7 C 85/2021

Plný text

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Kupskou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno sídlem Jméno žalované Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zdržení se jednání

I. Žaloba, jíž se žalobci domáhají po žalované povinnosti zdržet se obtěžování žalobců na pozemcích parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova s č.p. , Anonymizováno, v Letech, parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , jehož součástí je budova s č.p. , Anonymizováno, v Letech, a pozemku parc.č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, u Dobřichovic, imisemi hluku pocházejícími z provozu kontejnerů na komunální odpad nacházejících se na pozemku p.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, u Dobřichovic, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce a) coby podílový spoluvlastník pozemku s parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemku s parc.č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, u Dobřichovic (dále jen „nemovitosti žalobce a)“), a žalobce b) coby vlastník pozemku s parc.č. , hodnota, , jejíž součástí je budova č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, u Dobřichovic (dále jen „nemovitosti žalobce b)“), se žalobou ze dne , datum, domáhali u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, aby byla žalované, jakožto vlastníkovi pozemku s parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, u Dobřichovic (dále jen „pozemek žalované“), jehož součástí je stavba tzv. kontejnerového hnízda, obsahujícího polopodzemní kontejnery na separované složky komunálního odpadu, uložena povinnost ke zdržení se rušení žalobců pronikáním zápachu, prachu hluku a drobných poletujících odpadků pocházejících z provozu kontejnerů na komunální odpad nacházejících se na pozemku žalované, na nemovitosti žalobce a) a na nemovitosti žalobce b). Dále žalobci v rámci žalobního návrhu žádali, aby byla žalovaná povinna se zdržet rušení žalobců provozováním kontejnerů na sklo, umístěných na pozemku žalované, a dále provozováním kontejnerů na pozemku žalované za účelem shromažďování tříděných složek komunálního odpadu odlišných od skla každý pracovní den v době od 22:00 hod. do 06:00 hod. a ve dnech pracovního klidu. V rámci řízení pak žalobci podáním ze dne , datum, vzali žalobu částečně zpět s tím, že požadují, aby byla žalované uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobců na jejich pozemcích, tj. na nemovitosti žalobce a) a žalobce b), imisemi hluku pocházejícími z provozu kontejnerů na komunální odpad nacházejících se na pozemku žalované, přičemž uvedli, že se v rámci řízení budou soustředit na prokázání porušení hlukových limitů.

2. Žalobci svou žalobu odůvodňují především tak, že mají za to, že daná lokalita pro umístění předmětných kontejnerů není vhodná, neboť tyto se nacházejí v bezprostřední blízkosti rodinných domů, přičemž provoz kontejnerů produkuje nepřiměřený hluk pronikající do nemovitostí žalobců, zejména pokud se jedná o kontejnery na sběr skla. Žalobci poukazují na to, že se odpadky do takových kontejnerů vhazují otvory na jejich vrchní části s odklápěcími víky, která se po vhození vlastní vahou zavírají, což opětovně působí značný hluk. , adresa, kontejnerů s sebou nese i nutnost jejich pravidelného vyvážení, které se provádí pomocí jeřábu a nákladního vozidla a nese s sebou mimořádné hlukové zatížení pronikající na nemovitosti žalobců. Svoz je dle žalobců prováděn na týdenní bázi v závislosti na kapacitě a naplněnosti kontejnerů, přičemž zejména při svozu skla je pak výsyp kontejnerů provázen extrémním hlukem srovnatelným s průmyslovým provozem. Žalobci následně za účelem zjištění, zda nejsou provozem daných kontejnerů porušovány hlukové limity dané hygienickými normami, oslovili , jméno FO, , provozovatele autorizované laboratoře, který dne , datum, provedl měření, na základě něhož bylo zjištěno, že provozované zařízení (kontejnery) překračují hlukové limity stanovené hygienickými normami. Žalovaná následně na víka kontejnerů umístila gumová těsnění, v důsledku čehož se hluková zátěž zmírnila, nicméně dle žalobců především v nočních hodinách dochází stále k překračování hlukových limitů. Žalobci následně v listopadu 2017 nechali provést opětovně měření, které prokázalo, že k překročení hlukových limitů stále dochází, přičemž k obdobným závěrům dle žalobců (zejména tedy ohledně nočního provozu kontejnerů) došel také Zdravotní ústav se sídlem v , adresa, , který provedl měření v dané lokalitě na základě žádosti , právnická osoba, Středočeského kraje počátkem dubna 2018. Žalobci dále poukazují na kontrolní měření z října 2020, provedené akreditovanou laboratoří, kdy hladina impulsivního hluku dosahovala i v nočních hodinách hodnot v rozmezí 50 – 55dB (žalobci podotýkají, že hlukový limit je překročen již po vhození 8 lahví nebo 16 zavřeních víka kontejneru během hodiny). Žalobci dále poukazují na skutečnost, že předmětné kontejnery neodpovídají podmínkám stavebního povolení (toto dle tvrzení žalobců počítalo s 2 kontejnery po 1 m3 a 3 kontejnery po 3 m3), když nyní je na místě umístěno 5 kontejnerů, z toho 2 po 5 m3 a 3 po 3 m3. Z technické specifikace kontejnerů vyplývá, že hladina hluku emitovaná sklem padajícím dovnitř kontejneru je výrobcem deklarována jako 97,6dB(A), přičemž dle žalobců je takový typ kontejnerů využíván v místech s vysokou hlukovou zátěží, nikoliv v klidných vilových čtvrtích. Žalobci v rámci konsenzuálního řešení věci navrhovali omezení provozu alespoň v nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu a dále osazení vík kontejnerů pístovými zpomalovači, či ideálně osazení protihlukové stěny před kontejnery, neboť mají za to, že provozováním daných kontejnerů dochází k porušování jejich práv na řádné užívání nemovitosti. Žalobci mají za to, že se daný problém nelze vztáhnout pouze na překračování hlukových limitů, nicméně je zapotřebí na celou věc nahlížet v kontextu ust. § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), a to především s ohledem na charakter dané lokality. Žalobci dále poukazují na to, že se v běžných denních hodinách nemohou plnohodnotně zdržovat na svých zahradách, kde jsou soustavným hlukem trvale obtěžování, nemohou klidně spát. Dcera žalobce a) v důsledku těchto okolností trpí chronickou nespavostí a musela proto vyhledat lékařskou pomoc. Žalobci dále považují za nutné zdůraznit, že umístěním velkého množství odpadních nádob (kontejnerů) v dané lokalitě došlo i ke změně charakteru této lokality, kdy se zde zvýšil podstatným způsobem pohyb chodců a automobilů v důsledku využívání kontejnerů lidmi z jiných částí obce, ale i sousedního města , adresa, .

3. Žalovaná nárok žalobců neuznává v celém rozsahu a navrhuje žalobu zamítnout, přičemž argumentuje především následovně: žalobci tvrzené imise pocházejí převážně z provozu polopodzemních kontejneru na sklo, který byl na pozemek žalované umístěn společně s dalšími 4 polopodzemními kontejnery na jiné složky komunálního odpadu v souladu s rozhodnutím o umístění stavby ve společném územním a stavebním řízení vydaným Městským úřadem , adresa, jako stavebním úřadem dne , datum, pod č.j. 3997/2015/SU/Ši, které následně byly coby stavba takto zkolaudovány rozhodnutím téhož správního orgánu ze dne , datum, , č.j. 0120/2017/SU/Ši. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že v rámci stavebního řízení podal námitky pouze jeden z žalobců, konkrétně žalobce b), který požádal doložit od stavebníka, že komunikace má dostatečnou únosnost pro provoz související s obsluhou kontejnerů, což bylo následně učiněno, resp. doloženo. Žalovaná podotýká, že jak společné povolení, tak kolaudační souhlas jsou rozhodnutími povolující umístění a provozování kontejnerů, přičemž součástí daných řízení je nepochybně také i posouzení vlivu kontejnerů na okolí ze všech hledisek. V dané lokalitě, tj. na území obce , adresa, , bylo postupně umístěno v rámci inovace odpadového hospodářství 9 stanovišť určených k separaci odpadu tohoto typu, a to v oblastech nacházejících se v blízkosti obytných domů. Žalovaná následně zareagovala na žádosti ze strany žalobců, jmenovitě především ze strany žalobce a), a aplikovala tzv. zpomalovače v horní a spodní části každé komory kontejneru na sklo, které zabraňují volnému pádu skla na dno kontejneru, a dále doplnila stávající tlumící materiál na dno kontejnerů o gumu o síle 4 mm. Žalovaná následně po provedeném měření a zpracování protokolu o autorizovaném měření impulsního hluku , jméno FO, a zpracování protokolu Zdravotního ústavu se sídlem v , adresa, rozhodla, že na kontejner na sklo bude pracovníky technické skupiny v nočních hodinách pravidelně instalováno uzamykatelné zabránění vhozu, které jeho užívání v nočních hodinách zcela eliminuje, přičemž žalovaná disponuje přesným rozpisem, v kolik hodin jsou kontejnery pravidelně zamykány. Následně od , datum, jsou natrvalo zamčená víka kontejnerů pro vhoz objemnějšího skla. Žalobci po provedeném opatření ze strany žalované následně začali poukazovat na hluk při zavírání vík daných kontejnerů. Žalovaná proto zadala provést měření emitovaného hluku Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , přičemž z provedeného měření vyplynulo, že víka jednotlivých kontejnerů mohou překračovat hladiny hluku tehdy, pokud jsou v denní době v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin zavřena v různých kombinacích nejméně 430krát (plast a papír), 5 750krát (papír) či 175 000krát (nápojové kartony a kovové obaly). V nočních hodinách mohou víka v závislosti na typu emitovat hluk přesahující limitní hladiny hluku dle nařízení, pokud jsou v průběhu jedné hodiny zavřena v různých kombinacích 5,3krát (plast a papír), 72krát (papír), 2 150krát (nápojové kartony a kovové obaly). Žalovaná rozhodla i přes závěry z uvedených měření o vylepení vnitřní části velkého víka tlumícím materiálem a aplikaci samo uzavíratelných klapek s vhozem do středu malých vík, což ve spojení s dříve učiněnými opatřeními zajistilo, že provoz kontejnerů splňuje veřejnoprávní limity hladiny hluku dle nařízení ve všech ohledech. Žalovaná dále uvedla v reakci na námitku žalobců ohledně toho, že provoz kontejnerů neodpovídá vydanému stavebnímu povolení, že v předmětném stavebním povolení se skutečně původně jednalo o 5 nádob po 3 m3 a dvě nádoby po 1 m3, nicméně v kolaudačním souhlasu je již uveden pouze 1 kontejner o objemu 5 m3, přičemž příslušný správní orgán tuto změnu zaznamenal a akceptoval ji. Žalovaná proto podotýká, že provoz kontejnerů je zcela v souladu s vydaným kolaudačním souhlasem (toto navíc výslovně hovoří o tom, že zařízení bylo zkolaudováno s drobnými odchylkami od projektové dokumentace), přičemž onen větší kontejner se týká plastu, nikoliv sporného skla, s čímž je dle žalované spojena výhoda, neboť na dané místo jezdí méně vozů, které sbírají odpad.

4. Dále žalovaná poukazuje na to, že i při případném překročení limitů hluku je třeba na danou věc nahlížet nikoli jako na izolovaný jev, ale v kontextu celospolečenského významu, kdy veřejný zájem převáží i nad zájmem jednotlivce s ohledem na ochranu životního prostředí, zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že shodné či obdobné kontejnery jsou rovněž umístěny v několika zastavěných oblastech v obci , adresa, , a to mnohdy i dokonce blíže k obytným domům, proto žalovaná rozhodně nemá za důvodný argument ze strany žalobců, že imise hluku z kontejnerů umístěných na pozemku žalované vnikají na nemovitosti žalobce a) a žalobce b) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně tak omezují jejich obvyklé užívání ve smyslu ust. § 1013 odst. 1 věta první OZ. V této souvislosti žalovaná zdůrazňuje, že jejich obyvatelé na rozdíl od žalobců tuto skutečnost kvitují s ohledem na možnost vynášení tříděného odpadu v bezprostřední blízkosti, spor s žalobci je tudíž jediný případ tohoto druhu, kdy, i přes veškerá provedená opatření ze strany žalované, nebylo možné dosáhnout smírného řešení, a předmětná věc nyní dospěla do fáze soudního sporu.

5. Po skutkové stránce vzal soud na základě výslovně uvedených nesporných tvrzení stran za prokázané, že jsou účastníci řízení vlastníky dotčených pozemků tak, jak je uvedeno v žalobě, a dále, že na pozemku žalované jsou umístěny a provozovány kontejnery ke třídění odpadu, jmenovitě se jedná o jeden kontejner na kov, jeden kontejner na , jméno FO, , jeden kontejner na sklo (půlený na sklo bíle a sklo barevné), jeden kontejner na plast a jeden kontejner na papír, přičemž ve všech případech se jedná o tzv. polopodzemní kontejnery, zčásti zapuštěné do předem vyhloubené jámy. Dále vzal soud na základě výslovně uvedených nesporných tvrzení stran za prokázané, že k vyvážení kontejneru se spodním výsypem dochází tak, že přijede nákladní automobil (popelářský vůz) s jeřábem, tímto jeřábem nadzvedne kontejner (vnitřní sběrný vak) nad korbu nákladního automobilu a ze spodní části se vysype odpad. Papír a plast byly takto vyváženy 1x týdně, do budoucna by měl být vyvážen 2x týdně kvůli kapacitě, sklo je vyváženo 2x měsíčně, , jméno FO, 1x měsíčně a kov 1 x měsíčně.

6. Dále vzal soud na základě výslovně uvedených nesporných tvrzení stran za prokázané, že co se týče provedených opatření ze strany žalované, byla v únoru 2017 umístěna gumová těsnění a zpomalovače padajících odpadků u kontejneru na sklo, následně od , datum, bylo zavedeno trvalé uzamykání vík pro vhoz objemnějšího skla a současně bylo zavedeno uzamykání kontejneru na sklo v nočních hodinách, a co se týče kontejnerů na papír a plast, tak v červenci 2019 byla na kontejnery umístěna gumová těsnění na minimalizaci hluku. Z tohoto důvodu tedy dále soud neprováděl emailovou komunikaci mezi žalovanou a , tituly před jménem, , jméno FO, , jednatelem společnosti , právnická osoba, , neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uváděná protihluková opatření odpovídají tvrzenému rozsahu.

7. Z provedeného dokazování vzal soud dále za prokázané, že rozhodnutím o umístění stavby ve společném územním a stavebním řízení vydaným Městským úřadem , adresa, jako stavebním úřadem dne , datum, pod č.j. 3997/2015/SU/Ši bylo povoleno na pozemku žalované umístění stavby - tj. umístění 5 polopodzemních kontejnerů, jmenovitě umístění 3 kontejnerů o objemu 3 m3 na papír, plast a sklo a 2 kontejnerů o objemu 1m3 na tetra pak a kovové obaly, přičemž v rámci téhož rozhodnutí bylo vydáno současně i stavební povolení na umístění těchto kontejnerů, které následně byly coby stavba zkolaudovány na základě kolaudačního souhlasu vydaným týmž správním orgánem dne , datum, , č.j. 0120/2017/SU/Ši, přičemž v tomto kolaudačním souhlasu je uvedeno, že stavba obsahuje 5 polopodzemních kontejnerů, z toho 1 o objemu 5 m3 , 2 o objemu 3 m3 a 2 o objemu 1 m3 . Z odůvodnění předmětného rozhodnutí o umístění stavby ve spojení se stavebním povolením soud dále zjistil, že účastníkem řízení o vydání stavebního povolení byli mimo jiné oba žalobci, přičemž žalobce b) podal námitku k uvedené stavbě v podobě požadavku týkajícího se doložení informace, že komunikace má dostatečnou únosnost pro provoz související s obsluhou kontejnerů, přičemž toto bylo ze strany správního orgánu následně doloženo. Další námitky ze strany účastníků řízení proti zamýšlenému záměru podány nebyly. Dále bylo stavebním úřadem konstatováno, že se jedná o stávající umístění kontejnerů na odpad, pouze se bude měnit jejich technické provedení.

8. Z dopisu žalobců ze dne , datum, adresovaného žalované a následné reakce žalované vůči žalobcům ze dne , datum, a , datum, , včetně detailu přijaté zprávy do datové schránky právního zástupce žalobců, soud zjistil, že žalobci poukazovali na porušování hlukových limitů zejména v noci a v době pracovního volna provozem předmětných kontejnerů ještě před zahájením soudního řízení, přičemž vyzývali žalovanou ke zdržení se zásahů do vlastnického práva, a žalovaná ve svých reakcích informovala žalobce o již provedených opatřeních, týkajících se zejména eliminace žalobci tvrzeného obtěžování hlukem.

9. Z protokolu o autorizovaném měření impulsního hluku kontejnerů na lahve ze dne , datum, , č. 1/049 – 06/17, jehož objednatelem byl žalobce b) a zpracovatelem , jméno FO, - AKMEST jakožto vedoucí autorizované laboratoře AKMEST, provádějící akustická měření a studia hluku ve vnitřním a venkovním prostředí, přičemž provedené měření se týkalo tzv. autorizačního setu G2 – měření slyšitelného hluku ve venkovním a vnitřním chráněném prostoru staveb (ustálený a proměnný hluk), soud zjistil, že účelem předmětného měření mělo být prokázání, zda hluk ve venkovním chráněném prostoru staveb způsobený vhazováním lahví do zabudovaného kontejneru, umístěný na pozemku žalované, splňuje hygienické limity stanovené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného měření vyplývá, že se v daném případě jedná o vysoce impulsní hluk, přičemž ekvivalentní hladina daného impulsu trvá 2 s. Následně se provedl přepočet hodnotící dobu pro 8 nejhlučnějších hodin ve dne a v noci. Z naměřených hodnot pro výpočet přípustného času působení takzvaného impulsního hluku vyplynulo, že v noční době nelze do kontejneru vhodit ani 1 lahev. V denní době byla vypočteno, že lze v průběhu 8 hodin do kontejneru vhodit 19 lahví. Při vhození 20 lahví je již hygienický limit překročen.

10. Z protokolu měření hluku v mimopracovním prostředí vydaného Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , Centrum hygienických laboratoří, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , přičemž objednatelem tohoto měření (za účelem ověření hygienických limitů) byla žalovaná, vyplývá z výsledků měření ohledně hluku způsobeného vhazováním skleněných lahví do polopodzemního kontejneru na tříděný odpad– sklo, umístěný na pozemku žalované, že na základě provedeného měření byl hluk z provozu polopodzemních kontejnerů na sběr tříděného odpadu – sklo stanoven jako hluk impulsní, jehož výsledné limity po přičtené korekci jsou následující: pro denní dobu (6.00 – 22.00 hod.) se jedná o 38 dB, pro noční dobu (22.00 – 6.00 hod.) pak 28 dB. V případě, aby nebyl překročen hygienický limit pro impulsní hluk, může být dle provedeného měření v rámci denní doby vhozeno 196 kusů jednotlivých skleněných lahví za 8 po sobě jdoucích hodin, při zavřeném víku kontejneru 319 kusů jednotlivých skleněných lahví. V noční dobu pak dle měření vyplývá, že v případě dodržení hygienického limitu pro impulsní hluk mohou být vhozeny při otevřeném víku kontejneru pouze 2 kusy jednotlivých skleněných lahví za 1 hodinu a při zavřeném víku kontejneru pouze 3 kusy jednotlivých skleněných lahví za 1 hodinu.

11. Z dopisu , právnická osoba, Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne , datum, , č.j. KHSSC , č. účtu, , adresované právnímu zástupci žalobců vyplývá, že žalovaná zahájila kroky k zajištění protihlukových opatření v návaznosti na zjištěné hodnoty dle protokolu o autorizovaném měření impulsního hluku kontejnerů na lahve ze dne , datum, , č. 1/049 – 06/17, konkrétně požádala výrobce kontejneru o návrh protihlukových opatření, jež spočívala v instalaci zpomalovačů dopadu lahví do vnitřního prostoru kontejneru a zajištění uzamčení víka kontejneru. , jméno FO, základě provedených opatření žalovaná objednala měření hluku, jehož výsledkem je protokol o měření hluku v mimopracovním prostředí vydaného Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , Centrum hygienických laboratoří, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , přičemž žalovaná rozhodla, že kontejnery určené na sklo budou následně zabezpečeny proti vyhazování lahví v noční době a v denní době má být zajištěn průměrný počet vhazovaných lahví tak, aby nebyl překročen limit hluku impulsního charakteru, tj. 319 ks lahví za 8 hodin. Dále z předmětného dopisu vyplývá, že dle hmotnosti vyváženého skla za měsíc došlo k vyhodnocení průměrného počtu vyhazovaných lahví za den (max. 42 lahví), proto by limit pro denní režim neměl být překročen. Dále z předmětného dopisu vyplývá, že , právnická osoba, Středočeského kraje hodnotí výsledná opatření pozitivně.

12. Z protokolu o autorizovaném měření impulsního hluku vík kontejnerů na tříděný odpad ze dne , datum, , č. 1/076 – 11/18, jehož objednatelem byl žalovaný b) a zpracovatelem , jméno FO, – Akmest, jakožto vedoucí autorizované laboratoře AKMEST, provádějící akustická měření a studia hluku ve vnitřním a venkovním prostředí, přičemž provedené měření se týkalo tzv. autorizačního setu G2 – měření slyšitelného hluku ve venkovním a vnitřním chráněném prostoru staveb (ustálený a proměnný hluk), soud zjistil, že předmětem měření byl hluk způsobený zavíráním poklopů na kontejnerech na tříděný odpad, a to za účelem zjištění, zdali tímto nedochází k překročení závazných hlukových limitů. V rámci měření bylo provedeno 11 úderů při zavírání vík s nepoškozenou gumou na dosedací ploše (víka s poškozenou gumou nebyla měřena), přičemž měření bylo provedeno ve večerních hodinách o víkendu, aby byl zajištěn minimální hluk z vedlejší pozemní komunikace. Dle výsledku měření vyplynulo, že při jednom bouchnutí víka je hlukový limit splněn, a při 2 a více bouchnutích víka za hodinu je hlukový limit překročen. V rámci denní doby je po 8 po sobě jdoucích nejhlučnějších hodin vypočítán 128, 6 hlukových událostí za 8 hodin, přičemž dle zpracovatele není možné určit, zda dochází k překročení hlukového limitu, toto by mohlo být zjistitelné ze sledování kamerového záznamu.

13. Z protokolu měření hluku v mimopracovním prostředí vydaného Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , Centrum hygienických laboratoří, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , přičemž objednatelem tohoto měření (za účelem ověření hygienických limitů) byla žalovaná, přičemž měřeným zdrojem bylo zavírání vík polopodzemních kontejnerů na tříděný odpad umístěných na pozemku žalované, vyplývá, že aby byl v rámci denní doby dodržen hygienický limit pro vysoce impulsní hluk (max 38 dB), může být zavřeno pravé a levé víko polopodzemního kontejneru na plast a levé víko polopodzemního kontejneru na papír 430x v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin, v rámci noční doby (max. 28 dB) v průběhu 1 hodiny 5,3x. Co se týče hluku způsobeného zavíráním pravého víka polopodzemního kontejneru na papír ve dne, tak ke splnění hlukového limitu může být zavřeno pravé víko v polopodzemním kontejneru na papír 5 750x v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin, v noci 72x v průběhu 1 hodiny. Ohledně polopodzemního kontejneru na nápojové kartony a na kovové obaly, u nichž bylo provedené totožné protihlukové opatření pro dopad víka při zavírání jako u kontejnerů výše, vyplývá, že k dodržení hlukového limitu ve dne (max. hlukový limit odpovídá 50 dB) může být víko zavřeno 175 000 krát v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin, v noci pak (max. hlukový limit odpovídá 40 dB) 2150x v průběhu 1 hodiny.

14. Z protokolu měření hluku v mimopracovním prostředí vydaného Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , Centrum hygienických laboratoří, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , přičemž objednatelem tohoto měření (za účelem ověření hygienických limitů) byla žalovaná, přičemž měřeným zdrojem byl hluk z provozu polopodzemních kontejnerů na tříděný odpad (plast a papír) umístěných na pozemku žalované, vyplývá z výsledků měření, že aby byl dodržen hlukový limit pro vysoce impulsní hluk, může být zavřeno pravé a levé víko kontejneru na plast 1242x v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin (při nepřekročení 38 dB), a v rámci noční doby pak 15x v průběhu 1 hodiny (při nepřekročení 28 dB), a u kontejneru na papír pak v rámci denní doby 766x v průběhu po 8 po sobě jdoucích hodin, v noci 9x v průběhu 1 hodiny.

15. Z dopisu , právnická osoba, Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne , datum, , č.j. KHSSC 3969/2018, adresovaného právnímu zástupci žalobců, vyplývá, že po sérii protihlukových opatření provedených na základě měření, objednaných žalobci i žalovanou má krajská hygienická stanice za to (a v tomto smyslu také v rámci předmětného dopisu informovala žalobce), že je dodržen hlukový limit pro denní i noční dobu i pro přísnější limit v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, (vysoce impulsní hluk), který se během měření projevil. Dále je ze strany krajské hygienické stanice uvedeno, že žalobkyní a) uváděná hodnota hluku (98dB) pro předmětné kontejnery neprokazuje překročení hluku již z výroby, jak bylo žalobkyní opakovaně uváděno v rámci emailové komunikace s Krajskou hygienickou stanicí.

16. Z protokolu o autorizovaném měření impulsního hluku kontejnerů na tříděný odpad ze dne , datum, , č. 1/012-03/23, jehož objednatelem byl žalovaný b) a zpracovatelem , jméno FO, – Akmest, jakožto vedoucí autorizované laboratoře AKMEST, provádějící akustická měření a studia hluku ve vnitřním a venkovním prostředí, přičemž provedené měření se týkalo tzv. autorizačního setu G2 – měření slyšitelného hluku ve venkovním a vnitřním chráněném prostoru staveb (ustálený a proměnný hluk), soud zjistil, že hygienický limit v nočních hodinách bude překročen již při vhození 1 lahve, proto kontejnery v noci nelze provozovat. Hygienický limit pro denní dobu by byl překročen při vhození 76 a více lahví za dobu 8 po sobě jdoucích hodin. Ohledně vík předmětných kontejnerů bude překročen hygienický limit v noci při 3 a více bouchnutích víka za hodinu, stejný limit v rámci dne bude překročen při 174 a více bouchnutích víka za dobu 8 po sobě jdoucích hodin, s tím, že zda dochází k překročení hlukových limitů nebylo účelem předmětného šetření.

17. Z dopisu , právnická osoba, Středočeského kraje se sídlem v Praze, ze dne , datum, , č.j. KHSSC , č. účtu, , v reakci na žádost zdejšího soudu o sdělení, zda jsou provozem kontejnerů na tříděný odpad, umístěné na pozemku žalované, porušovány hlukové hygienické limity ve vztahu k nemovitostem žalobce a) a nemovitostem žalobce b), bylo sděleno, že dle výsledků měření hluku provedeného v září 2019 a po provedených protihlukových úpravách je při provozu kontejnerů na tříděný odpad, umístěných na pozemku žalované, v rámci chráněného venkovního prostoru nejbližší obytné zástavby dodržen hygienický limit hluku pro denní i noční dobu, a to i pro přísnější limit v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (vysoce impulsní hluk), který se během měření projevil.

18. Z dopisu , právnická osoba, Středočeského kraje se sídlem v Praze, ze dne , datum, , č.j. KHSSC , č. účtu, , v reakci na žádost zdejšího soudu o aktuální odborné vyjádření, zda provozem kontejnerů na tříděný odpad, umístěných na pozemku žalované, jehož provozovatelem je žalovaná, dochází k porušování hygienických limitů ve vztahu k nemovitostem žalobce a) a k nemovitostem žalobce b), bylo sděleno, že zdroje hluku z principiálních důvodů nelze výpočtově predikovat, ani na základě naměřených hodnot regulovat ve vztahu k pevnému administrativnímu limitu, protože u náhodných hluků nelze objektivně s přijatelnou nejistotou stanovit akustickou emisi charakterizující dlouhodobou hlukovou zátěž. Případné naměřené hodnoty platí pouze pro dobu měření a nelze je zobecnit, ani objektivně přezkoumat. Vzhledem k nemožnosti stanovení objektivní hodnoty akustické emise nemají případné akustické výpočty žádnou objektivní vypovídací schopnost, jak je tomu u stacionárních technických zdrojů hluku nebo hluku z dopravy. Dále bylo sděleno, že pro jejich regulaci nelze použít limity hluku uvedené v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, přičemž tyto zdroje hluku lze regulovat prakticky pouze dispozičními nebo organizačně– provozními opatřeními. V souvislosti se shora uvedeným orgány ochrany veřejného zdraví nemohou vyhodnocovat měření hluku náhodných zdrojů, respektive náhodných hluků, protože takové měření, vzhledem k náhodnosti akustického signálu, neposkytuje informaci, která by mohla sloužit k objektivní regulaci takového zdroje hluku. Tyto závěry potvrzují i samotná měření v rámci protokolů ze dne , datum, , , datum, a , datum, , kde je patrný rozdíl ve výsledcích předložených protokolů. Je zjevné, že významným hlediskem při měření byla osoba vhazující skleněné lahve do kontejneru, kdy rozdíl ve výši 2 dB se odrazí v diametrálně rozdílném povoleném počtu vhozených lahví. Samotný dozor nad plněním přípustného počtu lahví je ze strany KHS neproveditelný z mnoha důvodů a nelze jej suplovat záznamy žalobkyně, které nejsou důkazem o kontrolovaných událostech, ale ani o akustické situaci jako takové, která se může dle výše citovaných důvodů výrazně měnit. Z tohoto důvodu byla také objem měření pouze simulací provozu, a neskutečným inspekčním měřením pro účely státního zdravotního dozoru. V závěru , právnická osoba, uvádí, že zejména stavební úřady by měly dbát zvýšené pozornosti při rozhodování o umístění kontejnerů, přičemž je potřeba zvážit společenský přínos a tzv. pohodu bydlení.

19. Z dopisu , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad, ze dne , datum, , č.j. 2419/2024/SU/Ši, v reakci na žádost zdejšího soudu o sdělení, v jakém rozsahu byl v rámci řízení o umístění stavby, o stavebním povolení a kolaudačním řízení přezkoumáván vliv hluku provozu kontejnerů na okolní nemovitosti, v jakém rozsahu hlučnosti byl provoz povolen, resp. zda byl povolen v rozsahu hygienických norem, bylo soudu sděleno, že stavební úřad si byl vědom možných negativních účinků u objektů či provozů, u nichž lze předpokládat zvýšené obtěžování náhodnými zdroji hluku či jiných emisí. Kromě předmětného kontejnerového zařízení se jedná často o dětská hřiště, venkovní sportoviště, různé plochy pro shromažďování, výdejny zásilek, sběrné dvory, zastávky veřejné dopravy či předzahrádky provozoven, přičemž stavební úřad zodpovědně přistoupil k projednání záměru ve společném řízení, aby bylo možné zvážit případné námitky účastníků řízení, případně posoudit situaci s ohledem na možné zhoršení pohody bydlení nad míru přípustnou poměru. Stavební úřad danou věc posoudil tak, že v případě polopodzemních kontejnerů na odpad nedojde ke zhoršení poměrů nad míru obvyklou, dále stavební úřad v provedeném společném územním a stavebním řízení zjistil, že uskutečněním nebo užíváním polopodzemních kontejnerů nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem. Stavební úřad má proto jednoznačně za to, že věc byla pečlivě projednána, účastníci měli možnost v řízení aktivně hájit svá práva, vznášet námitky či požadovat další důkazy. Stavební úřad věc podrobně zvážil, vyhodnotil možná rizika, na místě byl zjištěn skutečný stav, a s ohledem na to, že se nejedná o záměr, který by nad míru přípustnou poměrům zhoršil poměry v místě obvyklé, shledal záměr souladný s platnými předpisy.

20. Z dodacího listu ze dne , datum, na kompletní zvukovou izolaci na polopodzemní kontejnery SEMI 3 m3 – DUO sklo, soud zjistil, že došlo ze strany žalované k objednávce protihlukových opatření do kontejnerů na sklo.

21. Z fotografií předmětných kontejnerů na tříděný odpad z období od roku 2011 do roku 2019 soud zjistil, že se v průběhu let měnila podoba tzv. kontejnerového hnízda, kdy v současné podobě jde o systém tzv. polopodzemních kontejnerů, zapuštěných zčásti do země, v počtu 5 ks, přičemž na fotografii s uvedeným časem , datum, lze vidět, že dochází ke shromažďování odpadu i mimo nainstalované kontejnery.

22. Z přiložené fotodokumentace dalších kontejnerových míst, včetně fotografie sběrného místa v obci , adresa, , včetně fotomapy dokládající umístění kontejnerových nádob v obytné zástavbě, soud zjistil, že se v rámci obce nachází více kontejnerových míst podobného typu, v různých typech obytné zástavby.

23. Z odborné publikace Státního zdravotního ústavu o zdravotních účincích hluků vyplývá, že za prokázané jsou považovány tyto účinky hluku: obtěžování, kardiovaskulární účinky, rušení spánku, zhoršení poznávacích schopností, porozumění řeči a rušení činností, a poškození sluchového aparátu.

24. Z tabulky vyhotovené žalovanou, k datu , datum, , týkající se rozmístění sběrných nádob na tříděný odpad v obci , adresa, a jejich počtu vyplývá, že v předmětné , adresa, (pozemek žalované, na němž je umístěno kontejnerové hnízdo, jenž je předmětem sporu v rámci tohoto řízení) je umístěn kontejner na plast v počtu 1 kus, kontejner na papír v počtu 1 kus, kontejner na sklo v počtu 1 kus, kontejner na tetrapak v počtu 1 kus, kontejner na kov v počtu 1 kus, a kontejner na olej v počtu 1 kus. Dále z předmětné tabulky soud zjistil, že k , datum, je v obci , adresa, umístěno celkem , hodnota, sběrných nádob na tříděný odpad, z toho v jednom případě se jedná o sběrné místo v , adresa, .

25. Z certifikátu č. , hodnota, V/ITC/b, vydaného , právnická osoba, ., ohledně výrobku - kontejner ze sklolaminátu pro sběr skla a ostatních odpadů, částečně zapuštěný do země, typ , jméno FO, 1, 5 m3, 3 m3, 3,2 m3, 5 m3 – vyplývá z výsledků měření, že v případě kontejneru o objemu 5 m3 odpovídá hladina hluku emitovaného sklem padajícím dovnitř kontejneru v hodnotě , hodnota, , 6 dB (A).

26. Ze záznamu o množství vhozených skleněných lahví provedený žalobkyní a) dne , datum, , , datum, a , datum, spolu s výpověďmi žalobců v rámci řízení, soud zjistil, že žalobkyně a) zaznamenávala jednotlivé vhozy lahví do kontejnerů na sklo, přičemž jedné ráně odpovídá jedna čárka.

27. Z provedeného sešitu s názvem „uzavírání kontejnerů , adresa, “ za období listopad 2019 až červen 2022 a z výpovědi žalované v rámci řízení vzal soud za prokázané, že jsou zde záznamy o čase, kdy dochází k otevírání a zavírání kontejneru na sklo v předmětné lokalitě, přičemž k uzamykání kontejnerů na sklo docházelo proměnlivě – uzavírání v čase od 15.00 - 22. 00 do otevření v čase 6.00 -10.00 hodin. Žalovanou bylo uvedeno v rámci řízení, že k uzamčení kontejnerů na sklo probíhá i nadále.

28. V rámci místního šetření, konaného dne , datum, v obci , adresa, , u kontejnerového hnízda umístěného na pozemku žalované v , adresa, , jehož provoz je předmětem sporu tohoto řízení, a v jeho okolí, za účasti žalované a žalobců, včetně obou právních zástupců, byla prováděna fotodokumentace nemovitosti žalobkyně a) a nemovitosti žalobce b), nacházejících se v , adresa, , včetně videozáznamu z terasy nemovitosti žalobkyně a), a to při současně prováděném pokusu vhazování lahví do předmětného kontejneru na sklo. Následně soud učinil rovněž videozáznam z , adresa, , nacházející se na úrovni nemovitostí obou žalobců. Dále byla prováděna fotodokumentace sběrného místa v , adresa, , dále v lokalitě ulice , Jméno žalované, , přičemž bylo starostkou žalované poukazováno na to, že kontejnery zde umístěné jsou přímo obklopeny obytnými budovami. Dále je provedena fotodokumentace tříděného odpadu v , adresa, , přičemž v souvislosti s diskuzí ohledně sběrného dvora je starostkou žalované uvedeno, že má žalovaná v plánu vybudovat sběrný dvůr, nicméně tato investice představuje náklady ve výši , částka, . Dle starostky žalované nepřichází v úvahu přemístit veškerá místa určená na sběr odpadů, umístěna v obci, do jedné průmyslové lokality. Dále je prováděna fotodokumentace lokality určené pro sběr odpadu v , adresa, , kdy je poukazováno ze strany právního zástupce žalobců, že dům č.p. 375 byl postaven až po instalaci polopodzemních kontejnerů, přičemž starostka žalované uvádí, že majitel uvedený pozemek koupil před instalací polopodzemních kontejnerů, a dále uvádí, že na daném místě stály kontejnery na tříděný odpad, včetně kontejneru na sklo. Dále je prováděna fotodokumentace lokality Průhon, kde jsou umístěny 3 mobilní kontejnery na tříděný odpad. , jméno FO, tvrzení žalobkyně a), která poukazuje na to, že pouze jejich kontejnerové hnízdo (které je předmětem tohoto řízení) se nachází v blízkosti řeky, uvádí starostka žalované, že lokalita Průhon, kde soud provádí dokumentaci, se rovněž nachází v bezprostřední blízkosti řeky, přičemž chata č. ev. 0440 je trvale obydlená. Dále soud provádí fotodokumentaci lokality Pražská a jejího okolí, kde se nachází 3 polopodzemní kontejnery. Následně je provedena fotodokumentace lokality , jméno FO, , která se nachází u řeky a jsou zde rozmístěny kontejnery na tříděný odpad. K tomu poukazuje žalobkyně a), že je zde permanentní hluk především z důvodu provozované restaurace v bezprostředním okolí.

29. Výslechem svědka , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že svědek prováděl měření za účelem zjištění splnění hlukových limitů tak, že umístil měřící zařízení pro měření hluku na balkon žalobce b) a postupně docházelo k vhazování lahví do kontejneru na lahve v průběhu 10 minut. Dle pokynů svědka jednotlivé lahve vhazovali žalobce a) a b). Dále bylo v rámci výslechu ze strany svědka poukazováno na rozdílné výsledky měření hlukových limitů ze strany svědka a Státního zdravotního ústavu, přičemž dle výpovědi svědka důvody pro odchylné výsledky nezná. V rámci svědecké výpovědi uvedl, že co se týká porušování hlukových limitů, tyto může posoudit pouze , právnická osoba, , přičemž svědek pro toto zjištění poskytuje podklady, v jeho kompetenci však takové rozhodování není.

30. Výslechem svědka , jméno FO, , matky žalobkyně a) bylo na dotaz soudu svědkyní uvedeno, že při častých návštěvách své dcery v Letech u Dobřichovic dochází velmi intenzivně k obtěžování hlukem z důvodu provozu kontejnerů, konkrétně z důvodu vhazování skla a na základě úderů poklopů kontejnerů. Z výpovědi svědkyně bylo dále zjištěno, že ke vhazování skla během noci nedochází, co se týče provedených opatření, dle její výpovědi byl na kontejnery pro sběr skla umístěn zámek. Nicméně o víkendu je vhazování skla časté, kdy se sjíždí ke sběrnému místu také lidé z širšího okolí. Svědkyně dále v rámci své svědecké výpovědi potvrdila, že s žalobkyní a) zapisovaly jednotlivé vhozy skla do kontejneru, přičemž uvedla, že každý takový vhoz byl zaznamenán jednou čárkou. , jméno FO, dotaz, zda má svědkyně vzdělání v oboru týkající se dodržování podmínek hygienických limitů hluku, svědkyně odpověděla, že nikoli.

31. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co účastníci uvedli v rámci průběhu řízení. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů, přičemž další návrhy na dokazování s ohledem na níže popsané skutkové a právní závěry zamítl, neboť se mu za daných okolností jevily již jako nadbytečné, resp. provedeným dokazováním byl dostatečně zjištěn skutkový stav a na právním posouzení věci by s ohledem na zjištěný skutkový stav provedení těchto důkazů nemohlo ničeho změnit.

32. Po provedeném dokazování a jeho zhodnocení, spolu s výslovně uvedenými nespornými tvrzeními účastníků řízení, která vzal soud za svá skutková zjištění, dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalobkyně a) je podílovým spoluvlastníkem o velikosti id. ½ nemovitostí a) a žalobce b) je výlučným vlastníkem nemovitostí b). Jejich nemovitosti se nachází v , adresa, , přičemž tato ulice je kolmá na , adresa, , kde se nachází v docházkové vzdálenosti od nemovitostí obou žalobců na křižovatce obou těchto ulic tzv. kontejnerové hnízdo, tj. umístění 5 polopodzemních kontejnerů na papír, plast a sklo, tetra pak a kovové obaly, přičemž jeho umístění, a současně i stavební povolení na umístění těchto kontejnerů, bylo schváleno v rámci územního a stavebního řízení (rozhodnutím o umístění stavby ve společném územním a stavebním řízení vydaným Městským úřadem , adresa, jako stavebním úřadem dne , datum, pod č.j. 3997/2015/SU/Ši ) - a následně také zkolaudováno (na základě kolaudačního souhlasu vydaným týmž správním orgánem dne , datum, , č.j. 0120/2017/SU/Ši), přičemž v tomto kolaudačním souhlasu je uvedeno, že stavba obsahuje 5 polopodzemních kontejnerů, z toho 1 o objemu 5 m3 , 2 o objemu 3 m3 a 2 o objemu 1 m3. Účastníky stavebního řízení jakožto vlastníci dotčených pozemků byli mimo jiné také oba žalobci, kteří k umístění tzv. kontejnerového hnízda (kromě námitky na únosnost pozemní komunikace pro nákladní automobily, kteří budou provádět vyvážení odpadu) nepodali žádné námitky. Ve všech případech se jedná o tzv. polopodzemní kontejnery, zčásti zapuštěné do předem vyhloubené jámy. K vyvážení kontejneru se spodním výsypem dochází tak, že přijede nákladní automobil (popelářský vůz) s jeřábem, tímto jeřábem nadzvedne kontejner (vnitřní sběrný vak) nad korbu nákladního automobilu a ze spodní části se vysype odpad. Papír a plast byly takto vyváženy 1x týdně, do budoucna by měl být vyvážen 2x týdně kvůli kapacitě, sklo je vyváženo 2x měsíčně, , jméno FO, 1x měsíčně a kov 1 x měsíčně. Žalobci následně po umístění tzv. kontejnerového hnízda začali poukazovat na velmi intenzivní a nepříjemný hluk, způsobený především vhazováním skla do kontejneru a dále boucháním vík od kontejnerů na tříděný odpad, přičemž z tohoto důvodu se žalobci opakovaně obraceli na žalovanou s žádostí, aby učinila vhodná opatření vedoucí k eliminaci tohoto hluku a zamezila tak porušování jejich práv spočívajících v porušování hygienických limitů hluku. Žalovaná v reakci na tyto žádosti učinila několik opatření, kdy v únoru 2017 byla umístěna gumová těsnění a zpomalovače padajících odpadků u kontejneru na sklo, následně od , datum, v návaznosti na měření provedená , jméno FO, , coby vedoucím autorizované laboratoře AKMEST, provádějící akustická měření a studia hluku ve vnitřním a venkovním prostředí, bylo zavedeno trvalé uzamykání vík pro vhoz objemnějšího skla, a současně bylo zavedeno uzamykání kontejneru na sklo v nočních hodinách. Co se týče kontejnerů na papír a plast, tak v červenci 2019 byla na kontejnery umístěna gumová těsnění na minimalizaci hluku. V období od 7/2017 do 10/2019 bylo provedeno celkem , hodnota, měření hluku v mimopracovním prostředí za účelem zjištění, zda jsou provozem tzv. kontejnerového hnízda v , adresa, dodrženy hygienické limity hluku, produkovaného jednak (1) na základě vhazování skleněných lahví do kontejneru na sklo, jednak (2) bouchnutím víka kontejneru při jeho zavírání, a to u všech typů kontejnerů umístěných na pozemku žalované v , adresa, . , jméno FO, základě protokolů těchto měření, které byly provedeny jak autorizovanou laboratoří AKMEST, konkrétně , jméno FO, , na žádost žalobce b), jednak Zdravotním ústavem se sídlem v , adresa, , bylo soudem zjištěno, že se hodnoty, na základě nichž dochází k překročení závazných hygienických norem hluku, v rámci uvedených měření liší. Shodné bylo zjištění ohledně hluku způsobeného vhazováním skleněných lahví do polopodzemního kontejneru na tříděný odpad, který byl vyhodnocen jako hluk impulsní, jehož výsledné limity po přičtené korekci byly pro denní dobu (6.00 – 22.00 hod.) 38 dB, pro noční dobu (22.00 – 6.00 hod.) pak 28 dB. Nicméně z protokolu autorizované laboratoře AKMEST ze dne , datum, vyplývá, že v noci nelze do kontejneru vhodit ani jednu lahev, ve dne pak maximálně 19 lahví. , jméno FO, následně provedl ještě další měření, přičemž z výsledného protokolu ze dne , datum, vyplývá, že k porušení hygienického limitu pro impulsní hluk v rámci denní doby bude docházet při vhození 76 a více lahví v rámci 8 po sobě jdoucích hodin, v rámci noční doby pak limit bude překročen při vhození 1 lahve, proto nelze kontejner dle závěru tohoto protokolu v noci provozovat vůbec. Co se týče měření hluku při bouchnutí víka, z uvedeného měření byl učiněn závěr, že k překročení hygienického limitu pro impulsní hluk v rámci denní doby dojde při 174 a více bouchnutích vika za dobu 8 po sobě jdoucích hodin, v noci pak při 3 a více bouchnutích víka za hodinu. Naopak v rámci provedeného měření Zdravotního ústavu se sídlem v , adresa, ze dne , datum, byl stanoven závěr takový, že aby nedošlo k překročení hygienického limitu pro impulsní hluk, může být do kontejneru vhozeno maximálně 196 ks skleněných lahví během dne (při zavřeném víku kontejneru 319 kusů), v noci pak maximálně 2 kusy skleněných lahví, při zavřeném víku 3 kusy. Co se týče měření hluku z provozu kontejnerů na plast a papír a s tímto spojené dodržení hygienických limitů při zavírání vík kontejnerů, rovněž se oba subjekty provádějící měření ve svých výsledcích rozcházely, kdy , jméno FO, ve svém protokolu ze dne , datum, dospěl v rámci svých měření k závěru, že hygienický limit bude překročen během dne při bouchnutí víka v počtu 174x a více za dobu 8 po sobě jdoucích hodin, během noci pak při 3 a více bouchnutích víka. Naopak dle protokolu z měření Zdravotního ústavu se sídlem v , adresa, ze dne , datum, bylo stanoveno, že k překročení závazného limitu pro impulsní hluk dojde během dne při bouchnutí víka na plast více než 1242x v průběhu 8 po sobě jdoucích hodin, v noci více než 15x v průběhu 1 hodiny, u kontejneru na papír pak ve dne více než 766x, v noci více než 9x v průběhu 1 hodiny. Z provedeného výslechu , jméno FO, pak bylo zjištěno, že on sám nedokáže rozdíly v uvedených měřeních vysvětlit, resp. důvody pro takto odchylná měření nezná, přičemž uvedl, že zdali dochází k porušování hlukových limitů či nikoli, může posoudit pouze krajská hygienická stanice, v jeho kompetenci takové rozhodování není. Soud dále při prováděném dokazování zjistil, že se rozchází rovněž závěry , právnická osoba, Středočeského kraje, uvedené v dopisech ze dne , datum, , , datum, a , datum, , týkající se porušování hygienických limitů hluku provozem tzv. kontejnerového hnízda na , jméno FO, . Krajskou hygienickou stanicí bylo dopisem ze dne , datum, a , datum, výslovně uvedeno, že při provozu tzv. kontejnerového hnízda v ulici na , jméno FO, po provedených protihlukových opatřeních ze strany žalované nedochází k překračování hlukového limitu, resp. je dodržen hlukový limit pro vysoce impulsní hluk, který se během uvedených měření projevil. Dále v reakci na námitku žalobců, že se v případě kontejneru o objemu 5 m3 , jehož typ byl použit a umístěn v , adresa, , jedná o výrobek, při jehož používání dochází k akustické hodnotě hluku 98 dB, bylo Krajskou hygienickou stanicí uvedeno, že ani toto není v tomto případě prokázáno. Z následné odpovědi , právnická osoba, ze dne , datum, na dotaz soudu, zda provozem polopodzemních kontejnerů dochází k porušování hygienických limitů ve vztahu k nemovitostem žalobce a) a nemovitostem žalobce b) vyplývá, že zdroje hluku z principiálních důvodů nelze výpočtově predikovat ani regulovat ve vztahu k pevnému administrativnímu limitu, protože u náhodných hluků nelze objektivně s přijatelnou nejistotou stanovit akustickou emisi charakterizující dlouhodobou hlukovou zátěž. Proto orgány veřejného zdraví nemohou vyhodnocovat měření hluku náhodných zdrojů, resp. náhodných hluků, jak je tomu například v tomto konkrétním případě u vhazování lahví do kontejnerů nebo bouchnutím vík. Toto potvrzují i naměřené rozdílné hodnoty v měřeních, jak je obsaženo v protokolech , jméno FO, a Zdravotního ústavu se sídlem v , adresa, . Soud se následně v reakci na odpovědi znalců , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , oslovených za účelem zpracování znaleckého posudku, jimiž byl potvrzen závěr Krajské hygienické komise Středočeského kraje, vyslovený v dopise ze dne , datum, , (jejich vyjádření ve formě emailové komunikace je součástí předmětného soudního spisu) obrátil na , právnická osoba, , adresa, jako stavební úřad s dotazem, jakým způsobem byl v rámci územního a stavebního řízení, včetně následného kolaudačního řízení, přezkoumáván vliv hluku provozem kontejnerů na okolní nemovitosti, resp. v jakém rozsahu hlučnosti byl povolen provoz kontejnerů. Z odpovědi , právnická osoba, ze dne , datum, vyplývá, že stavební úřad si byl vědom možných negativních účinků u objektů či provozů, u nichž lze předpokládat zvýšené obtěžování náhodnými zdroji hluku či jiných emisí. Kromě umístění kontejnerů je stavební úřad nucen toto zkoumat vždy i u dalších míst se zvýšenou, resp. předpokládanou hlukovou zátěží. Stavební úřad přistoupil k projednání záměru ve společném řízení, aby bylo možné zvážit případné námitky účastníků řízení, případně posoudit situaci s ohledem na možné zhoršení pohody bydlení nad míru přípustnou poměru. Stavební úřad danou věc posoudil tak, že v případě podzemních kontejnerů na odpad nedojde ke zhoršení poměrů nad míru obvyklou a uskutečněním nebo užíváním polopodzemních kontejnerů nejsou ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem. Z provedeného místního šetření bylo následně zjištěno, že kromě kontejnerového hnízda v , adresa, se na území žalované nachází další kontejnerová hnízda stejného typu, v těsné blízkosti obytné zástavby, resp. v několika případech přímo na hranici s obytnou zástavbou, přičemž k uzamykání kontejnerů na sklo dochází pouze v případě tzv. kontejnerového hnízda v , adresa, .

33. Z uvedeného skutkového závěru vyplývá, že předmětný spor mezi účastníky řízení spočívá v otázce, zda dochází provozem kontejnerů na tříděný odpad v ulici na , jméno FO, , konkrétně při vhazování skleněných lahví do kontejneru na sklo a boucháním vík při zavírání jednotlivých kontejnerů na tříděný odpad k porušení hygienických norem hlukových limitů, resp. zda hluk z provozu kontejnerů na tříděný odpad překračuje rámec povolený v rámci úředního schválení.

34. Podle ust. § 1013 odst. 1 OZ se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

35. Podle ust. § 1013 odst. 2 OZ jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

36. Podle ust. § 1 písm. b) nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepřiznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“) toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb.

37. Podle ust. § 2 písm. d) nařízení vlády je vysoce impulsním hlukem hluk tvořený zvukovými impulsy ve venkovním prostoru, vznikajícím při střelbě z lehkých zbraní, explozí výbušnin s hmotností pod 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při vzájemném nárazu pevných těles, a které v posuzovaném chráněném prostoru splňují kritéria stanovená v příloze 4 k tomuto nařízení.

38. Podle ust. § 2 písm. e) nařízení vlády je proměnným hlukem hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5dB.

39. Podle ust. § 12 odst. 1 nařízení vlády určujícím ukazatelem hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku, je ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T a odpovídající hladiny v kmitočtových pásmech. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).

40. Dle přílohy č. , hodnota, k nařízení vlády účel užívání stavby je u staveb povolených před , datum, dán kolaudačním rozhodnutím, u později povolených staveb oznámením stavebního úřadu nebo kolaudačním souhlasem.

41. Žalobci v rámci řízení na dotaz soudu výslovně uvedli, že se podanou žalobou domáhají zdržení se jednání ve smyslu ust. § 1013 odst. 2, věta druhá OZ. V předmětném řízení se jedná tedy o negatorní žalobu ve smyslu tohoto citovaného ustanovení, přičemž žalobci svou procesní argumentaci staví na skutečnosti, že provozem zařízení, tj. provozem kontejnerů na tříděný odpad, dochází k porušení hlukových limitů a příslušné zařízení je provozováno v rozporu se stavebním povolením. V tomto smyslu byli žalobci soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) poučeni, aby navrhli a soudu předložili veškeré důkazy k prokázání, že předmětné zařízení je provozováno v rozporu s hlukovými hygienickými limity, s tím, že následkem nesplnění této výzvy je riziko neúspěchu ve věci pro neunesení důkazního břemene.

42. Žalobci po poučovací výzvě soudu na základě ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. navrhli k prokázání svých tvrzení důkaz ve formě protokolů z měření provedených , jméno FO, , včetně jeho výslechu, a dále zadání znaleckého posudku.

43. Po právní stránce soud ve smyslu shora citovaných ustanovení dospěl k závěru, že předmětný spor se týká otázky, zda jsou dodrženy hlukové limity stanovené nařízením vlády, resp. zda ve smyslu ust. § 1013 odst. 2, věta druhá OZ dochází k porušování hlukových limitů provozem kontejnerů na tříděný odpad nad rámec stavebního povolení, vydaného v rámci stavebního řízení.

44. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobci břemeno důkazní neunesli. , jméno FO, základě provedených důkazů, včetně těch, které byly žalobci navrženy (vyjma navrženého znaleckého posudku, který nebylo možné z výše popsaných důvodů vypracovat), nebylo prokázáno, že provozováním zařízení, tedy provozem tzv. kontejnerového hnízda na pozemku žalované, dochází k porušování, resp. překračování hygienických limitů. Jinými slovy nebylo prokázáno, že provozem tzv. kontejnerového hnízda dochází k porušení rozsahu schváleného v rámci stavebního řízení. Byť bylo v rámci předmětného řízení prováděno rozsáhlé dokazování k zodpovězení otázky, jež je předmětem tohoto řízení, soud dospěl k výše uvedenému závěru, tj. že skutečnost, zda dochází ke zmiňovanému porušení ve smyslu ust. § 1013 odst. 2 věta druhá OZ, či nikoli, prokázána v rámci provedeného dokazování nebyla. Jak soud v rámci svého skutkového zhodnocení zmiňuje, závěry provedených měření hluku, včetně závěrů Krajské hygienické komise jakožto kompetentního orgánu pro stanovení, zda dochází k porušování hygienických limitů (což ostatně v rámci své svědecké výpovědi potvrdil i , jméno FO, ), rozcházely, resp. z těchto provedených důkazů, jmenovitě z dopisů , právnická osoba, Středočeského kraje, vyplynulo, že k předmětnému porušení nedochází, resp. tato skutečnost není a nemůže být v rámci měření zjistitelná, neboť náhodné hluky spočívající ve vhazování skleněných lahví do kontejnerů a bouchání vík při zavírání těchto kontejnerů nelze výpočtově predikovat ani regulovat ve vztahu k pevnému administrativnímu limitu, resp. hodnoty z provedených měření nemohou obsahovat hodnotu hladiny hluku z provozu kontejnerů, kdy by bylo možné jej porovnat s hygienickým limitem. V tomto smyslu nemůže být na základě logické úvahy ani určeno, zda jsou či nejsou překročeny hygienické limity stanovené nařízením vlády, a zda tímto dochází k provozování zařízení nad rámec schváleného povolení ve smyslu ust. § 1013 odst. 2 věta druhá OZ. Tento závěr byl potvrzen, jak soud uvedl výše, i znalci oslovenými za účelem zpracování znaleckého posudku, v důsledku čehož znalecký posudek nebylo možné zpracovat.

45. Nad rámec tohoto soud uvádí, že byť otázku, která je předmětem tohoto řízení, právně podřadil pod tzv. privilegovanou imisi ve smyslu ust. § 1013 odst. 2 věta druhá OZ, z provedeného místního šetření bylo jednoznačně prokázáno, že na území žalované jsou provozovány tzv. kontejnerová hnízda na řadě míst v těsnější blízkosti obydlí, než je tomu u kontejnerového hnízda v , adresa, , přičemž k uzamykání kontejneru na sklo dochází pouze u tohoto kontejnerového hnízda, v ostatních případech jsou kontejnery provozovány bez uzamčení. Nadto by soud chtěl dále poukázat na zjištění, že byť byli oba žalobci účastníky stavebního řízení coby vlastníci dotčených pozemků, v rámci řízení v souvislosti s umístěním tzv. kontejnerového hnízda a povolení stavby nevznesli proti tomuto záměru žádnou námitku (vyjma námitky žalobce b) týkající se doložení informace o únosnosti pozemní komunikace za účelem obsluhy kontejnerů, která však obsahově proti umístění kontejnerů nijak nebrojí).

46. V rámci probíhajícího řízení soud vnímá řadu kroků učiněných žalovanou, včetně opatření učiněných ještě před podáním žaloby, ve snaze nalézt řešení dané situace a vyřešit danou věc pokud možno mimosoudně. Žalovaná provedla instalaci protihlukových opatření, nechala vypracovat měření hluku za účelem zjištění případného porušení závazných hlukových limitů, v rámci technických služeb dochází pracovníky obce každý den k odemykání a uzamykání kontejnerů na sklo.

47. Je potřeba upozornit v tomto kontextu i na další souvislost, kterou je společenská odpovědnost, jenž musí být v určité části nadřazena individuálním potřebám a právům jednotlivce, neboť v opačném případě má soud za to, že by společnost a její fungování jako celek bylo odvislé od jakékoli, ať menší či větší, subjektivní potřeby každého občana.

48. Ze všech těchto důvodů soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal žalované plnou náhradu nákladů řízení.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. , přičemž výše nákladů řízení byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“).

50. Ve věci žalobního návrhu žalobců přísluší právo na náhradu nákladů řízení plně úspěšné žalované, a to ve výši , částka, . Náklady žalované jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalované za 10 úkonů právní služby z tarifní hodnoty , částka, po , částka, za 1 úkon stanovený podle ust. § 9 odst. 1 AT, dále hotovými výdaji právního zástupce žalované dle § 13 odst. 3 AT za 10 úkonů právní služby po , částka, . Náhrada nákladů byla přiznána dle § 11 AT za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast při ústním jednání ze dne , datum, , doložení důkazů s vyjádřením ze dne , datum, , účast při ústním jednání ze dne , datum, (účast přesahující 2 hodiny), ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , účast při místním šetření ze dne , datum, . Dále byly žalované přiznány 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty , částka, po , částka, za 1 úkon stanovený podle ust. § 9 odst. 1 AT (s účinností od , datum, ), včetně náhrady hotových výdajů právního zástupce žalované dle ust. § 13 odst. 4 AT za 3 úkony právní služby po , částka, (účast při ústním jednání ze dne , datum, , písemné podání závěrečného návrhu žalované dle výzvy soudu ze dne , datum, , účast při ústním jednání ze dne , datum, ). Dále bylo žalované přiznáno cestovné v celkové výši , částka, dle ust. § 13 odst. 1 AT za cesty právního zástupce žalované k 7 ústním jednáním soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, z , adresa, a zpět (jedna cesta tam i zpět 240 km), a k jednomu místnímu šetření ze dne , datum, (na trase , adresa, u Dobřichovic a zpět, jedna cesta tam i zpět 240 km), vozidlem Wolkswagen Tiguan, reg. zn. , SPZ, , při průměrné spotřebě vozidla 7,3 – 5,1– 5,9 l/100 km, pro rok 2022 při vyhláškové ceně benzínu ve výši 44, , částka, za jeden litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí náhrada za jízdné ve výši , částka, (2 cesty po , částka, ), pro rok 2023 při vyhláškové ceně benzínu ve výši 41, , částka, za jeden litr (pro druhé pololetí roku 2023) a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí náhrada za jízdné částku ve výši , částka, (2 cesty po 1 851, , částka, ), pro rok 2024 při vyhláškové ceně benzínu ve výši 38, , částka, za jeden litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 5, , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí náhrada za jízdné částku ve výši 3 806, , částka, (2 cesty po 1 903, , částka, ), pro rok 2025 při vyhláškové ceně benzínu ve výši 35, , částka, za jeden litr a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 5, , částka, za 1 km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí náhrada za jízdné částku ve výši 3 832, , částka, (2 cesty po 1 916, , částka, ). Cestovné dále tvoří náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 3 AT, stráveného cestou právního zástupce žalované k uvedeným 7 jednáním soudu z , adresa, a zpět, včetně cesty na konané místní šetření z , adresa, u Dobřichovic a zpět, vždy 7 půlhodin v odpovídající výši , částka, za každou půlhodinu (celkem , hodnota, ústní jednání a 1 místní šetření, tj. 42 x , částka, ), resp. ve výši , částka, za každou půlhodinu s účinností od , datum, (celkem , hodnota, ústní jednání, tj. 14 x , částka, ), kdy byla žalované přiznána částka ve výši , částka, . Celková výše náhrady nákladů řízení činí tak , částka, , přičemž s navýšením o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % činí celkem , částka, . Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalované odměnu v souvislosti s tvrzenými úkony - vyjádření k možnosti smíru ze dne , datum, a vyjádření ze dne , datum, , neboť se nejedná o taxativně vymezené úkony dle ust. § 11 AT, když svou povahou nenaplňují znaky podání ve věci samé.