7 C 381/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , anonymizována dvě slova zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o určení neexistence zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení k nemovitostem,

I. Určuje se, že zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení nemovitostí, zřízené dle smlouvy o zřízení zástavního práva o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k pozemku parc. č. st. 397 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům, a k pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha - západ, pro okres [okres], obec Únětice, katastrální území Únětice u Prahy, neexistuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení nemovitostí, zřízené dle smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] ve prospěch žalovaného jako zástavního věřitele k pozemku parc. č. st. 397 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům, a k pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha - západ, pro okres [okres], obec Únětice, katastrální území Únětice u Prahy (dále také jen„ nemovité věci“), neexistuje. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel v postavení vydlužitele se žalovaným v postavení zapůjčitele smlouvu o zápůjčce v celkové výši [částka]. Podle ustanovení článku I. odst. 1.2. smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal platit žalovanému ode dne poskytnutí zápůjčky do dne jejího vrácení (včetně) smluvní úrok z dlužné částky ve výši 1,1 % ročně. V ustanovení článku I. odst. 1.3. smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal vrátit žalovanému poskytnutou zápůjčku spolu s úroky nejpozději do [datum]. Podle ustanovení článku I. odst. 1.3. věty poslední smlouvy o zápůjčce byly úroky z dlužné částky splatné spolu se závazkem vrátit zapůjčenou částku, tj. nejpozději do dne [datum]. K zajištění závazků žalobce vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřeli účastníci dne [datum] zástavní smlouvu nemovitým věcem. V souladu s ustanovením článku IV. odst. 1, 2 a 3 zástavní smlouvy byl společně se zástavním právem zřízen k nemovitým věcem i zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva. Zástavní právo k nemovitým věcem podle zástavní smlouvy, včetně zákazu zcizení a zatížení nemovitých věcí, bylo vloženo do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] a je v katastru nemovitostí zapsáno dodnes. Zástavní právo zajišťovalo pouze a jenom závazky žalobce vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Žalobce v souladu se smlouvou o zápůjčce vrátil žalovanému poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] včetně sjednaného smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Vrácením jistiny poskytnuté zápůjčky včetně sjednaného smluvního úroku žalovanému došlo zároveň k zániku zástavního práva a všech s ním souvisejících omezení – tedy zákazu zcizení a zatížení nemovitých věcí ve vlastnictví žalobce. Po splnění všech peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce žalobce žalovaného opakovaně vyzýval k výmazu zástavního práva zřízeného k nemovitým věcem, včetně zákazu jejich zcizení a zatížení, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Žalovaný zcela popřel žalobní tvrzení, podle kterého mělo zástavní právo zajišťovat pouze a jenom závazky žalobce vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. Uvedl, že předmětné zástavní právo a zákaz zcizení a zatížení byly zřízeny pro zajištění jiné pohledávky, a to pohledávky žalovaného jako budoucího kupujícího na uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem se žalobcem jako budoucím prodávajícím. Již v roce 2015 měl žalovaný zájem na koupi nemovitých věcí pro sebe a svou rodinu, přičemž se dohodl se žalobcem, že mu nemovité věci prodá. Mezi účastníky došlo k uzavření dohody o budoucím prodeji nemovitých věcí do vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalobce v předmětném rodinném domě nikdy nebydlel, ani zde neměl zřízen trvalý pobyt, prodej uskutečněný hned po kolaudaci by pravděpodobně vedl k daňové povinnosti žalobce. Žalobce se z výše uvedených důvodů zdráhal uzavřít se žalovaným písemnou smlouvu o smlouvě budoucí, ačkoli byl o její uzavření žádán. Žalobce navrhl žalovanému, že k prodeji domu dojde až po uplynutí pěti let s ohledem na § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmu. Mezi účastníky tedy existovala dohoda, že žalobce v budoucnu převede na žalovaného nemovité věci za kupní cenu, kterou si žalobce sám určil a následně jednostranně navýšil. Výpočet ceny vycházel předně z nákladů spojených s výstavbou domu a k této ceně měla být připočtena provize (marže) pro žalobce a měla být odečtena částka [částka], kterou žalovaný poskytl žalobci jako zálohu na kupní cenu nemovitých věcí. Zástavní právo zřízené k nemovitým věcem ve prospěch žalovaného mělo zajistit tuto počáteční investici žalovaného do koupě nemovitých věcí. Cílem současného zákazu zcizení a zatížení k předmětným nemovitým věcem bylo také zvýšit šance na to, že k jejich plánovanému prodeji žalovanému jako budoucímu kupujícímu skutečně dojde a žalobce tyto neprodá jinému zájemci. Se zřízením zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení pro výše uvedené účely žalobce souhlasil. Žalovaný po celou dobu projevuje skutečný zájem o koupi nemovitých věcí a snaží se dodržet dohodnuté podmínky obchodu, i když žalobce svým jednáním celý proces zbytečně komplikuje a tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno pro pohledávku na vrácení zápůjčky. Ve skutečnosti však tato zápůjčka představovala simulované právní jednání, neboť měla zastřít skutečný důvod poskytnutí peněžních prostředků žalobci žalovaným, kterým bylo zaplacení zálohy na kupní cenu nemovitých věcí. Zápůjčka neměla být vrácena, ale měla být odečtena od startovací ceny. Vrácením částky [částka] žalovanému byla ze strany žalobce porušena dohoda, že tato částka bude použita na úhradu části kupní ceny. Žalovaný nepovažuje částku v celkové výši [částka] zaslanou žalobcem ve splátkách na jeho účet za vrácení„ zápůjčky“ a za úhradu pohledávky zajištěné zástavním právem, neboť se ve skutečnosti jedná o zálohu na zaplacení kupní ceny za předmětné nemovité věci, na jejichž koupi žalovaný stále trvá. Zástavní právo tedy nadále existuje, neboť dosud nezanikla pohledávka, k jejímuž zajištění bylo zástavní právo zřízeno. Žalovaný vede u zdejšího soudu rovněž spor ohledně povinnosti žalobce uzavřít se žalovaným smlouvu o koupi předmětných nemovitých věcí, který je součástí širšího uspořádání vztahů mezi účastníky.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy zapůjčil žalovaný žalobci částku ve výši [částka], kterou se zavázal převést žalobci na jeho bankovní účet ve lhůtě nejpozději do deseti pracovních dnů ode dne zápisu zástavního práva k nemovitým věcem dle zástavní smlouvy uzavírané spolu se smlouvou o zápůjčce. Žalobce se zavázal platit žalovanému ode dne poskytnutí půjčky do dne jejího vrácení (včetně) úroky z dlužné částky ve výši 1,1 % ročně. Žalobce se zavázal vrátit žalovanému poskytnutou zápůjčku spolu s úroky nejpozději do [datum], a to bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet s tím, že úroky z dlužné částky jsou splatné spolu se závazkem vrátit zapůjčenou částku.

4. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jakožto vlastník nemovitých věcí zastavil tyto nemovité věci k zajištění dluhu vzniklého na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě níž žalovaný půjčil žalobci částku ve výši [částka], kterou se žalobce zavázal vrátit žalovanému nejpozději do [datum]. Žalobce se rovněž zavázal, že po dobu trvání dluhu vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce nepřevede zástavu na jinou osobu a zdrží se jakékoli dispozice se zástavou, která by znesnadňovala možnost realizace zástavy, zejména bez souhlasu žalovaného nesjedná k zástavě právo věcného břemene, nájem zástavy či předkupní právo. Účastníci se dále dohodli, že žalobce nesmí po dobu trvání zástavního práva zřídit ve prospěch jiné osoby další zástavní právo k zástavě.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, [list vlastnictví], pro k.ú. [obec] u [obec] a obec Únětice, k datu [datum] soud zjistil, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st. 397 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] – rodinný dům v obci [obec], a pozemku parc. [číslo] – zahrada, přičemž tyto nemovité věci jsou zatíženy jednak zástavním právem smluvním pro pohledávku žalovaného ve výši [částka] s příslušenstvím vzniklou do [datum], zapsaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum], jednak zákazem zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva zapsaným do katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum].

6. Z výpisu z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobce provedl ve prospěch bankovního účtu žalovaného na zaplacení půjčky ze dne [datum] dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dále dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dne [datum] úhradu částky ve výši [částka], dne [datum] úhradu částek ve výši [částka] na„ vrácení ½ kauce [obec]“ a [částka] na„ výplatu úroku z půjčky ze dne [datum]“.

7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] s podací stvrzenkou a sledováním zásilek soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal právnímu zástupci žalovaného předžalobní upomínku k tomu, aby žalovaný zajistil výmaz zástavního práva zřízeného k nemovitým věcem, včetně zákazu zcizení a zatížení, a poskytl k tomu nezbytnou součinnost, a to nejpozději do deseti dnů ode dne doručení výzvy. Tato upomínka byla právnímu zástupci žalovaného zaslána poštou a dodána dne [datum]. Přílohami předmětné předžalobní upomínky byly vyplněné formuláře„ Potvrzení o zániku zástavního práva“, dále„ Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb.“ a„ Potvrzení o zániku zástavního práva k nemovitosti.“ 8. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o přípis právního zástupce žalovaného adresovaný právnímu zástupci žalobce, ve kterém se právní zástupce žalovaného obrací prostřednictvím právního zástupce žalobce na žalobce s výzvou k uzavření kupní smlouvy na nemovité věci v k.ú. [obec] u [obec], zapsané na listu vlastnictví [číslo] neboť žalovaný má zájem na uzavření předmětné kupní smlouvy. Právní zástupce žalované v předmětném přípisu uvedl, že vzhledem k tomu, že dosud nebyl vypořádán závazek mezi stranami, není možné v tuto chvíli hovořit o zániku zástavního práva, neboť zástavní právo bylo zřízeno v souvislosti s budoucím obchodem mezi stranami, kdy se jednalo o zálohu na kupní cenu. Smlouva o zápůjčce tedy představuje simulované právní jednání.

9. Z čestného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o čestné prohlášení Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], který na žádost klienta – žalovaného čestně prohlásil, že na schůzce, která se realizovala u něj v kanceláři, se žalovaný a žalobce domluvili na budoucím prodeji nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec Únětice, k.ú. [obec].

10. Z kolaudačního souhlasu bylo zjištěno, že Městský úřad Roztoky, [ulice] úřad, vydal žalobci dne [datum] kolaudační souhlas pro stavbu:„ Rodinný dům“ na pozemcích parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a p. [číslo] zahrada, v [katastrální uzemí].

11. Z rozhodnutí o přidělení čísla popisného soud zjistil, že Obec Únětice rozhodla dne [datum] o přidělení čísla popisného rodinnému domu postavenému na pozemku st. [parcelní číslo], katastrální území Únětice, a to čísla popisného [anonymizováno], čísla orientačního [anonymizováno], ulice: [ulice a číslo] 62 [obec].

12. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a výzvy k dodržování dohody a zjednání nápravy ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného sdělil žalobci, že převzal právní zastoupení žalovaného ve věci smluvního vztahu mezi účastníky týkajícího se prodeje rodinného domu [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] a přilehlých pozemků. Upozornil žalobce, že dohoda, kterou s jeho klientem uzavřel, je nadále platná a žalovaný je připraven v termínu žádat uzavření kupní smlouvy na výše uvedené nemovitosti a má zajištěno financování pro zdárné dokončení celého procesu. Žalovaný se případně hodlá domáhat svého práva na uzavření kupní smlouvy taktéž soudně.

13. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výpočet na částku k úhradě [částka], obsahující mimo jiné položku„ [částka] půjčka připsaná na účet dne [datum] = 11 278 150“.

14. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobce sdělil žalovanému, že již nadále nepovažuje za možné pokračovat v jejich vztahu, v nejbližších dnech najde 3 mil. a vrátí úvěr na účet žalovaného dle smlouvy, uhradí úroky z úvěru a vrátí zálohu ve výši [částka]. Rovněž sdělil žalovanému, že za podmínek, že plomba na domě žalobce bude v katastru odstraněna ihned po získání peněz, může žalovaný žít v domě do konce platnosti nájemní smlouvy zdarma, kromě elektřiny a vodného a stočného. Zbývající záloha ve výši [částka] bude vrácena po předání domu. Žalovaný žalobci odpověděl, že se s ním v roce 2015 domluvil, že bude bydlet v domě z titulu nájmu s následným právem odkupu. Během posledních šesti měsíců připravoval situaci v bance na získání hypotéky a prakticky ji dokončil, o čemž se žalobcem opakovaně mluvil. Uvedl, že je připravený dne [datum] uzavřít obchod ohledně koupě domu, jak se s ním domluvil. Souhlasil i se spornou částkou ve výši [částka], kterou žalobce chtěl po žalovaném dodatečně uhradit. Žalovaný sdělil žalobci návrh harmonogramu obchodu ohledně odkupu s tím, že věří, že se žalobce bude držet jejich gentlemanské úmluvy a bez písemného vyhotovení. Žalobce odpověděl žalovanému tak, že celou věc hodlá ukončit v klidu, do konce června vrátí žalovanému celý úvěr i s úroky, a to převodem na bankovní účet žalovaného.

15. Z usnesení KS v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto usnesením odvolacího soudu bylo změněno usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá s odůvodněním, že dle tvrzení žalobce (tj. žalovaného v tomto řízení) měla být tvrzená smlouva o smlouvě budoucí o převodu nemovitostí uzavřena jen v ústní formě, z čehož nelze považovat jeho tvrzený nárok na nahrazení projevu vůle na straně žalovaného (tj. žalobce v tomto řízení) k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí z titulu tvrzené ústní smlouvy o smlouvě budoucí za osvědčený, ale naopak za zřejmě bezúspěšný. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že nebyly dány podmínky k nařízení předběžného opatření, neboť nebyl osvědčen nárok ve věci samé, který se musí jevit v dané fázi řízení alespoň pravděpodobným. Naopak již z návrhu samotného je zřejmé, že podaný návrh ve věci samé nemůže být úspěšný.

16. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu, nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli tuto smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému k užívání rodinný dům [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec] včetně vybavení k zajištění bytových potřeb za nájemné ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka], a to na dobu určitou od [datum] do [datum]. Ze smlouvy o nájmu rodinného domu, nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli tuto smlouvu, kterou žalobce přenechal žalovanému k užívání rodinný dům [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec] včetně vybavení k zajištění bytových potřeb za nájemné ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka], a to na dobu určitou od [datum] do [datum].

17. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že dle informace realitní kanceláře [právnická osoba] má v podstatě sousední dům s předmětným domem, který je o přibližně totožné dispozici, kupní cenu ve výši [částka], která zahrnuje provizi pro RK a právní servis.

18. Soud rozhodl, že neprovede dokazování účastnickými výslechy, výslechem [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] [příjmení] pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

19. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce částky v celkové výši [částka], ve které se žalobce zavázal vrátit žalovanému poskytnutou zápůjčku spolu s úroky nejpozději do [datum]. K zajištění závazků žalobce vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce uzavřeli účastníci dne [datum] zástavní smlouvu k nemovitým věcem nacházejícím se ve výlučném vlastnictví žalobce, přičemž sjednali rovněž zákaz zcizení a zatížení nemovitých věcí žalobce po dobu trvání zástavního práva. Na nemovitých věcech nacházejících se ve výlučném vlastnictví žalobce vázne dle zápisu v katastru nemovitostí zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky žalovaného ve výši [částka] s příslušenstvím vzniklým do [datum], jakož i zákaz zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle občanského zákoníku, o zákazu zcizení a zatížení ze dne [datum] s právnímu účinky zápisu ke dni [datum]. V průběhu kalendářního měsíce června 2020 uhradil žalobce žalovanému bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu postupně částku v celkové výši [částka] a úroky v celkové výši [částka]. Účastníci spolu komunikovali ve věci prodeje nemovitých věcí žalovanému, avšak k uzavření písemné kupní smlouvy či písemné smlouvy o budoucí smlouvě kupní nedošlo.

20. Podle § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

21. Podle § 1311 odst. 1 obč. zák. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

22. Podle § 1312 odst. 1 obč. zák. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

23. Podle § 1376 obč. zák. zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.

24. Podle § [číslo] zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo. Takový zákaz je platný, pokud byl zřízen na dobu trvání svěřenského fondu, svěřenského nástupnictví, zastoupení nebo na jinou určitou a přiměřenou dobu v takovém zájmu strany, který je hodný právní ochrany.

25. Podle § 1785 obč. zák. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

26. Podle § 560 obč. zák. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

27. V daném případě se žalobce domáhal určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem nacházejícím se v jeho výlučném vlastnictví, jakož i určení neexistence zákazu zcizení předmětných nemovitých věcí a zákazu jejich zatížení, s čímž žalovaný nesouhlasil. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda má žalobce na takovém určení naléhavý právní zájem ve smyslu §80 o.s.ř., a dospěl k závěru, že ano, neboť jedině prostřednictvím žaloby na určení neexistence zástavního práva, zákazu zcizení a zatížení nemovitých věcí, jichž je žalobce výlučným vlastníkem, by mohl dosáhnout výmazu uvedených omezení svého vlastnického práva k nemovitým věcem z katastru nemovitostí.

28. Žalobce se s poukazem na ustanovení § 1376 obč. zák. domáhal určení, že zástavní právo k nemovitým věcem, jakož i zákaz jejich zcizení a zatížení, které byly zřízeny ve prospěch žalovaného jakožto oprávněného, neexistuje, neboť vrácením jistiny poskytnuté zápůjčky včetně sjednaného smluvního úroku žalovanému došlo k zániku pohledávky žalovaného vůči žalobci zajištěné předmětnými omezeními vlastnického práva žalobce k nemovitým věcem. Zástavní právo k nemovitým věcem, jakož i zákaz jejich zcizení a zatížení, zaniklo v důsledku zániku zajištěného dluhu. Žalovaný se zánikem předmětných omezení vlastnického práva žalobce k nemovitým věcem nesouhlasil s odůvodněním, že zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky žalovaného jakou budoucího kupujícího na uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem se žalobcem jako budoucím kupujícím. Žalovaný uvedl, že smlouva o zápůjčce byla simulovaným právním jednáním, neboť částka ve výši [částka], kterou žalobci na základě této smlouvy poskytl, byla ve skutečnosti zálohou na kupní cenu nemovitých věcí. Provedeným dokazováním zjištěno, že žalobce a žalovaný spolu ve věci eventuálního budoucího prodeje nemovitých věcí sice vzájemně komunikovali, avšak k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí kupní mezi nimi nikdy nedošlo. Pro případ převodu věcných práv k nemovitým věcem občanský zákoník v § 560 stanoví, že písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Z obligatorní písemné formy pro závazek převést věcné právo k nemovité věci pak není možné dovodit jinou než obligatorní písemnou formu i ve vztahu k případné smlouvě o smlouvě budoucí, pokud předmětem sjednávané budoucí (hlavní) smlouvy má být právě převod vlastnického práva k nemovitosti (k tomu srov. odůvodnění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) zástavní právo je právem akcesorickým. Vyplývá z toho, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (například proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Není-li tu tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem neplatnosti zástavní smlouvy; tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy – ačkoli jde o platný právní úkon, a i když, jde-li o nemovitost (bytovou jednotku), bylo podle ní vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí – zástavní právo nevznikne (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). Z akcesorické povahy zástavního práva tedy plyne, že zástavní právo se může vztahovat jen k takové pohledávce (v takové výši), která skutečně vznikla. I pokud by tedy soud přisvědčil žalovanému v tom, že zástavní právo, jakož i zákaz zcizení a zatížení nemovitostí, nebylo účastníky zřizováno k zajištění jeho pohledávky vůči žalobci vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, nýbrž k zajištění jeho pohledávky jako budoucího kupujícího na uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem žalobce, nemůže to s poukazem na výše uvedené skutečnosti ničeho změnit na závěru soudu, že zástavní právo (jakož i zákaz zcizení a zatížení nemovitých věcí žalobce) neexistuje. Jelikož případná pohledávka žalovaného jako budoucího kupujícího na uzavření kupní smlouvy k nemovitým věcem se žalobcem jako budoucím kupujícím nemohla platně vzniknout z důvodu nedodržení obligatorní písemné formy takové smlouvy o smlouvě budoucí, nemohlo v důsledku své akcesorické povahy platně vzniknout ani zástavní právo tuto pohledávku zajišťující.

29. Soud dále poukazuje na to, že zástavní právo váznoucí na nemovitostech může vzniknout pouze na základě právního jednání v písemné formě – zástavní smlouvy, v níž strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno. Není tak možné, aby zástavní právo zajišťovalo dluh, který není v písemné zástavní smlouvě výslovně uveden. V této věci tedy není možné, aby bylo platně zřízeno zástavní právo k zajištění dluhu žalobce uzavřít kupní smlouvu se žalovaným, neboť takový dluh nebyl v zástavní smlouvě označen.

30. Zástavní právo (jakož i zákaz zcizení a zatížení nemovitých věcí žalobce) neexistuje ani za předpokladu, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce částky ve výši [částka], neboť v takovém případě žalobce své závazky vyplývající z této smlouvy splnil, v důsledku čehož zástavní právo k nemovitým věcem s ohledem na svou akcesorickou povahu zaniklo.

31. S poukazem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl úspěšný žalobce, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem: odměna stanovená podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika k vyjádření žalovaného ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum] nepřesahující 2 hodiny), paušální náhrada výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených pěti úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady žalobce tedy činí celkem [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobcebyla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.