7 C 84/2020

Plný text

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , datum narození bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení zákazu převodu a zatížení nemovitosti, o určení neúčinnosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované zákaz majetkového převodu ve formě prodeje pozemku parc. [číslo] s na tomto pozemku vybudovaným domem [adresa] v k.ú. Osnice, obec Jesenice, zapsáno na [list vlastnictví] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a dále aby soud zakázal zatížení tohoto pozemku s domem věcnými či jinými břemeny, hypotékami, zástavami či dalšími a jinými majetkovými a obdobnými zátěžemi a břemeny, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve znění notářského zápisu č.j. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok] notáře Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum], včetně kupní smlouvy ze [datum] týkající se pozemku parc. [číslo] s domem [adresa] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha západ, se vkladem práva [stát. instituce], [stát. instituce], vklad práva povolen pod sp. zn. [spisová značka], vklad práva zapsán dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum], je vůči žalobkyni neúčinná, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalované zakázán majetkový převod ve formě prodeje pozemku parc. [číslo] s na tomto pozemku zbudovaným domem [adresa] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] [stát. instituce], [stát. instituce], a dále, aby soud zakázal zatížení tohoto pozemku s domem věcnými či jinými břemeny, hypotékami, zástavními či dalšími a jinými majetkovými a obdobnými zátěžemi a břemeny. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je podle dostupných informací manželkou p. [jméno] [příjmení], [datum narození], vůči němuž žalobkyně vedla a vede majetkové spory s tím, že ve sporu vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byla [jméno] [příjmení] uložena rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a na nákladech řízení částku [částka]. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] nezaplatil přísudek dobrovolně, vede proti němu žalobkyně exekuční řízení, které dosud nebylo ukončeno. Žalobkyně vede u [název soudu] proti [jméno] [příjmení] rovněž majetkový spor o zaplacení částky [částka] s přísl., a to pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl vynesen rozsudek dne [datum]. Žalobkyně má obavu o vykonatelnost soudního rozhodnutí, protože z dostupných listin na katastru nemovitostí zjistil, že dne [datum] došlo k prodeji významného majetku žalované, a to bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je postavena na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, a to spolu se spoluvlastnickým podílem ke společným částem nemovitosti s tím, že kupní cena je v řádu desítek milionů korun. Žalobkyni je známo, že povinný [jméno] [příjmení] bydlí společně se žalovanou, jeho manželkou, v domě [adresa] v k.ú. Osnice, obec Jesenice, neboť zde byly prováděny stavební práce [právnická osoba] s.r.o., která postoupila své pohledávky z titulu smlouvy o dílo žalobkyni. Žalobkyně se tedy rozhodla podat návrh na zablokování majetkových převodů zbývající podstatné části majetku, který povinný [jméno] [příjmení] užívá spolu se svojí manželkou - žalovanou. Žalobkyně se dále domáhala určení, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve znění notářského zápisu č.j. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok] notáře Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum] včetně kupní smlouvy ze dne [datum] týkající se pozemku parc. [číslo] s domem [adresa] v k.ú. Osnice, obec Jesenice, zapsáno na [list vlastnictví] [stát. instituce], [stát. instituce], kdy vklad práva byl zapsán dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], je vůči žalobkyni neúčinná. Tento svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že z listin doložených žalovanou vyplývá, že její manželství s povinným [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum], že mezi povinným a žalovanou byla formou shora citovaného notářského zápisu uzavřena smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů (SJM) a že kupní smlouva ohledně prodeje pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], je datována dnem [datum], přičemž právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí vznikly dnem [datum]. Předmětná kupní smlouva ze dne [datum] je vůči žalobkyni neúčinná, neboť z notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok] notáře Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum] vyplývá, že vůči třetím osobám je možno se dovolat účinnosti smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM pouze tehdy, jestliže jim byl v rozhodné době znám obsah této listiny. V citované kupní smlouvě není o notářském zápisu žádná zmínka, a tudíž neexistovala a neexistuje informace pro třetí osobu, resp. třetí osoby, ohledně zúžení SJM žalované. Rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ukládající povinnost bývalému manželovi žalované [jméno] [příjmení] povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s přísl. je z data [datum]. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně na základě tohoto exekučního titulu zahájila dne [datum] exekuční řízení vedené soudní exekutorkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 182 EX 540/20. Žalobkyně má za to, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM je vůči ní neúčinná a na straně žalované je dána odpovědnost, resp. spoluodpovědnost za předmětný dluh. V kupní smlouvě ze dne [datum] na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], kde je žalovaná vedena na straně kupující, není o uzavření smlouvy o zúžení SJM žádná zmínka, a to přesto, že žalovaná v této době byla prokazatelně provdána a existoval tedy předpoklad, že se svým tehdejším manželem má SJM. Z tohoto důvodu je předmětná kupní smlouva vůči žalobkyni neúčinná. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení spočívá v tom, že žalobkyně nemá jinou možnost zpochybnění toho, že vlastníkem předmětné nemovitosti není výlučně žalovaná, nýbrž že je spoluvlastnicí spolu se svým dnes již bývalým manželem. Žalobkyně je touto smlouvou zkrácena proto, že se nemůže uspokojit z majetku nabytého touto smlouvou, přičemž povinný se splnění své povinnosti cíleně vyhýbá. Pokud by žalobkyně dosáhla pravomocného rozhodnutí v tomto sporu, katastr nemovitostí by byl povinen učinit záznam o tom, že je kupní smlouva vůči žalobkyni neúčinná.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je žalobní nárok žalobkyně nedůvodný a účelový ve snaze žalobkyně zapůsobit prostřednictvím žalované na jejího bývalého manžela, aby žalobkyně dosáhla uspokojení své peněžité pohledávky za jeho osobou. Dle žalované není na straně žalobkyně ani u jednoho z žalobních návrhů dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť se evidentně jedná o majetek ve výlučném vlastnictví žalované, se kterou žalobkyně nemá a ani nemůže mít právní vztah, který by ji k podání takového návrhu opravňoval. Jestliže smlouva o zúžení SJM ze dne [datum] byla podkladem pro zápis vlastnického práva žalované k bytu v k.ú. [část obce] do katastru nemovitostí, byla od roku 2004 veřejně přístupnou listinou a žalobkyně (resp. její předchůdkyně) měla možnost se s ní seznámit. Žádný závazek dlužníka [jméno] [příjmení] vůči žalobkyni (ani její právní předchůdkyni) v této době neexistoval. Taková dohoda tedy žádným způsobem nezkracovala práva žalobkyně (ani její předchůdkyně), a proto požadavek žalobkyně na určení její neúčinnosti je naprosto irelevantní. Pokud jde o zúžení SJM do budoucna, pak je toto právo žalované zákonem aprobováno. Dle smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum] nabýval každý z manželů od účinnosti dohody majetek do svého výlučného vlastnictví, což v případě závazků znamenalo, že z něj byl zavázán výhradně ten, kdo se k jeho plnění zaváže. V případě zúžení SJM pak zákon pozdějšímu věřiteli některého z manželů, jejichž SJM bylo zúženo, nepřiznává právo dovolávat se neúčinnosti dohody. Nemovitosti v k.ú. Osnice byly nadto pořízeny z výlučných prostředků žalované, které získala z hypotečního úvěru u [anonymizováno] banky ze dne [datum] v částce [částka], kdy osobou zavázanou z tohoto úvěru byla výhradně žalovaná. Tvrzení žalobkyně, že kupní smlouva k nemovitostem v k.ú. [anonymizováno] z ledna [rok] je vůči žalobkyni neúčinná, pak nemůže obstát, neboť nemovitosti byly pořízeny z výlučných prostředků žalované, navíc v době, kdy žalobkyně, ani její předchůdkyně, nebyly věřitelem žalované, ani jejího tehdejšího manžela.

3. K dotazu soudu žalovaná uvedla, že k žádnému vypořádání společného jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení] nedošlo.

4. Z informace o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako výlučný vlastník tohoto pozemku.

5. Z notářského zápisu ze dne 26. 10. 2004, sp. zn. N 258/2004, NZ 238/ 2004, soud zjistil, že žalovaná a pan [jméno] [příjmení] uzavřeli formou notářského zápisu sepsaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec], smlouvu podle § 143a odst. 1 obč. zák. o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů s tím, že veškerý nemovitý i majetek, který některý z manželů nabude za trvání manželství od [datum], bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který tento majetek nabude. Za případné dluhy nebo závazky bude odpovídat ten z manželů, který se k jejich plnění zaváže. Výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podíl [číslo] na společných částech budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí [územní celek], [územní celek], [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo] se stala žalovaná. Žalovaná a [jméno] [příjmení] prohlásili, že si jsou vědomi, že se na tuto smlouvu mohou vůči třetí osobě dovolávat pouze tehdy, jestliže jí byl obsah této smlouvy znám.

6. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne [datum] tuto smlouvu, na základě které jí byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši [částka] za účelem koupě a zhodnocení pozemku parc. [číslo] k.ú. [anonymizováno], a následné výstavby rodinného domu se sjednaným postupným čerpáním úvěru.

7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] jako prodávajícími a žalovanou jako kupující, kdy předmětem koupě byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. Osnice, obec Jesenice za kupní cenu ve výši [částka].

8. Ze smlouvy o dílo [číslo] 2011 bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zhotovitelem a p. [jméno] [příjmení] jako objednatelem, přičemž adresa stavby byla [ulice a číslo], [anonymizováno], a celková cena zakázky [částka]. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] 2011 soud zjistil, že tento dodatek byl uzavřen dne [datum] mezi [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zhotovitelem a p. [jméno] [příjmení] jako objednatelem, přičemž tímto dodatkem byl změněn termín ukončení prací, došlo jím k rozšíření předmětu díla a ke změně celkové ceny zakázky na částku [částka].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že k datu [datum] bylo evidováno vlastnické právo žalované k parc. č. st. 872, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] orná půda, vše v k.ú. Osnice.

10. Z exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad] [anonymizováno], soud zjistil, že JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno], rozhodl dne [datum] o provedení exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně v částce [částka] s příslušenstvím a náklady řízení proti povinnému [jméno] [příjmení] za účasti žalované jakožto manželky povinného, a to prodejem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. Osnice, obec Jesenice. Z vyjádření k exekučnímu příkazu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělila soudnímu exekutorovi JUDr. [jméno] [příjmení], že částka [částka] byla zaplacena dne [datum] bankovním převodem. Požádala o částečné zastavení exekuce z důvodů, že celková hodnota nemovitostí postižených exekucí je odhadem celkem [částka] a vzhledem k výši pohledávky cca [částka] se jedná o hodnotu stonásobně vyšší, a tudíž naprosto neadekvátní a nepřípustnou, a dále, že obě nemovitosti nejsou zahrnuty ve společném jmění manželů a jsou ve výlučném vlastnictví žalované, což dokládala notářským zápisem ze dne [datum]. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad] [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 7, rozhodl dne [datum] o zrušení exekučního příkazu č.j. [číslo jednací]. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2018, č.j. 69Co 447/2017-220 soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo potvrzeno usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 52 EXE 792/2016-203, kterým byla zastavena exekuce žalobkyně jakožto oprávněné proti povinnému [jméno] [příjmení] pro [částka] s příslušenstvím co do částky [částka]. Z oznámení o skončení exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], oznámil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] skončila, protože pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly v plném rozsahu vymoženy.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalovanou jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující, kdy předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku, vše v k.ú. [část obce], za kupní cenu ve výši [částka]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] s.r.o. jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující, kdy předmětem koupě byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku, vše v k.ú. [část obce] za kupní cenu ve výši [částka].

12. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem bylo rozvedeno manželství [celé jméno žalované], rozené [příjmení], a [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] v kostele sv. [jméno] a [jméno], [obec a číslo], [část obce].

13. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti [datum]), bylo zjištěno, že žalovanému [jméno] [příjmení], [datum narození], byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelnosti [datum]), soud zjistil, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl ve výroku I. potvrzen a ve výroku II. změněn jen tak, že výše nákladů řízení činí [částka], jinak byl v tomto výroku potvrzen. Žalovanému [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši [částka] k rukám advokáta žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

14. Z přípisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila právnímu zástupci žalobkyně, že její manželství s p. [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno dne [datum] a pozemek a dům, který hodlá blokovat, ani před rozvodem nebyl součástí společného jmění manželů a byl a je výhradně ve vlastnictví žalované, přičemž toto vše je možné si ověřit z dostupných zdrojů.

15. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného prof. JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., advokátní kanceláři, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně učinil prostřednictvím právního zástupce [jméno] [příjmení] dotaz, zda se [jméno] [příjmení] dobrovolně podvolí soudním rozhodnutím, či zda-li bude preferovat výkon práva. Z reakce na výzvu žalobce a oprávněného ze dne [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce [jméno] [příjmení] sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že jeho klient je připraven jednat ve věci dobrovolného splnění povinnosti uložené mu pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a navrhl osobní jednání za účelem projednání oboustranně přijatelného řešení nastalé situace. Z reagce oprávněného ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně sdělil právnímu zástupci [jméno] [příjmení], že aby mohlo být uvažováno o osobním jednání, je třeba znát, jak si povinný oboustranně přijatelné řešení představuje. Z reakce ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce [jméno] [příjmení] sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že finanční situace klienta neumožňuje splnit jeho dluh v plném rozsahu, o čemž se nepochybně přesvědčí v případě zahájení exekuce. Má však zájem na nalezení kompromisního řešení, pokud jde o výši a splatnost dluhu, tak, aby byl schopen své povinnosti uhradit z případné zápůjčky či úvěru. Z reakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně sdělil právnímu zástupci [jméno] [příjmení], že žádá sdělení, jaká je představa povinného o zaplacení, pokud jde o výši a splatnost jeho dluhu. Z urgence oprávněného ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně urgoval právního zástupce [jméno] [příjmení] o odpověď na přípis ze dne [datum]. Z reakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce [jméno] [příjmení] sdělil právnímu zástupci žalobkyně konkrétní parametry jím navrhovaného způsobu řešení závazku.

16. Z vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 8, dne [datum] vyrozuměla účastníky exekučního řízení o zahájení exekuce ve věci žalobkyně jako oprávněné a [jméno] [příjmení] jako povinného na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], k vymožení jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím, nákladů soudního řízení a nákladů oprávněného účelně vynaložených v exekučním řízení a nákladů exekuce. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], dne [datum] rozhodla o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný [jméno] [příjmení] vůči pojišťovně [právnická osoba] jako dlužníkovi povinného, a to pohledávky v podobě plnění ze smlouvy [číslo] na které povinnému vznikl nárok – odkupné, odbytné či pojistné plnění. Z exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 8, rozhodla o provedení exekuce srážkami ze mzdy, na kterou má povinný [jméno] [příjmení] nárok vůči [právnická osoba] Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 8, rozhodla o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného [jméno] [příjmení] z účtu č. [bankovní účet] u peněžního ústavu [právnická osoba] Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] 8, rozhodla o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného [jméno] [příjmení] z účtu č. [bankovní účet] u peněžního ústavu [právnická osoba] Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], rozhodla o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, kterou má povinný [jméno] [příjmení] vůči pojišťovně [právnická osoba] jako dlužníkovi povinného, a to pohledávky v podobě plnění ze smlouvy [číslo] na které povinnému vznikl nárok – odkupné, odbytné či pojistné plnění. Z exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], rozhodla o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného [jméno] [příjmení] z účtu [číslo] [bankovní účet] u peněžního ústavu mBank S.A. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], uložila povinnému [jméno] [příjmení] povinnost uhradit náklady oprávněného ve výši [částka].

17. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že žalobkyni zná, postoupil jí svou pohledávku, protože právním věcem nerozumí, je stavař. Tehdy se se žalobkyní a s panem [příjmení] setkal u příležitosti provádění díla v podobě přístavby domu a dodělání fasády na rodinném domě manželů [příjmení]. Ví o tom, že v tomto domě bydlela celá rodina [příjmení]. Pan [anonymizováno] poté neměl dobrou platební kázeň. Práce proběhla standardně. Po delší době se svědek dozvěděl, že dům nebyl jeho. V době, kdy byla uzavírána smlouva o dílo, dům bral jako dům manželů [příjmení]. Tehdy svědkovi nikdo neříkal, že by byla uzavřena smlouva o zúžení SJM. Společnost svědka prováděla přístavbu garážového stání a skladu zahradních věcí. Bylo to velké, prosklené. Dále prováděli obklad domu sibiřským modřínem. Pamatuje si, že byl jediný problém, kdy na fasádě praskla tři skla, což bylo vyřešeno přes pojišťovnu. Někdy v září 2012 byla vystavena konečná faktura, kterou pan [příjmení] nezaplatil. Byť se s ním svědek snažil domluvit, k dohodě nedošlo. Následně přestal komunikovat a svědek svoji pohledávku postoupil. Protože chodil na soudní jednání, ví, že celé vymáhání pohledávky trvalo velmi dlouho. Na soudní jednání chodil proto, že pokud by žalobkyně měla ve věci úspěch, tak z toho bude svědek něco mít. Vymoci peníze z pana [příjmení] trvalo velmi dlouho. Za postoupení pohledávky zatím svědek žádnou úplatu nedostal, něco by měl dostat po ukončení celého procesu. S manželkou pana [příjmení] nic neřešil. Po celou dobu hovořil s panem [příjmení], proto nadále řešil celou záležitost pouze s ním.

18. Soud rozhodl, že neprovede dokazování spisem Okresního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka], exekučním spisem sp. zn. [spisová značka], spisem Okresního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka], potvrzeními od [právnická osoba], účastnickou výpovědí žalované a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl zjištěn v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci a provádění dalších důkazů by bylo v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení.

19. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Žalovaná byla od [datum] do [datum] manželkou pana [jméno] [příjmení]. Společné jmění manželů žalované a [jméno] [příjmení] dosud nebylo vypořádáno. Žalovaná a pan [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum], smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu jejich společného jmění manželů ve formě notářského zápisu, dle níž veškerý nemovitý i majetek, který některý z manželů nabude za trvání manželství od [datum], bude ve výlučném vlastnictví toho z manželů, který tento majetek nabude. Za případné dluhy nebo závazky bude odpovídat ten z manželů, který se k jejich plnění zaváže. Žalovaná se současně stala výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] podíl [číslo] na společných částech budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí [územní celek], [územní celek], katastrální území Vinohrady, na listu vlastnictví [číslo]. Žalovaná a [jméno] [příjmení] prohlásili, že si jsou vědomi, že se na tuto smlouvu mohou vůči třetí osobě dovolávat pouze tehdy, jestliže jí byl obsah této smlouvy znám. Žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o hypotečním úvěru ve výši [částka] za účelem koupě a zhodnocení pozemku parc. [číslo] v k.ú. Osnice a následné výstavby rodinného domu se sjednaným postupným čerpáním úvěru a dále dne [datum] kupní smlouvu, dle níž nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. Osnice. Žalobkyně má vůči panu [jméno] [příjmení] na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti [datum], vykonatelnou pohledávku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení, jejíhož zaplacení se domáhá v exekučním řízení. Tyto pohledávky vyplývají ze smlouvy o dílo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a panem [jméno] [příjmení] v roce 2011 Kupní smlouvou ze dne [datum] prodala žalovaná bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] za kupní cenu ve výši [částka].

20. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Pokud jde o žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů [příjmení] a kupní smlouva ze dne [datum] jsou vůči žalobkyni neúčinné, posoudil soud zjištěný skutkový stav podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť k uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ve znění notářského zápisu sp. zn. [spisová značka] a [anonymizována dvě slova] [rok] notáře Mgr. [jméno] [příjmení] došlo dne [datum] a k uzavření kupní smlouvy týkající se pozemku parc. [číslo] s domem [adresa] v k.ú. Osnice, obec Jesenice, zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], došlo dne [datum] a právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum], tj. v obou případech ještě před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

21. Podle § 42a odst. 1 o. z. věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

22. Podle § 143a odst. 1 o. z. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

23. Podle § 143a odst. 4 o. z. manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah smlouvy znám.

24. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Co se týká výroku I., žalobkyně se domáhala zde uvedeného zákazu s poukazem na to, že by žalovaná mohla svým jednáním týkajícím se předmětné nemovitosti způsobit zhoršení vykonatelnosti rozsudku [název soudu]. Soud konstatuje, že přistupuje k obdobným zákazům v rámci nařizování předběžných opatření, kdy se tyto zákazy opírají zejména o ustanovení § 74 či §102 o.s.ř. a §76 o.s.ř. V případě citovaných ustanovení se jedná o zatímní úpravu poměrů účastníků. Žalobkyně se však v daném případě nedomáhala zatímní úpravy poměrů účastníků v podobě nařízení předběžného opatření, neboť se domáhala, aby soud uložil žalované časově nijak neomezený zákaz majetkových dispozic s pozemkem nacházejícím se ve vlastnictví žalované, včetně zákazu zatížení pozemku věcnými břemeny, zástavními právy či jinými omezeními vlastnického práva. Uložení takových povinností žalované, kterými by bylo časově neohraničeným způsobem omezeno její vlastnické právo k předmětné nemovitosti, ovšem nemá oporu v platném právu. Soud proto žalobě nemohl vyhovět.

26. Žalobkyně se rovněž domáhala určení neúčinnosti smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum]. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně na takovém určení naléhavý právní zájem ve smyslu §80 o.s.ř. Žalobkyně byla při jednání dne [datum] ve smyslu §118a o.s.ř. poučena o nutnosti tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem.

27. Smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne [datum] byla uzavřena dle ustanovení § 143a o. z., podle kterého je účinná vůči třetím osobám za předpokladu, že je jim obsah této smlouvy znám. Věřitel vymahatelné pohledávky vůči jednomu z manželů má právo se domáhat uspokojení (cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce) nejen z majetku dlužníka, ale také – jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 145 odst. 3 o. z. – z majetku, který má dlužník ve společném jmění se svým manželem (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které bylo uveřejněno pod [číslo] ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2012). Právo požadovat uspokojení své pohledávky ze všeho majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela věřitel nepozbývá ani po uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů (§ 143a odst. 1 o. z.), na základě které připadl dříve společný majetek nebo jeho část manželu dlužníka nebo na základě které manžel dlužníka nabyl nový majetek do svého výlučného vlastnictví; podle ustálené judikatury věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů, která vznikla před uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů, má právo ji vymoci na základě titulu pro výkon rozhodnutí (exekučního titulu) také z majetku, který na základě smlouvy o zúžení společného jmění nabyl manžel dlužníka, i když bezúčinnost smlouvy podle § 143a odst. 4 o. z. nebyla (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím soudu (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] ve [anonymizováno] soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013). Stejné právo má věřitel pohledávky vůči jednomu z manželů vzniklé až po uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, nebyl-li věřiteli v době vzniku pohledávky obsah této smlouvy znám a neupozornil-li věřitele na tuto smlouvu (a neseznámil ho s jejím obsahem) ani manžel dlužníka, ač věděl o tom, že dlužníkovi má vzniknout závazek vůči věřiteli (srov. odůvodnění rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] ve [anonymizováno] soudního rozhodnutí a stanovisek, ročník 2016).

28. Žalobkyně spatřovala naléhavý právní zájem v tom, že se bez určení neúčinnosti dohody o zúžení společného jmění manželů nedomůže své pohledávky za bývalým manželem žalované z majetku, který by nebýt uzavření smlouvy o zúžení společného jmění žalované a jejího manžela do tohoto společného jmění manželů náležel. Taktomu ovšem není. Jak je uvedeno výše, žalobkyně může vymoci pohledávku cestou výkonu rozhodnutí (exekuce) také z majetku, který by nebýt smlouvy o zúžení společného jmění manželů, o níž právní předchůdkyně žalobkyně nebyla zpravena, patřil do společného jmění žalované a jejího manžela, a to aniž by bezúčinnost smlouvy podle § 143a odst. 4 o. z. musela být (vůči manželu dlužníka) určena pravomocným rozhodnutím (srov. také odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V případě splnění shora uvedených podmínek je zřejmé, že stav relativní bezúčinnosti smlouvy podle § 143a odst. 4 o. z. nastává přímo ze zákona (ex lege). Výkon rozhodnutí lze přitom nařídit i na majetek patřící do již zaniklého společného jmění manželů, které v době zahájení řízení o výkon nebylo vypořádáno, a to k vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů (viz odůvodnění rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení neúčinnosti dohody o zúžení SJM žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení].

29. Co se týká neúčinnosti kupní smlouvy ze dne [datum], zde soud aplikoval § 42a odst. 1 o. z., a naléhavý právní zájem na určení ve smyslu § 80 o.s.ř. proto nezkoumal. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že touto smlouvou nabyla žalovaná do svého vlastnictví pozemek parc. [číslo] v k.ú. Osnice, obec Jesenice. Dnes je na části tohoto pozemku pod parc. č. st. 872 postaven rodinný dům. V době uzavření kupní smlouvy ještě neexistoval závazkový vztah, z něhož vznikla pohledávka právního předchůdce žalobkyně, zároveň žalovaná kupní smlouvou svůj majetek nezmenšila, ale rozmnožila. Uzavřením kupní smlouvy tak nemohlo dojít ke zkrácení uspokojení pohledávky žalobkyně. Současně soud poukazuje na to, že právo odporovat právnímu úkonu v podobě předmětné kupní smlouvy zaniklo uplynutím tříleté lhůty dne [datum]. Soud tedy nemohl žalobě vyhovět ani v této části a žalobu zcela zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem podle § 7, § 9 odst. 1 a 3, §11 a §12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty [částka] (tarifní hodnota [částka] za řízení o uložení zákazu převodu a zatížení nemovitosti + tarifní hodnota [částka] za řízení o určení neúčinnosti právního jednání týkajícího se nemovitosti), jíž odpovídá odměna ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], další porada s klientem a účast na jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny), paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby a DPH v sazbě 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka]. Celkové náklady žalované tedy činí [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.