] možnost seznámit až pojejich založení do soudního spisu. Z vyúčtování pak není seznatelné, jakým způsobem byly skutečné náklady na služby vyúčtovány, když tato obsahují pouze odkaz na vyúčtování služeb vyhotovené spol. J. N. [příjmení] a na faktury PP a faktury EEE. K tomu soud odkazuje na rozsudek, ve kterém Nejvyšší soud konstatoval, že„ pro závěr o správnosti vyúčtování služeb není přitom významné, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá. Toto„ seznámení“ slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování.“.

57. Pokud jde o žalobou uplatněné příslušenství, soud dospěl k následujícím závěrům: Žalobci se předmětnou žalobou po žalovaných domáhali jednak zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z dlužného nájemného a dlužných nákladů na služby spojené s užíváním bytu, jednak zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z nákladů vynaložených na opravy poškození předmětu nájmu, v obou případech od [datum] do zaplacení. První ze zmíněných nároků soud neshledal po právu, s to s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši. Nejvyšší soud blíže konstatoval, že„ je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce (a členů jeho domácnosti), jsou strany takové smlouvy při sjednávání výše úroků z prodlení pro případ prodlení s placením nájemného omezeny relativně kogentní úpravou nájmu bytu vyplývající z § 2235 odst. 1 o. z., případně úpravou v § 2239 o. z. Nájemce bytu je totiž v rámci úpravy nájmu bytu a domu v občanském zákoníku chráněn, jedním z projevů této zvláštní ochrany je relativní kogentnost právní úpravy (§ 2235 odst. 1 o. z.) a ochrana vůči smluvní pokutě a nepřiměřeným smluvním ujednáním (§ 2239 o. z.). Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu. (…) Podle § 2239 o. z. nelze utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty. Smluvní pokutu si tedy nelze sjednat ani pro případ prodlení s placením nájemného. A protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné (srovnej [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo] 2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo] [číslo]), nelze si sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 o. z.“. S ohledem na výše uvedené závěry Nejvyššího soudu je tedy zřejmé, že ujednání smluvních stran v předmětné nájemní smlouvě stran smluvního úroku je absolutně neplatné, přičemž žalobcům náleží toliko právo na úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobcům dále náleží zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši [částka], a to od [datum], neboť k náhradě těchto nákladů byla žalovaná vyzvána až doručením předmětné žaloby ([datum]) a do prodlení se úhradou se dostala právě až [datum].

58. Soud tak vyhověl žalobě co do částky [částka] a zároveň přiznal žalobcům nárok na zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.

59. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalobci i žalovaní měli v řízení částečný úspěch. Žalobcům bylo vyhověno co do výše [částka] a zákonného úroku z prodlení, který ke dni vydání rozsudku činí [částka] a [částka], tj. celkem co do částky [částka], žalovaní měli úspěch co do výše [částka] a úroku z prodlení, který ke dni vydání rozsudku činí [částka] a [částka], tj. celkem co do částky [částka]. Žalobci tedy měli úspěch ve věci co do 65 %, žalovaní pak co do 35 %. Žalobcům proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % Náklady žalobců v celkové výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze zaplacené zálohy na náklady důkazu - znaleckého posudku ve výši [částka], z odměny advokáta za první čtyři úkony právní služby provedené do rozšíření žaloby (tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, replika ze dne [datum] a změna žaloby z téhož dne) vypočítané z tarifní hodnoty [částka] ve výši 4 x [částka], a to dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), dále z odměny advokáta za 2 úkony právní služby provedené po rozšíření žaloby (účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) vypočítané z tarifní hodnoty [částka] ve výši 2 x [částka] dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 a § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a konečně ze šesti paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z částky odpovídající součtu celkové odměny a režijních paušálů. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 30 % pak činí částku [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).

60. O náhradě nákladů řízení státu pak soud rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil jak žalobcům, tak žalovaným povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ náhradu nákladů řízení, a to poměrně podle jejich úspěchu ve věci. Náklady státu sestávají z části znalečného přiznaného znalkyni [celé jméno znalkyně], [IČO], usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], za podaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví č. MB [číslo] ze dne [datum], a to z té části, která nebyla kryta zálohou na náklady tohoto důkazu (znalkyni bylo označeným usnesením za vypracovaný znalecký posudek přiznáno znalečné ve výši celkem [částka], záloha zaplacená žalobci byla složena ve výši celkem [částka], a proto náklady státu co do znalečného za podaný znalecký posudek činí částku ve výši [částka]). Náklady státu, které nebyly kryty složenou zálohou, tak činí celkem [částka], přičemž žalobci, kteří byli ve věci neúspěšní z 35 %, mají povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku [částka] a žalovaní, kteří byli ve věci neúspěšní z 65 %, mají povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu Praha-západ na náhradě nákladů řízení částku [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.