7 C 51/2022

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalobkyně 2. Ing. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se smluvním úrokem z prodlení ve výši 54,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že splnění této povinnosti již bylo uloženo první žalované rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.3.2022, č.j. 7 C 51/2022 – 36, a plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého ze žalovaných.

II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a dále společně a nerozdílně se žalovanou jedna, o jejíž povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.3.2022 č.j. 7 C 51/2022 – 36, náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí první žalovaná i druhý žalovaný zaplatili částku [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, a to s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s první žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VSP“), na základě které poskytla první žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to převzetím dluhu žalované od dodavatele, se kterým první žalovaná uzavřela kupní smlouvu o koupi předmětu financování. První žalovaná se zavázala hradit řádně a včas splátky dle platebních podmínek uvedených ve smlouvě, dle předpisu splátek a VSP. Jelikož první žalovaná svou povinnost neplnila, byla smlouva v návaznosti na čl. 8 [číslo] písm. a) smlouvy s účinností od [datum] předčasně ukončena. V důsledku předčasného ukončení smlouvy vznikla žalobkyni pohledávka, která k datu splatnosti konečného vypořádání, tj. k [datum], činí [částka] a sestává z nesplacené části úvěru po započtení částky získané prodejem předmětu financování ve výši [částka], z úroků z prodlení ve výši [částka], z neuhrazené faktury za odebrání předmětu financování ve výši [částka] a poplatku za zpracování finančního vyrovnání ve výši [částka]. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z čl. 8 [číslo] písm. c) smlouvy, podle kterého byla první žalovaná povinna zaplatit žalobkyni pro případ předčasného ukončení smlouvy příslušenství všech pohledávek ze smlouvy, a to zejména úroky z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, což odpovídá sazbě 54,75 % ročně, přičemž celková výše kapitalizovaných úroků z prodlení požadovaných žalobkyní činí [částka] a byla vyčíslena v Položce B Finančního vyrovnání ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. V čl. 3 smlouvy je pak konkrétně v souladu s ust. § 1970 obč. zák. obsaženo ujednání smluvní stran o výši úroků z prodlení, přičemž bylo sjednáno, že v případě prodlení s úhradou všech úvěrových splátek a dalších plateb vyplývajících ze smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po první žalované úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pokud druhý žalovaný namítá, že žalobkyní požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 54,75 % ročně, resp. 0,15 % denně, podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, je tato argumentace druhé žalovaného nepřípadná, neboť jde z jeho strany o zaměňování dvou naprosto odlišných právních institutů, a to obchodní úrok (úrok z úvěru) představující odměnu za půjčení peněz a sankční úrok z prodlení představující sankci za porušení smluvních povinností, která nastupuje pouze v případě, kdy dlužník poruší sjednané podmínky smlouvy a nevrátí věřiteli poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas. Pokud jde o dosaženou prodejní cenu předmětu financování ve výši [částka] započtenou oproti ostatním položkám požadovaným žalobkyní, využila žalobkyně svého práva vyplývajícího z čl. 4 [číslo] a čl. 4 [číslo] smlouvy přistoupit v případě prodlení první žalované s plněním svých smluvních závazků k prodeji předmětu financování, který je první žalovaná povinna strpět, a to způsobem dle své volby, zejména přímým prodejem, prodejem formou soutěže či prodejem formou dražby za cenu obvyklou v příslušném místě a čase k přihlédnutím k technickému stavu a opotřebení vozidla. Žalobkyně byla povinna stanovit první nabídkovou cenu vozidla mimo jiné na základě znaleckého či odborného posudku, za tímto účelem oslovila svého dlouholetého obchodního partnera, [právnická osoba] a.s., zabývající se mimo jiné znaleckou činností v odvětví dopravy a oceňování vozidel. Tato společnost také vyhotovila dne [datum] znalecký posudek, v rámci kterého zaznamenala technický stav vozidla a stanovila obvyklou cenu vozidla k uvedenému dni na částku [částka]. Žalobkyně následně oslovila svého smluvního partnera, [právnická osoba] auctions s.r.o., k inzerci a následnému zprostředkování elektronické dražby vozidla. Vyvolávací cena vozidla činila ke dni [datum] částku ve výši [částka], tedy částku dokonce vyšší, než byla obvyklá cena vozidla stanovená na základě odborného znaleckého posudku. Vozidlo bylo následně dne [datum] prodáno za nejvyšší dosaženou nabídku, která činila [částka], resp. [částka] + 21 % DPH ve výši [částka]. Žalobkyně dosaženou prodejní cenu předmětu financování v částce [částka], tedy výtěžek z prodeje předmětu financování po odečtení DPH, použila v souladu s čl. 4 [číslo] smlouvy k započtení na úhradu dlužných závazků první žalované podrobně specifikovaných a vyčíslených v konečném finančním vyrovnání. Druhý žalovaný převzal ručení za peněžité dluhy první žalované vyplývající z leasingové smlouvy na základě ručitelského prohlášení ze dne [datum], v rámci kterého se v pozici ručitele zavázal splnit všechny dluhy první žalované vzniklé vůči žalobkyni ze smlouvy pro případ, že první žalovaná tyto dluhy řádně a včas nesplní. Žalobkyně před podáním žaloby upomínala o zaplacení dlužné částky oba žalované, avšak ani poté nebylo ze strany žalovaných na uvedený dluh ničeho zaplaceno. Žalobkyně umožnila druhému žalovanému splácení dluhu ve splátkách, druhý žalovaný přesto nepřistoupil ani k částečné úhradě dlužné částky.

2. Druhý žalovaný učinil nesporným, že na základě ručitelského prohlášení ze dne [datum] převzal ručení za splnění všech peněžitých dluhů první žalované vyplývajících ze smlouvy. Druhý žalovaný uvedl, že neuznává žalobkyní účtované úroky z prodlení ve výši [částka], smluvní úrok z prodlení ve výši 54,75 % ročně z částky [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení ani částku ve výši [částka] získanou žalobkyní za prodej předmětu financování. Uvedl, že podle jeho názoru je smluvní ujednání o výši úroku z prodlení 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy, přičemž poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [spisová značka], podle kterého nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úrok z prodlení ve výši 54,75 % ročně sjednaný ve smlouvě převyšuje úrokovou míru daného úvěru více než sedmkrát. První žalovaná se dostala do prodlení s pravidelnými splátkami předmětného úvěru v souvislosti s propuknutím pandemie nemoci Covid-19, jelikož došlo ke zhoršení její finanční situace a k následnému pozastavení její podnikatelské činnosti. První žalovaná proto využila nabídku žalobkyně o tříměsíční odklad splátek do dubna 2020. I přes nezlepšující se situaci v souvislosti s omezujícími podmínkami na trhu předmětu podnikání projevila první žalovaná snahu dalším splácením dlužných splátek úvěru a chtěla rovněž dostát svému závazku vůči žalobkyni prodejem předmětu financování, což se však v souvislosti s nepříznivou situací na trzích v důsledku propuknuté pandemie Covid-19 a souvisejícími vládními omezeními nemohlo uskutečnit. Od vrácení předmětu financování žalobkyni do její aukce došlo k nepřiměřenému prodlení přesahujícímu dobu 6 měsíců, a dle názoru druhého žalovaného tak došlo ke zbytečnému znehodnocení předmětu financování, jehož hodnota by jinak pokryla hodnotu dlužné částky. Žalovaní neměli k dispozici žádné písemné dokumenty o prodeji předmětu financování, a neměli tak možnost vyjádřit nesouhlas s prodejní cenou předmětu financování.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a první žalovanou jako zákazníkem a žalobkyně se zavázala poskytnout první žalované úvěr v celkové výši [částka] na dobu 48 měsíců formou převzetí dluhu první žalované za dodavatelem předmětu financování (osobní vůz [anonymizována tři slova] [číslo] do [anonymizováno] t) s tím, že úvěrové prostředky budou zaslány věřitelem na bankovní účet dodavatele nebo první žalované při splnění podmínek uvedených v Příkazu k čerpání. [ulice] splátky úvěru byly sjednány na částku [částka]. Žalobkyně a první žalovaná se ve smlouvě dohodly, že v případě prodlení s úhradou úvěrových splátek, úhradou nákladů na pojištění a dalších plateb vyplývajících ze smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po první žalované úrok z prodlení ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně a první žalovaná se ve smlouvě dále dohodly, že nebude-li kterákoli pohledávka žalobkyně za první žalovanou řádně a včas uhrazena, je žalobkyně oprávněna prodat předmět financování třetí osobě postupem uvedeným ve smlouvě a první žalovaná je povinna strpět zpeněžení předmětu financování a uspokojení pohledávek z výtěžku prodeje předmětu financování. Dále bylo sjednáno, že předmět financování bude prodán za cenu obvyklou na trhu v příslušném místě a čase, s ohledem na jeho technický stav a opotřebení, přičemž výtěžek z prodeje předmětu financování bude po odečtení DPH a účelně vynaložených nákladů na jeho prodej použit k započtení na úhradu dluhu první žalované vůči žalobkyni. Žalobkyně a první žalovaná se v předmětné smlouvě také dohodly, že v případě předčasného ukončení smlouvy je první žalovaná, bez ohledu na způsob ukončení, povinna zaplatit věřiteli rovněž dohodnuté smluvní pokuty a příslušenství pohledávek, zejména úroky z prodlení. Pro případ řešení sporů vyplývajících ze smlouvy sjednaly žalobkyně a první žalovaná pravomoc zdejšího soudu tam, kde bude dána věcná příslušnost okresního soudu.

4. Z předpisu splátek ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně a první žalovaná dohodly na výši a splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru vztahujících se ke smlouvě o úvěru [číslo].

5. Z ručitelského prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že druhý žalovaný prohlásil vůči žalobkyni, že ji uspokojí, jestliže první žalovaná nesplní jakýkoliv svůj dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] která byla mezi žalobkyní a první žalovanou uzavřena dne [datum]. Druhý žalovaný jakožto ručitel za závazky první žalované prohlásil, že ručením zajišťuje splnění všech dluhů první žalované vůči žalobkyni, včetně jejich příslušenství a smluvních pokut, že se seznámil s podmínkami smlouvy a že se jeho ručení se vztahuje na veškeré dluhy první žalované, které první žalované vůči žalobkyni podle smlouvy vzniknou či vzniknout mohou.

6. Ze Všeobecných smluvních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů SÚ [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a první žalovaná těmito všeobecnými podmínkami blíže upravily vzájemná práva a povinnosti vyplývající z uzavřené leasingové smlouvy.

7. Z příkazu k čerpání převzetím dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě smlouvy o úvěru dala první žalovaná žalobkyni příkaz k čerpání úvěru ve výši [částka] s tím, že žalobkyně zašle na účet prodávajícího, který bude uveden na faktuře k předmětu financování vystavené prodávajícím na první žalovanou a který bude zároveň shodný s účtem prodávajícího uvedeným v příkazu k čerpání, částku ve výši [částka]. Dodavatel udělil žalobkyni souhlas s převzetím dluhu první žalované z kupní smlouvy na předmět financování.

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala první žalovanou o tom, že nedošlo k úhradě dlužných splátek splatných dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] v celkové výši [částka], čímž žalobkyni vzniklo dle smlouvy právo zesplatnit veškeré pohledávky z úvěru a požadovat okamžitou úhradu celkového dluhu. Žalobkyně informovala první žalovanou o tom, že pokud do [datum] nedojde k úhradě všech závazků ze smlouvy o úvěru, pak žalobkyně tuto smlouvu vypovídá a zároveň zesplatňuje k [datum] veškeré dluhy z této smlouvy vyplývající. Žalobkyně rovněž vyzvala první žalovanou k přistavení předmětu financování nejdéle dne [datum].

9. Z finančního vyrovnání ze dne [datum] soud zjistil, že v návaznosti na předčasné ukončení zákaznické smlouvy vyúčtovala žalobkyně první žalované k úhradě částku ve výši [částka] a vyzvala ji k zaplacení této částky ve lhůtě do [datum] na uvedený bankovní účet žalobkyně.

10. Z listiny„ [anonymizováno] Z [anonymizováno]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala první žalované ke dni [datum] úrok z prodlení ve výši [částka] a vyzvala ji k úhradě úroku z prodlení ve lhůtě do [datum].

11. Z výpočtu úroku z prodlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala první žalované ke dni [datum] úrok z prodlení ve výši [částka] a vyzvala ji k úhradě úroku z prodlení ve lhůtě do [datum].

12. Z expertízy [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětu financování, tj. vozidla [anonymizována čtyři slova] C [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], byla ke dni ocenění tj. ke dni [datum], stanovena na částku [částka].

13. Z dokumentu elektronická aukce ze dne [datum] soud zjistil, že nejnižší vyvolávací cena předmětu financování byla stanovena na [částka] a nejvyšší nabídka byla učiněna ve výši [částka].

14. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně fakturovala [právnická osoba] auctions s.r.o. za prodej předmětu financování v aukci částku ve výši [částka] se splatností ke dni [datum], z čehož základ daně činil [částka] a DPH činila [částka].

15. Z listiny„ Kreditní avíza – došlé platby“ ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] auctions s.r.o. uhradila dne [datum] žalobkyni částku ve výši [částka].

16. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované společnosti [právnická osoba] včetně potvrzení o podání na poštu bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala první žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] na uvedený bankovní účet ve lhůtě nejpozději do [datum], a to s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat zaplacení dlužné částky žalobou. Tato upomínka byla podána na poštu dne [datum].

17. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] adresované [celé jméno žalovaného] včetně potvrzení o podání na poštu bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala druhého žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] na uvedený bankovní účet ve lhůtě nejpozději do [datum], a to s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat zaplacení dlužné částky žalobou. Tato upomínka byla podána na poštu dne [datum].

18. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a první žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, jejíž součástí byly Všeobecné smluvní podmínky pro poskytování úvěrů. Předmětem této smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout první žalované finanční prostředky převzetím dluhu první žalované od dodavatele, se kterým první žalovaná uzavřela smlouvu o koupi předmětu financování (osobní vůz [anonymizována tři slova] [číslo] do 3,5 t) a závazek první žalované hradit řádně a včas splátky úvěru dle platebních podmínek sjednaných ve smlouvě a předpisu splátek. Pro případ prodlení s úhradou sjednaných úvěrových splátek byl sjednán úrok ve výši 0,15 % denně z celkové dlužné částky, tj. 54,75 % ročně. V případě prodlení první žalované se splácením úvěrových splátek nebo jiných závazků ze smlouvy plynoucích, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně smlouvu vypovědět a vzniklé závazky zesplatnit. Úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a první žalovanou byla zajištěna ručením, které vzniklo na základě ručitelského prohlášení druhého žalovaného ze dne [datum]. Druhý žalovaný se jím zavázal uspokojit žalobkyni jako věřitele v případě, že první žalovaná jako dlužník nesplní jakýkoliv závazek plynoucí jí z úvěrové smlouvy [číslo]. Žalobkyně svůj závazek vyplývající z leasingové smlouvy splnila, první žalovaná však sjednané splátky úvěru řádně a včas nehradila, v důsledku čehož žalobkyně úvěrovou smlouvu ke dni [datum] vypověděla a rovněž přistoupila k prodeji předmětu financování prostřednictvím [právnická osoba] auctions s.r.o. Předmět financování byl za účelem jeho prodeje oceněn [právnická osoba] a.s. na částku [částka], přičemž byl prodán za nejvyšší dosaženou nabídku ve výši [částka] vč. DPH. Dosaženou prodejní cenu předmětu financování ve výši [částka] (tedy po odečtení DPH), použila žalobkyně dle smlouvy k započtení na úhradu dlužných závazků první žalované podrobně specifikovaných a vyčíslených v konečném finančním vyrovnání ze dne [datum], kterým žalobkyně vyúčtovala první žalované k úhradě částku ve výši [částka] a vyzvala ji k zaplacení této částky ve lhůtě do [datum]. Jelikož první žalovaná tuto částku nezaplatila, vyzvala žalobkyně k úhradě dluhu druhého žalovaného, a to předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], která byla podána na poštu téhož dne, a to ve lhůtě nejpozději do [datum] s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat jejího zaplacení žalobou.

19. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy, tj. ke dni [datum].

20. Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1751 odst. 1 obč. zák. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

22. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 2018 obč. zák. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

24. Podle § 2021 odst. 1 obč. zák. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

25. Mezi žalobkyní a první žalovanou tedy byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 obč. zák., jejíž součástí jsou Všeobecné smluvní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů. Jelikož první žalovaná porušila ustanovení smlouvy o úvěru tím, že řádně a včas nesplácela smluvené splátky, došlo v souladu se smluvními ujednáními účastníků k předčasnému ukončení smlouvy výpovědí ze strany žalobkyně a k zesplatnění závazků první žalované vůči žalobkyni. Předčasné ukončení smlouvy bylo první žalované oznámeno. Žalobkyně v návaznosti na předčasné ukončení smlouvy provedla konečné finanční vyrovnání, kterým vyúčtovala první žalované k úhradě částku odpovídající výši předmětu tohoto řízení a vyzvala ji k zaplacení této částky ve lhůtě do [datum]. První žalovaná k úhradě nepřistoupila. O povinnosti první žalované zaplatit žalobkyni tuto částku spolu s příslušenstvím a s náklady řízení bylo již zdejším soudem rozhodnuto, a to částečným rozsudkem pro uznání ze dne 10. 3. 2022, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

26. Smluvní úrok z prodlení byl sjednán čl. 3 smlouvy ve výši 0,15 % denně z dlužné částky, což odpovídá žalobkyní požadovanému úroku 54,75 % ročně. Pokud druhý žalovaný namítal, že se jedná o úrok nepřiměřeně vysoký, soud se s tímto názorem neztotožnil. Smluvní vztah byl uzavřen mezi podnikateli, na které je třeba pohlížet jako na osoby s vyšší mírou uvědomění si rizik spojených s výkonem jejich činnosti, s možnými výnosy, zisky, ale také riziky a možnými ztrátami a výdaji, které sebou jednotlivé uzavírané obchody nesou. Předpokládá se vyšší míra profesionality a uvážení, zda do konkrétního obchodu vstoupí či nikoliv. Jedná se přitom o úrok z prodlení, tedy o sankční povinnost, kterou je dlužník povinen splnit v případě prodlení, porušení smluvních povinností ze své strany. Soud úrok z prodlení v tomto případě s přihlédnutím ke konkrétnímu obsahu závazku mezi účastníky neposoudil jako nepřiměřený. Soud poukazuje na to, že dokonce i ve spotřebitelských vztazích zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, umožňuje sjednat pro případ prodlení spotřebitele nejen právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, ale i smluvní pokutu, která nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Rovněž námitku druhého žalovaného, že žalobkyní požadovaný smluvní úrok z prodlení v uvedené výši podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou (s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček), neshledal soud jako důvodnou, neboť smluvní úrok z prodlení je ze své povahy sankcí za porušení smluvních povinností ze smlouvy (viz výše), a jedná se tak o odlišný právní institut, než jakým je úrok z úvěru představující odměnu věřitele za půjčení peněz. Z podstaty věci tedy nelze oba zmíněné druhy úroků vzájemně porovnávat či dokonce směšovat.

27. Pokud měl druhý žalovaný pochybnosti ohledně výše dosažené prodejní ceny předmětu financování, má soud s ohledem na provedené dokazování za to, že tyto nejsou důvodné, jelikož žalobkyně řádně doložila, že při oceňování a zpeněžování předmětu financování postupovala v souladu se smluvními ujednáními. Bylo zjištěno, že předmět financování byl prodán v elektronické dražbě za částku vyšší, než byla cena odhadní, přičemž výtěžek z prodeje předmětu financování po odečtení daně z přidané hodnoty použila žalobkyně v souladu s čl. 4 [číslo] smlouvy o úvěru k započtení na úhradu dlužných závazků první žalované.

28. Dne [datum] učinil druhý žalovaný vůči žalobkyni jako věřiteli ručitelské prohlášení k zajištění závazků ze smlouvy o úvěru. Zavázal se splnit veškeré závazky první žalované plynoucí z předmětné smlouvy, včetně příslušenství a smluvních pokut, jestliže je první žalovaná řádně a včas nesplní. Ačkoli byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], k úhradě dluhu nepřistoupil. Stejně tak k ní nepřistoupil ani poté, co mu byla doručena žaloba. Soud proto žalobě v rozsahu uložení povinnosti k zaplacení žalované částky druhému žalovanému vyhověl v plném rozsahu.

29. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

30. Jelikož se v případě ručení nejedná o solidární závazek, ale o tzv. nepravou solidaritu, soud stanovil, že v rozsahu poskytnutého plnění jedním ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z nich.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] sestávající z nákladů zastoupení advokátem: odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za dva úkony právní služby vykonané advokátem (replika žalobkyně k vyjádření druhého žalovaného ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 citované vyhlášky v částce [částka] za výše uvedené dva úkony právní služby, jakož i daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, což je [částka].

32. Soud dále rozhodl o povinnosti druhého žalovaného zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně s první žalovanou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů zastoupení advokátem v celkové výši [částka] (3 úkony právní služby po [částka] dle § 6 a § 7 advokátního tarifu – převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, 3 paušální náhrady výdajů dle § 13 advokátního tarifu) a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka], o které již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).