7 C 431/2019

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně 2. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného, žalované a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobců imisemi z pozemku žalovaných

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení žalovaným, aby se zdrželi všeho, co způsobí, že na pozemek žalobců parcelní číslo v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku parcelní číslo umístěnou u hranice s pozemkem parcelní číslo zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení, vše v katastrálním území Roztoky u Prahy, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost zdržet se všeho, co způsobí, že na její pozemek parcelní číslo v katastrálním území Roztoky vnikají imise jehličí a pryskyřice z jedle o výšce cca 25 m na pozemku parcelní číslo umístěné u hranice s pozemkem parcelní číslo zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení, vše v katastrálním území Roztoky u Prahy. Žalobu odůvodnila tím, že má ve společném jmění manželů pozemek parc. číslo v kat. území obec u obec, který sousedí s pozemkem parc. číslo v kat. území obec u obec ve vlastnictví žalovaných. příjmení mezi stranami se týká stromu, který stojí na západní/severozápadní straně shora uvedeného pozemku žalovaných. Jedná se o jedli vysokou cca 20 až 25 metrů. Vzhledem ke směru, kterým fouká vítr, padá veškeré jehličí z tohoto stromu na pozemek a dům žalobkyně, která tak musí jehličí neustále uklízet, a to nejen ze své zahrady, ale i ze střechy domu a okapů. Kromě toho působí napadané jehličí řadu dalších problémů, jako jsou potíže se schůdností v době mokra a vnikání jehličí do některých technických zařízení žalobkyně. Tímto je průběžně poškozován majetek žalobkyně a je nucena k pravidelným odstraňovacím pracím. Žalobkyně se pokoušela o smírné vyřešení tohoto sousedského problému mnohokráte, nejprve přímým kontaktem se sousedy a poté v rámci jiného sporu i dopisem právního zástupce. V tomto případě však nelze dojít k jakékoli dohodě se žalovanými.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je sice pravdou, že na západní/severozápadní straně jejich pozemku stojí strom, avšak nejedná se o jedli. Tvrzení, že veškeré jehličí padá z uvedeného stromu žalovaných na pozemek žalobkyně, není ničím podloženo. příjmení je celoročně stálezelený, takže z něj neopadává veškeré jehličí, ale jen jeho malá část, a to pouze jednou za rok. Vzhledem ke skutečnosti, že strom roste v rohu jejich pozemku a třetím sousedícím pozemkem je veřejná komunikace, nemůže na pozemek žalobkyně padat veškeré jehličí z tohoto stromu. Nad pozemkem žalobkyně se nachází pouze necelá jedna čtvrtina koruny stromu. Tvrzení, že žalobkyně musí jehličí neustále uklízet, není ničím podloženo a není pravděpodobné. To platí i o neurčitém tvrzení, že jehličí působí řadu dalších problémů. V okolí se vyskytuje mnoho podobných stromů a není zřejmé, z jakého z nich imise pocházejí. Není pravdou, že by se žalobkyně mnohokráte pokoušela o smírné vyřešení přímým kontaktem se žalovanými. Spad jehličí není dle názoru žalovaných imisí, jež by byla nad míru přiměřenou místním poměrům. obec u obec jsou zahradním městem, v němž rostou jehličnaté stromy hojně. V těsné blízkosti domu žalobkyně roste větší seskupení několika jehličnatých stromů jiného vlastníka. Pokud v určitém ročním období dochází k opadávání jehličí, pak toto padá ze všech těchto stromů. Žalobkyně nemůže být omezena v obvyklém užívání pozemku, a to již proto, že část pozemku, nad nímž je podstatná část koruny předmětného stromu, užívá zcela běžně k vjezdu automobilu na svůj pozemek. Je nutno přihlédnout k tomu, že strom vysadil otec žalovaného a roste na předmětném místě 50 let. Když si žalobkyně vybírala pozemek ke koupi, tak jej kupovala s tím, že v jeho blízkosti stojí tento vzrostlý strom.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. číslo který sousedí s pozemkem parc. číslo ve vlastnictví žalovaných, že na pozemku parc. číslo stojí strom – douglaska tisolistá o výšce cca 21 metrů umístěný 1,3 m od hranice s pozemkem parc. číslo m od veřejné komunikace, vše v kat. území obec u obec, a že na pozemek žalobkyně ze stromu padá jehličí.

4. Z fotografií na č.l. 5 a 6 pořízených žalobkyní po vichřici bylo zjištěno, že na pozemku žalobkyně je u vjezdu na pozemek, na schodišti, u vstupních dveří, v květináčích a u okapního lapače nečistot, tzv. gajgru, napadáno větší množství jehličí. Z předložených fotografií žalovaným soud zjistil běžný stav spadu z předmětného stromu na pozemek žalobkyně.

5. Ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce ze dne datum na č.l. 59 spisu zdejšího soudu sp. zn. 13 C 435/2018 soud zjistil, že bylo při místním šetření bylo zjištěno, že se nejedná o jedli, rod anonymizováno, ale o rod anonymizováno, douglasku tisolistou – anonymizováno menziesii. příjmení stromu roste v rohu pozemku p. číslo od hranice s pozemkem parcelní číslo je vzdálen 1,3 m, od hranice s veřejnou komunikací je vzdálen 1,4 m (měřeno na střed kmene stromu). příjmení nevykazuje žádné mechanické poškození, rány po dřívějších ořezech větví jsou dobře zahojené, nevykazují známky hniloby, nejsou viditelné vývrtky dřevokazného hmyzu. Pod stromem a v nejbližším okolí není vidět zvýšený spad jehlic. obec je pravidelná, mírně proschlá. příjmení je válcovitý, pravidelný. Dle majitelů je stáří stromu padesát let, tím spadá do skupiny stromů 40 – 60 let. Podle stupně vytváření borky (kůry) a kuželovitého tvaru koruny odpovídá uvedené stáří stromu realitě. příjmení se jeví jako zdravý jedinec, bez viditelného poranění, je dobře udržovaný, prosychání části koruny je běžný jev. příjmení je dobře ukotven a vývrat hrozí jen ve velmi malém procentu, při abnormálním poryvu větru, který se nedá předpovídat. Dle výpočtu příjmení zlomení ve kmeni nehrozí. U některých dřevin je stabilizační řez nemožný, u tohoto rodu je zcela vyloučen.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, bylo zjištěno, že žaloba žalobkyně a jejího manžela, kterou se tito domáhali, aby žalovaní odstranili strom – douglasku tisolistou o výšce cca 21 m, stojící na pozemku p. číslo umístěnou 1,3 m od hranice s pozemkem p. číslo m od veřejné komunikace, vše v k.ú. obec u obec, byla zamítnuta s odůvodněním, že by předmětný strom sice v případě pádu mohl zasáhnout dům žalobců, avšak pád či zlomení předmětného stromu jsou velmi nepravděpodobné, z čehož je zřejmé, že v daném případě zde vážné ohrožení ve smyslu ust. § 2903 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není.

7. Na místním šetření dne datum přítomný soudem ustanovený znalec celé jméno znalce identifikoval předmětný strom jako douglasku. Oproti znaleckému posudku vypracovanému v předcházejícím soudním řízení neviděl zhoršení stavu stromu. Douglaska, stejně jako ostatní jehličnaté stromy, opadává, nicméně opadává kontinuálně v průběhu celého roku, obměňuje jehlice. K největšímu spadu jehlic dochází obvykle v sušších letních měsících. Co se týká jehličí a šištic, které byly vidět pod douglaskou, mohlo se jednat o jehličí a šištice z předmětného stromu, stejně jako o jehličí a šištice ze stromů téhož druhu umístěných na druhé straně silnice. Před domem žalobkyně stála borovice, jejíž jehličí a šišky se nacházely jak pod borovicí, tak na přístupové cestě. Na schodišti a u schodiště do domu žalobkyně se nacházely zaschlé pupeny z douglasky či douglasek a dvě šištice z douglasky. Na záhonu s růžovými keři a výklencích vedoucích do sklepa se mj. nacházely šištice a pupeny z douglasky. Na trampolíně na zahradě žalobkyně se nacházely 3 šištice z douglasky a jehličí z borovice a douglasky. V prostoru lapače nečistot (gajgru) se nacházely dvě šišky z douglasky, zaschlé pupeny z douglasky a listí z ořechu. U garáže se nacházely zaschlé pupeny z douglasky, podél plotu pod předmětným stromem se nacházely šišky a jehlice z douglasky. Na pozemku žalovaných se pod předmětným stromem nějaké jehličí z douglasky nacházelo, občas byla vidět šištice z douglasky, nicméně se jednalo o udržovaný trávník. Na pozemku ležícím naproti pozemku ve vlastnictví žalobkyně bylo identifikováno 7 ks douglasek při hranici s chodníkem, za rohem se nacházela jedna vzrostlá borovice. V ústí ulice ulice byly na jednom pozemku znalcem identifikovány dva udržované a stříhané smrky a vzrostlá borovice, na dalším pozemku vzrostlá borovice a na dalších dvou pozemcích vzrostlý smrk pichlavý a vzrostlá borovice. Co se týká frekvence a množství spadu, tento je dle znalce obdobný jako u douglasky. Na pozemku u adresa roste u plotu túje – zerav, vzrostlý smrk omorika a borovice černá. Vzadu na dalších pozemcích byl vidět zerav a za ním dva vzrostlé smrky, na druhé straně potom vzrostlá borovice vejmutovka a u adresa vzrostlý tis, který, na rozdíl od jiných jehličnanů, opadává minimálně.

8. Soud rozhodl, že neprovede dokazování účastnickou výpovědí žalovaného pro nadbytečnost, neboť provedení tohoto důkazu navrhovaného žalovaným by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

9. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně a její manžel jsou vlastníky pozemku parc. číslo v k.ú. obec u obec, který sousedí s pozemkem parc. číslo v k.ú. obec u obec ve vlastnictví žalovaných. Na pozemku žalovaných parc. číslo stojí strom – douglaska tisolistá, o výšce cca 21 metrů, umístěný 1,3 m od hranice s pozemkem žalobkyně parc. číslo m od veřejné komunikace. Na pozemek žalobkyně z předmětného stromu padá jehličí, pupeny a šištice. V bezprostřední blízkosti stromu má žalobkyně příjezdovou cestu ke garáži. Stav předmětného stromu se nezhoršil oproti stavu zjištěnému v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kde byl tento strom hodnocen jako zdravý jedinec, bez viditelného poranění, dobře udržovaný. Před domem žalobkyně stojí borovice, jejíž jehličí a šišky se nacházejí jak pod borovicí, tak na přístupové cestě. Na pozemku naproti pozemku ve vlastnictví žalobkyně se nachází při hranici s chodníkem 7 kusů douglasek. V okolí pozemků účastníků se nachází v zahradách v blízkosti obydlí množství vzrostlých jehličnanů. Frekvence a množství spadu je u uvedených jehličnanů, s výjimkou tisu, obdobné jako u douglasky. Jehličnany opadávají kontinuálně v průběhu celého roku, přičemž obměňují jehlice. K největšímu spadu jehlic dochází obvykle v sušších letních měsících. Pokud jde o jehličí a šištice z douglasky nacházející se na pozemku žalobkyně, může se jednat nejen o jehličí a šištice z předmětného stromu, ale také ze stromů téhož druhu umístěných naproti pozemku žalobkyně na druhé straně silnice. K většímu spadu rostlinného materiálu dochází v případě mimořádných událostí, např. vichřice.

10. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

11. V daném případě se žalobkyně domáhala vůči žalovaným toho, aby se tito zdrželi všeho, co způsobí, že na její pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec vnikají imise jehličí a pryskyřice z předmětného stromu rostoucího na pozemku žalovaných parc. číslo u hranice s jejím pozemkem zhruba 1 m od plotu s ulicí příjmení. Soud se tedy zabýval tím, v jaké míře dochází ke vnikání imisí z předmětného stromu na pozemek žalobkyně, zda v důsledku toho dochází k omezení užívání pozemku žalobkyně, a pokud ano, zda je podstatné. Současně se soud zabýval poměry panujícími v daném místě. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že v důsledku vegetativního cyklu předmětného jehličnatého stromu (douglasky tisolisté) dochází k určitému omezení obvyklého užívání sousedního pozemku žalobkyně, na který opadává jehličí (případně též šištice a pupeny). Místní poměry jsou nicméně takové, že se v okolních zahradách obklopujících rodinné domy hojně vyskytují vzrostlé jehličnaté stromy, které opadávají obdobným způsobem jako strom předmětný. Vlastníci zahrad a pozemků přilehlých se proto běžně musí vypořádávat s jehlicemi, šišticemi, pupeny, případně i pryskyřicí z těchto stromů pocházející. Přímo na předzahrádce žalobkyně přitom roste borovice, která rovněž průběžně opadává a jejíž jehlice se nacházejí pod stromem i na přístupové cestě k domu. Hned naproti pozemku žalobkyně se při hranici s chodníkem nachází 7 kusů vzrostlých douglasek, přičemž je možné, že část jehlic, šištic a pupenů z douglasky na pozemku žalobkyně pochází z těchto stromů. Vzhledem ke zjištěním na místním šetření tak soud neshledal, že by žalobkyní tvrzené imise vnikaly na její pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům. Žalobkyně má v bezprostřední blízkosti stromu příjezdovou cestu ke garáži, na niž jehličí, šištice a pupeny opadávají. Žalobkyně není v užívání této cesty v důsledku imisí zásadně omezena, zjištěné množství spadlého jehličí, šištic a pupenů má minimální vliv na její užívání. Pokud se jedná o ostatní místa na pozemku žalobkyně, zde k nápravě (s výjimkou mimořádných událostí) postačuje občasné zametení či shrabání rostlinného materiálu. S výskytem jehlic v okapech, lapači nečistot (gajgru), na parapetech domu, v kolejnicích bazénu apod. je třeba se vypořádávat čištěním v rámci běžné údržby nemovitosti. Ačkoli tedy k určitému a pro žalobkyni nepříjemnému omezení obvyklého užívání pozemku žalobkyně nepochybně dochází, nejedná se o omezení podstatné ve smyslu ustanovení § 1013 odst. 1 obč. zák.

12. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o imise vnikající na pozemek žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a současně není žalobkyně v užívání pozemku podstatně omezena, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byli úspěšní žalovaní, a mají tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Odměna advokáta byla stanovena podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za dobu před zastavením řízení vůči manželovi žalobkyně mají oba žalovaní vůči žalobkyni právo na zaplacení nákladů na právní zastoupení ve výši jedné poloviny z odměny ve výši částka za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé k žalobě), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených dvou úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. ve výši částka, za dobu po zastavení řízení vůči manželovi žalobkyně mají oba žalovaní vůči žalobkyni právo na zaplacení nákladů na právní zastoupení sestávajících z odměny ve výši částka za každý ze dvou úkonů právní služby (účast na jednání soudu ve dnech datum a datum), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce částka za každý z výše uvedených dvou úkonů právní služby, cestovného zástupce žalovaných ve výši částka při průměrné spotřebě 6 l číslo km v případě jedné cesty na jednání na trase obec - obec a zpět (180 km) vozidlem anonymizováno JC v roce 2020 při ceně benzinu anonymizováno částka a základní sazbě 4,20 Kč/km a z cestovného ve výši částka při průměrné spotřebě 6 l číslo km v případě jedné cesty na jednání na trase obec - obec a zpět (180 km) vozidlem anonymizováno JC v roce 2021 při ceně benzinu anonymizováno částka a základní sazbě 4,40 Kč/km, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu při cestě na dvě jednání na trase obec - obec a zpět v délce 12 půlhodin po částka, celkem ve výši částka, a DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. ve výši částka. Náhrada nákladů řízení tedy činí celkem částka Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaných byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.