7 C 54/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa 01 obec zastoupený advokátem Mgr. JakubemVavříkem sídlem adresa proti žalované: Obec Psáry, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů ode dne právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady soudního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] vodní plocha (koryto vodního toku přirozené nebo upravené) a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, vše v k. ú. [část obce], obci [obec], o celkové výměře 9 519 m2, zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ pozemky“). Pozemky žalobce jsou dlouhodobě využívány žalovanou, a to bez právního důvodu, aniž by žalobci bylo ze strany žalované poskytnuto jakékoliv protiplnění. Žalovaná ve svém územním plánu vymezila pozemky jako veřejnou, rekreační, doprovodnou a rozptýlenou zeleň. Tím, že žalovaná rozhodla vymezit v územním plánu pozemky jako veřejnou zeleň, učinila z nich veřejné prostranství, které pak v souladu se zákonem podléhá veřejnému užívání obyvateli obce a je každému bez omezení přístupné. Tímto vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, a to na úkor žalobce, který je vlastníkem předmětných pozemků a který je v důsledku rozhodnutí obce rovněž ve svém vlastnickém právu významně omezen, když pozemky nemůže dle své vůle užívat, oplotit je, či jinak bránit obyvatelům obce ve vstupu na ně. Žalobce se tedy s odkazem na rozsudek [název soudu] ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. [spisová značka], domáhá vydání bezdůvodného obohacení, jež žalované vzniká na úkor vlastníka pozemků, které obec, resp. obyvatelé obce, užívají bez soukromoprávního titulu. Žalobce dále poukázal na ustanovení § 1038 občanského zákoníku, dle něhož je omezení nebo odejmutí vlastnického práva možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona, a pokud veřejný zájem nelze uspokojit jinak. Dle § 1039 občanského zákoníku je takové omezení dále možné jen s plnou náhradou, která se poskytuje v penězích, pokud se strany nedohodnou jinak. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalcem v oboru oceňování nemovitostí, činí místně obvyklé roční nájemné za 1 m2 pozemků (jako ucelený soubor) [částka]. Žalobce přitom požaduje uhrazení bezdůvodného obohacení v celkové výši [částka], která odpovídá výši místně obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] ([částka] * 9 519 m2 [číslo] dní * 1 159 dní). Žalobce vyzval žalovanou dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy, avšak žalovaná žalobci i přes tuto výzvu ničeho neuhradila. Žalobce nikdy nesouhlasil s tím, aby se z předmětných pozemků stala veřejná zeleň. Předmětem obecného užívání jsou celé předmětné pozemky, jsou užívány k rekreaci, k chůzi či jízdě. Vede tudy několik cest - účelových komunikací. Žalobce se sice vzniku komunikací bránil, ale nakonec byl nucen se s jejich existencí smířit. Žalobce opakovaně projevoval nesouhlas s aktuálním způsobem užití předmětných pozemků při každé změně vedení obce, chtěl docílit změny pozemků na stavební. Žalobce nemá způsob, jak užívání pozemků bránit, sám v místě nebydlí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předmětné pozemky vůbec nevyužívá. Pozemek parc. [číslo] je zanedbaným zarostlým pozemkem, přes který vede úzká pěšina, kterou si někteří lidé zkracují cestu místo toho, aby pozemek obešli. Toto však nelze považovat za užívání pozemku žalovanou, protože žalovaná neodpovídá za každého, kdo se rozhodne zkratku využít. Žalobce navíc nepodnikl žádné kroky k tomu, aby průchod přes svůj pozemek zakázal nebo jinak znemožnil. Pozemek parc. [číslo] je křovinami zcela zarostlým korytem potoka, je absurdní tvrdit, že žalovaná tento pozemek jakkoli užívá, jelikož to fakticky není možné. Žalovaná pak neužívá ani pozemek parc. [číslo]. Tvrzení žalobce o tom, že pozemky jsou veřejným prostranstvím, není pravdivé. Veřejné prostranství je definováno v § 34 zákona o obcích, přičemž se může nacházet jak na veřejném, tak i na soukromém pozemku. Základními definičními znaky veřejného prostranství jsou existence prostoru umožňujícího obecné užívání (zpravidla pro účely dopravy, setkávání lidí či rekreace) a prostoru z vlastní vůle vlastníka přístupného každému bez omezení (tzv. veřejné věnování). Předmětné pozemky však nemají žádný z uvedených zákonných znaků veřejného prostranství. Charakter pozemků to svou povahou vylučuje, protože jsou zarostlé křovinami, tvoří je vodní tok a jsou celkově neudržované. Pozemky žalobce jsou sice teoreticky přístupné, ale pouze proto, že se žalobce jako jejich vlastník o omezení přístupu nepostaral, což jde k jeho tíži. Není možné, aby každý, komu někdo projde přes pole či zahradu, prohlašoval, že se kvůli tomu jedná o veřejné prostranství, a požadoval proto po obci nájemné, jak to činí žalobce. Žalobce tvrdí, že pozemky jsou veřejným prostranstvím, protože jsou veřejnou zelení. Toto tvrzení však není pravdivé. Skutečnost, že pozemky žalobce jsou v územním plánu žalované zahrnuty pod bodem veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň, v žádném případě neznamená, že pozemky jsou zelení veřejnou. Pozemky jsou dle své faktické povahy zelení rozptýlenou. Obec nemůže žádným svým rozhodnutím nově zřizovat veřejná prostranství na cizích pozemcích. Územní plán je nástroj, kterým lze – jak už jeho název nasvědčuje – veřejné prostranství do budoucna naplánovat, nelze je však na daném místě jako existující závazně deklarovat se všemi důsledky z toho plynoucími. [název soudu] ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], upozorňuje, že prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ex lege (tedy ze zákona). Příslušná obecně závazná vyhláška obce zakládající zpoplatnění vymezených veřejných prostranství tak jen deklaruje již existující stav. Vydání územního plánu žalovanou tedy nemělo a ani nemohlo mít za následek, že se z pozemků žalobce stalo veřejné prostranství. Žalovaná rozporovala znalecký posudek zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], který předložila žalobkyně jako důkaz. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení části nároku požadovaného žalobou a rovněž namítla, že je jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy, neboť je spekulativního charakteru. Na předmětných pozemcích se nenachází žádná komunikace, ani účelová komunikace, je tam vyšlapaná pěšina, po které si lidé zkracují cestu.

3. Ze shodného tvrzení obou účastníků řízení soud zjistil, že mezi nimi není sporu o tom, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

4. Z informace o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že tyto pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Praha-západ, na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a obec Psáry a jako výlučný vlastník těchto pozemků je v katastru nemovitostí zapsán žalobce.

5. Ze znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že se jedná o posudek vypracovaný dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., jehož zadavatelem je žalobce, přičemž předmětem znaleckého posudku je indikace místně obvyklého nájemného souboru pozemků p. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Psáry, okres [okres]. Znalec učinil závěr, že místně obvyklé roční nájemné za soubor pozemků činí [částka].

6. Z výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínky ze dne [datum] s podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení nájemného ve výši [částka], které odpovídá neuhrazenému nájemnému za poslední 3 roky, konkrétně za období od [datum] do [datum], a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy.

7. Z fotografií založených ve spisu a z provedeného místního šetření soud zjistil faktický stav předmětných pozemků. Bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] se nachází vyšlapaná pěšina vedoucí k lávce přes potok, pěšina vedoucí k potoku a ohnuté vrbě, pěšina vedoucí směrem k rybníku Lůžko a pěšina vedoucí směrem k pozemku [číslo], kde se mj. nachází tenisový kurt a hřiště, přičemž část tohoto pozemku je posekaná a část zarostlá. Bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] slouží jako koryto potoka a je těžko přístupný, neboť je zarostlý vegetací, a na většině pozemku [číslo] se nachází rybník Lůžko. Průchodu přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce se lze vyhnout užitím cest v obecním vlastnictví, přičemž chůze po cestách v obecním vlastnictví trvá necelých 10 minut.

8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek bydlí v obci [obec], žalobce zná pouze z doslechu. Bydlí v domě na parcele [číslo] takže má docela přehled o louce na parc. [číslo]. Na tomto pozemku roste tráva, občas ji poseká pan [příjmení]. Na pozemek chodí občas občané se psem, ale spíše tudy jenom procházejí, jelikož tudy vede cestička. Projde tudy sem tam někdo. Když je akce na hřišti, tak někdo projde, pokud ne, tak po této cestičce skoro nikdo neprojde. [příjmení] projde 10 lidí za den. Co se týká pozemku parc. [číslo] ten již svědek ze svého domu nevidí, tudíž nemá přehled o tom, kdo tam chodí. Pokud jde o rybník Lůžko, tak tam chodil svědek jako dítě chytat ryby, dnes tam občas někdo vykoupe psa. Svědek neví o tom, že by byl rybník užíván k rekreačním účelům, občas si u potoka hraje nějaké dítě.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zná žalobce jako souseda, který vlastní pozemky. Svědkyně bydlí v obci [obec], v domě na pozemku parc. [číslo] proto má přehled o způsobu užívání pozemku parc. [číslo]. Po tomto pozemku občas projdou lidé, kteří si zkracují cestu od autobusu, někdy si u strouhy hrají děti, občas svědkyně vidí někoho se psem. Na tomto pozemku roste tráva, někde stromy a keře. Na tomto pozemku někdy poseká trávu pan [příjmení], jinak se o tento pozemek nikdo nestará. Žalobce tam nebývá. Na pozemku je klid, nic se tam neděje. Co se týká pozemku parc. [číslo] na kterém se nachází rybník Lůžko, svědkyně ví o tom, že se tam asi před 15 lety dalo projít, dnes je to oplocené a svědkyně tam nechodí. Kdysi k rybníku chodili rybáři, dnes tam již není žádná aktivita. Pokud jde o uličku ve směru na pozemek [číslo] o frekvenci průchodu po ní nemá svědkyně vyloženě přehled, ale řekla by, že tudy chodí jednotky lidí denně. Pokud svědkyně hovořila o strouze, hovořila o pozemku parc. [číslo].

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce zná, prodal mu pozemek, na kterém svědek postavil dům. V obci [obec] svědek bydlí, konkrétně v [část obce]. Bydlí v domě na parc. [číslo] takže má dobrý výhled na pozemek parc. [číslo]. Když svědek pozemek od žalobce kupoval, žalobce mu říkal, že se jedná o dlouhodobě zelenou nezastavitelnou plochu. Svědek v této lokalitě bydlí od roku [rok] – [rok], neví o žádném reálném užívání pozemku parc. [číslo]. V letním období tam svědek zaznamenal hodně rybářů, což mohlo být 2 – 3 roky zpátky. Letos tam nikoho neviděl, loni tam možná někdo byl, předtím jich tam chodilo více. Také tam občas chodí lidé na procházku se psem. Svědek na pozemku viděl chodit některé lidi vícekrát, což poznal podle psa.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se s žalobcem setkal jednou, neboť trávu na jeho pozemcích sekal ještě předtím, než tam žalobce přišel a pozemky získal. Tehdy žalobce za svědkem přišel a říkal, že je pozemek jeho. Následně mu říkal, aby svědek louku sekal a staral se o ni. Bylo to možná v roce [rok] nebo [rok]. Potom svědek žalobce dvakrát viděl, když se přišel podívat na louku. Na pozemku parc. [číslo] seká svědek trávu na seno a krmení. Pokud ví, tak trávu seká pouze on. Také tam občas chodí lidé, je tam přes potok můstek, zkracují si tak cestu. Někdy tam jde dospělý se psem, někdy si děti hrají u potoka. Je to ale pár lidí, hlavně v létě. V tomto zimním období tam nechodí nikdo. Co se týká pozemku parc. [číslo] svědek u rybníka seká trávu, občas tam koupe psa. Nikoho jiného tam nevidí. V posledních letech u rybníka žádná akce nebyla, všechny akce probíhají na multifunkčním hřišti nebo na hřišti fotbalovém. [jméno] bývají dětské dny.

12. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že žalobce je jeho otec, bydlí v obci [obec], konkrétně v domě [adresa], k němuž přiléhá parcela [číslo]. Má proto výhled na pozemek parc. [číslo] přilehlou louku. Předmětné pozemky jsou volně přístupné, může tam kdokoli. Na pozemku je porost, tráva, jedná se o louku. Také jsou tam stromy a keře. Ohledně péče o louku byla dohoda s panem [příjmení], že bude sekat trávu. Pokud jde o rybník, tak o ten se nikdo nestará. [příjmení] se stará o hráz a odtok z rybníka, má to v pronájmu od otce. Na pozemek [číslo] na pozemek [číslo] chodí lidé z obce, venčí psy, koukají, prochází tudy tak, jak potřebují. Četnost průchodů závisí na počasí, ale každý den tam někdo přijde. Svědek ví o tom, že jeho otec udělal pokus rozdělat lávku, avšak v místě nežije, takže nemá šanci řešit přístup na předmětné pozemky. Pokus rozdělat lávku se uskutečnil v době, kdy stavaři budovali komunikaci v ulici [ulice], kdy stavaři dostali za úkol lávku demontovat. Mohlo to být tak 4 – 5 let zpátky. Ohledně užívání rybníka měl otec kdysi dohodu s rybářským svazem, rybáři tam chodili chytat ryby, což mohlo být v roce 2012 – 2014 Tito se také starali trochu o břeh rybníka a do rybníka vysazovali ryby, dnes již ne. V zimě chodí na rybník bruslit lidé z obce, pokud to zima dovolí. [ulice] chodí také pejskaři a přes léto puberťáci, kteří tam dělají hluk. Jednu ohlášenou akci měli u rybníka rybáři a jednou noc tam nehlášeně strávili puberťáci.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval pro žalovanou jako zpracovatel změny územního plánu na konci 90. let. Původní územní plán zpracovával pan architekt [příjmení]. Tehdy byl okolo [obec] boom nově zastavitelných území, vznikaly rozsáhlé plochy zastavitelných území. V takovém případě je logické, že v území zůstávají i zelené plochy. Ve Výřezu pozemku v Územním plánu je zelená plocha, která znamená veřejnou zeleň, měla by to být plocha nezastavitelná. To modré bude pravděpodobně vodní plocha a červeným šrafováním jsou vyznačeny části v budoucnu zastavitelné. Územní plány mívají grafickou a textovou část. Jestliže je v textové části uvedeno„ plocha B1 - veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň“ jedná se o popis charakteru území. Taková plocha nemůže být rozparcelována a zastavěna. Jestliže je na mapě označena plocha„ VZ“, jedná se o doplnění barvy uvedené v územním plánu a odkazuje na označení plochy„ Veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň“. Všechny popsané aktivity jsou integrovány v dovoleném využití plochy. Jestliže je pozemek vyznačený zeleně a je zde uvedeno„ VZ“, tak tento pozemek nemusí plnit všechny funkce, jedná se o globální nasměrování plochy. Co se týká významu označení, to lze vyčíst z textové části územního plánu. V dokumentu Výřez pozemku v územním plánu, Lokalita VZ, je jasný stávající a navrhovaný stav. Na základě územního plánu nelze určit, jestli je konkrétní pozemek veřejnou či rekreační či jinou zelení.

14. Z obecně závazné vyhlášky obce Psáry [číslo] kterou se vyhlašuje závazná část 3. změny územního plánu sídelních útvarů [obec] a [část obce] a mění vyhláška obce Psáry [číslo] o závazné části územního plánu sídelních útvarů [obec] a [část obce], ve znění pozdějších předpisů, soud zjistil, že pozemky označené jako Veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň mají přípustné funkční využití: rekreace nepobytová, nezbytná odborná údržba zeleně, pěší a cyklistické cesty, izolační a ochranná zeleň. Nepřípustné je vše, co by narušovalo funkci této části území. V tomto území se neumísťují stavby. [příjmení] má funkci nejen ochrannou, ale i krajinotvornou, estetickou, biologickou a ekologickou.

15. Soud rozhodl, že neprovede dokazování výslechem žalobce a pracovníka bourajícího lávku, stejně jako výslechem znalce [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu a provádění těchto důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

16. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, a to pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, pozemku parc. [číslo] vodní plocha (koryto vodního toku přirozené nebo upravené) a pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost, vše v k. ú. [část obce]. Jedná se o pozemky, které jsou v územním plánu žalované označeny jako Veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň a nemělo by na nich docházet k umísťování staveb. Předmětné pozemky nejsou oploceny. Pozemek parc. [číslo] je pozemkem zarostlým trávou a jinou vegetací, nachází se zde vyšlapaná pěšina vedoucí k lávce přes potok, pěšina vedoucí k potoku a ohnuté vrbě, pěšina vedoucí směrem k rybníku Lůžko a pěšina vedoucí směrem k pozemku [číslo], kde se mj. nachází tenisový kurt a hřiště. Průchodu přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce se lze vyhnout užitím cest v obecním vlastnictví, přičemž chůze po těchto cestách trvá necelých 10 minut. Pozemek parc. [číslo] je korytem potoka, je hůře přístupný, zarostlý vegetací. Na většině pozemku parc. [číslo] se nachází rybník Lůžko. Po vyšlapaných pěšinách občas prochází lidé, kteří si tudy zkracují cestu, popřípadě se prochází, venčí psa apod. Jedná se o jednotky lidí denně. V rybníce někdo čas od času koupe psa, u potoka si někdy hrají děti. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení nájemného ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná žalobci ničeho nezaplatila.

17. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

18. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citované ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Institut veřejného prostranství je jedním z druhů veřejnoprávního omezení vlastnického práva, které vzniká ex lege naplněním zákonných znaků mimo jiné podle § 14b zákona o hlavním městě [obec] či podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb. Pro kategorizaci určitého prostoru (pozemku) jako veřejného prostranství není přitom bez dalšího rozhodující, zda byl tento prostor jako veřejné prostranství označen ve správním aktu, zejména v obecně závazné vyhlášce, v opatření obecné povahy či ve správním rozhodnutí; stejně tak není podstatné, zdali určitý pozemek je ve vlastnictví obce coby veřejnoprávní korporace či soukromé osoby (k tomu srovnej např. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] (dostupný na [webová adresa]), rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dostupný na [webová adresa])). [příjmení] bylo možno učinit závěr, že určitý prostor (pozemek či jeho část) je ex lege veřejným prostranstvím, je třeba naplnit veškeré jeho znaky. Prvním znakem veřejného prostranství je existence určitého prostoru (pozemku či jeho části), který je přístupný každému bez omezení. O veřejné prostranství se tak nejedná v případě, kdy jeho obecnému užívání brání faktická překážka, zejména zeď, plot, zátaras či cedule zákazu vstupu, z níž lze dovodit vůli vlastníka, že daný prostor není přístupný každému bez dalšího. Druhým znakem veřejného prostranství, který lze dovodit z demonstrativního výčtu typů prostor, které jsou veřejným prostranstvím, je existence určitého veřejně prospěšného účelu, k němuž veřejné prostranství slouží. Jedná se především o účel dopravní (ulice, chodníky, cesty), o účel hospodářský a sociální (náměstí, tržiště) či o účel rekreační (veřejná zeleň, parky). Pokud určitý prostor takový účel plnit nebude, nepůjde o veřejné prostranství (srovnej usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (dostupné na [webová adresa]), rovněž [obec], K: Veřejná prostranství, terra incognita. Právník, 2016, [číslo] str. [číslo], [příjmení], K. – [příjmení], E. – [příjmení], A.: Veřejné prostranství a jeho platný vznik. Právní rozhledy, 2017, [číslo] str. 366 a násl.). Stran demonstrativního výčtu jednotlivých prostor jsoucích veřejným prostranstvím Ústavní soud zdůraznil, že část věty„ a další prostory přístupné bez omezení“ obsažená v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., je nutné vykládat tak, že nejde o jakékoliv prostory, tj.„ jiné prostory“, ale že jde o prostranství mající obdobný charakter jako„ náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň“ (nález [název soudu] ze dne 22 3. 2005, sp. zn. [ústavní nález] (dostupný na [webová adresa])). Souhlas vlastníka pozemku se vyžaduje pouze pro vznik veřejného prostranství, nevyžaduje se však nezbytně pro jeho existenci. Souhlas může být dán výslovně (písemně či ústně), nebo i konkludentně. V případě konkludentního souhlasu postačuje pouhá nečinnost vlastníka (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pozemky žalobce jsou v platném územním plánu žalované označeny jako Veřejná, rekreační, doprovodná a rozptýlená zeleň, aniž by bylo blíže určeno, do které z uvedených tří kategorií předmětné pozemky patří. Jelikož však prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ze zákona, není pro posouzení věci rozhodující samotné zařazení pozemků žalobce do určité kategorie v územním plánu žalované. Rozhodující naopak je, zda předmětné pozemky fakticky slouží k určitému veřejně prospěšnému účelu. Na základě výslechu svědků z řad obyvatel žalované obce, jakož i na základě jím provedeného místního šetření, dospěl soud k závěru, že pokud jsou pozemky žalobce užívány veřejností, jedná se o užívání v rozsahu průchodu jednotek osob denně za účelem zkrácení cesty, procházky či venčení psa (pozemek parc. [číslo]), občasného vykoupání psa v rybníce (pozemek parc. [číslo]) či hry dětí u potoka (pozemek parc. [číslo]). Co se týká vyšlapaných pěšin na pozemku parc. [číslo] nejedná se o účelové komunikace ve smyslu §7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neboť u nich není naplněna minimálně podmínka nutné komunikační potřeby (srovnej nález [název soudu] sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]). Jak bylo v řízení zjištěno, pěšiny jsou užívány jako zkratky, komunikační potřebu obyvatel plně zjišťují zpevněné obecní cesty, přičemž jejich užití obyvatele z hlediska časového nepřiměřeně nezatěžuje. Co se týká užití předmětných pozemků pro rekreaci, soud se nedomnívá, že by užívání ve zjištěném rozsahu a četnosti dosahovalo takové intenzity, aby se dalo hovořit o tom, že slouží k veřejně prospěšnému účelu. Tomuto závěru odpovídá i stav předmětných pozemků, které nejsou udržované, což do značné míry znemožňuje jejich užívání pro rekreaci. Jeden z pozemků představuje zarostlé koryto potoka, druhý převážně plochu rybníka s neupraveným břehem, třetí je částečně zarostlý křovím a jinými dřevinami, částečně loukou, kterou občasně seká dle domluvy se žalobcem svědek [jméno] [příjmení]. Tento ji však seká nikoli pravidelně za účelem estetickým či údržby, ale za účelem získání sena pro chov domácích zvířat.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že pozemky ve vlastnictví žalobce nejsou veřejným prostranstvím, neboť neslouží obecnému užívání ve smyslu zákonné definice veřejného prostranství obsažené v ust. § 34 zákona o obcích. Jestliže pozemky nejsou veřejným prostranstvím, nevzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení tak, jak o něm hovoří [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Současně žalobce není žalovanou omezen ve svém vlastnickém právu ani mu vlastnické právo nebylo žalovanou odňato ve smyslu § 1038 a §1039 občanského zákoníku. Žalobci nevznikla majetková újma dle §102 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, protože v daném případě nedošlo ke zrušení určení předmětných pozemků k zastavění změnou územního plánu nebo vydáním nového územního plánu. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla úspěšná žalovaná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalované vznikly náklady na právní zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši [částka] za každý z devíti úkonů právní služby (převzetí zastoupení, odůvodnění odporu ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny, účast při místním šetření dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny), z paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených devíti úkonů právní služby a z DPH v sazbě 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady žalované tedy činí [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobce nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.