7 C 40/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojenkyně a osvojitele a osvojenky: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně a osvojitele o osvojení zletilého, I. celé jméno osvojenkyně, datum narození, dcera jméno příjmení, datum narození, bytem adresa osvojenkyně a osvojitele, a jméno příjmení, datum narození, zemřelého datum, naposledy bytem adresa, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem osvojitele celé jméno osvojitele, datum narození, bytem adresa osvojenkyně a osvojitele. V knize narození matričního úřadu Úřad městské části obec a číslo, svazku I/2, ročník 2002, strana 253, pořadové číslo se zapíše osvojitel na místo nyní zapsaného otce jméno příjmení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel podal u zdejšího soudu návrh na osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené dne datum. Svůj návrh odůvodnil tím, že je manželem matky osvojenky jméno příjmení, narozené dne datum, přičemž manželství osvojitele s matkou osvojenky bylo uzavřeno dne datum a stále trvá. Osvojenka byla v péči matky jméno příjmení, tudíž obě žily ve společné domácnosti s osvojitelem. Po celou dobu se osvojitel pokoušel nahradit osvojence otce a staral se o ni jako o vlastní. Vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Biologický otec osvojenky zemřel dne datum.

2. Zletilá osvojenka se k návrhu osvojitele v souladu s ust. § 796 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku připojila.

3. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství osvojitele a biologické matky osvojenky bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Mníšek pod Brdy.

4. Z rodného listu osvojenky bylo zjištěno, že se narodila dne datum, přičemž jejím biologickým otcem je jméno příjmení, narozený dne datum, a matkou jméno příjmení, narozená dne datum.

5. Z úmrtního listu jméno příjmení, narozeného dne datum, soud zjistil, že zemřel dne datum.

6. Z potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel bylo zjištěno, že osvojenka je svobodná a bezdětná.

7. Z potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že osvojitel je bezdětný.

8. Z výslechu svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že osvojenka je její dcerou, narodila se dne datum a jejím biologickým otcem byl jméno příjmení, se kterým svědkyně nebyla sezdána a žila s ním 3 roky. Dne datum uzavřela sňatek s osvojitelem a žila s ním i s dcerou ve společné domácnosti. Dcera (osvojenka) byla v její péči a s jméno příjmení se stýkala. Vztah mezi účastníky řízení by charakterizovala jako dobrý, manžel dceru vychovával a staral se o ni jako o vlastní. Také se podílel na veškerých výdajích. Dnes, když je osvojenka dospělá, oslovuje osvojitele jménem, nicméně když byla menší, říkala mu„ táto“. Osvojitel chtěl osvojenku osvojit již v době, když byla malá, s tím však tehdy její biologický otec nesouhlasil. Osvojitel vždy považoval osvojenku za svou dceru a mají spolu lepší vztah, než mnozí otcové se svými dcerami. Svědkyně neví o žádném důvodu, proč by k osvojení nemělo dojít. Ona sama s osvojením souhlasí.

9. Osvojenka jako účastnice řízení uvedla, že ví, jaký je obsah návrhu osvojitele na osvojení. S tímto návrhem souhlasí. Je pravdou, že od svých pěti let až dosud žije s osvojitelem v jedné domácnosti. Osvojitel se k ní choval jako k vlastní dceři a ona má k němu vztah jako ke svému otci. Náklady na její živobytí platí její matka i osvojitel. Osvojená by chtěla být z toho důvodu, že osvojitele bere jako svého vlastního otce a byl jí vždy vzorem.

10. Osvojitel jako účastník řízení uvedl, že od pěti let osvojenky spolu žijí ve společné domácnosti, je manželem její matky. Manželství je v pořádku. anonymizováno stav osvojitele je dobrý, k osvojence má vztah jako k vlastní dceři. Toto je i jeho motivací pro osvojení, neboť sám nemá jiné děti. Je si vědom toho, že s osvojením jsou spojena nejenom práva, ale i povinnosti.

11. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

12. Podle § 795 obč. zák. předpokladem osvojení je takový citový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu.

13. Podle § 799 odst. 1 obč. zák. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.

14. Podle § 846 obč. zák. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

15. Podle § 847 obč. zák. lze zletilého osvojit, jestliže přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho anonymizováno nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

16. V projednávané věci dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro osvojení zletilé osvojenky osvojitelem, neboť je mezi nimi vztah jako mezi rodičem a dítětem, osvojitel o osvojenku pečoval od jejího útlého dětství jako o vlastní, přičemž žije s matkou osvojenky ve společné domácnosti ve vztahu manželském, který trvá až doposud. Osvojitel je osobou zletilou a svéprávnou, svými vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jej vedou k osvojení, zaručuje, že pro osvojenku byl a do budoucna bude dobrým rodičem. Mezi osvojitelem a osvojenkou je přiměřený věkový rozdíl. S návrhem na osvojení souhlasili nejen osvojitel a osvojenka, ale i manželka osvojitele (matka osvojenky). Osvojení nebylo shledáno v rozporu s dobrými mravy ani s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojenky. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť se oba vzdali práva na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Právo podat odvolání nepřísluší tomu, kdo se tohoto práva výslovně vzdal po vyhlášení rozsudku.