7 C 385/2021

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,25 % ročně a zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“), dne datum smlouvu o půjčce ve výši částka, přičemž půjčené peníze měl žalovaný splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, proto byla neuhrazená část závazku v souladu se smlouvou předčasně zesplatněna. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Ke dni postoupení činil závazek žalovaného částka, částka sestává z jistiny částka a poplatku částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Zhodnocením provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne datum a smluvních podmínek vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce na částku částka. příjmení byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy na pobočce společnosti právnická osoba a žalovaný se ji zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši částka v 53 týdenních splátkách po částka. Nedílnou součástí smlouvy byly též smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kterými si účastníci blíže upravili vzájemné vztahy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy soud zjistil, že společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne datum včetně podacího lístku). Z výzvy k plnění – dopisu ze dne datum včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.

5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), aplikovaného podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 1879 obč. zák. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, která vznikla jakožto reálný kontrakt okamžikem předání peněžních prostředků dlužníkovi (žalovanému). Peněžní prostředky byly žalovanému předány v den podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na předmětné smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně tak splnil svoje povinnosti plynoucí z uzavřené smlouvy, na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem splácet půjčku řádně a včas nedostál. Přitom žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na svůj dluh zaplatil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni, je tato ve věci aktivně legitimována. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 517 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku částka, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x částka podle § 14b odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), 3 x režijního paušálu po částka dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je částka Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.